Zákon o platebním styku - znění od 13. 01. 2017 (úplné znění)

284

ZÁKON

ze dne 22. července 2009

o platebním styku

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²) a upravuje

a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,

b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb (dále jen „poskytovatel“) a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“),

d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz (dále jen „vydavatel“) a držitelů elektronických peněz (dále jen „držitel“).

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, ledaže se nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),

b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,

c) peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,

d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz,

e) bezhotovostním obchodem s cizí měnou nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně,

f) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,

c) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho ústředí,

d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku, obchodního zástupce nebo ve kterém dočasně jinak poskytuje služby,

e) počátečním kapitálem součet

1. splaceného základního kapitálu,

2. splaceného emisního ážia,

3. povinných rezervních fondů,

4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce,

5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období,

f) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet na základním kapitálu právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě, který představuje alespoň 10 % nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení podniku jiné osoby,

g) úzkým propojením vztah

1. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

2. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

3. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo

4. dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

h) vedoucí osobou

1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce (§ 7) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz (§ 46) a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena vykonává,

2. v případě podnikající fyzické osoby její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její podnikání a v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování platebních služeb,

i) pobočkou

1. organizační složka podniku v jiném než domovském členském státě, která zahrnuje všechny provozovny dotčené osoby v tomto státě,

2. provozovna v domovském členském státě,

j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,

k) skupinou seskupení složené z

1. ovládající osoby a jí ovládaných osob,

2. osob, v nichž mají osoby podle bodu 1 podíl,

3. osob, jejichž statutární, řídicí nebo dozorčí orgán je z většiny tvořen stejnými osobami jako statutární nebo dozorčí orgán jiné osoby uvedené v bodě 1 nebo 2,

l) platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.

(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce,

b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,

c) spotřebitelem každá fyzická osoba, která uzavírá smlouvu s poskytovatelem nebo vydavatelem nebo s nimi jinak jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti anebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání,

d) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce,

e) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,

f) referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem zpřístupněn,

g) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,

h) jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí,

i) trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,

j) pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,

k) provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce.

§ 3

Platební služba

(1) Platební službou je

a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,

b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,

c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků,

f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),

g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Platební službou není

a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,

b) směnárenská činnost,

c) vydávání

1. šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě,

2. papírových poukázek na zboží nebo služby,

3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,

4. platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,

ani platební transakce jimi prováděná,

d) platební transakce prováděná

1. mezi poskytovateli nebo jejich obchodními zástupci na jejich vlastní účet,

2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,

3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,

4. v rámci správy cenných papírů,

5. v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu³),

6. osobou, která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání,

7. poskytovatelem služeb elektronických komunikací prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, slouží-li platební transakce k zaplacení zboží nebo služby, které jsou dodány do elektronického komunikačního zařízení a budou užívány prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, přičemž poskytovatel služeb elektronických komunikací nejedná pouze jako zprostředkovatel platby mezi uživatelem platebních služeb a dodavatelem zboží nebo služby,

e) vyplacení hotovosti

1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),

2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,

f) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platební transakce, přecházely do jejich držby.

§ 4

Elektronické peníze

(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která

a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,

b) je uchovávaná elektronicky,

c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a

d) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.

(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě 7.

ČÁST DRUHÁ

OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 5

Oprávnění poskytovat platební služby

Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,

h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem,

j) Česká národní banka.

§ 6

Oprávnění vydávat elektronické peníze

Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) Česká národní banka.

HLAVA II

PLATEBNÍ INSTITUCE

Díl 1

Základní ustanovení

§ 7

Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

§ 8

(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je platební instituce oprávněna

a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce,

b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a

c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce,

b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,

c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.

Díl 2

Povolení k činnosti platební instituce

§ 9

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 16),

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 18),

g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,

j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 29 až 31 nepoužijí.

(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna poskytovat.

§ 11

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik a odnětí povolení k činnosti platební instituce

§ 12

(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem

a) zrušení platební instituce,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku platební instituce,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (§ 36).

(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce, jestliže o to platební instituce požádá.

(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební instituce, jestliže

a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8,

b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce,

c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení poskytovat platební služby,

d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce.

§ 13

(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo povolení odňato, vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti platební instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce

§ 14

Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 9 odst. 1 písm. c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.

§ 15

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to platební instituce požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo

b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 12 odst. 4 a § 13.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce

Kapitál

§ 16

Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající

a) 20000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),

b) 50000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo

c) 125000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).

§ 17

(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Kapitál platební instituce zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.

(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1 větě první.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

Řídicí a kontrolní systém

§ 18

(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování platebních služeb.

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a

3. řádné administrativní a účetní postupy,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

1. vnitřní audit,

2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,

b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a

c) systém vnitřní komunikace.

(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.

(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce stanoví prováděcí právní předpis.

Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce

§ 19

Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.

§ 20

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je platební instituce nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

§ 21

Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 20 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

§ 22

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce, uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,

a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.

Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce platební instituce

§ 23

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24

Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použijí obdobně § 29 a 30. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních institucí požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.

§ 25

(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

§ 26

(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Informační povinnost

§ 27

(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.

(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis.

Uchovávání dokumentů a záznamů

§ 28

(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo jemuž bylo odňato.

Díl 4

Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě

§ 29

(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30

Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 29 došlo, obchodní firmu platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.

Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice

§ 31

(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

HLAVA III

POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 36

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3000000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

Díl 2

Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu

§ 37

(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele,

a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,

c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

d) který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,

e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.

(3) Má-li se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele, který

a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20000000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) až e).

(4) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 38

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.

(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká národní banka žádost zamítne.

§ 39

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 40

(1) Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne dnem

a) smrti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jeho zrušení,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).

(2) Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,

b) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(4) Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dní ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

§ 41

(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti, které lze vykonávat na základě této registrace. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 42

Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 37 odst. 1 písm. b), a odst. 4, § 38 a 39. Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se obdobně § 37 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4, § 38 a 39.

§ 43

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo zúží registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo zúžit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže

a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo

b) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, se použije obdobně § 41.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 44

(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí obdobně § 19 až 22, 27 a 28. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

HLAVA IV

INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 46

(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz je instituce elektronických peněz oprávněna

a) vydávat elektronické peníze,

b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,

c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a

e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.

Díl 2

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 47

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 52a odst. 1),

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 52c),

g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,

j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.

(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz oprávněna poskytovat.

(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 49

(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem

a) zrušení instituce elektronických peněz,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).

(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.

(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže

a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby týkající se elektronických peněz,

d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických peněz.

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

§ 50

(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci elektronických peněz.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 51

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1 písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a § 48.

§ 52

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz

§ 52a

Kapitál

(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350000 eur.

(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2 větě první.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.

§ 52b

Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz a její ovládnutí

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo

f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.

(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.

(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise. V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52c

Řídicí a kontrolní systém

(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a

3. řádné administrativní a účetní postupy,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

1. vnitřní audit,

2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a

c) systém vnitřní komunikace.

(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby.

(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.

Ochrana peněžních prostředků

§ 52d

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.

§ 52e

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.

(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až na 3 dny.

§ 52f

(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dní ode dne vydání elektronických peněz.

§ 52g

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.

Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických peněz

§ 52h

(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.

(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52i

(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.

(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

§ 52j

(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Informační povinnost

§ 52k

(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.

(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

Uchovávání dokumentů a záznamů

§ 52l

(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.

Díl 4

Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

§ 52m

Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo, obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.

(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52n

Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.

HLAVA V

VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 53

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Ustanovení § 46 odst. 2 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5000000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3000000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.

Díl 2

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 54

(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,

d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,

e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a

f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) je splněna.

(3) Má-li se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele, který

a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20000000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

(4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.

(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v tomto řízení.

§ 56

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 57

(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne dnem

a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.

(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.

(3) Česká národní banka může zrušit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže

a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

§ 58

(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 58a

Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), § 55 a 56. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 a § 55 a 56.

§ 58b

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúží registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúžit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže

a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 53 odst. 3,

b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 59

(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

ČÁST TŘETÍ

PLATEBNÍ SYSTÉMY

HLAVA I

PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM

§ 60

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které

a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo

b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.

(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat

a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,

b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo

c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.

§ 61

Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 60 se nepoužijí pro

a) platební systém s neodvolatelností zúčtování,

b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny,

c) platební systém, jehož prostřednictvím poskytuje platební služby uživatelům jediný poskytovatel nebo skupina poskytovatelů.

HLAVA II

PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 62

(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),

b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem, a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)¹²) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 73f odst. 1 nebo 2.

(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech¹⁰).

(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

§ 63

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zúčtováním

1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo

2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,

b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování,

c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,

d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování,

e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),

f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.

§ 64

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze

a) banka,

b) zahraniční banka,

c) spořitelní a úvěrní družstvo,

d) obchodník s cennými papíry,

e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,

f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon¹¹),

i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),

j) ústřední protistrana,

k) zúčtovatel,

l) clearingová instituce a

m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 2

Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Pravidla systému

§ 65

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,

f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 66

(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.

§ 67

Změna pravidel systému

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.

Neodvolatelnost příkazu k zúčtování

§ 68

(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.

