Zákon o spotřebních daních - ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 44

Plátce daně z minerálních olejů

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí minerální oleje do státních hmotných rezerv.³⁴)

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí minerálních olejů [§ 45 odst. 2 písm. c)],

b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b)],

c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 a 5 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nebo

d) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7).

§ 45

Předmět daně z minerálních olejů

(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

a) motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódem nomenklatury 2710 11,

b) střední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19, s výjimkou těžkých topných olejů podle písmene c),

c) těžké topné oleje, tj. destilační zbytky nebo jejich směsi s minerálními oleji uvedenými v písmenu b) s viskozitou větší než 10 x 10^-6 m² s^-1 při 100 ^oC, popřípadě větší než 90 x 10^-6 m² s^-1 při 50 ^oC, uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19,

d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

e) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů uvedených v písmenu g),

f) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

g) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

1. pro stacionární motory,

2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

h) stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21 a s výjimkou stlačených plynů uvedených v písmenu j),

i) stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, nebo

j) stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

1. pro stacionární motory,

2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21.

(2) Předmětem daně jsou také

a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,

b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující technický benzin,

c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje nebo etyl-estery řepkového oleje vyrobenými z kvasného lihu zvláštně denaturovaného,³⁵) přičemž podíl metylesteru řepkového oleje nebo etylesteru řepkového oleje musí činit více než 30 % hmotnostních všech látek ve směsi obsažených,

d) směsi benzinu s lihem, které obsahují nejméně 95 % benzinu a nejvýše 5 % kvasného zvláštně denaturovaného lihu,³⁵) nebo

e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeném z kvasného zvláštně denaturovaného lihu, které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech d), e) a g),

g) směsi minerálních olejů s kvasným lihem zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d) a e), které obsahují nejvýše 95 % kvasného lihu zvláštně denaturovaného určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 2706,

b) 2707 10, 2707 20, 2707 30, 2707 50, 2707 91, 2707 99 11 a 2707 99 19,

c) 2709,

d) 2710 19 71 až 2710 19 99,

e) 2712 10, 2712 20 10, 2712 20 90, 2712 90 31, 2712 90 33, 2712 90 39, 2712 90 91 a 2712 90 99,

f) 2715,

g) 2901,

h) 2902 11 00, 2902 19 90, 2902 20, 2902 30, 2902 41 00, 2902 42 00, 2902 43 00 a 2902 44,

i) 3403 11 00 a 3403 19,

j) 3811, nebo

k) 3817.

(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 jsou předmětem daně pouze tehdy, jsou-li určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla nebo používány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla.

(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou uhlí, lignitu, rašeliny a obdobných pevných uhlovodíků, s výjimkou zemního plynu a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla.

(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.

(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) či stlačené plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j), je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e) mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je kolaudován jako stavba podle zvláštního právního předpisu,³⁶) pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 8).

§ 46

Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká také okamžikem uvedení nezdaněných minerálních olejů osvobozených od daně s určením pro státní hmotné rezervy do volného daňového oběhu plátci daně uvedenými v § 44 odst. 1.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro pohon motorů, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 písm. c),

b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,

c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 a 5 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nebo

d) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej.

§ 47

Základ daně z minerálních olejů

(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 ^oC. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c), pro zkapalněné ropné plyny a pro stlačené plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

§ 48

Sazby daně z minerálních olejů

(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 6 866 Kč/1000 l.

(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(12) Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují. Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

§ 49

Osvobození od daně z minerálních olejů

(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla.

(2) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), pokud byly získány výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních, v ložiscích, případně výměnou olejových náplní ve strojích a zařízeních, a pokud jsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Olejem získaným výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí získání nejvýše stejného množství oleje, který byl nově vložen.

(3) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 a 2 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

(4) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 a 2, které jsou za účelem chemické redukce vstřikovány do vysokých pecí jako přísada ke koksu používanému jako hlavní palivo.

(5) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané jako pohonná hmota pro mezinárodní i vnitrostátní obchodní leteckou dopravu a pro letecké práce. Obchodní leteckou dopravou je doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly. Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu.

