Díl 2
Oddíl 1
§ 8a
(1) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavců 2 až 9, musí činit alespoň částku odpovídající 730000 EUR.
(2) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a h), musí činit alespoň částku odpovídající 125000 EUR.
(3) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a h) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 50000 EUR.
(4) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je oprávněn poskytovat pouze hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) a e) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 50000 EUR.
(5) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v odstavci 4, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění
a) ve výši odpovídající částce alespoň 1000000 EUR na každou pojistnou událost a
b) v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň 1500000 EUR.
(6) Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 4 a 5, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 4 nebo 5.
(7) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavci 4, který je v souladu s právem Evropské unie2g) oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví a který je zároveň pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem pojišťovacího zprostředkovatele v souladu s požadavky stanovenými zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů2h), musí činit alespoň částku odpovídající 25000 EUR.
(8) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v odstavci 7, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění
a) ve výši odpovídající částce alespoň 500000 EUR na každou pojistnou událost a
b) v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň 750000 EUR.
(9) Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 7 a 8, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 7 nebo 8.
Oddíl 2
§ 9a
(1) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohl být vystaven, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 135c odst. 2. Obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zákona upravujícího činnost bank.
(2) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti jeho činností.
(3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě pouze obchodník s cennými papíry, který
a) není ovládán tuzemskou ovládající bankou, tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
b) neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo
c) není zahrnut do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry a evropský ovládající investiční podnik.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má ovládající obchodník s cennými papíry, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice majetkový podíl.
§ 9aj
(1) Obchodník s cennými papíry, tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry a evropský ovládající investiční podnik, který má povolení k poskytování investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h), jehož průměrný počet zaměstnanců dosahuje alespoň počtu 250 a který má podle poslední účetní závěrky roční úhrn čistého obratu odpovídající částce alespoň 50000000 EUR nebo jehož aktiva celkem odpovídají částce alespoň 43000000 EUR, průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „kmenový kapitál tier 1“) ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.
(2) Obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených mu v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
b) proticyklická kapitálová rezerva,
c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,
e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.
(4) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jeho činností.
(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. q) nebo § 136 odst. 2 písm. r).
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2 a kapitálové rezervy podle odstavce 3,
b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4 a
c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 9ak
Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 9al
(1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušného obchodníka s cennými papíry na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(3) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c) specifikům českého národního hospodářství a
d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k
a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3,
b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika a
c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4 a
b) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; v případech zvláštního zřetele hodných může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede
a) údaje podle odstavce 6,
b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3,
d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok,
f) nezávazně určené období, po které se očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.
§ 9am
(1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát Evropské unie ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu44), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu Evropské unie stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát Evropské unie podle odstavce 2,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), a
c) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 9an
(1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro stát, který není členským státem Evropské unie, ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu státu, který není členským státem Evropské unie, stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Pokud příslušný orgán dohledu státu, který není členským státem Evropské unie, stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(4) Pokud příslušný orgán dohledu státu, který není členským státem Evropské unie, sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro stát, který není členským státem Evropské unie, podle odstavců 2 až 4,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), a
c) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; v případech zvláštního zřetele hodných může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 9ao
(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, skupina druhově určených obchodníků s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 nebo jednotlivý obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 průběžně udržovali pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na
a) expozice umístěné v České republice,
b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči
1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,
4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2,
c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,
d) expozice umístěné v jiných členských státech Evropské unie,
e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě Evropské unie, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t,
f) expozice umístěné ve státě, který není členským státem Evropské unie.
(3) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.
(4) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) údaje nutné k identifikaci obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který je povinen udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
d) den, od kterého je dotčený obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinen sazbu podle písmene a) používat, a
e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
§ 9ap
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, na jehož expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, ovládán osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu Evropské unie.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) údaje nutné k identifikaci obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který je povinen udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných ve státě, který není členským státem Evropské unie,
d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko a
g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci.
(4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 9aq.
(5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(7) Je-li obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, na jehož expozice se vztahuje sazba podle odstavce 5, ovládán osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu Evropské unie nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví68). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech Evropské unie, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy Evropské unie s výjimkou sazby podle § 9aq.
(9) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států Evropské unie vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.
§ 9aq
(1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu Evropské unie stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 9ao odst. 4 tuto sazbu stanovit.
(2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 9ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu.
(4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.
§ 9ar
(1) Česká národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné instituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určen skupina, v jejímž čele je evropský ovládající investiční podnik podle § 9aj odst. 1, nebo obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 s výjimkou obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 ovládaného evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:
a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,
b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,
c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce,
d) složitost skupiny globální systémově významné instituce a
e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.
(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních a systémově významných institucí69).
(5) Česká národní banka v odůvodněných případech může rozhodnout o zařazení
a) globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností,
b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti,
c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201470).
(6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 9as
(1) Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena skupina, v jejímž čele stojí evropský ovládající investiční podnik podle § 9aj odst. 1, skupina, v jejímž čele stojí tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 nebo obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,
b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c) význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo
d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.
(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně.
(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.
(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko a
c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.
(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot:
a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 7.
§ 9at
(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.
(2) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a Evropskou radu pro systémová rizika.
(3) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou instituci zařadila.
§ 9au
(1) Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 9ao odst. 4 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
(2) Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí podle § 9ao odst. 4 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
§ 9b
(1) Globální systémově významná instituce podle § 9ar odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud globální systémově významná instituce podle § 9ar odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši a předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce podle § 9ar odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. s) nebo § 136 odst. 2 písm. t).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a
b) náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
Oddíl 3
§ 10
(1) Obchodník s cennými papíry musí mít v závislosti na právní formě a vnitřní struktuře alespoň 2 členy představenstva, 2 členy správní rady nebo 2 jednatele, kteří skutečně řídí jeho činnost; jednatelé tvoří kolektivní orgán.
(2) Členem správní rady obchodníka s cennými papíry je vždy jeho statutární ředitel. Statutární ředitel obchodníka s cennými papíry však nesmí být současně předsedou správní rady tohoto obchodníka s cennými papíry, ledaže to na odůvodněný návrh tohoto obchodníka s cennými papíry povolí Česká národní banka. O žádosti podle předchozí věty Česká národní banka rozhodne s přihlédnutím k vlivu souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností tohoto obchodníka s cennými papíry vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k tomu, zda má tato osoba časovou kapacitu pro plnění stanovených povinností a k možnému střetu zájmů.
(3) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby
a) každý člen jeho vedoucího orgánu byl důvěryhodný a měl dostatek odborných znalostí, dovedností a zkušeností, aby rozuměl činnostem obchodníka s cennými papíry, včetně souvisejících hlavních rizik,
b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů jeho vedoucího orgánu,
c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů jeho vedoucího orgánu,
d) členové jeho vedoucího orgánu plnili požadavky podle odstavce 4,
e) člen jeho vedoucího orgánu měl přístup ke všem potřebným informacím a dokumentům, aby mohl, je-li to potřeba, účinně zpochybnit rozhodnutí osob ve vrcholném vedení a dohlížet na rozhodování osob ve vrcholném vedení,
f) členové jeho vedoucího orgánu měli dostatečné společné odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměli činnosti tohoto obchodníka s cennými papíry a
g) byly evidovány údaje o úvěrech a zárukách poskytnutých členovi jeho vedoucího orgánu nebo osobě s takovým členem spřízněné tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena vedoucího orgánu nebo právnická osoba, ve které má člen vedoucího orgánu nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo je v této právnické osobě členem vrcholného vedení nebo členem jejího vedoucího orgánu.
(4) Člen vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry po celou dobu výkonu své funkce
a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečný čas,
b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud má nadále dostatečné časové kapacity pro plnění povinností v orgánu obchodníka s cennými papíry vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jeho činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,
c) v obchodníkovi s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob ve větším rozsahu než výkon
1. jedné funkce člena orgánu právnické osoby, který v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci se 2 funkcemi člena orgánu právnické osoby, který v této osobě nezastává výkonnou řídicí funkci (dále jen „nevýkonný člen“), nebo
2. 4 funkcí nevýkonného člena.