(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na

a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,

b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.

(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže

a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.

(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.

Propojení systémů

§ 69

(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.

(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.

Díl 3

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 70

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s odbornou péčí.

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 71

(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,

a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730000 eur,

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,

j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který

a) je právnickou osobou,

b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,

c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a

d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 72

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 73

(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zanikne dnem

a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže

a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování požádá, nebo

b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže

a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování,

d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 73a

Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 4

Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 73b

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a

b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení podle § 73f odst. 4.

(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.

(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 73c

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.

§ 73d

Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,

a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a

b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně těchto skutečností.

Díl 5

Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci

§ 73e

Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci

O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice.

§ 73f

Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Jestliže povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo bylo odňato, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí nebo zániku povolení.

(2) Česká národní banka může oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice, oznámí to neprodleně  Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika¹³) a příslušnému orgánu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

HLAVA I

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB

Díl 1

Základní ustanovení

§ 74

Smlouva o platebních službách

(1) Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli

a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen „rámcová smlouva“), nebo

b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakci“).

(2) Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.

§ 75

(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit

a) od § 77 odst. 2, § 79 odst. 2 písm. b) až d), § 82 písm. e) a g), § 86 odst. 1 písm. c) a d), § 89, 107, 109, 111, 113, § 117 odst. 2 až 5 a odst. 6 věty druhé a § 118,

b) od § 103, jestliže poskytovatel informuje uživatele v souladu s § 80 odst. 1 o riziku, které je spojeno se způsobem udělení souhlasu nebo se způsobem použití platebního prostředku.

(3) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, se mohou dohodou odchýlit od § 77 odst. 1, § 79 až 97, § 103, 106, § 116 až 118 a § 120 odst. 1 a od lhůty uvedené v § 121.

(4) Drobným podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí podnikatel, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce odpovídající 2000000 eur. Splnění podmínek podle věty první se posuzuje ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně smlouvy o platebních službách, jestliže účelem takové dohody je výlučně zohlednění změny v plnění podmínek podle věty první. Jestliže uživatel na výzvu poskytovatele nesdělí nebo na výzvu poskytovatele nedoloží v přiměřené lhůtě, že je drobným podnikatelem, platí, že drobným podnikatelem není.

§ 76

(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 101 písm. b), § 102 odst. 1 písm. c), d) a e) a § 116, jestliže platební prostředek pro drobné platby nelze zablokovat.

(2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 115, § 120 odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 116 odst. 1 písm. a) pro případ anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále pro případ, kdy platební prostředek pro drobné platby svou povahou neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce byla autorizována.

(3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodou odchýlit od lhůt uvedených v § 109 až 113.

(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona rozumí platební prostředek,

a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k

1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,

2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo

3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo

b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše

1. 150 eurům,

2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo

3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.

§ 77

(1) Aniž je dotčena možnost dohodnout si úplatu za platební službu, nesmějí si poskytovatel a uživatel dohodnout úplatu za splnění povinností poskytovatele podle této hlavy. To neplatí, jestliže tento zákon stanoví jinak a jestliže dohodnutá úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

(2) Nezahrnuje-li platební transakce směnu měn, platí plátce úplatu požadovanou poskytovatelem plátce a příjemce úplatu požadovanou poskytovatelem příjemce.

(3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce úplatu za použití platebního prostředku nebo mu za jeho použití nabízel slevu.

(4) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za doplňující nebo častější informace uvedené v § 86 až 91 a v § 93 poskytované na žádost uživatele.

Poskytnutí a zpřístupnění informace

§ 78

(1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat.

(2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uživateli umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat.

(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že poskytovatel informace podle této hlavy uživateli neposkytl ani nezpřístupnil.

Díl 2

Informační povinnosti

Oddíl 1

Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních službách

§ 79

Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci

(1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být uživateli zpřístupněny určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou; na žádost uživatele musí být tyto informace uživateli tímto způsobem poskytnuty.

(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace:

a) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu,

b) maximální lhůta pro provedení platební služby,

c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má být při platební transakci použit,

e) další informace podle § 81 až 85, pokud to připadá v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.

(3) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o jednorázové platební transakci, jestliže jej učinil před tím, než mu byly zpřístupněny informace podle odstavce 1.

(4) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

(5) Jestliže byla smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební transakce.

Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy

§ 80

(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 81 až 85. Tyto informace musí být uživateli poskytnuty určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou. Tím není dotčen § 93.

(2) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření rámcové smlouvy, jestliže jej učinil před tím, než mu byly poskytnuty informace podle odstavce 1.

(3) Jestliže byla rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po uzavření rámcové smlouvy.