(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní dopravu.

(7) Mezinárodní leteckou a vodní dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí doprava

a) z místa mimo daňové území České republiky do místa mimo daňové území České republiky,

b) z místa mimo daňové území České republiky na daňové území České republiky,

c) z daňového území České republiky do místa mimo daňové území České republiky, nebo

d) mezi dvěma místy na daňovém území České republiky jako součást dopravy podle písmen a) až c).

(8) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. a) a b) používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.

(9) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.

(11) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(12) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje dodávané od výrobce nebo dovezené do státních hmotných rezerv a minerální oleje vydané zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv nebo v rámci půjčky státních hmotných rezerv.

(13) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a kvasného lihu zvláštně denaturovaného uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

(14) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při distribuci a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě, skladování a dopravě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

§ 50

Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 4, 5, 6, 8, 10 a 12, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí.

(3) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní od ukončení dopravy. Za ukončení dopravy se považuje den přijetí minerálních olejů dopravovaných podle odstavce 1 uživatelem.

§ 51

Prokázání zdanění minerálních olejů

(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká.

(2) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 5.

§ 52

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 3 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

Zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat, a to výhradně dalšímu uživateli, kterému bylo také vydáno zvláštní povolení.

(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.

(3) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 2 a 12 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 54

Vracení daně z minerálních olejů plátci

(1) U zdaněných minerálních olejů obsahujících líh podle § 45 odst. 2 písm. d) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající množství kvasného zvláštně denaturovaného lihu³⁵) obsaženého v minerálním oleji.

(2) U zdaněných minerálních olejů obsahujících etyl-terciál-butyl-éter podle § 45 odst. 2 písm. e) vyrobený z kvasného zvláštně denaturovaného lihu³⁵) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající 45 % množství etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého v minerálním oleji. U nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého ve směsi podle § 45 odst. 2 písm. e) se daň vrací ve výši odpovídající množství nezreagovaného lihu obsaženému v této směsi.

(3) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 6 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(4) Nárok na vrácení daně u minerálních olejů vzniká provozovateli daňového skladu také v případě, kdy jsou mu vráceny k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené.

§ 55

Vracení daně z minerálních olejů ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky

(1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu,³⁷) případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) a podle § 45 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(2) Vojenské orgány ozbrojených sil³⁷) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a to v tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat. Uplatnění nároku na vrácení daně musí být doloženo dokladem o prodeji, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

(3) Celní úřad daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u pověřeného celního úřadu nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(4) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany pověřenému celnímu úřadu ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) (dále jen "topné oleje"), které jsou barveny a značkovány podle zvláštního právního předpisu,³⁸) za cenu včetně daně a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen "výroba tepla"). Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 a 55.

(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.

(4) Daň se vrací ve výši 9 290 Kč/1000 litrů, tj. ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů, snížené o 660 Kč/1000 litrů.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

e) výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,

f) výše spotřební daně celkem,

g) datum vystavení dokladu o prodeji,

h) číslo dokladu o prodeji.

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 6 až 8.

§ 57

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa,³⁹) které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.

(3) Právnické a fyzické osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.

(5) Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), a ve výši 80 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených zvláštním právním předpisem.⁴⁰)

(6) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje dokladem o prodeji výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c), evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o výměře zemědělských a lesních pozemků, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva,⁴¹) písemné nájemní smlouvy⁴²) nebo jiného právního důvodu, a jde-li o fyzickou osobu, dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu,⁴³) případně výpisem z obchodního rejstříku; jde-li o právnickou osobu, výpisem z obchodního rejstříku, případně jiným dokladem, podle kterého tato právnická osoba vznikla. V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10.

(7) Skutečnosti podle odstavce 6 s výjimkou dokladů o prodeji a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků podle § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) se prokazují při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

a) ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu,⁴³)

b) ke změně v obhospodařování celkové výměry zemědělských pozemků,

c) ke změně průměrné základní ceny zemědělského pozemku,⁴⁴) která má vliv na výši normativu spotřeby pohonných hmot, nebo

d) ke změně druhu zemědělského pozemku,

musí být v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období přiložen doklad o této změně, popřípadě o výmazu.

