Zákon o podnikání na kapitálovém trhu - HLAVA I - POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ TRHU

HLAVA I

POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ TRHU

§ 116

Informační povinnost obchodníka s cennými papíry, institucionálního investora a organizátora regulovaného trhu

(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, které uzavřeli mimo regulovaný trh na vlastní účet nebo na účet jiné osoby; informační povinnost se nevztahuje na obchody uzavřené s Českou národní bankou nebo Českou republikou.

(2) Organizátor regulovaného trhu informuje Komisi o obchodech s investičními nástroji, které byly uzavřeny na jím organizovaném regulovaném trhu.

(3) Způsob, jakým obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu a druhy takto hlášených obchodů stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Souhrnné údaje o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu uveřejňuje Komise způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 117

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou, nuceným správcem, likvidátorem, správcem, konkurzním správcem, vyrovnacím správcem nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo jiné osoby oprávněné vést evidenci investičních nástrojů, organizátora regulovaného trhu, obchodníka s cennými papíry, zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice, investičního zprostředkovatele, provozovatele vypořádacího systému, provozovatele tiskárny oprávněné k tisku kótovaných cenných papírů nebo osoby podléhající dozoru na konsolidovaném základě, který vykonává Komise, je povinna zachovávat mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

a) občanského soudního řízení,

b) soudního řízení správního,

c) trestního řízení,

d) správy daní a poplatků,

e) dozoru Komise,

f) poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

g) bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,

i) bankovního dohledu na konsolidovaném základě podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,

j) exekučního řízení,

k) konkurzního řízení,

l) kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu,

m) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

§ 118

Výroční zpráva emitenta kótovaného cenného papíru

(1) Emitent kótovaného cenného papíru je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období nebo ve lhůtě, kterou stanoví právní řád státu, ve kterém má emitent sídlo, a zaslat je Komisi v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě.

(2) Výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Konsolidovaná výroční zpráva musí obsahovat konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.

(3) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva musejí poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé účetní období a o vyhlídkách jejich budoucího vývoje. Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva musejí obsahovat kromě náležitostí podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví

a) informace o hospodářských výsledcích, finanční situaci a podnikatelské činnosti za uplynulé účetní období vrozsahu údajů uváděných v prospektu,

b) informace o předpokládané hospodářské a finanční situaci vnásledujícím účetním období,

c) informace o všech peněžitých a naturálních příjmech, které přijali za účetní období vedoucí osoby a členové dozorčí rady od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to za každého člena představenstva, za každou jinou vedoucí osobu a za každého člena dozorčí rady,

d) informace o počtu akcií vydaných emitentem, které jsou ve vlastnictví statutárních orgánů nebo jejich členů, ostatních vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady, včetně osob blízkých těmto osobám, informace o opčních a obdobných smlouvách, jejichž podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby nebo které jsou uzavřené ve prospěch uvedených osob, dále též informace o jednotlivých obchodech, které uvedené osoby uskutečnily vúčetním období a jejichž předmětem nebo podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem; informace se uvádějí za každou z uvedených osob; uvedené osoby oznámí emitentovi na jeho žádost údaje potřebné pro splnění této povinnosti,

e) principy odměňování vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady,

f) informace o odměnách uhrazených za účetní období auditorům v členění za jednotlivé druhy služeb, a to zvlášť za emitenta a zvlášť za konsolidovaný celek.

(4) Pokud není do 4 měsíců po skončení účetního období účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřena auditorem, emitent uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle bez zbytečného odkladu Komisi v jednom vyhotovení v písemné podobě a velektronické podobě zprávu o auditu po jejím projednání se statutárním a dozorčím orgánem emitenta podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost auditorů.

(5) Pokud valná hromada účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu o těchto skutečnostech informuje Komisi a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup; vinformaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(6) Komise může povolit, aby emitent, který má povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví formu výroční zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

§ 119

Pololetní zpráva emitenta kótovaného cenného papíru

(1) Emitent kótovaného cenného papíru do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě svou pololetní zprávu. Číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musejí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, předmětu podnikání a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pololetní zpráva se uveřejňuje v konsolidované nebo nekonsolidované formě.

(2) Pololetní zpráva musí obsahovat

a) číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty,

b) ke každému z údajů podle písmena a) údaje za odpovídající období předchozího roku,

c) zprávu o auditu, pokud údaje podle písmena a) ověřuje auditor,

d) popisnou část, která vrozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků obsahuje

1. popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta,

2. srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku,

3. předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků.

