Zákon o spotřebních daních - ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

ČÁST TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 44

Plátce daně z minerálních olejů

(1) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b)],

c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro

1. pohon motorů,

2. výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“), nebo

3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

e) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,

f) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7),

g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle § 58b.

§ 45

Předmět daně z minerálních olejů

(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 41 až 2710 12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90, a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 a 2710 12 70,

b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát,

c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39,

d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

e) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu uvedených v písmenech f) a g),

f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo

g) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

1. pro stacionární motory,

2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19.

(2) Předmětem daně jsou také

a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,

b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující ostatní benzin,

c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl tohoto metylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,

d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným³⁵), které obsahují nejméně 90 % objemových benzinu a nejvýše 10% objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵), přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,

e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m),

g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným³⁵) neuvedené v písmenech d), e), l) a m), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵) určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným³⁵) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních^35a), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵),

i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu^35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 78 % objemových,

j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin, přičemž podíl metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 7 % objemových všech látek ve směsi obsažených,

k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 % hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmeni m), které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě^35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě^35c), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo

o) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) s hydrogenovanými rostlinnými oleji splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl těchto hydrogenovaných rostlinných olejů musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených.

(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

b) 2707,

c) 2709,

d) 2710 19 71 až 2710 19 99 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b),

e) 2714 a 2715,

f) 2901 a 2902,

g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3403,

i) 3811,

j) 3817,

k) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

l) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

m) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.

(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.

(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.

(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem,^35d) pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 10). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.

(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy

a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo

b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).

(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.

(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje

a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích^10a),

b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu ve skladovacích nádržích čerpacích stanic^10a), pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi.

§ 46

Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,

c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro

1. pohon motorů,

2. výrobu tepla, nebo

3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,

f) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,

g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká v případech podle § 58b.

§ 47

Základ daně z minerálních olejů

(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

§ 48

Sazby daně z minerálních olejů

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 340 Kč/1000 l.

(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 340 Kč/1000 l.

(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 340 Kč/1000 l.

(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).

(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 11 340 Kč/1000 l.

(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 8 450 Kč/1000 l.

(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 8450 Kč/1000 l.

(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 8 450 Kč/1000 l.

(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 8450 Kč/1000 l.

(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují sazbou 8 450 Kč/1000 l.

(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují sazbou 8450 Kč/1000 l.

§ 49

Osvobození od daně z minerálních olejů

(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny

a) ostatní benziny,

b) minerální oleje používané k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.

(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.

(3) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.

(4) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem C 24 „výroba základních kovů“.

(5) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

(6) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.

(7) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(8) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j), používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota plaveb po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.

(9) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(10) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného³⁵) splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

(11) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(12) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.

(13) Od daně jsou osvobozeny hydrogenované rostlinné oleje splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

(14) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

§ 50

Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele,

e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, nebo

f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.

(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 6 a 8, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a odst. 5 písm. a), a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 26 odst. 7 a správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.

(5) Správce daně uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.

(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu správci daně uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.

(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, správce daně uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl správci daně předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.

(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.

§ 51

Prokázání zdanění minerálních olejů

(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně. V dokladu o dopravě lze namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou sazbu spotřební daně. Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleno.

(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10.

§ 52

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 5 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

(4) Při dopravě minerálních olejů osvobozených od daně a značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v dokladu o osvobození podle § 6 odst. 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.

§ 52a

Povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně rovněž prodat uživateli, který

a) je držitelem tohoto povolení, nebo

b) je oprávněn přijímat a užívat minerální oleje osvobozené od daně bez tohoto povolení.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně novým, lze tyto minerální oleje přijímat, užívat nebo prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(3) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije odstavec 1 obdobně.

(4) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 10, 13 nebo 14, nelze podle odstavce 1 prodat.

§ 53

Nakládání s minerálními oleji osvobozenými od daně bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 5, 6 a 8 a § 63 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud nejsou přijímány za účelem dalšího prodeje.

(2) Provozovatel daňového skladu je oprávněn přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

a) odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1,

b) minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je přijímá z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f).

(3) Uživatel je oprávněn prodávat nebo předávat odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) v množství menším než 10000 l za 1 kalendářní rok bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto oleje sám vyrobil nebo vznikly při jeho činnosti.

