Zákon o ochraně veřejného zdraví - HLAVA II - PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY

HLAVA II

PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY

Díl 1

Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické látky, chemické směsi a vodárenské technologie, koupaliště a sauny

§ 3

Hygienické požadavky na vodu

(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.⁵) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen "jakost pitné vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty, směrné hodnoty, referenční hodnoty a doporučené hodnoty. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.⁶)

(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^6a) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele,^6a) osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje

a) provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m³, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,

b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích,

c) provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody,

d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služeb).

(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím nebo vnitřním vodovodem^6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem^6a) nebo jeho údržbou, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 4 vět čtvrté a páté.

(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.

(5) Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat ukazatel, kterého se nedodržení týká, důvody nedodržení hygienického limitu včetně vyhodnocení možnosti jiného zajištění dodávky pitné vody, návrh nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací a odhadu nákladů, zásobovanou oblast a počet zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání povolení, přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele za posledních 12 měsíců, posouzení zdravotních rizik a navrhovaný rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vody.

(6) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady.

(7) Užitkovou vodou se rozumí srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.

§ 3a

(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, nebo v případě, že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického limitu přesáhla 30 dnů během posledních 12 měsíců, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky. Orgán ochrany veřejného zdraví může mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou stanovit pouze v případě, pokud se jedná o

a) nový zdroj pro odběr pitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou; za nový zdroj pro odběr pitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou podle tohoto odstavce se považuje zdroj, který začal být využíván po 12. lednu 2023,

b) nově zjištěný zdroj znečištění nebo o nově sledované ukazatele; za nově zjištěný zdroj znečištění podle tohoto odstavce se považuje zdroj znečištění identifikovaný po 12. lednu 2023, nebo

c) nepředvídatelnou a výjimečnou situaci při odběru vody ze stávajícího zdroje, včetně mimořádného dopadu přírodních vlivů, která by mohla vést k dočasnému omezenému překročení hodnot ukazatelů;

v mimořádných případech, kdy navržená nápravná opatření nezbytná pro dosažení hygienického limitu ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou stanoveného prováděcím právním předpisem vyžadují delší časové období, může být na žádost osoby uvedené ve větě první doba určení hygienického limitu prodloužena nejdéle o 3 roky, a to pouze v případě, že se jedná o mírnější hygienický limit stanovený podle písmene a) nebo b).

(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost ověří.

(3) Možnost určit mírnější hygienický limit ukazatelů se nevztahuje na balené pitné vody stáčené do lahví nebo akumulačních nádrží určených k prodeji.

(4) Při postupu podle odstavce 1 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením jejího používání.

(5) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 6 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 4.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavce 1 stanoví

a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,

b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin,

c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností,

d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,

e) odůvodnění.

(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele^6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit zásobování pitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v zásobování vodou.

(8) Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b), povinny zajistit, aby byly na jejich internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým veřejně přístupné aktuální informace o

a) jakosti dodávané pitné vody a chemických látkách a chemických směsích použitých k úpravě této vody,

b) tom, zda bylo zpracováno posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a v jakém roce, a

c) tom, zda byla v rámci posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) zjištěna nepřijatelná rizika a přijata příslušná nápravná opatření.

(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 6 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví.

§ 3b

(1) Ministerstvo zdravotnictví do 31. března kalendářního roku zajistí přípravu a aktualizaci souborů dat uvedených v písmenech a) až c) zahrnujících informace z období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího kalendářního roku. Soubory dat obsahují informace o

a) překročení nejvyšších mezních hodnot ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem; v souboru dat se uvádějí výsledky kontroly pitné vody a návrhy nápravných opatření podle § 4 odst. 4,

b) určení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 1; v souboru dat se uvádějí informace podle § 3a odst. 6 a

c) nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatele stanovené prováděcím právním předpisem nebo povolené nebo určené podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, které představovalo ohrožení veřejného zdraví, na jehož základě musel orgán ochrany veřejného zdraví zakázat nebo omezit používání pitné vody, a toto překročení trvalo déle než 10 po sobě následujících dnů a postihlo nejméně 1000 lidí.

(2) Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje přípravu souborů dat zahrnujících informace o

a) opatřeních přijatých za účelem zlepšení přístupu k pitné vodě a na podporu používání této vody a o podílu obyvatel, kteří mají přístup k této vodě, a to bez zahrnutí vody stáčené do lahví a nádob,

b) posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 3 až 5, a

c) posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle jiného právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

(3) Soubory dat podle odstavců 1 a 2 Ministerstvo zdravotnictví zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup Evropské komisi, Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Soubory dat podle odstavce 2 každých 6 let aktualizuje.

§ 3c

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, který obsahuje

a) údaje o zdroji a místu odběru vzorků surové vody,

b) základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických látkách a chemických směsích,

c) údaje o opatřeních nutných pro omezení nepřijatelných rizik v celém systému zásobování, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem,

d) předpokládaný počet zásobovaných osob,

e) monitorovací program,

f) posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, a

g) způsob vedení záznamů o kontrole funkce systému zásobování a o provádění údržby.

(2) Monitorovací program obsahuje plán

a) sběru a rozborů prostých vzorků vody nebo měření zaznamenaných procesem průběžného monitorování včetně způsobu stanovení míst odběru vody,

b) kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení,

c) kontroly úpravy vody, odběru vzorků vody, akumulací a rozvodné infrastruktury a

d) kontroly ochranného pásma provozovaného vodního zdroje.

(3) Monitorovací program zpracovaný podle odstavce 2 musí umožňovat

a) ověřit, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro veřejné zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, a to od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje přes místo odběru surové vody, úpravu, akumulaci a distribuci ke konečnému odběrateli,

b) poskytnutí informací o jakosti vyráběné a dodávané pitné vody,

c) ověřit, že u odběratele a další osoby v obdobném postavení je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím vydaným podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 nebo § 21 odst. 2 příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, a

d) určit nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro veřejné zdraví.

(4) Způsob provádění monitorovacího programu podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Posouzení rizik obsahuje

a) popis systému zásobování vodou od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje včetně místa odběru surové vody přes úpravnu, akumulaci, přivaděče a rozvod vody ke koncovému spotřebiteli,

b) popis zjištěných nebezpečí, odhad jejich pravděpodobnosti a posouzení jejich závažnosti a

c) stanovení nápravných nebo kontrolních opatření k odstranění nebo zmírnění nepřijatelných rizik v celém systému zásobování; tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, validaci této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce; validací dezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů.

Postup vypracování posouzení a řízení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny předložit návrh provozního řádu podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny při vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zohlednit výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny provozní řád podle odstavce 1 průběžně přezkoumávat a aktualizovat a vždy při změně podmínek provozu předkládat návrh změn ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; pokud nedochází ke změně provozního řádu, jsou povinny předkládat provozní řád podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejméně jednou za 6 let.

(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení rizik v provozním řádu provozovateli provozně souvisejícího vodovodu, a to v takovém rozsahu, aby provozovateli provozně souvisejícího vodovodu byly k dispozici informace dostačující pro zpracování posouzení rizik do provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Provozovatelem provozně souvisejícího vodovodu je osoba, které je do vodovodu dodávána voda osobou uvedenou v § 3 odst. 2. Informace předané podle věty první smějí být využity pouze pro zpracování provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Tyto předané informace musí zahrnovat údaje o zdrojích vody, jakosti surové vody a její úpravě, o jakosti dodávané vody, seznam rizik, která byla vyhodnocena jako nepřijatelná a která mohou ovlivnit jakost a množství předávané vody, a popis přijatých opatření.

(9) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Tyto předávané informace musí zahrnovat údaje o místě odběru a další relevantní výsledky z posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou.

(10) Ve vztahu k informacím, které získá orgán ochrany veřejného zdraví v rámci schvalování provozního řádu, se nepostupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

§ 3d

(1) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné vodě jsou

a) prostory staveb, v nichž jsou provozovány školy a školská zařízení a prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,

b) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,

c) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče,

d) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo

e) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby.

(2) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody jsou

a) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,

b) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo

c) ubytovací zařízení podle § 21a s kapacitou nad 50 osob.

(3) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a dále

a) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, doplní tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky; povinnost doplnit provozní řád nemá osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko; tento výsledek oznámí tato osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

b) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které nemá tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zpracuje posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, které oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 přezkoumává každých 6 let, s výjimkou prioritních prostorů, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko. Pokud jsou přezkumem zjištěny změny v hodnocení míry rizika, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 provozní řád nebo zpracované posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle věty čtvrté aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nebo v případě aktualizace posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle písmene b) oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(4) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 2 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a závěry vyplývající z posouzení a řízení rizik zapracovat do provozního řádu. Osoba provozující prioritní prostory, pro které již má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, aktualizuje tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky. Pokud takovouto povinnost osoba provozující prioritní prostory nemá, zpracuje hodnocení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky do samostatného provozního řádu, který předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 přezkoumává každých 6 let a vždy při změně podmínek provozu vnitřního vodovodu. Pokud jsou přezkumem zjištěny nové skutečnosti ovlivňující provoz vnitřního vodovodu, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 provozní řád aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení.