(8) Název vybraného výrobku podle odstavce 9 písm. c) nebo podle odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(9) Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

e) výše celkové ceny výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) včetně spotřební daně,

f) výše spotřební daně celkem,

g) datum vystavení dokladu o prodeji,

h) číslo dokladu o prodeji.

(10) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě datum narození výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(11) Správnost dokladů podle odstavců 6, 9 a 10 kontroluje celní úřad.

(12) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(13) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(14) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6, 9, 10 a 12 a normativy spotřeby výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle odstavce 5.

§ 58

Zajištění daně z minerálních olejů

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu.

§ 59

Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

(1) Podmíněné osvobození od daně lze uplatnit pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

b) 2710 11 11 až 2710 11 90 a 2710 19 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 19 29 se uvedená ustanovení vztahují jen při jejich hromadné obchodní přepravě,

c) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

d) 2901 10,

e) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44.

(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12 a minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1.

(4) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem oddělena a používají se při ní průvodní doklady podle § 26.

(5) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 nemůže být čerpací stanice pohonných hmot, pokud tento zákon nestanoví jinak. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu.

(6) Pokud čerpací stanice obsahuje zásobník, ve kterém jsou zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) skladovány společně, musí být tento zásobník samostatným daňovým skladem.

(7) Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad,

a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je kolaudováno jako stavba podle zvláštního právního předpisu,³⁶)

b) jehož skladovací zařízení jsou ověřená⁴⁵) a jsou vybavená vhodným ověřeným⁴⁵) měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji,

c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,

d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

(8) Podmínka podle odstavce 7 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

(9) Pokud jsou minerální oleje umístěny v železniční nebo automobilové cisterně, která se nachází na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tyto cisterny za součást daňového skladu.

(10) Podmínka podle odstavce 7 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště.

§ 60

Nákup a prodej zkapalněných ropných plynů

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) za účelem dalšího prodeje nebo které používají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) a g) s roční spotřebou přesahující 5tun, mají postavení uživatele podle § 3 písm. i), pokud nejsou provozovateli daňového skladu.

(2) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) nakupované za účelem dalšího prodeje mohou právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 přijímat a prodávat jen na základě zvláštního povolení podle § 13.

(3) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně.

(5) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník souhlasí.

(6) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 odesílateli prokáže, že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů.

(7) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

§ 61

Povolení k provozování daňového skladu pro minerální oleje

V návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

§ 62

Oprávněný příjemce minerálních olejů

V návrhu na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

§ 63

Dovoz minerálních olejů

(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,

b) nádrž na zkapalněný ropný nebo stlačený plyn vestavěná do motorových dopravních prostředků k přímému používání zkapalněného ropného nebo stlačeného plynu jako pohonné hmoty a také nádrž na zkapalněný ropný nebo stlačený plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo

c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním, chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a jiného podobného zařízení.

§ 64

Vývoz minerálních olejů

(3) Za vývoz se pro účely tohoto zákona považuje i dodávka zdaněných minerálních olejů pro mezinárodní obchodní leteckou nebo vodní přepravu podle § 49 odst. 7 uskutečněná na daňovém území České republiky. V takových případech se nepostupuje podle § 35 odst. 1 až 4.

§ 65

Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství při správě daně z minerálních olejů

(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat zásobníky, kontejnery, cisterny a jiné obaly, které obsahují nebo mohou obsahovat minerální oleje. Dále jsou oprávněny kontrolovat plnění leteckých pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží letadel a plnění lodních pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží lodí.

(2) V rámci svých oprávnění podle odstavce 1 jsou celní úřad nebo celní ředitelství rovněž oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných minerálních olejů včetně minerálních olejů dopravovaných v běžných nádržích podle § 63 odst. 2.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU

§ 66

Plátce daně z lihu

(1) Plátci jsou také

a) právnické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně při dodávkách do státních hmotných rezerv [§ 71 odst. 1 písm. i)],

b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f) a j),

c) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c),

d) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e), nebo

e) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu.⁴⁶)

(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) celnímu úřadu.

