Zákon o mezinárodní pomoci při správě daní (úplné znění)

253

ZÁKON

ze dne 11. července 2000

o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

MEZINÁRODNÍ POMOC PŘI SPRÁVĚ DANÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za kterých orgány České republiky poskytují, požadují nebo přijímají v zájmu zajištění správného vyměření a placení daní mezinárodní pomoc při jejich správě,¹) a to

a) na základě mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena,

b) ve vztahu k jiným členským státům Evropské unie.

(2) Tento zákon se nevztahuje na mezinárodní pomoc při vymáhání některých peněžitých pohledávek podle zvláštního právního předpisu.²)

§ 2

Rozsah úpravy

Mezinárodní pomoc poskytovaná podle tohoto zákona se týká

a) přímých daní, a to v České republice daní z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, v ostatních státech stejných nebo podobných daní, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku,

b) nepřímých daní, a to v České republice daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, v ostatních státech stejných nebo podobných daní, které mají charakter daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně.

§ 3

Příslušnost správců daně

(1) Jménem České republiky ve věcech stanovených tímto zákonem jedná Ministerstvo financí, popřípadě jím pověřený správce daně³) (dále jen "příslušný orgán"). Ministerstvo financí nemůže pověřit jiného správce daně k provedení úkonů podle § 7 odst. 1, § 10 odst. 2 a § 11.

(2) Příslušný orgán postupuje při poskytování pomoci příslušnému úřadu smluvního státu podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.⁴)

§ 4

Výměna informací na dožádání

(1) Příslušný orgán poskytne informace o jednotlivých případech týkajících se daní podle § 2 (dále jen "informace") na dožádání příslušného úřadu smluvního státu.

(2) Příslušný orgán může od příslušného úřadu smluvního státu rovněž informace dožadovat, pokud vyčerpal vlastní obvyklé zdroje údajů, které mohl v daném případě využít, aniž by tím bylo ohroženo dosažení žádoucího výsledku.

§ 5

Pravidelná výměna informací

Příslušný orgán pro skupiny jednotlivých případů může ujednat ústně nebo písemně s příslušným úřadem smluvního státu postupem podle § 11 odst. 1 druh a rozsah informací, které bude bez předchozího dožádání při zachování vzájemnosti poskytovat nebo přijímat, včetně způsobu a lhůt předávání těchto informací.

§ 6

Poskytování informací z vlastního podnětu

(1) Příslušný orgán poskytne informace, které jsou mu známy, bez předchozího dožádání příslušnému úřadu smluvního státu, pokud

a) lze důvodně předpokládat, že došlo nebo mohlo dojít ke zkrácení daně v tomto smluvním státě,

b) daňový subjekt dosáhne snížení daně nebo jiné daňové úlevy v České republice a lze předpokládat, že toto snížení daně nebo jiná daňová úleva vedla nebo by mohla vést ke vzniku daňové povinnosti nebo k jejímu zvýšení v tomto smluvním státě,

c) obchodní vztahy mezi daňovým subjektem zdaňovaným v České republice a mezi daňovým subjektem zdaňovaným v tomto smluvním státě jsou uskutečňovány v jedné nebo více zemích takovým způsobem, o kterém lze předpokládat, že vedl nebo by mohl vést ke snížení daňové povinnosti v České republice nebo v tomto smluvním státě, popřípadě v obou,

d) lze důvodně předpokládat, že ke snížení daňové povinnosti může docházet z umělých převodů zisků v podnikatelských seskupeních,⁵) nebo

e) informace poskytnutá tímto smluvním státem umožnila zjistit údaje, které vedly v tomto smluvním státě ke vzniku nebo zvýšení daňové povinnosti anebo by na takový vznik nebo zvýšení mohly upozornit.

(2) Příslušný orgán může ujednat ústně nebo písemně s příslušným úřadem smluvního státu postupem podle § 11 odst. 1 další okruhy informací, které si budou vzájemně spontánně poskytovat.

§ 7

Přímá spolupráce pracovníků daňových správ

(1) Pro účely poskytování informací podle § 4 až 6 může příslušný správce daně postupem podle § 11 odst. 1 nebo 2 povolit přítomnost pracovníka daňové správy smluvního státu u příslušného orgánu a jeho součinnost s ním v rozsahu vymezeném povolením.

(2) Pracovníci daňové správy smluvního státu mají v rozsahu vymezeném v povolení podle odstavce 1 postavení pracovníků příslušného orgánu.

(3) Příslušný orgán může dožadovat příslušný úřad smluvního státu o povolení součinnosti pracovníků příslušného orgánu u daňové správy smluvního státu.

§ 8

Nakládání s informacemi

(1) Na informace sdělené příslušnému orgánu příslušným úřadem smluvního státu se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem,⁶) při dodržení dalších podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Informace od příslušného úřadu smluvního státu mohou být zpřístupněny jen pracovníkům příslušného orgánu, kteří se přímo účastní správy daně, k níž se poskytnutá informace vztahuje.