(5) Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky je zaměřeno na přítomnost ukazatele olovo v pitné vodě, přítomnost ukazatele Legionella spp. v teplé vodě a generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky. Součástí posouzení a řízení rizik je i monitorování těchto ukazatelů. Generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky, postup vypracování posouzení a řízení rizik spojených s provozem vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska generických rizik, rizika přítomnosti ukazatele olovo a rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella a limitní hodnoty ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis. V případě, že je provedením posouzení a řízení rizik prokázáno nedodržení limitní hodnoty ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem, zajistí osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2, aby byla přijata opatření vhodná k minimalizaci zdravotního rizika. V případě, že osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2 nejsou vlastníky těchto prostorů, informují o nevyhovujících výsledcích posouzení a řízení rizik vlastníka těchto prostorů a zajistí nápravná opatření ve spolupráci s vlastníkem prioritního prostoru.

§ 4

Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci^4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c) nebo u držitele autorizace (§ 83c)

a) odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 8; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím právním předpisem upravena nebo povolena, se postupuje podle metody, která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a

b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě;

protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Držitelé osvědčení o akreditaci^4a), držitelé osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c) a držitelé autorizace podle § 83c, kteří jsou oprávněni provádět odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda má voda jakost pitné vody, jsou v případě stanovení ukazatelů uvedených v prováděcím právním předpisu prostřednictvím jiné osoby povinni tuto subdodávku provádět pouze prostřednictvím držitelů osvědčení o akreditaci^4a), držitelů osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c) nebo držitelů autorizace podle § 83c. Pro stanovení ukazatelů neuvedených v prováděcím právním předpisu lze použít i metody, které nejsou zahrnuty v rozsahu akreditace, pokud jsou validované¹⁰⁷).

(2) Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní a způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody upraví prováděcí právní předpis.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutím rozsah a četnost kontrol pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem

a) z moci úřední nebo na základě výsledků posouzení a řízení rizik rozšíří o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, a zvýší četnost kontrol pitné vody,

b) na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 může snížit, nejde-li o mikrobiologické ukazatele, pokud výsledky posouzení a řízení rizik potvrdí, že nemůže být ohroženo veřejné zdraví a žadatel v žádosti prokáže, že jsou splněny následující podmínky:

1. u ukazatelů, u kterých se navrhuje snížení četnosti kontroly, jsou veškeré výsledky vzorků pitné vody odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 60 %, rozhodne o možnosti snížení četnosti ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli; místo a četnost odběru vzorků se určí ve vztahu k původu ukazatele a k proměnlivosti jeho koncentrace a jejímu dlouhodobému trendu,

2. u ukazatelů, které jsou navrženy ze sledování vyřadit, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 30 %, rozhodne o možnosti vyřazení ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli.

Orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední zrušit tato rozhodnutí, pokud pominul důvod jejich vydání.

(4) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním vodovodem^6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,^6a) popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o veřejný objekt podle § 3 odst. 2 písm. d), mají odběratelé^6a) a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná opatření.

(5) Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt látky nebo mikroorganismu neuvedených v prováděcím právním předpisu, osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba v oznámení uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Tyto osoby v oznámení dále uvedou zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Osoba uvedená v § 3 odst. 2, která zjistí u ukazatele se směrnou hodnotou stanovenou prováděcím právním předpisem překročení této směrné hodnoty, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; věty druhá až čtvrtá se použijí obdobně. Orgán ochrany veřejného zdraví určí hygienický limit jako nejvyšší mezní hodnotu nebo mezní hodnotu pro výskyt takové látky nebo mikroorganismu, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty šesté jinak.

(6) Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat za podmínek stanovených rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví i vodu, která nemá jakost pitné vody a u níž již nelze povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, ale je dodávána spotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna spotřebitele informovat.

(7) Žádost podle odstavce 3 písm. b) musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné vody s odůvodněním, označení zásobované oblasti, množství dodávané vody za den a počet zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vody a jejího zdroje a aktualizované posouzení a řízení rizik.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly pitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky získané pomocí metody upravené prováděcím právním předpisem. Před vydáním povolení orgán ochrany veřejného zdraví předloží informace o prokázání rovnocennosti metody Evropské komisi. Způsob prokázání rovnocennosti metod stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5

Výrobky a materiály přicházející do přímého styku s pitnou užitkovou, teplou a surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úprava vody a vodárenské technologie

(1) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodou^6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito vodami (dále jen „výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou“) a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi

a) neohrožovaly přímo nebo nepřímo lidské zdraví,

b) neměly nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody,

c) nepodporovaly růst mikroorganismů a

d) neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu nezbytně nutné.