(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu obchodníka s cennými papíry povolit členovi vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena nad rámec odstavce 4 písm. c) v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu tohoto obchodníka s cennými papíry.
(6) Aniž je dotčena povinnost člena vedoucího orgánu věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a) skupiny,
b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
c) obchodní korporace, ve které má obchodník s cennými papíry kvalifikovanou účast.
(7) Členem vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry může být pouze fyzická osoba.
§ 10a
(1) Obchodník s cennými papíry oznámí České národní bance jakoukoli změnu týkající se jeho vedoucího orgánu nebo jeho členů, a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení splnění požadavků podle § 10, a to nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení. Nastala-li změna nezávisle na vůli obchodníka s cennými papíry, oznámí obchodník s cennými papíry změnu bez zbytečného odkladu poté, co se o změně dozvěděl.
(2) Domnívá-li se Česká národní banka na základě oznámení podle odstavce 1, že nejsou nebo nebudou splněny požadavky podle § 10, vyrozumí o tom oznamovatele do 1 měsíce ode dne, kdy oznámení podle odstavce 1 obdržela.
Oddíl 4
§ 10b
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí oznámit svůj záměr a mít souhlas České národní banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na obchodníkovi s cennými papíry nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který je akciovou společností, i hlasovací práva uvedená v § 122 odst. 2; § 122a odst. 4 až 6 a § 122b odst. 1 až 3 platí obdobně.
(3) Do výpočtu účasti podle odstavce 1 se nezapočítají podíly na základním kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, které má úvěrová instituce nebo investiční podnik ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů, pokud hlasovací práva nevykonává ani jinak nezasahuje do řízení emitenta cenných papírů a pokud tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(4) Na obchodníka s cennými papíry, který je společností s ručením omezeným, se odstavce 2 a 3 použijí přiměřeně.
§ 10c
(1) Souhlas podle § 10b odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutím.
(2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo jej ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle § 10b odst. 1.
(3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na obchodníkovi s cennými papíry došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
§ 10d
(1) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí úplné žádosti o souhlas podle § 10b odst. 1 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka zároveň s potvrzením o přijetí úplné žádosti podle věty první uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo obchodníka s cennými papíry ovládnout, údaje o obchodníkovi s cennými papíry, na kterém má být tato účast nabyta nebo zvýšena nebo který má být ovládnut, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na tomto obchodníkovi s cennými papíry nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 6.
(2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí úplné žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 10c odst. 2. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.
(3) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště nebo sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.
(4) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.
(5) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 6 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 6 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.
(6) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon jeho činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány za členy vedoucího orgánu nebo osoby ve vrcholném vedení obchodníka s cennými papíry, splňují bez zjevných pochybností podmínky stanovené v § 10,
c) finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jeho finančních zdrojů, ve vztahu k vykonávaným nebo plánovaným činnostem u obchodníka s cennými papíry,
d) obchodník s cennými papíry bude i nadále schopen plnit pravidla obezřetného podnikaní na individuálním a konsolidovaném základě,
e) struktura skupiny, jejíž součástí má obchodník s cennými papíry být, nebrání účinnému dohledu nad obchodníkem s cennými papíry a dohledu na konsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých příslušných orgánů určených k výkonu dohledu na konsolidovaném základě při dohledu na konsolidovaném základě a nad osobami v této skupině,
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutím nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo, a
g) jedná se o případ zvláštního zřetele hodný, pokud jde o žádost podle § 10c odst. 2.
(7) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může určit lhůtu pro nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 10b odst. 1,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle § 149k odst. 1 písm. a) před vydáním rozhodnutí.
§ 10e
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry tak, že jej přestávají ovládat.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo o osobě nebo osobách přestávajících jej ovládat, údaje o obchodníkovi s cennými papíry, na kterém je tato účast snížena nebo pozbyta nebo který přestane být ovládán, údaj o celkové výši podílu na tomto obchodníkovi s cennými papíry po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na obchodníkovi s cennými papíry nabývají nebo zvyšují.
§ 11
Ustanovení § 10b až 10e se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zákona upravujícího činnost bank.