§ 67

Předmět daně z lihu

(1) Předmětem daně je líh (etanol)⁴⁷) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

(3) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

(4) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 8, § 66 odst. 1 písm. d) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. e)].

§ 68

Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,⁴⁶)

b) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,

c) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d) dnem uvedení lihu do volného daňového oběhu plátci uvedenými v § 66 odst. 1 písm. a) pro jiné subjekty,

e) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. d) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez povolení,⁴⁸) a to tím dnem, který nastal dříve, nebo

f) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e).

§ 69

Základ daně z lihu

Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

§ 70

Sazby daně z lihu

Sazby daně jsou stanoveny takto:

§ 71

Osvobození od daně z lihu

(1) Od daně je také osvobozen líh

b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;⁵¹) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c) v látkách určených k aromatizaci

1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo

2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

d) pro výrobu a přípravu léčiv,

e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,⁵²)

f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,⁵²)

g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti celního úřadu nebo zničených za přítomnosti celního úřadu,

h) ve vzorcích odebraných celním úřadem,

i) dodávaný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv; líh dodávaný zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv nebo líh dodávaný zpět výrobci jako půjčka ze státních hmotných rezerv, nebo

j) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.⁵³)

(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.⁴⁶)

§ 72

Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f), i) a j), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(3) Po prohlášení konkursu či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení celního ředitelství podle § 13. Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

(1) Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví celní ředitelství do konce kalendářního roku, ve kterém bylo uděleno.

(2) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h), i) a j) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(3) Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis⁵⁴) nestanoví jinak.

§ 74

Prokázání zdanění lihu

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

§ 75

Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f), i) a j) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

§ 76

Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně

Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice,⁵⁵) daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů.

§ 77

Zajištění daně z lihu

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu činí nejvýše 20 000 000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 60 000 000 Kč.

§ 78

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

(1) Pokud je lihovar⁵⁶) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje.

(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, stálá přítomnost zaměstnance celního úřadu nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.⁵⁷)

(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice.⁵⁵)

(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

(5) V daňovém skladu smí být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn i líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. i).

§ 79

Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní od ukončení dopravy. Za ukončení dopravy se považuje den přijetí lihu podle odstavce 1 uživatelem.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 80

Plátce daně z piva

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 81

Předmět daně z piva

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého nebo upraveného Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký a upravený Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.

(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.⁵⁸)

(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

c) pivo vyráběné v licenci je zdaněno sazbou daně pivovaru, v jehož licenci je pivo vyráběno.

(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

§ 83

Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

§ 84

Základ daně z piva

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

§ 85

Sazby a výpočet daně z piva

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto:

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (^oP).

§ 86

Osvobození od daně z piva

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(5) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.

§ 87

Zvláštní povolení na přijímaní a užívání piva osvobozeného od daně

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

Zařazení do velikostní skupiny

(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.

(3) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(4) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem⁵⁹) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

(6) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

§ 89

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

§ 90

Zajištění daně z piva

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu.

§ 91

Prokazování původu dováženého piva

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (^oP) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou v procentech extraktu původní mladiny.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

§ 92

Plátce daně z vína a meziproduktů

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost³³) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých³³) nebo jejích hostů tiché víno podle § 93 odst. 3 v celkovém množství nepřesahujícím 500 litrů za kalendářní rok za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 93

Předmět daně z vína a meziproduktů

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen "vína") a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu⁶⁰) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu,

b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu,

c) 2204 a 2205 a nejsou uvedeny v písmenu a) nebo b), a dále výrobky, které jsou uvedeny pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu.

(4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

§ 94

Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 92 odst. 2, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

§ 95

Základ daně z vína a meziproduktů

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96

Sazby daně z vína a meziproduktů

Sazby daně jsou stanoveny takto:

§ 97

Osvobození od daně z vína a meziproduktů

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno tiché víno vyrobené fyzickou osobou, která s osobami tvořícími s ní domácnost³³) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých³³) nebo jejích hostů tiché víno v celkovém množství, které nepřesáhne 500 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.

