Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu - ČÁST IV - OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

ČÁST IV

OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

§ 5

Při územně plánovací činnosti

(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů⁶) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle jiných právních předpisů⁶) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska⁶) k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.

§ 6

Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů

(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů⁸) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle jiných právních předpisů⁸) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem. Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona³¹), grafické znázornění hranic ložiska, popřípadě bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu, lze-li je znázornit, a návrh studie rekultivace.

(3) Pro stanovení dobývacího prostoru není vyžadován souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky zůstávají součástí zemědělského půdního fondu.

§ 7

Při zpracování dokumentace pro umístění záměru

Při zpracování dokumentace pro povolení záměru

(1) Dokumentace pro vydání povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

(1) Dokumentace pro vydání povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 8a, 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby mimo zastavěné území, s výjimkou případů umístění stavby v souladu s územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo územním plánem.

(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.

(3) Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací¹⁰), celostátních drah¹¹) a vodních cest a jejich součástí¹²) je povinen navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond.

(4) K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 2.

§ 8

Při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující, povinny vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména

(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách včetně realizace krajinných prvků, popřípadě aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující povinny vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména

a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu

1. pro účely zalesnění, popřípadě prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa,

2. z důvodů zařazení do druhu pozemku ostatní plocha, pokud pozemky nelze zemědělsky obdělávat,

3. v zájmu ochrany přírody a krajiny,

4. pro ochranu archeologických nalezišť, nebo

5. pro zřizování ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a ochranných pásem I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod,

b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,

c) provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,

d) provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,

e) učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.

(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále

a) provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,

b) provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,

c) projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem dotčené zemědělské půdy, nebo jinou osobou oprávněnou tuto zemědělskou půdu užívat.

(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).

§ 8a

Při realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny

(1) Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, se pro účely tohoto zákona považuje za součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství.

(2) K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu.

(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 2. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 a předpokládané doby životnosti,

b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,

c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,

d) plán rekultivace,

e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a

f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schválí plán rekultivace. Kopii souhlasu zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvu zemědělství.

(5) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství zahájení realizace záměru agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní po zahájení realizace.

(6) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení. Neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni provést rekultivaci podle plánu rekultivace.

(7) Pokud dojde ke změně využití zemědělské půdy na pozemku, na kterém je umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, způsobem, který je v rozporu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6; to neplatí, podají-li žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle věty první nebude vydán nebo nebude-li vydáno rozhodnutí, pro které je podkladem, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6. Zjistí-li orgány ochrany zemědělského půdního fondu nebo Ministerstvo zemědělství, že nastaly okolnosti podle tohoto odstavce, vzájemně se o tom informují.

(8) Agrovoltaická výrobna elektřiny se považuje také za stavbu pro zemědělství podle jiného právního předpisu⁶). Podmínkou povolení záměru agrovoltaické výrobny elektřiny v nezastavěném území podle jiného právního předpisu⁶) není jeho soulad s charakterem území.

§ 8b

Při realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebných k zajišťování zemědělské výroby

(1) Rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby podle § 1 odst. 3 lze realizovat na zemědělské půdě se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemky, na kterých jsou tyto záměry realizovány, zůstávají součástí zemědělského půdního fondu. Zásady uvedené v § 4 se použijí obdobně.

(2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 1. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy a předpokládané doby životnosti,

b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,

c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,

d) plán rekultivace, jedná-li se o dočasný záměr podle odstavce 1,

e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a

f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a v případě dočasného záměru schválí plán rekultivace.

§ 8c

Při využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin

(1) Zemědělskou půdu lze využívat jako plantáž dřevin¹⁸) nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let.

(2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let.

(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu výsadbu dřevin, počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin.