Zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění - Oprávnění a povinnosti dohledového orgánu

Oprávnění a povinnosti dohledového orgánu

§ 10b

Dohledový orgán je oprávněn

a) požadovat od instituce se sídlem v České republice poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo předání všech dokumentů týkajících se její činnosti a obracet se s takovou žádostí také na členy představenstva a ostatní osoby odpovědné za řízení instituce se sídlem v České republice,

b) vykonávat dohled nad vztahy mezi institucí se sídlem v České republice a jinými podniky nebo mezi institucemi se sídlem v České republice navzájem, pokud tyto přenesou své úkoly na jiné právnické osoby nebo instituce se sídlem v České republice a pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci instituce se sídlem v České republice nebo jsou důležitým způsobem významné pro účinný dohled,

c) požadovat od instituce se sídlem v České republice poskytnutí pravidelného prohlášení o zásadách investiční politiky, sledovat přiměřenost postupů úvěrového hodnocení prováděného touto institucí a hodnotit používání odkazů na ratingy vydávané ratingovými agenturami v její investiční politice,

d) požadovat od instituce se sídlem v České republice poskytnutí ročních účetních závěrek a výročních zpráv a všech dokumentů nezbytných k účelům dohledu; mezi tyto dokumenty mohou patřit vnitřní předběžné zprávy, pojistně matematická hodnocení a podrobné předpoklady, studie o aktivech a pasivech, důkazy o souladu se zásadami investiční politiky, důkazy o pravidelném hrazení příspěvků, zprávy osob odpovědných za audit ročních účetních závěrek,

e) provádět kontrolu činnosti instituce se sídlem v České republice v jejích provozovnách a v případě přenesených úkolů kontrolu, zda jsou činnosti prováděny v souladu s právními předpisy.

§ 10c

(1) Dohledový orgán je oprávněn vůči instituci se sídlem v České republice i vůči osobám v jejím vedení přijímat veškerá opatření, včetně opatření správní a finanční povahy, která jsou vhodná a nezbytná k zabránění nebo odstranění nesrovnalostí poškozujících zájmy účastníků nebo příjemců.

(2) Dohledový orgán je oprávněn omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy instituce se sídlem v České republice zejména v případech, kdy tato instituce nevytvořila dostatečné technické rezervy k závazkům ze své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv, nebo nemá regulatorní kapitál.

(3) Dohledový orgán je v zájmu ochrany účastníků a příjemců dávek oprávněn zčásti nebo zcela převést pravomoci osob provozujících instituci se sídlem v České republice na vhodného zmocněnce.

(4) Dohledový orgán je oprávněn zakázat nebo omezit činnosti instituce se sídlem v České republice, zejména pokud tato instituce

a) dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců,

b) neplní podmínky pro svůj provoz,

c) závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují,

d) v případě přeshraniční činnosti nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu platné pro zaměstnanecké penzijní pojištění.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 je dohledový orgán povinen oznámit Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

(6) Dohledový orgán bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu nebo o opatření k nápravě na svých internetových stránkách, včetně rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu proti němu podané. O této skutečnosti informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

(7) Dohledový orgán uveřejní rozhodnutí podle odstavce 6 bez uvedení údajů o osobě, které bylo uloženo opatření k nápravě nebo správní trest, jestliže by uveřejnění

a) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

b) ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení, nebo

c) způsobilo této osobě nepřiměřenou újmu.

(8) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být uveřejněno po dobu 5 let.

§ 10ca

(1) Dohledový orgán vykonává obezřetnostní dohled, včetně dohledu nad plněním všech povinností instituce se sídlem v České republice podle tohoto zákona. Dohled je založen na přístupu orientovaném do budoucna a vychází z posuzování rizik. Při přijímání opatření zohlední velikost, povahu, rozsah a složitost činnosti instituce se sídlem v České republice a potenciální dopad opatření na stabilitu finančního trhu, a to zejména v naléhavých situacích, a opatření uplatňuje včas.

(1) Dohledový orgán vykonává obezřetnostní dohled, včetně dohledu nad plněním všech povinností instituce se sídlem v České republice podle tohoto zákona a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie. Dohled je založen na přístupu orientovaném do budoucna a vychází z posuzování rizik. Při přijímání opatření zohlední velikost, povahu, rozsah a složitost činnosti instituce se sídlem v České republice a potenciální dopad opatření na stabilitu finančního trhu, a to zejména v naléhavých situacích, a opatření uplatňuje včas.

(2) Dohledový orgán může přezkoumávat strategie, procesy a postupy hlášení, které instituce se sídlem v České republice zavedla za účelem splnění právních předpisů, s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice; tento přezkum zahrnuje posouzení

a) kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení,

b) rizik, kterým je instituce se sídlem v České republice vystavena,

c) schopnosti instituce se sídlem v České republice tato rizika posoudit a řídit.

(3) Dohledový orgán pravidelně sleduje finanční situaci instituce se sídlem v České republice, včetně použití zátěžových testů.

(4) Dohledový orgán může požadovat, aby instituce se sídlem v České republice odstranila nedostatky zjištěné v rámci přezkumu podle odstavců 1 a 2.

(5) Při určení minimální četnosti a rozsahu přezkumu podle odstavců 1 a 2 přihlédne dohledový orgán k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice.

§ 10cb

(1) Dohledový orgán vykonává dohled transparentně, nezávisle a odpovědně a zachovává ochranu důvěrných informací. Důvěrné informace získané při své činnosti může využít pouze k výkonu dohledu, plnění povinností podle tohoto zákona a předávání informací pro účely dohledu nebo dozoru centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány, případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy, Evropské radě pro systémová rizika, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, musí si dohledový orgán vyžádat k jejich předání souhlas příslušného dohledového orgánu členského státu, ze kterého tyto informace pocházejí.

(2) Dohledový orgán uveřejňuje

a) znění právních předpisů a obecných pokynů v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění včetně právních předpisů upravujících správní trestání,

b) informace týkající se přezkumu dohledovým orgánem podle § 10ca,

c) souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce,

d) hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech dohledového orgánu.

(3) Osoby, které pracují nebo pracovaly pro dohledový orgán, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jeho jménem jsou povinni zachovávat mlčenlivost. Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu se použijí obdobně.

(4) Dohledový orgán uplatňuje postupy na ochranu osob, které oznamují skutečnosti podle § 10ad odst. 5. Ustanovení zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu o přijímání oznámení a ochraně oznamovatelů se použijí obdobně.

§ 10d

Technické rezervy

(1) Instituce se sídlem v České republice vytváří k závazkům ze svých penzijních plánů technické rezervy.

(2) Dostatečné technické rezervy vytváří pro všechny penzijní plány, které poskytují krytí biometrických rizik nebo zaručují buď výnos investic, nebo danou výši dávek.

(3) Výpočet technických rezerv provede a potvrdí pojistný matematik každý rok na základě pojistně matematických metod.

(4) Výpočet technických rezerv se provede podle těchto zásad:

a) minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistně matematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a k příspěvkům v souladu s penzijními plány instituce, přičemž tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z narůstajících důchodových práv účastníků; ekonomické a pojistně matematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky,

b) maximální úrokové sazby musí být stanoveny reálně, přičemž se přihlíží k výnosu odpovídajících aktiv držených institucí a budoucí návratnosti investic nebo tržním výnosům státních dluhopisů nebo dluhopisů vysoké kvality,

c) biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny významných rizik,

d) způsob a základ výpočtu technických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění, případné rozdíly však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou předpoklady založeny.

(5) Instituce se sídlem v České republice je povinna trvale vlastnit dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro všechny provozované penzijní plány.

(6) V případě, že instituce se sídlem v České republice nesplní povinnost uvedenou v odstavci 5, je dohledový orgán oprávněn povolit přijetí plánu obnovy k zajištění splnění požadavků uvedených v odstavci 5. Plán obnovy musí splňovat tyto požadavky:

a) instituce se sídlem v České republice vytvoří konkrétní plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv na plné krytí technických rezerv v patřičném čase, a s tímto plánem seznámí účastníky, případně jejich zástupce,

b) při vypracování plánu obnovy se přihlíží ke konkrétní situaci instituce se sídlem v České republice, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s právem na důchodové dávky, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z plánů fungujících na základě nekapitálovém nebo jen částečně kapitálovém na plné kapitálové krytí,

c) instituce se sídlem v České republice je povinna v případě ukončení penzijního plánu v době, kdy byl povolen plán obnovy, vytvořit postup k převedení aktiv a odpovídajících pasiv do jiné finanční instituce nebo podobného subjektu, tento postup zároveň s informací o ukončení penzijního plánu sdělit dohledovému orgánu a obecný popis postupu v souladu se zásadami důvěrnosti zpřístupnit účastníkům, případně jejich zástupcům.

(7) V případě přeshraniční činnosti musí být technické rezervy pro všechny provozované penzijní plány plně finančně pokryty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, postupuje dohledový orgán podle § 10c.

§ 10e

Dodatečná aktiva

(1) Instituce se sídlem v České republice v případě, že poskytuje záruku na pasiva ke krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic nebo výši dávek, musí mít trvale k dispozici dodatečná aktiva převyšující technické rezervy, která slouží jako vyrovnávací rezerva. Výše těchto aktiv odráží typ rizik a stav aktiv pro všechny provozované penzijní plány. Tato aktiva nesmějí být zatížena předvídatelnými závazky a slouží jako rezerva k odstraňování odchylek mezi očekávanými a skutečnými výdaji a zisky.

(2) Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv podle odstavce 1 se použijí solventnostní pravidla podle § 10ga až 10gd.

§ 10f

Investování

(1) Instituce se sídlem v České republice investuje v souladu se zásadou obezřetnosti, přičemž

a) aktiva se investují s ohledem na co nejlepší prospěch účastníků a příjemců; v případě možného střetu zájmů zajistí instituce se sídlem v České republice nebo subjekt, který řídí její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců,

b) aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia,

c) aktiva se investují hlavně na evropských regulovaných trzích a investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na evropských regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni,

d) investice do finančních derivátů jsou možné, pokud přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia, musí se obezřetně hodnotit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do hodnocení aktiv institucí; instituce se sídlem v České republice se nesmí vystavit nadměrnému riziku týkajícímu se jedné protistrany a jiných operací s finančními deriváty,

e) aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v portfoliu jako celku,

f) investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí instituci se sídlem v České republice vystavovat nadměrné koncentraci rizika,

g) investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia,

h) přispívá-li do instituce se sídlem v České republice více podniků, je nutno investice do těchto přispívajících podniků provádět obezřetně a musí se přitom přihlížet k potřebě vhodné diverzifikace,

i) aktiva držená ke krytí technických rezerv se rovněž investují způsobem přiměřeným k povaze a trvání očekávaných budoucích důchodových dávek,

j) investiční politika nesmí být založena pouze na výhradním nebo mechanickém spoléhání se na ratingy vydávané ratingovými agenturami.

(2) Instituce se sídlem v České republice nesmí přijmout půjčku nebo působit jako ručitel třetích osob. Půjčka je přípustná pouze z důvodů likvidity, a to pouze na nezbytně nutnou dobu.

(3) Instituce se sídlem v České republice může investovat

a) až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích,

b) až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách, než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva,

c) na kapitálových trzích.

§ 10g

Přeshraniční činnost

(1) Instituce se sídlem v České republice, která chce být financována podnikem usazeným v jiném členském státě, musí mít předchozí povolení dohledového orgánu. Dohledový orgán okamžitě informuje o udělení tohoto povolení Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

(2) Úmysl přijmout finanční příspěvky od podniku usazeného v jiném členském státě musí být dohledovému orgánu předem oznámen.

(2) V oznámení podle odstavce 2 uvede instituce se sídlem v České republice tyto informace:

a) hostitelský členský stát nebo hostitelské členské státy,

b) jméno přispívajícího podniku,

c) hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být provozován pro přispívající podnik.

(4) Pokud dohledový orgán nemá důvod k pochybnostem o tom, že vnitřní struktura instituce se sídlem v České republice, její finanční situace, dobrá pověst a odborná kvalifikace a praxe vedoucích osob jsou slučitelné s činnostmi navrhovanými v hostitelském členském státě, sdělí do 3 měsíců po obdržení všech informací podle odstavce 3 tyto informace příslušným orgánům hostitelského členského státu a následně informuje instituci se sídlem v České republice.

(5) Nesdělí-li dohledový orgán informace uvedené v odstavci 4 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, vydá o tom instituci se sídlem v České republice rozhodnutí do 3 měsíců ode dne, kdy obdržel veškeré tyto informace.