§ 98

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 a 3, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 4 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 99

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt šumivého vína je nejméně 100hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl.

(2) Ročním odbytem šumivého vína se pro účely tohoto zákona rozumí množství šumivého vína, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Ročním odbytem meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(4) Tiché víno podle § 93 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

§ 100

Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez průvodního dokladu (§ 26).

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 101

Předmět daně z tabákových výrobků

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1. tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které

1. obsahují výlučně přírodní tabák,

2. mají krycí list z přírodního tabáku,

3. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30^o k podélné ose tabákového smotku, nebo

4. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod minimálně jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1. řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený, zvlákněný nebo lisovaný do bloků a vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování,

2. tabákový odpad upravený pro konečného spotřebitele, který nespadá pod písmena a) a b) a který je použitelný ke kouření, nebo

3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret,

d) ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c), jsou upraveny pro kouření a určeny k jinému účelu.

(4) Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) pod označení cigarety, písm. c) pod označení tabák ke kouření a písm. d) pod označení ostatní tabák patří také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák.

(5) Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. b) patří pod označení doutníky a cigarillos také výrobky s krycím listem z přírodního tabáku nebo s krycím listem a vázacím listem z rekonstituovaného tabáku nebo s krycím listem z rekonstituovaného tabáku, které obsahují částečně i jiné látky než tabák.

(6) Výrobky, které neobsahují tabák a splňují podmínky v odstavci 3 písm. a) a c) a používají se výlučně k lékařským účelům, se nepovažují za tabákové výrobky.

§ 102

Základ daně z tabákových výrobků

(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku je cena pro konečného spotřebitele.

(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret, doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku množství vyjádřené v kilogramech.

(3) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u Celního úřadu Kutná Hora (dále jen "pověřený celní úřad") za předchozí kalendářní rok. Tato cena slouží k výpočtu výše sazeb u cigaret.

§ 103

Cena pro konečného spotřebitele

(1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu⁶¹) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

(2) Výrobce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném členském státě může pověřit osobu se sídlem, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele.

(3) Pro tabákové výrobky se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů, popřípadě množství kilogramů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.

(4) Pro tabákové výrobky, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro tabákové výrobky, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů, popřípadě množství kilogramů v jednotkovém balení.

(5) Pro cigarety, které se neprodávají na daňovém území České republiky, je cenou pro konečného spotřebitele cena cigaret nejprodávanější cenové kategorie.

(6) Pro výpočet daně je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 104

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(2) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(3) Výše daně se vypočítá jako součet pevné části daně násobený počtem kusů nebo počtem kilogramů a procentní části daně.

(4) U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus.

(5) Je-li výše daně u cigaret vypočtená podle odstavce 1 nižší než stanovená minimální sazba daně, použije se minimální sazba daně.

§ 105

Osvobození od daně z tabákových výrobků

Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵²) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem a vzorky určené pro vědecké pokusy.

§ 106

Zvláštní povolení na přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně

Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 107

Jednotkové balení

(1) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(3) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.

(4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.

(5) Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně.

(6) Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může balení cigaret a tabáků otevřít pouze v případě kontroly obsahu balení nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek nebo k reklamním účelům spotřebiteli. Při otevření balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.

(7) Při prodeji jednotlivých doutníků nebo cigarillos musí cena pro konečného spotřebitele odpovídat ceně za kus uvedené na tabákové nálepce umístěné na jednotkové balení určené pro konečného spotřebitele. Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou, a to pouze za cenu pro konečného spotřebitele.

§ 108

Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit celnímu úřadu nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného celního úřadu. Ohlášení musí být podáno ve dvojím vyhotovení.