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem.

(3) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření, formu a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky nebo materiály, které nesplňují požadavky stanovené ve větě první a v odstavcích 1 a 2, nesmí distributor^4a) distribuovat.

(4) Výrobce a dovozce musí výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou a chemickou látku nebo chemickou směs, které by při nesprávném použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou užitkovou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor^4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo materiál nebo chemickou látku nebo chemickou směs spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.

(5) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem,⁸) postupuje podle zvláštního právního předpisu.^4a)

(6) Na žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhoduje o

a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky nebo materiály přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky nebo materiály uvedené v odstavci 4,

b) přípustnosti chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou, nestanovené v prováděcím právním předpisu.

(7) Žádost podle odstavce 6 musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem označení typu výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, jejich obchodní název a chemické složení, doklad o čistotě chemické látky nebo chemické směsi podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek, včetně údajů o rozkladných produktech vznikajících při výrobě, zpracování, případně stárnutí, údaje o koncentraci chemické látky nebo chemické směsi, údaj o koncentraci účinné látky v chemické směsi, údaj o předpokládaném způsobu použití výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, metodu stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda výrobek nebo materiál, navrhovaná látka, chemická látka nebo chemická směs byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k použití výrobku, materiálu, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o žádost podle odstavce 6 písm. b), podrobný popis principu technologie úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické látky nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 6, jestliže žadatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné, užitkové nebo teplé vody.

(9) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody^6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem a chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b).

(10) Na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat označení typu technologie, popřípadě její obchodní název, popis účelu technologie a odůvodnění jejího použití, návod k použití, podrobný popis principu technologie úpravy vody včetně použitého zařízení a přesného složení chemických látek a chemických směsí, pokud je jejich přidání do vody součástí technologie, doklad, že použité zařízení, chemické látky a chemické směsi odpovídají požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, údaje o změnách jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a fyzikální včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené na jakost pitné vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání, pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vody v jiných státech. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá, jestliže žadatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění.

(11) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b).

(12) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné, užitkové a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé^6a) používat jen výrobky a materiály, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 4 nebo byly povoleny podle odstavce 8.

Přírodní a umělá koupaliště a sauny

§ 6

(1) V tomto zákoně se rozumí

a) přírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody^8a), nebo stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání (dále jen „stavba ke koupání“), nebo povrchová voda^8a), ve které nabízí službu koupání provozovatel,

b) umělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště.

(2) Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným účelům.

§ 6a

(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se fyzické osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování. Provozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování nebo koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti podle věty první je provozovatel

a) umělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti,

b) přírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví koupajících se fyzických osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatel nebo osoba uvedená v § 6d.

(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke sprchování provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3.

(3) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí

a) překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo ve stavbě povolené k účelu koupání vybavené systémem přírodního způsobu čištění vody,

b) překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupališti nebo ochlazování v sauně,

c) překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo

d) výskyt odpadů, mnohobuněčných organismů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním koupališti a představuje riziko pro zdraví koupajících se fyzických osob.

(4) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování, jde-li o saunu.

(5) Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku, které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se fyzických osob. Nejvyšší mezní hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví koupajících se fyzických osob.

(6) Mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, pravidla sledování a způsob hodnocení mnohobuněčných organismů v přírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody v přírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a klasifikaci a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti v přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis.

§ 6b

(1) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je provozovatel přírodního koupaliště povinen informovat o této skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace musí být umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud zde nejsou, v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno čitelná, v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se znečištění vody. Dojde-li k překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti, provede provozovatel dále neprodleně doplňující chemické a organoleptické vyšetření jakosti vody ke koupání v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(2) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě překročení mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto zákonem k provozování umělého koupaliště nebo sauny. V případě překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část provozu umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit.

(3) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení provozu umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.

(4) Znečištění vody v přírodním nebo umělém koupališti nebo sauně, které vedlo k postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, je provozovatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených správním řádem důvod postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, přijaté opatření a očekávanou dobu jeho trvání.

§ 6c

(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen

a) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky⁸), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného podle vodního zákona^8a) nebo u držitele autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního předpisu a podle monitorovacího kalendáře (§ 82a), jde-li o jakost vody ke koupání v přírodním koupališti na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, nebo povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d; pokud jde o vodu ke sprchování, provozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána postupem podle § 3 odst. 3,

b) zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě,

c) uchovávat protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení,

d) předat v elektronické podobě protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

e) splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny,

f) vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení a sídlo, jde-li o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis míst odběru vzorků vody, způsob manipulace s prádlem, pokud je spotřebiteli půjčováno v rámci služby, způsob očisty prostředí, a v případě umělých koupališť a saun způsob kontroly dodržování základních zásad hygienického chování návštěvníků,

g) předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a datové rozhraní elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b), hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního koupaliště, hygienické požadavky na vnitřní vybavení a provoz umělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.

(3) Požadavky na členění a vybavení umělého koupaliště a sauny stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6d

Osoba, která podle živnostenského zákona⁶⁰) ve stavbách nebo zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke koupání fyzických osob v souvislosti s povrchovými vodami,

a) provozuje tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo zařízení sloužící regeneraci nebo rekondici,

b) poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo

c) provozuje hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních,

a v nabídce svých služeb spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod, má povinnosti uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a) až d).

§ 6e

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou rovnocenné výsledkům získaným pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím právním předpisu. Způsob prokázání rovnocennosti metod a pravidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6f

(1) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen

a) při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji,

b) vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace,

c) kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání,

d) dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení umělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení kojenců a batolat při koupání,

e) monitorovat jakost vody ke koupání v ukazatelích stanovovaných na místě a charakterizujících provozní zatížení bazénu a účinnost dezinfekce, a dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na jejím základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí,

f) vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu umělého koupaliště a zveřejnit je na viditelném místě v prostoru ke koupání,

g) dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření,

h) vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku.

(2) Zjistí-li provozovatel ve vodě ke koupání, sprchování nebo ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdraví, je povinen neprodleně podat žádost o povolení a stanovení podmínek jejího výskytu, nebo provoz umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování umělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme.

(3) Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu, obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vnitřního vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání upraví prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis.

(4) Požadavky na recirkulační systém a jeho vybavení, na mikroklimatické podmínky a osvětlení umělého koupaliště a na mikroklimatické podmínky saun stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6g

(1) Ministerstvo zdravotnictví každoročně do 31. března sestaví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství seznam, ve kterém uvede

a) přírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání (dále jen „další povrchové vody ke koupání“); přírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, a povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d se do této části seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním; velký počet fyzických osob se posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání,

b) přírodní koupaliště místního významu na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a nebo využívaných ke koupání podle § 6d, pro které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání,

c) koupací sezónu.

(2) Koupací sezónou jednotlivých přírodních koupališť se rozumí zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se fyzických osob.

(3) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k připomínkám; za den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo zdravotnictví na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí předloží seznam vod ke koupání podle odstavce 1 písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské komisi s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku.

(4) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dále předloží Evropské komisi do 31. prosince kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) spolu s informací o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona^8a) přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.

(5) Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Evropskou komisi o povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním předpisem.

Díl 2

Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí

§ 7

Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině a živností, jejichž předmětem je péče o děti

(1) Školy a školská zařízení⁹) zapsaná do školského rejstříku¹⁰), s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc^10a) (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání") jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující v provozovně živnost, jejíž náplní je péče o děti do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím odbornému vzdělávání dětí a mladistvých, nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení a dále poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí.

(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.

(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.

§ 7a

Provozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku⁸⁹) nabízet k prodeji ani prodávat potraviny⁹⁰), které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky. Požadavky na potraviny, které odpovídají výživovým požadavkům na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky a lze je nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví jiný právní předpis o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.

§ 8

Škola v přírodě a zotavovací akce

(1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Zotavovací akce se může skládat z více běhů. Pro účely účasti na zotavovací akci se za dítě ve věku do 15 let považuje i dítě, které v kalendářním roce, kdy je zotavovací akce pořádána, dovrší věk 15 let. Školou v přírodě se pro účely tohoto zákona rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola.

(2) Osoba, která přijala děti na zotavovací akci (dále jen "pořádající osoba"), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.

(3) Pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce nebo školy v přírodě ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

a) termín a místo jejího konání, a to s uvedením adresy nebo názvu katastrálního území a zeměpisných souřadnic,

b) počet zúčastněných dětí; jedná-li se o zotavovací akci, počet dětí zúčastněných v každém běhu s uvedením data jeho zahájení a ukončení,

c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou,

d) způsob zajištění stravování účastníků a

e) jméno a příjmení odpovědné osoby přítomné na škole v přírodě nebo zotavovací akci, a to pro každý běh zotavovací akce, a telefonní číslo na ni.

