ČÁST TŘETÍ
§ 28
(1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce
okresního soudu | krajského soudu | vrchního soudu | |
0,88 | 0,96 | 1,05 | do ukončení 5. roku |
1,01 | 1,09 | 1,17 | od počátku 6. roku |
1,14 | 1,26 | 1,33 | od počátku 9. roku |
1,22 | 1,35 | 1,47 | od počátku 12. roku |
1,30 | 1,44 | 1,60 | od počátku 15. roku |
1,35 | 1,53 | 1,68 | od počátku 18. roku |
1,39 | 1,56 | 1,72 | od počátku 21. roku |
1,43 | 1,59 | 1,75 | od počátku 24. roku |
1,46 | 1,64 | 1,80 | od počátku 27. roku |
1,51 | 1,67 | 1,84 | od počátku 30. roku. |
(2) Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje
a) místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,09, s 15 až 30 senáty o 0,11, s 31 až 45 senáty o 0,13 a s více než 45 senáty o 0,15,
b) předsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,22, s 15 až 30 senáty o 0,25, s 31 až 45 senáty o 0,28 a s více než 45 senáty o 0,31,
c) soudci krajského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, o 0,07,
d) předsedovi senátu krajského soudu o 0,09,
e) místopředsedovi krajského soudu o 0,18,
f) předsedovi krajského soudu o 0,40,
g) předsedovi senátu vrchního soudu o 0,12,
h) předsedovi kolegia vrchního soudu o 0,18,
ch) místopředsedovi vrchního soudu o 0,26,
i) předsedovi vrchního soudu o 0,50.
(3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje
a) předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,15,
b) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,23.
(4) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.
(5) Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,27.
(6) Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce.
(7) Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší.
§ 29
(1) Soudci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.3) To neplatí o práci přesčas konané v noci4) a v den pracovního klidu.5)
(2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží soudci část platu stanoveného podle § 28 odst. 1 a 2 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se soudce s předsedou příslušného soudu nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný předseda soudu soudci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží soudci část platu a její zvýšení podle věty první.
§ 30
(1) Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1.
(2) Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.
§ 31
(1) Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen "rozhodná doba") se započítává
a) doba výkonu funkce justičního čekatele,
b) doba výkonu funkce soudce,
c) soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání právnického vysokoškolského vzdělání.
(2) Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,6) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b).
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.
(4) Do rozhodné doby se započítává také doba
a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,
b) mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,7) pokud se soudce současně nepřipravoval v denním studiu8) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let a
c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.
(5) Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 1,01 na 1,14, krajského soudu z 1,09 na 1,26 a vrchního soudu z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského soudu ve výši 1,09 a vrchního soudu ve výši 1,17; po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4.
(6) Soudci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do rozhodné doby všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů.
§ 32
(1) Soudci náleží
a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).
(2) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to
1. předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 51 % platové základny,
2. místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 30 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši dvojnásobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2)
§ 33
(1) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží naturální plnění podle
a) § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na náhradu výdajů spojených s užíváním bytu,
(2) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 1 písm. b).
(3) Předsedovi vrchního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i).