(6) Na instituci se sídlem v České republice provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost, kterou stanovil hostitelský členský stát vůči potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká.

Solventnostní pravidla

§ 10ga

(1) Instituce se sídlem v České republice podle § 10e odst. 1 trvale udržuje disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Disponibilní míra solventnosti zahrnuje aktiva instituce se sídlem v České republice očištěná od všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku včetně

a) splaceného základního kapitálu,

b) aktiv neurčených k vyrovnání přijatých závazků,

c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend a

d) rezervy zisku obsažené v rozvaze pro krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení členům nebo oprávněným osobám.

(3) Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených institucí se sídlem v České republice.

(4) Dohledový orgán může na základě žádosti instituce se sídlem v České republice rozhodnout, že disponibilní míra solventnosti zahrnuje také

a) rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou technickou rezervou a technickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném, pokud se metoda zillmerizace nepoužívá, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném; takto vypočtená hodnota nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a technickými rezervami pro všechna pojištění, pro která je metoda zillmerizace možná, přičemž rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv,

b) skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li výjimečnou povahu, nebo

c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu, pokud splacená část základního kapitálu dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu, a to až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle § 10gb, podle toho, která hodnota je nižší.

(5) K žádosti podle odstavce 4 instituce se sídlem v České republice přiloží doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4.

§ 10gb

(1) Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu položek

a) 4 % technických rezerv vztahujících se k závazkům z provozovaného zaměstnaneckého penzijního pojištění, převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění vynásobených poměrem celkových technických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým technickým rezervám, nejméně však 85 % hodnoty za předchozí účetní období, a

b) v případě pojistných smluv, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, 0,3 % této pojistné částky vynásobené poměrem, který nesmí být nižší než 50 % za předchozí účetní období, celkové rizikové pojistné částky, kterou si instituce se sídlem v České republice ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí, k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění; pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky se použije 0,1 % z uvedené pojistné částky a 0,15 % v případě pojistné doby delší než 3 roky, ale kratší než 5 let.

(2) U operací umořování kapitálu podle části A bodu VI přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a).

(3) U operací podle bodu V přílohy č. 2 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % aktiv.

(4) U pojištění podle části A bodu III a u operací podle části A bodů VII a VIII přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná součtu následujících položek

a) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a),

b) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko, ale příděl zdrojů na náklady řízení je pevně stanoven na dobu delší než 5 let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a),

c) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko a příděl zdrojů na náklady řízení není pevně stanoven na dobu delší než 5 let, částky odpovídající 25 % čistých správních nákladů v předchozím účetním období týkajících se této činnosti, a

d) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené podle odstavce 1 písm. b).

§ 10gc

(1) U doplňkových pojištění podle části A bodu I písm. c) přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti stanoví na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední 3 účetní období.

(2) Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

(3) Základ pojistného se vypočítá s použitím vyšší částky z hrubého předepsaného pojistného nebo příspěvků a hrubého přijatého pojistného nebo příspěvků. K součtu splatného pojistného nebo příspěvků v přímém pojištění v předchozím účetním období, včetně plateb souvisejících s pojistným nebo příspěvky, se přičte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období. Od tohoto součtu se odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do uvedeného součtu. Takto vypočítaná částka se rozdělí tak, aby první část činila 50000000 EUR a druhá zbytek, přičemž 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

(4) Základ pojistného plnění se vypočítá tak, že se sečtou částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění, bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajišťovně nebo retrocesionáři, za období podle odstavce 1. K tomuto součtu se přičte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné účetní období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění. Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1. Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění. Jedna třetina takto získané částky se rozdělí tak, aby první část činila 35000000 EUR a druhá část zbytek, přičemž 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

(5) Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2 až 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízení pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

§ 10gd

Garanční fond

(1) Jedna třetina požadované míry solventnosti podle § 10gb a 10gc představuje garanční fond. Tento fond se skládá z položek podle § 10ga odst. 2, se souhlasem dohledového orgánu také z položek podle § 10ga odst. 4 písm. b).

(2) Garanční fond nesmí být nižší než 3000000 EUR.

(3) Částka podle odstavce 2 podléhá přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.

§ 10ge

Přepočet částek

Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období ode dne 31. prosince do dne 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu roku, v němž toto období začíná.