§ 81

Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytovateli:

a) obchodní firma nebo název anebo jméno a příjmení,

b) sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c) adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele v zahraničí, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru,

e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti poskytovaní platebních služeb.

§ 82

Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě:

a) popis platební služby,

b) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu,

c) forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu podle § 98a,

d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 104 a o okamžiku blízko konce pracovního dne podle § 104 odst. 4, byl-li dohodnut,

e) maximální lhůta pro provedení platební služby,

f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období podle § 99, bylo-li dohodnuto,

g) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita referenční úroková sazba nebo referenční směnný kurz,

i) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech podle § 94 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související.

§ 83

Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:

a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,

c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem,

d) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy podle § 88.

§ 84

Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o rámcové smlouvě:

a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 94 odst. 3, bylo-li to dohodnuto,

b) údaj o době trvání rámcové smlouvy,

c) informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a o podmínkách a následcích výpovědi,

d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny dohodou stran,

e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

§ 85

Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:

a) pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředek

1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,

2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,

b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,

d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,

e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce,

f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakce podle § 103,

g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.

Oddíl 2

Informační povinnosti poskytovatele během trvání právního vztahu ze smlouvy o platebních službách

Pododdíl 1

Informace během trvání právního vztahu ze smlouvy o jednorázové platební transakci

§ 86

Informace plátci po přijetí platebního příkazu

(1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci způsobem uvedeným v ustanovení § 79 odst. 1 ihned po přijetí platebního příkazu při platební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,

b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,

c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu uvedeného v § 79 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této směně měn,

e) datum přijetí platebního příkazu.

(2) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

§ 87

Informace příjemci po provedení platební transakce

(1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci způsobem uvedeným v § 79 odst. 1 ihned po provedení platební transakce neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány k dispozici příjemci,

c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,

e) den valuty částky připsané na platební účet.

(2) Pokud byl platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

Pododdíl 2

Informace během trvání právního vztahu z rámcové smlouvy

§ 88

Poskytovatel je povinen během trvání rámcové smlouvy poskytnout uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace uvedené v § 81 až 85.

§ 89

Informace plátci před provedením platební transakce

Před provedením platební transakce, která je upravena rámcovou smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na jeho žádost informace o

a) maximální lhůtě pro provedení platební transakce,

b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek.

§ 90

Informace plátci o platební transakci

(1) Poskytovatel plátce poskytne plátci způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu plátce, tyto informace:

a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,

b) částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,

c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce a částku platební transakce po této směně měn,

e) den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum přijetí platebního příkazu.

(2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

§ 91

Informace příjemci o platební transakci

(1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené rámcovou smlouvou, tyto informace:

a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b) částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána na platební účet příjemce,

c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,

e) den valuty částky připsané na platební účet příjemce.

(2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

Oddíl 3

Další informační povinnosti

§ 92

(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit.

(2) Jestliže příjemce za použití platebního prostředku požaduje úplatu nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební transakce.

(3) Jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku požadují úplatu, nebo nabízejí slevu, informuje o tom poskytovatel uživatele před zahájením platební transakce.

Oddíl 4

Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby

§ 93

(1) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 80 až 85 a § 89 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel

a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované rozhodnutí uživatele,

b) zpřístupní uživateli informace uvedené v § 81 až 85.

(2) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 90 a 91 nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat platební transakci, částku platební transakce, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakce.

(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu daného platebním prostředkem.

Díl 3

Změna a výpověď rámcové smlouvy

§ 94

Změna rámcové smlouvy

(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové smlouvy, musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna rámcové smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.

(2) Nejedná-li se o změnu rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli oznámit změnu informací uvedených v § 81 až 85 způsobem a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.

(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy přijal, jestliže

a) poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,

b) uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl,

c) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval,

d) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu podle odstavce 4.

(4) Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy v případě uvedeném v odstavci 3 odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.

(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech, pokud je změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 82 písm. i). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 s výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení.

Výpověď rámcové smlouvy

§ 95

(1) Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli vypovědět, i když byla uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne rámcová smlouva uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc.

(2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď rámcové smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy, jestliže rámcová smlouva trvala kratší dobu než 1 rok. Úplata musí být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.

§ 96

(1) Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.

(2) Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.

§ 97

Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi rámcové smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku rámcové smlouvy.

Díl 4

Autorizace platební transakce

Oddíl 1

Souhlas plátce a jeho odvolání

§ 98

(1) Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak⁶).

(2) Platební transakce může být autorizována před provedením platební transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím platebního prostředku.

(3) Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a poskytovatelem.

§ 98a

(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze odvolat platební příkaz k této platební transakci.

(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 106 odst. 2 tím není dotčeno.