(3) Komise může povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž uveřejnění

a) je vrozporu s veřejným zájmem, nebo

b) může významně poškodit emitenta, za předpokladu, že takové zúžení není nezbytné pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví formu pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

Ostatní povinnosti emitenta kótovaného cenného papíru

§ 120

(1) Emitent kótovaného cenného papíru

a) zajistí rovné zacházení se všemi vlastníky cenných papírů, které vydal, jimž vyplývá z vlastnictví těchto cenných papírů stejné postavení; to není třeba v případě splacení dluhopisu před lhůtou jeho splatnosti v souladu s emisními podmínkami,

b) zajistí výplatu výnosu z cenného papíru, který v ydal; emitent vyplatí výnosy buď sám nebo prostřednictvím finanční instituce nebo pošty,

c) neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup každou změnu práva vztahujícího se ke kótovanému cennému papíru,

d) předloží organizátorovi regulovaného trhu, na němž je tento cenný papír kótován, návrh každé změny svých stanovnebo návrh každého rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu; emitent jiných cenných papírů než akcií má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má vliv na právo vlastníka tohoto cenného papíru,

e) informuje neprodleně organizátora regulovaného trhu, na němž je cenný papír kótován, o každé skutečnosti významné pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování trhu a tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent kótovaných akcií rovněž

a) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi velektronické podobě každou informaci o svolání valné hromady, rozhodnutí o vyplácení dividendy, rozhodnutí o vydání nových akcií, rozhodnutí o výkonu práva z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,

b) pro akcie, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie přijaté k obchodování na oficiálním trhu, podá do 1 roku od jejich vydání žádost o přijetí k obchodování na tomto trhu, pokud nedojde k jejich přijetí bez žádosti.

(3) Emitent kótovaných dluhopisů rovněž neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi velektronické podobě každou informaci

a) o svolání schůze vlastníků dluhopisů, výkonu práva z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu, výplatě výnosu nebo splácení dluhopisu,

b) o přijaté půjčce nebo úvěru a způsobu jejich zajištění nebo o jiné skutečnosti, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů,

c) o změně práva vztahujícího se k akciím, které mohou být nabyty na základě vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.

(4) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika oficiálních trzích, včetně zahraničních, emitent uveřejní na všech těchto trzích stejné informace.

(5) Emitent je povinen zajistit mechanizmy, které umožňují akcionářům uplatňovat jejich akcionářská práva.

§ 121

Emitent nesmí při plnění svých informačních povinností

a) používat nepravdivé, klamavé nebo zavádějící údaje,

b) zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování investorů,

c) nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit,

d) uvádět nesprávné údaje o své hospodářské situaci.

§ 122

Oznamování podílu na hlasovacích právech

(1) Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta se sídlem v České republice, jehož akcie jsou přijaté k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a Komisi. Stejnou povinnost má osoba, jejíž podíl na hlasovacích právech společnosti se sídlem v České republice, jejíž akcie byly poprvé přijaty k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie, dosahuje alespoň 5 %.

(2) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na emitentovi i hlasovací práva podle § 11 odst. 2 a hlasovací práva,

a) která mohou nabýt oznamovatel nebo osoba uvedená pod písmeny a) až f) jednostranným projevem vůle, ke kterému jsou oprávněni na základě smlouvy; lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začíná běžet ode dne, kdy došlo k uzavření smlouvy,

b) která oznamovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy na základě smlouvy o uložení cenných papírů, jestliže mu nebyly vlastníkem uděleny žádné pokyny týkající se hlasování; oznamovatel může splnit svou oznamovací povinnost tím, že svůj podíl na hlasovacích právech oznámí obchodníkovi s cennými papíry nejpozději 21 dnů před konáním valné hromady.

(3) Osoba, které vznikla oznamovací povinnost podle odstavce 1, oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 do tří pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1.

(4) Nabytí či zvýšení účasti na emitentovi bez splnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do splnění oznamovací povinnosti.

(5) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat

a) údaje o oznamovateli,

b) údaje o emitentovi,

c) výši podílu oznamovatele na hlasovacích právech emitenta s rozčleněním hlasovacích práv podle odstavců 1 a 2,

d) den, kdy oznamovatel stanovený podíl na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil nebo kdy jeho podíl na hlasovacích právech poklesl pod stanovenou hranici.

(6) Komise uveřejní skutečnosti, které jí byly oznámeny podle odstavce 5, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má i osoba, která zvýší nebo sníží podíl na hlasovacích právech v důsledku zvýšení nebo snížení základního kapitálu.

(8) Povinnost podle odstavce 1 vzniká bez ohledu na to, že osoba hlasovací práva z jakéhokoli důvodu nevykonává. V důsledku skutečnosti, že osoba hlasovací práva nevykonává, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 této osoby ani jiných osob. Tím není dotčeno ustanovení odstavců 10 a 11.