(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů lze v rámci podnikatelské činnosti přijímat a prodávat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně pouze za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli.

(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své podnikatelské činnosti.

(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně.

§ 53a

Evidence minerálních olejů osvobozených od daně

Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 1 až 4, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje podle § 53 odst. 1 v množství větším než 10000 l za jeden kalendářní rok.

§ 54

Vracení daně z minerálních olejů plátci

(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu

a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,

b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,

c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické účely přímo související s výrobou,

d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;

uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 55

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje v mineralogických postupech a metalurgických procesech

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu nebo přijala v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2, 3 nebo 6 a prokazatelně tyto minerální oleje použila k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech; to se nevztahuje na osobu, které byla vrácena daň podle § 15, 15a, 56 nebo 56a.

(2) U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části páté. U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování některých dalších minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány podle části šesté.

(3) Osoba, které vzniká nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů v mineralogických postupech nebo metalurgických procesech.

(5) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny minerálních olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na minerální oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že minerální oleje, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy osoba použije k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech minerální oleje, které sama vyrobila nebo obarvila a označkovala v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(7) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího,

c) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(8) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,

b) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(9) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(10) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 56

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19 (dále jen "topné oleje"), které byly jimi prokazatelně použity pro výrobu tepla a které byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části páté, pokud jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15, 15a nebo 55.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen "topné oleje") a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1. Nárok na vrácení daně nevzniká osobám, kterým byla vrácena daň podle § 55.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části páté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.

(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.

(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození kupujícího,

c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,

b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9.

§ 56a

Vracení daně z ostatních benzinů

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti, a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.

(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2.

(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození kupujícího,

c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,

b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 57

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osobě, která provádí hospodaření v lese podle lesního zákona. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) za cenu obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.

(2) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a. Nárok na vrácení daně se rovněž nevztahuje na osobu, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci, úpadku nebo která je povinna vrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

(3) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí

a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu,

b) chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy, a

c) rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.

(4) Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.

(6) Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, se ve výši

a) 7 300 Kč/1000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující

a) 7300 Kč/1000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující

1. chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,

2. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,

3. rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo

4. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,

b) 3380 Kč/1000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech.

(7) Výše pevné částky vracené daně podle odstavce 6 je v případě směsí minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) vypočtena z výše daně, která byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.

(8) Pro účely spotřebních daní se rozumí

a) intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských zvířat, která jsou chována osobou uvedenou v odstavci 1, přepočteného na velkou dobytčí jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,

b) citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a

c) zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství.

(9) Nákup minerálních olejů se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje dokladem o prodeji minerálních olejů a jejich výroba interním dokladem.

(10) Na dokladu o prodeji minerálních olejů musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,

c) množství minerálních olejů podle odstavce 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů podle odstavce 1 do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

(11) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození výrobce,

b) množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

(12) Doklady, kterými se prokazuje nákup nebo výroba minerálních olejů, se vedou v časové souslednosti.

(13) Spotřeba minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje evidencí o skutečné spotřebě. V případě rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona; spotřeba se má v tomto případě za prokázanou, jsou-li pro osobu uvedenou v odstavci 1 v příslušné evidenci evidovány hospodářská zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura.

(14) Volbu způsobu prokazování spotřeby pro daný kalendářní rok provede osoba uvedená v odstavci 1 prvním daňovým přiznáním podaným za tento kalendářní rok, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně za rostlinnou výrobu nebo chov hospodářských zvířat. Tuto volbu nelze změnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Zvolený způsob prokazování se použije pro všechny činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat vykonávané touto osobou.

(15) Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:

a) místo spotřeby minerálních olejů,

b) druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese,

c) celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,

d) jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.

(16) Pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prokazuje spotřebu minerálních olejů evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za kalendářní rok.

(17) Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo. Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní rok je rozhodným dnem 15. květen tohoto roku; pokud k tomuto datu nebyla zemědělská půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu, na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda evidována.

(18) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám používajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese je

a) kalendářní čtvrtletí, pokud se spotřeba prokazuje evidencí o skutečné spotřebě, nebo

b) kalendářní rok, pokud se spotřeba prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona.

(19) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, tento nárok zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.

(20) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do konce pátého kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.