(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.

(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.

(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně, posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební transakce zvlášť.

Oddíl 2

Platební prostředky

§ 99

Plátce a poskytovatel se mohou dohodnout na omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období.

§ 100

Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele

(1) Stanoví-li tak rámcová smlouva, může poskytovatel zablokovat platební prostředek z důvodu

a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo

b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.

(2) Poskytovatel je povinen před zablokováním platebního prostředku podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informovat dohodnutým způsobem plátce o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech. To neplatí, jestliže by poskytnutí těchto informací mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy.

(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, je poskytovatel povinen platební prostředek odblokovat nebo jej nahradit novým platebním prostředkem.

§ 101

Povinnosti uživatele

Uživatel oprávněný používat platební prostředek je povinen

a) používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,

b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.

§ 102

Povinnosti poskytovatele

(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, je povinen

a) zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního prostředku nebyly přístupné jiným osobám než uživateli; tím nejsou dotčeny povinnosti uživatele stanovené v § 101,

b) nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za dříve vydaný platební prostředek,

c) zajistit, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli

1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,

2. požádat o odblokování platebního prostředku podle § 100 odst. 3,

d) na žádost poskytnout uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení podle § 101 písm. b) prokázat, že toto oznámení učinil,

e) zabránit jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle § 101 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.

(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků uživateli.

Oddíl 3

Vrácení částky autorizované platební transakce

§ 103

(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce, jestliže

a) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a

b) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 81 písm. h).

(2) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že se ustanovení odstavce 1 nepoužije, jestliže

a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli a zároveň

b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu.

(3) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce podle odstavce 1.

(4) Poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti plátce částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat stížnost orgánu dohledu.

Díl 5

Provádění platebních transakcí

Oddíl 1

Platební příkazy a převáděné částky

§ 104

Přijetí platebního příkazu

(1) Okamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel plátce obdrží platební příkaz přímo od plátce nebo z podnětu příjemce.

(2) Jestliže se uživatel, který dává platební příkaz k platební transakci, a jeho poskytovatel dohodnou, že provedení platební transakce započne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období (dále jen „odložená splatnost platebního příkazu“), považuje se za okamžik přijetí takto určený okamžik.

(3) Připadne-li okamžik přijetí platebního příkazu na dobu, která není provozní dobou poskytovatele plátce, platí, že platební příkaz byl přijat na začátku následující provozní doby poskytovatele plátce.

(4) Platební příkazy, které poskytovatel obdržel po uplynutí okamžiku blízko konce provozní doby, na němž se s uživatelem dohodl, se považují za přijaté na začátku následující provozní doby.

§ 105

Odmítnutí provést platební příkaz

(1) Poskytovatel může odmítnout provést platební příkaz pouze tehdy, nejsou-li splněny smluvní podmínky pro jeho provedení, nebo stanoví-li tak jiný právní předpis. Poskytovatel je povinen odmítnout provedení platebního příkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis.

(2) Odmítne-li poskytovatel provést platební příkaz, poskytne nebo zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 109 a 113, a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí. To neplatí, pokud by poskytnutí nebo zpřístupnění informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem nebo pokud se tak poskytovatel a uživatel dohodli pro případ použití platebního prostředku pro drobné platby, kdy nepřijetí platebního příkazu je uživateli zjevné.

(3) Rámcová smlouva může stanovit úplatu za poskytnutí nebo zpřístupnění informace uvedené v odstavci 2.

§ 106

Odvolání platebního příkazu

(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není platební příkaz přijat.

(2) Platební příkaz s odloženou splatností nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v němž je platební příkaz přijat.

(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze odvolat poté, co jej plátce předal příjemci.

(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává prostřednictvím příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.

(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 až 3.

(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé platební transakce zvlášť.

§ 107

Zákaz provádění srážek z částky platební transakce

(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební transakce (dále jen „zprostředkující poskytovatelé“), jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v informaci podle § 87 odst. 1 písm. c) nebo § 91 odst. 1 písm. c).

(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné výši.

Oddíl 2

Lhůty pro provádění platebních transakcí

§ 108

(1) Poskytovatel provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých s uživatelem v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, nestanoví-li jiný právní předpis možnost lhůtu prodloužit.

(2) Připadne-li okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, platí, že k přijetí nebo připsání došlo na začátku následující provozní doby poskytovatele.

§ 109

Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce

(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.

(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn,

b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo

c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.

(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,

b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky, nebo

c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.

§ 110

Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce

Poskytovatel příjemce

a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo

b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici

neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce, nebo jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce.

§ 111

Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v české měně

Ustanovení § 109 se nepoužije v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky v české měně. V tomto případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu. Pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.