(4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, v případě, že pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 9

Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci

(1) Škola může na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů vyslat jen dítě, které

a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní,

b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a

c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.

(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci.

(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě na dobu delší než 5 dnů nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost¹¹). Nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. V případě zotavovací akce tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu dvou let od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte¹²) nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil; toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil pořádající osobě nebo vysílající škole pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).

§ 10

Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci

(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.

(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství¹¹) nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Nemá-li osoba registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Tento posudek má platnost 2 roky od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických¹³) a zdravotnických pracovníků,¹⁴) vysílající škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).

(3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných v § 19 odst. 2 a odst. 3 větě první. Při prověřování znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle § 19 odst. 3.

§ 11

Povinnost školy, která vysílá děti na školu v přírodě, a pořádající osoby

(1) Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, a pořádající osoba jsou povinny zajistit

a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která získala způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student studijního programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství po úspěšném ukončení třetího ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis,

b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních služeb posudek vydal,

c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akci,

d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis,

e) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce,

f) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.

(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.

§ 11a

Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro děti,^10a) a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na pořádání výchovně rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající osoby plní pověřená osoba, která tábor zřídila^10a).

§ 12

Jiné podobné akce pro děti a škola v přírodě na kratší dobu

Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 1 věta první, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3. Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, musí zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení a zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce.

§ 13

Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy

(1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, provozoven živností podle § 7 odst. 1, staveb, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině⁹²), vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb se shromažďovacím prostorem⁹³) jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností¹⁵) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu.¹⁶)

(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozování takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.

§ 14

Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Díl 3

Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a některých zařízení sociálních služeb

§ 15

(1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem, (dále jen „osoba poskytující péči“), jsou povinni činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčí. Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době.

(2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce 1 v provozním řádu. Poskytovatelé zdravotních služeb, jejichž součástí je dětský domov pro děti do 3 let věku jsou povinni v provozním řádu dále upravit režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a režim stravování. Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. U poskytovatelů zdravotních služeb příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v rozhodnutí uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní péče, obor zdravotní péče a místo poskytování je provozní řád vydáván, popřípadě název zdravotní služby, pro kterou je provozní řád vydáván.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb poskytující akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči je povinen poskytnout součinnost orgánu ochrany veřejného zdraví, který u něj provádí prevalenční studii infekcí spojených se zdravotní péčí [§ 82 odst. 2 písm. s)].

§ 16

(1) Osoba poskytující péči je při výskytu infekce spojené se zdravotní péčí nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně zjistit její příčiny a zdroje, způsob přenosu původce a provést odpovídající protiepidemická opatření k zamezení jejího dalšího šíření.

(2) Osoba poskytující péči je dále povinna neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví případy infekce spojené se zdravotní péčí, jde-li o hromadný výskyt, těžké poškození zdraví nebo úmrtí pacienta; způsob a obsah hlášení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

(1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Dezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě.

(3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček.

(4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček.

(5) O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizace může osoba poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba poskytující péči způsob sterilizace a průkaz jeho účinnosti.

§ 18

(1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo^17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1 ukládat podle povahy znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo^17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným prováděcím právním předpisem.

(2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb uvedeném v § 15 odst. 1 používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti osoba poskytující péči uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody.

(3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti léčebně rehabilitační péče nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče poskytované osobou poskytující péči se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a) až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště nebo sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem; pro kontrolu jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a) až d) obdobně.

Díl 4

Hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby

§ 19

Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných

(1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,¹⁸) zpracování potravin¹⁸), uvádění potravin na trh¹⁸), výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů^6a), provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže.

(2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin, zpracování potravin¹⁸) nebo při uvádění potravin na trh¹⁸) do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů^6a) do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými přípravky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele (dále jen "fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné") musí mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví.

(3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. Složení komise, vzor osvědčení o úspěšném složení zkoušky a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis.

§ 20

Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné

Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna

a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb¹¹), stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách⁶¹),

b) informovat poskytovatele zdravotních služeb podle písmene a) o druhu a povaze své pracovní činnosti,

c) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise.

§ 21

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

(1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna

a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,^19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,^19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první,

b) zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. c) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a

c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

(2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v žádosti o udělení povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

(4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

§ 21a

Ubytovací služby

Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby,^8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Pokud je ubytování v zařízeních podle věty první poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody ve stavbách ubytovacích zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.

§ 22

Zákaz výkonů

Osoba provozující kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, nesmí provádět výkony na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce.