(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo pobytu, je-li fyzickou osobou, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí ke každému vyhotovení ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 109

Oprávněný příjemce tabákových výrobků

(1) Osoba, která hodlá jako oprávněný příjemce opakovaně přijímat tabákové výrobky podle § 22, požádá písemně ve dvojím vyhotovení u celního úřadu o povolení. Ke každému vyhotovení připojí soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

(2) Oprávněný příjemce může jednorázově přijmout podle § 23 pouze tabákové výrobky řádně označené tabákovou nálepkou, pokud se nejedná o přijetí tabákových výrobků osvobozených od daně. V případě přijetí tabákových výrobků označených tabákovou nálepkou nemusí oprávněný příjemce podle § 23 zajistit daň.

§ 110

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném poskytnutí tabákových výrobků jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.

(2) Prodejce nesmí při prodeji konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Prodejce nesmí při prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli přidat k těmto výrobkům jiný předmět. Prodej tabákových výrobků nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

§ 111

Snížení ceny pro konečného spotřebitele

(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního úřadu.

(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

§ 112

Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.

(2) Pokud prodejce poruší zákaz uvedený v odstavci 1, vzniká mu povinnost přiznat a zaplatit daň, přičemž základem daně je rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.

§ 113

Zvláštní ustanovení

Tabákové výrobky nesmí být výhrou v loterii nebo v podobné sázkové hře.⁶²)

§ 114

Značení tabákovými nálepkami

(1) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky nebo na daňové území České republiky dovezené musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud není v odstavci 5 stanoveno jinak.

(2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud není v odstavci 6 stanoveno jinak.

(3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.

(4) Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

(5) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a) jsou určeny pro vývoz, nebo

b) nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení.

(6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a) jsou určeny pro vývoz,

b) jsou určeny pro dopravu do jiného členského státu, nebo

c) nemusí být dopraveny nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení.

(7) V prostorách podle § 36, kde se prodávají tabákové výrobky, které tabákovou nálepkou nesmí být značeny, lze prodávat pouze tabákové výrobky neznačené.

§ 115

Kontrola značení

(1) Ke kontrole značení tabákových výrobků skladovaných nebo prodávaných jsou oprávněny tyto orgány:

a) celní orgány,

b) územní finanční orgány,

c) Česká obchodní inspekce,

d) Státní zemědělská a potravinářská inspekce,

e) živnostenské úřady a

f) Policie České republiky

(dále jen "orgány"), které jsou povinny o svém zjištění neprodleně informovat příslušný celní a živnostenský úřad.

(2) Orgány uloží zajištění neznačených tabákových výrobků a zapečetění skladu těchto výrobků.

(3) Skladování neznačených tabákových výrobků zajištěných podle odstavce 2 se provádí na náklad fyzické nebo právnické osoby, u které bylo zajištění uloženo.

(4) Postup podle odstavců 1 až 3 provede ten z orgánů uvedených v odstavci 1, který zjistí skladování nebo prodej neznačených tabákových výrobků jako první.

(5) Zajištěné neznačené tabákové výrobky se zničí, pokud bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání. O způsobu zničení propadlých nebo zabraných neznačených tabákových výrobků rozhodne celní úřad. Zároveň jmenuje tříčlennou komisi, která bude na zničení dohlížet.

(6) Celní úřad propadlé nebo zabrané neznačené tabákové výrobky zničí, a to na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto neznačené tabákové výrobky skladovala nebo prodávala. O zničení neznačených tabákových výrobků sepíše komise protokol, jehož stejnopis zašle do 15 dní pověřenému celnímu úřadu.

(7) Skladováním neznačených tabákových výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně se pro účely tohoto zákona rozumí jejich skladování v prostorách k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a to i při přepravě, v kancelářích nebo jiných prostorách a v prodejních místech včetně stánkového a obdobného prodeje.

§ 116

Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f).

(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

(3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky. Tabákové nálepky se použijí v daňovém skladu, pro který byly odebrány.

(4) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.

§ 117

Povolení k provozování daňového skladu pro tabákové výrobky

Návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 118

Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem (dále jen "odběratel") zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u odběratele.

(2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem, dovozcem nebo osobou pověřenou k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele tabákových výrobků podle § 103 odst. 2 (dále jen "odběratel") zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u odběratele.