§ 112

Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti na platební účet

(1) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet hotovost v měně členského státu, ve které je platební účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den valuty.

(2) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet hotovost v měně jiného než členského státu, ve které je platební účet veden, nebo vloží-li uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, na platební účet hotovost v měně, ve které je platební účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce na platební účet nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti. Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.

§ 113

Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce

(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.

(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.

§ 114

Den valuty

(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve okamžikem přijetí platebního příkazu.

(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce.

(3) Okamžikem připsání částky platební transakce na platební účet příjemce musí být částka platební transakce k dispozici příjemci.

Díl 6

Odpovědnost poskytovatele

Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci

§ 115

(1) Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil,

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,

b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.

§ 116

(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí

a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena

1. použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo

2. zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,

b) v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 101.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a

a) ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku, nebo

b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.

(3) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.

Odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci

§ 117

(1) Poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel plátce plátci, odpovídá za ni poskytovatel příjemce příjemci.

(2) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(3) Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.

(4) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet poskytovatele příjemce a

a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce provedl platební transakci správně, nebo

b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(5) Jestliže poskytovatel příjemce odpovídá příjemci za nesprávně provedenou platební transakci, poskytovatel příjemce neprodleně

a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo

b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, včetně nesprávně zaplacené úplaty a ušlých úroků, k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(6) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, se odstavce 1 až 5 nepoužijí, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.

§ 118

(1) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce; tím není dotčen § 117.

(2) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, byla provedena nesprávně, poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce; tím není dotčen § 117.

§ 119

Nesprávný jedinečný identifikátor

(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže uživatel uvede i další údaje o příjemci, než které jsou uvedeny ve smlouvě mezi ním a poskytovatelem.

(2) Jestliže uživatel uvedl nesprávný jedinečný identifikátor příjemce, vyvine poskytovatel plátce veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny plátci. Plátce a jeho poskytovatel se mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel je oprávněn za vrácení peněžních prostředků požadovat úplatu.

Společná ustanovení o odpovědnosti poskytovatele

§ 120

(1) Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je poskytovatel povinen doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou.

(2) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

§ 121

Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce

(1) Plátce může právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.

(2) Příjemce může právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.

(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 86, 87, 90 nebo 91, lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň dodatečně.

(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný příslušný orgán právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.

§ 122

Následný postih

(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost vyplývající z nesprávně provedené platební transakce, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu poskytovateli, který toto nesprávné provedení způsobil. To neplatí v případě platební služby poskytnuté poskytovatelem plátce nebo poskytovatelem příjemce v jiném než členském státě ani v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu.

(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení, právo na náhradu škody nebo jiná práva vyplývající ze smlouvy mezi poskytovateli nebo zprostředkujícími poskytovateli nebo z jiných právních předpisů, jimiž se tato smlouva řídí.

§ 123

Zproštění odpovědnosti

Jestliže splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílech 4 a 5 zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti.

HLAVA II

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 124

Smlouva o vydání elektronických peněz

(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími smlouvu o platebních službách.

(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz.

(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.

Zpětná výměna elektronických peněz

§ 124a

(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.

(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.

(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.

(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze smlouvy o vydání elektronických peněz trvá.

§ 124b

(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.

(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání elektronických peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny.

(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům vydavatele.

§ 124c

Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která není spotřebitelem, § 124a odst. 2 a 3 a § 124b odst. 3 se nepoužijí. V takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou mezi vydavatelem a osobou přijímající elektronické peníze.

ČÁST PÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 125

Správní delikty platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(1) Platební instituce se dopustí správního deliktu tím, že

a) poskytuje platební služby v rozporu s § 10 odst. 2,

b) neoznámí změnu údajů podle § 11,

c) v rozporu s § 13 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

d) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 17,

e) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle § 18,

f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který nesplňuje podmínky podle § 23 odst. 1,

g) nesplní oznamovací povinnost podle § 23 odst. 2 nebo § 26 odst. 1,

h) svěří výkon významné činnosti týkající se poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 26 odst. 2, nebo

i) nesplní oznamovací povinnost podle § 29.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) poskytuje platební služby v rozporu s § 36 odst. 2,

b) neoznámí změnu údajů podle § 39,

c) v rozporu s § 41 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

d) v rozporu s § 44 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nebo

e) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce, podle § 20,

b) poruší informační povinnost podle § 27,

c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 28,

d) nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů uživatelů podle zákona upravujícího činnost bank, nebo

e) nepředá údaje bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. b), c), d) nebo e),

b) do 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d) až i),

§ 126

Správní delikty instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí změnu údajů podle § 48 odst. 3 nebo 4,

b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,

d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle § 52c,

e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,

f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,

g) nesplní oznamovací povinnost podle § 52h odst. 3 nebo § 52j odst. 1,

h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 52j odst. 2, nebo

i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,

b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 3,

c) neoznámí změnu údajů podle § 56,

d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

e) v rozporu s § 59 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nebo

f) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k provedení platební transakce, podle § 52e,

b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo

c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), e) nebo f) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až i),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).