Další podmínky provozování stravovacích služeb

§ 23

(1) Stravovací službou je činnost provozovatele potravinářského podniku⁸⁸), která souvisí s jakoukoli fází výroby, přípravy, skladování, distribuce a uvedení pokrmů na trh za účelem jejich podávání v rámci zařízení společného stravování⁹⁴).

(2) Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.

(3) Stravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva.

(4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o výcviku psa.

(5) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště.

§ 24

(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je dále povinen

a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy²³) nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,

b) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a uvádění pokrmů na trh,

c) zajistit, aby podávané pokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny,

d) dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,

e) v případě, že požadavky nebo podmínky skladování podle písmene a) nejsou stanoveny, dodržovat požadavky a podmínky skladování stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který látku, surovinu, polotovar nebo potravinu vyrobil.

(2) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu, který používá k výrobě nebo přípravě pokrmů volně rostoucí jedlé houby z vlastního sběru, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů^27a) nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub.

Díl 5

Hygienické požadavky na předměty běžného užívání

§ 25

Vymezení předmětů běžného užívání

Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí

a) materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami^27b),

b) kosmetické přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³) a

c) výrobky pro užívání dětmi ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) a b), hraček a potravin.

§ 26

Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a c) je povinen, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,^26a) zejména aby

a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmu,

b) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti těchto materiálů a předmětů je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci,

c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných^26a) obalů,

d) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, a to v rozsahu a s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, popřípadě vybaveny návodem k obsluze a čištění; ve značení těchto materiálů a předmětů musí být uvedeny i údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis stanoví.

(2) Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 písm. a) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:

a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a

b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí.

(3) Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) a c) určit, odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 distributor^4a). Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je prodávající^29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné^26a).

(4) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se nevztahují na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité.

(5) Výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami je povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami do 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby.

(6) Povinnost stanovená v odstavci 5 se obdobně vztahuje na provozovatele potravinářského podniku⁹⁵) používajícího ve svém potravinářském podniku⁹⁶) materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil nebo dovezl.

(7) Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které dovezl, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2.

Další ustanovení pro vývoj, výrobu, uvedení na trh, distribuci a dovoz kosmetických prostředků

§ 27

Kosmetické přípravky

(1) Požadavky na výrobu, uvedení nebo dodání na trh kosmetických přípravků stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků⁶³). Výrobce, dovozce nebo distributor zajistí, aby při dodávání na trh byly v označení kosmetického přípravku údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁶⁴) uvedeny v českém jazyce.

(2) Kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou baleny v místě prodeje na žádost kupujícího nebo jsou baleny pro okamžitý prodej, označí prodejce údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků⁶³) na vnějším spotřebitelském obalu kosmetického přípravku nebo v přiloženém letáku.

Díl 6

Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením

Hluk a vibrace

§ 30

(1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště,³¹) správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace³²), provozovatel, popřípadě vlastník dráhy^32a), osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby.

(2) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Za hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením⁷⁶), zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce⁷⁶). Za vibrace podle věty druhé se nepovažují vibrace působené přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a vibrace působené v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce⁷⁶).

(3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků^32b) a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti⁷⁷) ve stavbách pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti⁷⁷) ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

(1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou hluku z leteckého provozu, nelze z vážných důvodů zajistit nepřekračování hygienických limitů podle § 30 odst. 1, může osoba požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o povolení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví v řízení o vydání povolení zejména posoudí, zda osoba doložila, že hluk nebo vibrace se omezí na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení škodlivých účinků hluku nebo vibrací, který je stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Správní úřad, který povolení vydal, jej může za nedodržení stanovených podmínek odejmout. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Povolení mírnějšího hygienického limitu je elektronicky evidováno prostřednictvím informačního systému Ministerstva zdravotnictví.

(2) O zahájení řízení podle odstavce 1 místně příslušná krajská hygienická stanice informuje tímto řízením dotčené obecní úřady.

(3) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat popis zdroje hluku nebo vibrací, změřené hodnoty hluku v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hluku v chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím, důvod překročení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací, přehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich provedení, odhad jejich účinnosti a skutečnosti svědčící o omezení hluku nebo vibrací na rozumně dosažitelnou míru. Referenčním kontrolním bodem se rozumí místo, které bylo měřením nebo výpočtem vyhodnoceno jako nejvíce zasažené zdrojem hluku.

(4) Při překročení hygienických limitů hluku z leteckého provozu na letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc vzletů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel letiště povinen navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá Úřad pro civilní letectví v dohodě s krajskou hygienickou stanicí nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště.