(3) Odběratel je povinen si v objednávce sám vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.

(4) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného celního úřadu.

(5) Pokud odběratel neodebere od pověřeného celního úřadu tabákové nálepky, které si objednal, je povinen uhradit náklady spojené s výrobou, prodejem a likvidací těchto tabákových nálepek.

(6) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému celnímu úřadu.

(7) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků mimo daňové území České republiky za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(8) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(9) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.

(10) Tabákové nálepky musí být objednány

(11) Pokud se změní sazba daně, lze objednat tabákové nálepky s uvedením ceny pro konečného spotřebitele, která obsahuje současně platnou sazbu daně, nejpozději šest týdnů před účinností změny sazby daně s uvedením termínů odběru.

(12) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do konce měsíce po nabytí účinnosti nové sazby daně.

(13) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do konce měsíce po nabytí účinnosti nové sazby daně.

(14) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru.

§ 119

Hodnota tabákové nálepky

(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.

(2) Hodnotu tabákové nálepky je povinen uhradit odběratel.

(3) Hodnota tabákových nálepek je splatná

a) u cigaret a tabáku do 30 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu,

b) u doutníků a cigarillos do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu.

(4) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

a) ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch celního úřadu a neobsahuje výhrady banky, nebo

b) převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na zvláštním účtu celního úřadu.

(5) Odběratel nebo osoba pověřená k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele tabákových výrobků podle § 103 odst. 2 jsou povinni poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

a) ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch celního úřadu a neobsahuje výhrady banky, nebo

b) převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na zvláštním účtu celního úřadu.

§ 120

Zástavní právo

§ 121

Evidence a kontrola tabákových nálepek

(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu, nejméně však jednou za kalendářní rok. Výsledek inventury je povinen odběratel písemně oznámit pověřenému celnímu úřadu nejpozději čtyři týdny po ukončení inventury.

§ 122

Vracení tabákových nálepek

(1) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky a musí být prokazatelná výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů natištěné na tabákové nálepce. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U znečištěných tabákových nálepek musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem, a musí být prokazatelná výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů natištěné na tabákové nálepce.

(2) Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený celní úřad částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena. Pověřený celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol.

(3) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky. Pověřený celní úřad vrátí odběrateli částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena, po odečtení nákladů spojených s výrobou, prodejem a likvidací tabákových nálepek. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(4) Pokud Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému celnímu úřadu nejpozději do 80 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky.

(5) Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(6) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

(7) Odběratel může požádat pověřený celní úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil nebo dovezl. Úředním dozorem se rozumí účast pracovníka pověřeného celního úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen této žádosti vyhovět. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.

(8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje.

(9) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel použít odebrané tabákové nálepky na tabákové výrobky, jejichž cena pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení odpovídá údajům natištěným na tabákové nálepce, nebo může nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

Přestupky a jiné správní delikty

§ 123

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo na daňovém území České republiky nabude tabákové výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.

(3) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.⁶⁴)

§ 124

(1) Právnické osobě, která neznačí způsobem uvedeným v § 114 tabákové výrobky tabákovými nálepkami, se uloží pokuta až do výše 50 000 000 Kč.

(2) V případech podle odstavce 1 lze vedle pokuty uložit sankci propadnutí neznačených tabákových výrobků nebo rozhodnout, že se tyto tabákové výrobky zabírají, pokud náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo osobě, která není známa. Vlastníkem zabraných tabákových výrobků se stává stát.