(21) Vznikne-li v důsledku vyměření nebo doměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně osobě, které tento nárok vznikl, bez žádosti do

a) 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, nebo

b) 40 dnů ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření neoznamuje.

(22) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, kterými se uplatňuje nárok na vrácení daně, podává osoba uvedená v odstavci 1 elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

(23) Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou

a) způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,

b) výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,

c) způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a

d) způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.

§ 57a

Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně

Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

§ 58

Zajištění daně z minerálních olejů

(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 1 500 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně nebo finanční zárukou, kterou přijal správce daně.

(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.

(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje, jestliže se doprava uskutečňuje

a) výhradně na daňovém území České republiky, nebo

b) mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu, pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.

(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát³⁴), umístěných v tomto daňovém skladu.

(7) Výše zajištění daně pro daňový sklad u zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e) až g) se stanoví za použití sazby daně, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů; obdobně se postupuje při stanovení výše zajištění daně u těchto plynů u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů.

§ 58a

Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.

§ 58b

Doprava minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky v jednotkovém balení do jiného členského státu

Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které jsou uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně dopravovány do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného průvodního dokladu.

§ 59

Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla, nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

c) 2710 12 až 2710 19 68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné osvobození od daně se pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 21, 2710 12 25, 2710 19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní přepravě,

d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

e) 2901 10,

f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,

g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00,

i) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

j) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

k) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.

Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit.

(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3.

(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny

a) minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1,

b) minerální oleje, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, umístěné v daňovém skladu za podmínek stanovených v § 19 odst. 5, nebo

c) minerální oleje, které byly zajištěny správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterých bylo rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu; o umístění minerálních olejů do daňového skladu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu.

(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.

(5) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena.

(6) Při dopravě minerálních olejů produktovodem, která se uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským státem, jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí, pouze pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.

(7) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu.

(8) Daňovým skladem minerálních olejů může být pouze sklad,

a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v souladu se stavebním zákonem,^35d)

b) jehož skladovací zařízení jsou vybavena vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii,

c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,

d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

(9) Podmínka podle odstavce 8 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

(10) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením správce daně místně příslušného daňovému skladu opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.

(11) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna při výhradním nakládání s minerálními oleji uvedenými v § 45 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) v daňových skladech, které jsou vybaveny vhodným měřicím zařízením na měření hmotnosti při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii.

(12) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna v daňovém skladu minerálních olejů, který je vybaven

a) měřicím zařízením na měření

1. hmotnosti minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii, nebo

2. objemu a teploty minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii a

b) laboratoří provozovanou provozovatelem daňového skladu s potřebnými měřidly pro měření měrné hmotnosti vzorků podle požadavků zákona upravujícího metrologii, která provádí odběr vzorků a měření měrné hmotnosti minerálních olejů jako činnost v rozsahu akreditace udělené podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.

(13) Podmínka podle odstavce 12 písm. b) se nepovažuje za splněnou, pokud není alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí osvědčeno, že systém odběru a nakládání se vzorky splňuje stanovené požadavky. Toto osvědčení může provádět pouze oprávněná osoba, která je držitelem akreditace v oblasti inspekční činnosti pro odběry vzorků a laboratorního zkoumání paliv podle právního předpisu upravujícího požadavky na akreditaci, je bezúhonná a bezdlužná. O splnění těchto podmínek rozhodne Generální ředitelství cel na základě žádosti, ke které osoba přiloží doklady prokazující splnění těchto podmínek. Seznam oprávněných osob zveřejní Generální ředitelství cel způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přestane-li oprávněná osoba splňovat některou z uvedených podmínek, Generální ředitelství cel rozhodne, že není oprávněnou osobou.

(14) Podmínka podle odstavce 8 písm. c) nemusí být splněna

a) při skladování minerálních olejů v prostoru letiště, nebo

b) v případě produktovodu, který je samostatným daňovým skladem.

(15) Podmínky podle odstavce 8 písm. a) až c) nemusí být splněny v daňovém skladu podle § 19 odst. 2 písm. a), jehož

a) výrobní kapacita je alespoň 200000 litrů minerálních olejů za kalendářní měsíc a

b) výrobní zařízení pro nepřetržitou výrobu je napojeno na produktovod, který je

1. vybaven vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii, a

2. součástí daňového skladu.

§ 59a

Evidence minerálních olejů v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 60

Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 20 tun za jeden kalendářní rok, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí údaje o tomto konečném spotřebiteli.

(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do celního režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků, u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných ropných plynů mezi jejich částmi, a v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí správci daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10 poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

(13) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(14) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém¹⁰) (dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů, a musí být opatřen závěrami správce daně.

§ 60a

Nákup zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 může nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě pravomocného povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(2) Zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 lze nakupovat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu novým, lze tyto zkapalněné ropné plyny nakupovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 60b

Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu osobám nakupujícím nebo získávajícím zkapalněné ropné plyny pro vlastní spotřebu

Podmínkami pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 2 jsou

a) bezdlužnost a

b) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo úpadku.

§ 60c

Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke každému dodavateli samostatně.

(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu dodavateli těchto zkapalněných ropných plynů.

§ 60d

Zrušení povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu z moci úřední

(1) Správce daně zruší povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu rovněž, pokud držitel tohoto povolení

a) opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11, nebo

b) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení.

(2) Pokud bylo povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu zrušeno z moci úřední, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení; to se nevztahuje na zrušení podle odstavce 1 písm. b).

§ 63

Dovoz minerálních olejů

(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,

b) nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do motorových dopravních prostředků k přímému používání zkapalněného ropného plynu jako pohonné hmoty a také nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo

c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním, chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a jiného podobného zařízení.

§ 64

Vývoz minerálních olejů

Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU

§ 66

Plátce daně z lihu

(1) Plátci jsou také

a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f) a i),

b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c),

c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e), nebo

d) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu.⁴⁶)

(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) správci daně.

§ 67

Předmět daně z lihu

(1) Předmětem daně je líh (etanol)⁴⁷) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

(3) Na líh se hledí jako na nedenaturovaný také, pokud

a) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro zvláštní denaturaci, kterým by měl být tento líh zvláštně denaturován podle zákona upravujícího líh, menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v zákoně upravujícím líh, nebo je zvláštně denaturovaný líh použit pro jiný účel než účel stanovený v zákoně upravujícím líh,

b) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro obecnou denaturaci, kterým by měl být tento líh denaturován podle nařízení Komise upravujícího vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně⁶⁹), nebo menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v tomto nařízení,

c) došlo k daňovému zneužití výrobku obsahujícího líh zvláštně denaturovaný, který je denaturován v souladu s právními předpisy jiného členského státu, nebo

d) došlo k daňovému zneužití lihu obecně denaturovaného, který je denaturován v souladu s nařízením Komise upravujícím vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně⁶⁹).

(4) V případě odstavce 3 písm. c) nebo d) Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zemědělství rozhodne, že líh není osvobozen od daně, a dále postupuje podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů^47a). Rozhodnutí Komise podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů^47a), podle kterého nemělo Ministerstvo financí rozhodnout, že líh není osvobozen od daně, se použije ode dne jeho platnosti.

(5) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].

§ 68

Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,⁴⁶)

b) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,

c) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez oprávnění provozovat živnost, a to tím dnem, který nastal dříve, nebo

e) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e).

§ 69

Základ daně z lihu

Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

§ 70

Sazby daně z lihu

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu⁴⁹) a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona o lihu⁴⁹).

§ 71

Osvobození od daně z lihu

(1) Od daně je také osvobozen líh

a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,⁵⁰) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;⁵¹) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c) v látkách určených k aromatizaci

1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo

2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

d) pro výrobu a přípravu léčiv podle zákona o léčivech nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky⁷⁰),

e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,⁵²)

f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,⁵²)

g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo 3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo za jejich přítomnosti zničených,

h) ve vzorcích odebraných správcem daně,

i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.⁵³)

(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.⁴⁶)

§ 71a

Doprava denaturovaného lihu mezi členskými státy

(1) Obecně denaturovaný líh lze ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dopravovat pro účely podnikání pouze se zjednodušeným průvodním dokladem.

(2) Na dopravu zvláštně denaturovaného lihu mezi členskými státy se použijí ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy.

§ 72

Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem.

(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně u původního vlastníka v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, před nabytím vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu majetek původního vlastníka, před

a) uzavřením smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka nebo

b) pozbytím obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka.