(4) Při překročení hygienických limitů hluku z leteckého provozu na letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc vzletů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel letiště povinen navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá stavební úřad po vyjádření krajské hygienické stanice, nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště.

(5) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

§ 32a

Měření hluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci^4a) nebo držitel autorizace podle § 83c.

§ 33

V chráněných vnitřních prostorech staveb nesmějí být instalovány stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách.

§ 34

(1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.

(2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.

Neionizující záření

§ 35

(1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.10¹⁵ Hz.

(2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen "zdroj neionizujícího záření"), je povinna

a) činit taková technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření,

b) při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

c) před zahájením používání nebo provozu stacionárního zdroje neionizujícího záření sítě elektronických komunikací v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

d) v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty.

(3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba uvedená v odstavci 2 jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních předpisů.

(4) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinen vést evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinen uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření, určené nebo doporučené jeho výrobcem, je osoba uvedená ve větě první povinna provoz zdroje neionizujícího záření ukončit.

§ 36

Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit

a) zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,

b) opatření laserů zařazených do třídy 1M a vyšší výstražným textem a laserů třídy 3B a 4 signalizací chodu,

c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci připojené ke každému laseru.

Díl 7

Ochrana zdraví při práci

§ 37

Kategorizace prací

(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis.^33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.

(2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis^33a) nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,^33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 5. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

(3) Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede

a) označení práce,

b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,

c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,

d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,

e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,

f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,

g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci,

a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.

(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d), f) a g) a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.

(5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (§ 39), třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39).

§ 38

(1) Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

(2) Pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha⁹⁷) může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nevztahuje na vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha.

(3) V případě, že se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro práci, při níž vznikla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru provedeném podle odstavce 1.

§ 39

Rizikové práce

(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis^33a).

(2) Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů podle věty první, v členění podle pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských služeb. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost výsledky biologických expozičních testů. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Pro hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede poskytovatel pracovnělékařských služeb odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním předpisem.

(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.

§ 40

Evidence rizikových prací

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen

a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci

1. o jménu, příjmení a rodném čísle,

2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění,

3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze,

4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,

b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce

1. s chemickými karcinogeny nebo mutageny stanovenými zvláštním právním předpisem,

2. s azbestem,

3. v riziku fibrogenního prachu, a

4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky,

po dobu 40 let od ukončení expozice,

c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek.

§ 40a

(1) Povinnosti podle § 37 až 39 plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli podle zákona o zaměstnanosti tento uživatel. Uživatel uvedený ve větě první současně s uzavřením dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí mu výsledky hodnocení rizik podle zvláštního právního předpisu, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

(2) Po skončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uvedeného v odstavci 1 větě první uživatel předá agentuře práce evidenci podle § 40. Agentura práce je povinna tuto evidenci uchovávat po dobu stanovenou v § 40.

§ 41

Používání biologických činitelů a azbestu

(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně ohlášených údajů nebo změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu^33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis.

(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.

(3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

(4) Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, oznámí zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pouze záměr používat tyto biologické činitele⁶⁵).

§ 41a

Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců

(1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti uvedené v odstavci 1, může na žádost zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit výjimku. V žádosti zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky.

(3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z moci úřední četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.

§ 42

Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 44

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů stanovené zvláštními právními předpisy.

Díl 8

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi

§ 44a

(1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.

(2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je každý povinen chránit zdraví fyzických osob a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1272/2008“).

(3) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat jiným osobám, než jsou osoby právnické nebo podnikající fyzické osoby, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(4) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, nebo chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat v prodejních automatech a do přinesených nádob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, nebo nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(6) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak²⁰). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými směsmi může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za 2 roky. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).

(7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v prostorách, které jsou uzamykatelné a zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických směsí a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických osob.

(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a chemických směsí. Evidence se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemickou směs odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob, jméno a příjmení osoby a označení útvaru subjektu, pro který byly vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a na vedení evidence chemických látek a chemických směsí, které jsou výbušninami⁷⁹).

§ 44b

Odborná způsobilost

(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, se považují

a) absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání

1. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství, Farmacie nebo v oblasti vzdělávání Veterinární lékařství, veterinární hygiena nebo v oblasti vzdělávání Zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,

2. v oblasti vzdělávání Chemie nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,

3. v oblasti vzdělávání Učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,

4. a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii^35f), nebo

5. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin^35g),

b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmeni a), a které se úspěšně podrobily zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 4 o odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(2) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky a vzor osvědčení o odborné způsobilosti.

(3) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá (dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke zkoušce doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Za vydání osvědčení se platí správní poplatek.^35h) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.