§ 125

Právnické osobě, která

a) použije k označení tabákových výrobků tabákovou nálepku na daňovém území České republiky jinde než v daňovém skladu nebo v jiném daňovém skladu, než pro který byla odebrána,

b) použije k označení tabákových výrobků tabákovou nálepku, na které jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na které je tabáková nálepka umístěna,

c) použije tabákové nálepky v rozporu s ustanovením upravujícím povinnost umístit tabákovou nálepku na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození,

d) předá jinému tabákové nálepky,

e) neobjednává nebo neodebírá tabákové nálepky od pověřeného celního úřadu, pokud tuto povinnost má, nebo

f) neprodává tabákové nálepky podle § 118 odst. 6,

lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

§ 126

Právnické osobě, která

a) neuvádí do volného daňového oběhu nebo nedováží tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení,

b) neuvádí do volného daňového oběhu, nedováží nebo nedopravuje na daňové území České republiky tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení,

c) zabalí do jednotkového balení nebo přibalí k jednotkovému balení jiné předměty než tabákové výrobky podle § 110 odst. 3,

d) prodává konečnému spotřebiteli tabákové výrobky za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, poskytne konečnému spotřebiteli slevu z ceny pro konečného spotřebitele, přidá při prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli k tabákovým výrobkům jiný předmět nebo váže prodej tabákových výrobků konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů,

e) nevede evidenci přijatých, použitých a vrácených tabákových nálepek a neuchovává evidenci a doklady ve lhůtě stanovené zákonem,

f) učiní tabákové výrobky předmětem loterie nebo podobné sázkové hry, nebo

g) neoznámí nebo neoznámí včas celnímu úřadu provozování prodeje tabákových výrobků,

lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 127

Právnické osobě, která

a) neprovádí inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu,

b) nevrátí tabákové nálepky starého vzoru ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 4,

c) nevrátí nepoužité tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 6,

lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

§ 128

(1) Právnické osobě, která skladuje nebo prodává neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky, se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Právnické osobě, která skladuje neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky v množství větším než 500 000 kusů cigaret, doutníků nebo cigarillos nebo v množství větším než 500 kilogramů tabáku, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

(3) Pro případy uvedené v odstavcích 1 a 2 platí ustanovení § 124 odst. 2 obdobně.

§ 129

Právnické osobě, která poruší povinnost prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení podle § 107 odst. 6, lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 130

(1) Při stanovení výše pokuty, uplatnění sankce propadnutí neznačených tabákových výrobků či rozhodnutí o jejich zabrání se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, a k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo.

(2) Přestupky a jiné správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány uvedené v § 115 odst. 1. Příslušným je ten orgán, který porušení povinnosti nebo zákazu zjistí jako první.

(3) Řízení o uložení pokuty za jiný správní delikt lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný orgán o spáchání jiného správního deliktu dozvěděl, a nejpozději do 3 let ode dne, kdy byl jiný správní delikt spáchán. Řízení o uložení pokuty musí být ukončeno pravomocným rozhodnutím nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl jiný správní delikt spáchán.

(4) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Pokuty vymáhá celní úřad. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.

(5) K zajištění vymáhání pokuty uložené jiným orgánem než celním úřadem je tento jiný orgán povinen zaslat celnímu úřadu rozhodnutí o uložení pokuty s doložkou vykonatelnosti, nebyla-li pokuta zaplacena včas a ve správné výši.

(6) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní.⁶⁵)

(8) Celní úřady vedou evidenci fyzických osob, které se dopustily přestupku podle § 123, a právnických osob a podnikajících fyzických osob, které se dopustily jiného správního deliktu podle § 124 až 129.

§ 131

Prováděcí právní předpis stanoví

a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na jednotkovém balení,

b) způsob objednávání, odběru a distribuce tabákových nálepek,

c) vzor tiskopisu pro objednávku tabákových nálepek,

d) podrobnosti ke způsobu přepravy a uchovávání tabákových nálepek,

e) vzor tiskopisu pro evidenci tabákových nálepek,

f) podrobnosti ke způsobu inventarizace tabákových nálepek,

g) podrobnosti ke způsobu evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,

h) vzor oprávnění zaměstnance pověřeného celního úřadu ke vstupu do objektů odběratele,

i) vzor oprávnění zaměstnance celního ředitelství pověřeného dozorem podle § 122 odst. 2 a 5,

j) způsob stanovení ceny pro konečného spotřebitele na základě zvláštního právního předpisu.⁶¹)