(9) Jestliže podíl na hlasovacích právech podle odstavce 1 nabudou nebo pozbudou osoby jednající ve shodě, jejich podíly na hlasovacích právech se pro účely plnění oznamovací povinnosti sčítají; povinnost jednotlivé osoby podle odstavce 1 tím není dotčena. Oznamovací povinnosti podléhá i změna vrozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě vrozsahu zakládajícím oznamovací povinnost. Za osoby jednající ve shodě může oznamovací povinnost splnit jedna z osob jednajících ve shodě; voznámení uvede stanovené údaje i o ostatních osobách jednajících ve shodě a jejich podíly na hlasovacích právech.

(10) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá

a) osoba, za niž splnila oznamovací povinnost osoba, která ji ovládá,

b) osoba, která je vlastníkem zaknihovaných akcií, jejíž podíl na hlasovacích právech lze zjistit z evidence centrálního depozitáře a která uzavřela s centrálním depozitářem smlouvu o tom, že bude plnit její oznamovací povinnost ve vztahu k emitentovi a Komisi; oznamovací povinnost vzniká vtěchto případech centrálnímu depozitáři,

c) obchodník s cennými papíry v případech, kdy jej Komise této povinnosti zprostila,

d) vlastník akcií investičního fondu.

(11) Komise může zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 obchodníka s cennými papíry, který

a) je členem burzy v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie,

b) nabývá nebo zcizuje akcie, a to i krátkodobě, s úmyslem využít rozdílu mezi nabývací a prodejní cenou a

c) prohlásí, že nebude vykonávat hlasovací práva spojená s těmito akciemi, a oznámí tuto skutečnost emitentovi.

(12) Hlasovací práva spojená s akciemi podle odstavce 12 nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat po dobu, kdy jsou tyto akcie v jeho majetku.

(13) Komise uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o podílu na hlasovacích právech, kterou obdržela voznámení podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 kalendářních dnů po doručení oznámení nebo ode dne, kdy tuto skutečnost sama zjistí. Emitent informuje o podílu na hlasovacích právech veřejnost včlenském státě Evropské unie, vněmž je jím vydaný cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, způsobem stanoveným právním řádem tohoto členského státu.

(14) Komise nemusí uveřejňovat informaci o podílu na hlasovacích právech a může zprostit emitenta povinnosti oznamovat podíl na hlasovacích právech v jiném členském státě Evropské unie, v němž je cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, jestliže ji emitent o to požádá a jestliže uveřejnění oznámení

a) je vrozporu s veřejným zájmem, nebo

b) může významně poškodit emitenta a nemá pro veřejnost vliv na posouzení hodnoty akcií.

(15) Způsob plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 123

Výroční zpráva a pololetní zpráva emitenta cenných papírů přijatých k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů v jiném členském státě Evropské unie

(1) Výroční zpráva nebo pololetní zpráva emitenta kótovaných cenných papírů musejí být nejpozději v den prvního uveřejnění vkterémkoli jiném členském státě Evropské unie doručena Komisi.

(2) Jestliže má být výroční zpráva nebo pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státě Evropské unie, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem tohoto členského státu tak, aby emitent mohl uveřejnit vobou státech jednotné znění této zprávy, a to znění požadované v členském státě, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy poprvé. Pokud byly cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy vobou státech současně, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem jiného členského státu tak, aby za jednotné znění této zprávy bylo uznáno znění, které v yhovuje požadavkům členského státu, ve kterém má emitent sídlo. Jestliže emitent má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem jiného členského státu tak, aby bylo přijato jednotné znění této zprávy.

Ochrana vnitřních informací

§ 124

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, emitenta takových investičních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny investičního nástroje nebo jeho výnosu, a

a) není veřejně známá,

b) mohla by poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto investičního nástroje.

(2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.

(3) Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta nebo podílem na hlasovacích právech emitenta, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci.

(4) Zasvěcená osoba

a) nesmí využít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo zcizí investiční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusí; to neplatí, jestliže zasvěcená osoba plní svůj závazek ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace,

b) nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního nástroje, kterého se vnitřní informace týká,

c) musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 2 platí obdobně.

(5) Osoba podílející se při výkonu svého zaměstnání, povolání nebo funkce, nebo vsouvislosti s plněním svých povinností na obchodech s investičními nástroji, která má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na operace uskutečňované Českou národní bankou, centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

§ 125

(1) Emitent investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu včlenském státě Evropské unie nebo investičního nástroje, pro který byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu včlenském státě Evropské unie, uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi velektronické podobě každou vnitřní informaci; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta investičního nástroje, který o přijetí investičního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(2) Emitent může odložit uveřejnění vnitřní informace podle odstavce 1 ze závažných důvodů, jestliže neuveřejněním informace není veřejnost klamána a jestliže emitent je schopen zajistit důvěrnost této informace. Odložení uveřejnění vnitřní informace s uvedením důvodů oznámí emitent neprodleně Komisi.