§ 128

Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí správního deliktu tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 60 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo uživateli jiného platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 60 odst. 2 písm. a), b) nebo c).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20000000 Kč.

§ 129

Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky,

b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s § 70 odst. 2,

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.

(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst. 2 nebo § 73c.

(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73d.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2, 3 nebo 4,

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b).

§ 130

Správní delikty poskytovatele

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně

a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, § 92 odst. 3, § 93 nebo § 94 odst. 2,

b) porušuje povinnosti týkající se změny rámcové smlouvy podle § 94 odst. 1 nebo 5,

c) vypovídá rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v rozporu s § 96,

d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,

e) porušuje povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle § 105 odst. 1 nebo 2,

f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až 113, nebo

g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici příjemci.

(2) Poskytovatel plátce se dopustí správního deliktu tím, že porušuje informační povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90.

(3) Poskytovatel příjemce se dopustí správního deliktu tím, že porušuje informační povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91.

(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí správního deliktu tím, že porušuje povinnosti podle § 102 odst. 1.

(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakce, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 107 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 nebo 3,

b) do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c),

c) do 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e), f) nebo g) nebo odstavce 4 nebo 5.

§ 131

Správní delikty vydavatele

(1) Vydavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,

b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst. 3,

c) neprovede zpětnou výměnu podle § 124a odst. 2 nebo 3, nebo

d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

Další správní delikty

§ 132

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna,

b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení nebo o zápis do registru podle tohoto zákona,

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51, nebo

d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 135a odst. 3.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že

a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo

b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 135d odst. 1 písm. b) až i).

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo písm. d),

b) do 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2,

c) do 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

§ 133

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009²) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný poplatek jako za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve stejné měně,

b) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC),

c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze k němu, nebo

d) v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

a) do 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a),

b) do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c) nebo d).

§ 133a

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako poskytovatel příjemce v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012²) není dosažitelný pro úhradu z podnětu plátce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě,

b) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 není dosažitelný pro inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě,

c) využívá za účelem provádění úhrad a inkasa platební schéma, které nesplňuje některý z požadavků podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

d) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad a inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

e) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

f) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

g) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 neprovede kontrolu, zda částka zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené ve zmocnění k inkasu,

h) v rozporu s čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 požaduje, aby uživatelé uváděli identifikační kód banky (BIC) poskytovatele plátce nebo poskytovatele příjemce,

i) v rozporu s čl. 5 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 účtuje další poplatky za načítání údajů, nebo

j) v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.

(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo

b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých plateb.

(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá provozovatele, se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo

b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb.

(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

§ 133b

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, nebo

b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(2) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(3) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(4) Příjemce se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4,

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 nebo 3,

c) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b).

§ 134

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna,

b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o zápis do registru podle tohoto zákona,

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1, nebo

d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 135a odst. 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo d),

b) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),

c) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).

§ 135

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává

a) Česká obchodní inspekce, jde-li o správní delikty podle § 132 odst. 3, s výjimkou správních deliktů spáchaných osobami uvedenými v § 5 při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky, a správní delikty podle § 133b odst. 4,

b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o správní delikty podle § 133b odst. 2 a 3,

c) Ministerstvo financí, jde-li o správní delikt podle § 130 odst. 1 písm. o),

d) Česká národní banka, jde-li o ostatní správní delikty.

(5) Na řízení o správním deliktu vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.

(5) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

(7) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

(7) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.

(8) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.

ČÁST ŠESTÁ

DOHLED

§ 135a

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností

a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,

b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii²) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²).

c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii²) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakce²).

(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v

a) České republice vykonává v České republice,

b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo

c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.

(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se použijí obdobně.

(4) Příslušným orgánem podle nařízení o přeshraničních platbách a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii²) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²) je v České republice Česká národní banka.

(4) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii²) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²) je v České republice Česká národní banka.

(6) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce je pro účel zajištění dodržování povinností poskytovatele Česká národní banka, pro účel zajištění dodržování povinností příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností provozovatele schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 135b

(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.

(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

§ 135c

Kontrola na místě

(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.

(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá.

§ 135d

Opatření k nápravě

(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,

d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona upravujícího činnost auditorů,

e) vyměnila svoji vedoucí osobu,

f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,

g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

§ 135e

Přijímání podnětů

Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední⁷) ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii²) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu⁸).

§ 135f

Pořádková pokuta

(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2500000 Kč.

(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST SEDMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 136

Seznamy a registry

(1) Česká národní banka vede

a) seznam platebních institucí,

b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,

c) seznam institucí elektronických peněz,

d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,

e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a

f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.

(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze. Do registrů podle odstavce 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.

(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.

(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň

a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(5) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. V ústředí a v pobočkách České národní banky do nich může každý nahlížet.

(6) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu nebo registru podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

§ 139

(1) Proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona v prvním stupni lze podat rozklad.

(2) O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Ustanovení zákona upravujícího vedení správního řízení o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu⁹) se nepoužije.

§ 141

Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů.

§ 142

Zmocnění

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17 odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 4, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48 odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, § 52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 3, § 54 odst. 4, § 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a § 73b odst. 5.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 143

(1) Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5, avšak byl ke dni 24. prosince 2007 oprávněn podle dosavadních právních předpisů poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění do 30. dubna 2011. Při tom je povinen, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen.

(2) Ten, kdo není osobou uvedenou v odstavci 1 ani v § 5, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby po dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění, jestliže do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Při tom je povinen postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen. Oprávnění podle věty první zaniká dnem vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona.

§ 144

(1) Licence instituce elektronických peněz vydaná podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona.

(2) Ten, komu bylo uděleno povolení k vydávání elektronických peněz podle § 19 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „dosavadní zákon“) se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona. Česká národní banka jej bez zbytečného odkladu zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Žádost o licenci k převodu peněžních prostředků podle § 13a dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vysloví nesouhlas; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(4) Žádost o licenci instituce elektronických peněz podle § 18b nebo o povolení podle § 19 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(5) Žádost o licenci k provozování platebního systému podle § 30 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(6) Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(7) Jestliže byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona sjednány podmínky poskytování platebních služeb, které jsou pro uživatele méně příznivé než podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele, platí, že byly sjednány podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele.

(8) Při určení, zda je uživatel, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, drobným podnikatelem, se za okamžik uzavření smlouvy o platebních službách považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Na drobného podnikatele, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení tohoto zákona o drobném podnikateli vztahují od 1. ledna 2010.

(9) Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů. Jestliže však bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle dosavadních právních předpisů pouze platební transakce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 145

(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1, jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a) tím není dotčen.

(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.

(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.

§ 146

Zrušuje se:

1. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech.

2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy zúčtování v platebních systémech a náležitosti žádosti o licenci k provozování platebního systému.

3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku.

4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o povolení k vydávání elektronických peněz.

§ 147

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2009.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 139/2011 Sb. Čl. II

1. Instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce elektronických peněz, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněna vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. října 2011 vydávat elektronické peníze na základě svého dosavadního povolení k činnosti instituce elektronických peněz. Přitom postupuje podle dosavadních právních přepisů; bod 5 tím není dotčen.

2. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. dubna 2012 vydávat elektronické peníze na základě své dosavadní registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Přitom postupuje podle dosavadních právních předpisů; bod 5 tím není dotčen.

3. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; bod 4 tím není dotčen. Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle § 54 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud o to žadatel před vydáním rozhodnutí o této žádosti požádá. Právní účinky rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz vydané na základě této žádosti nastanou nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Právní vztahy mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

6. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělená podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle § 70 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu s částí třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti stanovená v § 65 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně.

8. Platební systém s neodvolatelností zúčtování provozovaný na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Právní vztahy vzniklé v souvislosti s provozováním platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo s účastí v něm se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 139/2011 Sb. Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 37/2012 Sb. Čl. IX

1. Platební systém s neodvolatelností zúčtování podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 261/2014 Sb. Čl. II

Ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) až i) zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne 31. října 2016, nebo za rok ode dne, kdy Česká republika přijme euro jako svou zákonnou měnu, pokud tato skutečnost nastane dříve.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 258/2016 Sb. Čl. XIV

Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu mohou na základě dosavadního oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podají-li v této lhůtě žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru, mohou poskytovat spotřebitelský úvěr do doby, než Česká národní banka rozhodne o jejich žádosti.

v z. Němcová v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).

²) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009.

³) Například § 56 a 56a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., § 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb.

⁵) § 5d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.

⁶) Například § 307 odst. 1 občanského soudního řádu.

⁷) § 42 správního řádu.

⁸) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) § 152 odst. 5 správního řádu.

¹⁰) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.

¹¹) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.

¹²) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.

¹³) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.