(3) Informace od příslušného úřadu smluvního státu, které příslušný orgán poskytl pro soudní řízení o přezkoumání daňového rozhodnutí nebo orgánům činným v trestním řízení, nesmí být poskytnuty jiným orgánům nebo osobám, které nejsou přímo zúčastněny na těchto řízeních. Osoby zúčastněné na řízeních, kterým byla zpřístupněna poskytnutá informace, jsou povinny zachovávat mlčenlivost v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.⁶) Poskytnuté informace mohou být zveřejněny během jednání nebo při vyhlášení rozhodnutí jen za podmínky, že příslušný úřad smluvního státu, který tyto informace poskytl, nevznesl námitky.

(4) Pokud příslušný orgán považuje informace obdržené od příslušného úřadu smluvního státu za pravděpodobně užitečné pro další smluvní stát, může mu tyto informace předat jen se souhlasem příslušného úřadu smluvního státu, který tyto informace poskytl.

(5) Příslušný orgán může povolit použití poskytnutých informací v dožadujícím smluvním státě pro jiné účely jen v rozsahu, v jakém tyto informace mohou být použity podle zvláštního právního předpisu.⁶)

§ 9

Lhůty pro podání informací

(1) Příslušný orgán předá dožadovanou informaci příslušnému úřadu smluvního státu bez zbytečných odkladů.

(2) Vyskytnou-li se v obstarávání dožádaných informací překážky bránící tyto informace poskytnout nebo je-li poskytnutí těchto informací odmítnuto, informuje příslušný orgán o této situaci s uvedením důvodů překážek nebo důvodů odmítnutí neprodleně dožadující příslušný úřad smluvního státu.

§ 10

Omezení poskytování informací

(1) Zjistit nebo poskytnout informace příslušnému úřadu smluvního státu lze jen v rozsahu, který umožňují při zjišťování takových požadavků a jejich shromažďování nebo používání pro účely správy daní právní předpisy České republiky.

(2) Příslušný orgán je oprávněn odmítnout poskytnutí informací příslušnému úřadu smluvního státu, pokud tento nebo zvláštní zákon⁴) obsahuje přísnější podmínky povinnosti zachovávat mlčenlivost než ty, které jsou v právní úpravě dožadujícího smluvního státu, a pokud tento stát těmto přísnějším podmínkám nevyhoví.

(3) Dožádání podle § 4 odst. 1 nemusí být vyhověno, pokud dožadující smluvní stát nevyčerpal své obvyklé zdroje informací, které mohly být vzhledem k okolnostem využity k získání požadovaných informací bez rizika ohrožení žádaného výsledku.

(4) Poskytnutí informací může být odmítnuto i v případě, že by vedlo k vyzrazení obchodního tajemství,⁷) porušení mlčenlivosti uložené zvláštním právním předpisem⁸) nebo by se jednalo o informace, jejichž vyzrazení by bylo v rozporu se zájmem České republiky⁹) a s veřejným pořádkem.

(5) Poskytnutí informací může být též odmítnuto, pokud dožadující smluvní stát není schopen z praktických nebo právních důvodů poskytnout obdobné informace.

§ 11

Projednání spolupráce

(1) Příslušný orgán je oprávněn v rozsahu tohoto zákona projednat další podmínky a dílčí postupy mezinárodní pomoci při správě daní s příslušným úřadem smluvního státu na dvoustranném, popřípadě vícestranném jednání. Jednání se uskuteční vždy, požádá-li o to příslušný úřad kteréhokoliv smluvního státu.

(2) Vícestranná jednání podle odstavce 1 mohou probíhat za účasti Komise Evropských společenství a uskuteční se vždy, jestliže o to Komise Evropských společenství požádá.

(3) Příslušný orgán může ústně nebo písemně ujednat, postupem podle odstavce 1 nebo 2, s příslušným úřadem smluvního státu přímou spolupráci příslušných orgánů s příslušnými orgány daňové správy tohoto členského státu, a to pro určité jednotlivé případy nebo skupiny jednotlivých případů.

(4) Povede-li projednání podle odstavce 1 ke dvoustranné dohodě s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, která se netýká řešení jednotlivých případů, je příslušný orgán povinen uvědomit o tom co nejdříve Komisi Evropských společenství.

(5) Ustanovení odstavců 2 a 4 se použijí pouze ve vztahu k členským státům Evropské unie.

§ 12

Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, stanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o územních finančních orgánech

§ 13

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:

"i) na základě pověření Ministerstvem financí (dále jen "ministerstvo") poskytují podle zvláštních právních předpisů mezinárodní pomoc při správě daní, provádějí vymáhání peněžitých pohledávek nebo úkony směřující k jejich vymáhání,".

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).

V poslední větě se slova "a) až i)" nahrazují slovy "a) až j)".

2. V § 4 se slova "financí České republiky (dále jen "ministerstvo")" zrušují.

3. V § 11 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) může pověřit jednáním ve věcech mezinárodní pomoci při správě daní a ve věcech mezinárodní pomoci při vymáhání některých peněžitých pohledávek podle zvláštních právních předpisů územní finanční orgány.".

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 14

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 a 4, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

¹) § 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb.

²) Zákon č. 252/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.

³) § 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) § 66a obchodního zákoníku.

⁶) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁷) § 17 až 20 obchodního zákoníku.

⁸) Například zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.

⁹) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.