(3) Sdělí-li emitent nebo osoba jednající jeho jménem nebo z jeho pověření vnitřní informaci třetí osobě, uveřejní emitent současně tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jestliže emitent nemohl sdělení informace předvídat, uveřejní informaci neprodleně po jejím sdělení. Povinnost uveřejnit informaci emitent nemá, je-li třetí osoba vázána povinností mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů nebo smluvního ujednání.

(4) Emitent zajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím emitenta, a zajistí na žádost jeho poskytnutí bez zbytečného odkladu Komisi.

(5) Fyzická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby jí blízké, nebo právnická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby tvořící s touto osobou podnikatelské seskupení zašlou neprodleně Komisi oznámení o každé transakci s cennými papíry vydanými emitentem nebo investičními nástroji odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet. Komise toto oznámení neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoby, které tvoří nebo rozšiřují

a) informace, které jsou výsledkem výzkumů týkajících se investičních instrumentů nebo jejich emitentů,

b) jiné informace doporučující nebo navrhující investiční strategii, musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě prezentovány, uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se investičních instrumentů, které jsou předmětem informací podle písmena a) nebo b).

(7) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství²) podrobnější pravidla pro

a) uveřejňování vnitřní informace a její zasílání Komisi,

b) odklad uveřejnění vnitřní informace včetně vymezení důvodů pro odklad uveřejnění a způsobu zajištění důvěrnosti vnitřní informace,

c) poctivou prezentaci informací podle odstavce 6,

d) uveřejňování zájmů a střetů zájmů, včetně způsobu uveřejnění a vymezení druhů zájmů a střetů zájmů,

e) vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím, včetně podrobností o tom, které osoby mají být vedeny v tomto seznamu,

f) oznamování obchodů Komisi podle odstavce 5, včetně způsobu zasílání oznámení Komisi a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje,

g) vymezení pojmu vnitřní informace,

h) oznamování Komisi o důvodném podezření z využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem, včetně způsobu zasílání oznámení Komisi.

§ 126

Manipulace s trhem

(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o hodnotě jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,

b) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o nabídce investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o nabídce jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,

c) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o poptávce po investičním nástroji, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o poptávce po jiném investičním nástroji odvozeném od tohoto investičního nástroje, nebo

d) jiným způsobem zkreslit kurz investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo zkreslit kurz jiného investičního nástroje, jehož hodnota je od tohoto investičního nástroje odvozena.

(2) Manipulací s trhem není

a) pokyn k obchodu nebo uskutečnění obchodu, jestliže osoba podávající pokyn nebo osoba uskutečňující obchod prokáží, že mají řádný důvod k takovému pokynu nebo obchodu a tento pokyn nebo obchod je v souladu s postupy obecně uznávanými na regulovaném trhu,

b) jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje, neví nebo nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá nebo zavádějící,

c) rozšiřování informace novinářem při výkonu novinářské profese, pokud novinář jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s rozšiřováním informace nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny,

d) rozšiřování informace osobou provádějící průzkum, který se týká trhu s investičními nástroji nebo emitentů, nebo osobou, která doporučuje investiční strategii, pokud je taková informace nebo takové doporučení šířeno veřejně přístupnými prostředky a pokud takové osoby postupují při těchto činnostech korektně a uveřejní současně svůj případný konflikt zájmů,

e) jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje, nebo

f) jednání České národní banky, centrální banky jiného členského státu Evropské unie, Evropské centrální banky nebo jiné oprávněné osoby při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(3) Komise sdělí Komisi Evropských společenství bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle odstavce 6 postup při šíření informací a uveřejňování konfliktu zájmů osob uvedených v odstavci 2 písm. d).

(4) Manipulace s trhem je zakázána.

(5) Každá osoba podílející se při výkonu zaměstnání, povolání, funkce nebo jiné povinnosti na obchodech s investičními nástroji, která má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství³) podrobnější pravidla pro

a) jednání na regulovaném trhu,

b) posuzování manipulace s trhem,

c) výměnu informací týkajících se manipulace s trhem s ostatními členskými státy Evropské unie a pro výkon dozoru nad manipulací s trhem vrámci členských států Evropské unie.

§ 127

Organizátor regulovaného trhu je povinen sledovat a vyhodnocovat obchodování na jím organizovaném trhu a přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu. Pokud má důvodné podezření, že obchod byl uzavřen s využitím vnitřní informace nebo že obchod může být považován za manipulaci s trhem, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit Komisi. Způsob informování Komise stanoví prováděcí právní předpis.