(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku obchodního závodu uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického^53a) určeného k použití pro stanovený účel⁵²). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

§ 73

Povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

(1) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h) nebo i) a podle § 71 odst. 1 písm. f), pokud se jedná o líh zvláštně denaturovaný syntetický technický, lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně.

(2) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze na základě tohoto povolení dále prodávat, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

§ 74

Prokázání zdanění lihu

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

§ 75

Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

§ 76

Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně

(1) Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice⁵⁵), daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(2) Plátce, který je registrovanou osobou podle zákona o povinném značení lihu, podává daňové přiznání elektronicky.

§ 77

Zajištění daně z lihu

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 40 000 000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 120 000 000 Kč.

(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát³⁴), umístěného v tomto daňovém skladu.

(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu⁵²) umístěného v tomto daňovém skladu.

§ 78

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

(1) Pokud je lihovar⁵⁶) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně, zajištění daně se nevyžaduje.

(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami správce daně, stálá přítomnost úřední osoby správce daně nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.⁵⁷)

(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice.⁵⁵)

(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely³⁴), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6) Správce daně může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.

(7) Správce daně v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.

(8) V daňovém skladu může být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn líh, který byl zajištěn správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterého bylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu. O takovém umístění lihu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu. Takový líh musí být odděleně skladován a musí být odděleně evidován.

§ 79

Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený správcem daně místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.

(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu⁵²) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30) vystaveným odesílatelem.

§ 79a

Oznamování prodeje lihovin

(1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně.

(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, která hodlá prodávat lihoviny,

b) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového procenta lihu, v členění podle

1. jednotlivých druhů a skupin podle právního předpisu upravujícího potraviny a tabákové výrobky,

2. kategorií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin,

c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, od které byly lihoviny nakoupeny,

d) označení výrobce lihovin,

e) místo a den zahájení prodeje,

f) důvody pro prodej lihovin.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 80

Plátce daně z piva

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 81

Předmět daně z piva

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny. Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se neberou v potaz složky piva přidané po skončení kvašení.

§ 82

Malý nezávislý pivovar

(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

a) vlastní více než 50 % podílu na čistém majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,

b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.⁵⁸)

(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely daně z piva rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.

(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

§ 83

Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je správce daně oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

§ 84

Základ daně z piva

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

§ 85

Sazby a výpočet daně z piva

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).

(5) Snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary se použije také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky, pokud je vyrobeno osobou, které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo která vydala osvědčení podle nařízení Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní certifikace; toto osvědčení je přílohou daňového přiznání, pokud je v něm na pivo uplatněna snížená sazba daně z piva.

§ 86

Osvobození od daně z piva

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Správce daně je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících společně hospodařící domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo, které bylo v odůvodněných případech zničeno za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory⁵³), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.

(6) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 87

Přijímání a užívání piva osvobozeného od daně bez povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 5 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně.

§ 87a

Prokázání zdanění piva

V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

§ 88

Zařazení do velikostní skupiny

(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí správci daně své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku správci daně.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce správci daně nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

§ 89

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(4) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

§ 90

Zajištění daně z piva

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

§ 90a

Evidence piva v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 91

Prokazování původu dováženého piva

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

§ 92

Plátce daně z vína a meziproduktů

(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.

(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31).

(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 93

Předmět daně z vína a meziproduktů

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty⁶⁰) (dále jen „skutečný obsah alkoholu“) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(4) Vínem se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí také fermentovaný nápoj.

(5) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

§ 94

Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

§ 95

Základ daně z vína a meziproduktů

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96

Sazby daně z vína a meziproduktů

Sazby daně jsou stanoveny takto:

§ 97

Osvobození od daně z vína a meziproduktů

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Správce daně je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané správcem daně.

(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty, které byly v odůvodněných případech zničeny za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 98

Přijímání a užívání vína osvobozeného od daně bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

(1) Tiché víno osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

§ 98a

Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně

(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost správci daně.

§ 99

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.

(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventuru zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby správce daně. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(6) Vedlejší produkty^60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem^60e), se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit správci daně.

(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit do 5 dní správci daně místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4.

§ 100

Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo 27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).

(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit správci daně doklady provázející tiché víno při dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů.

§ 100a

Malý výrobce vína

(1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.

(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad o dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů. Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit správci daně.

(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen sdělit tuto skutečnost správci daně.

§ 100b

Evidence vína v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 100c

Plátce daně z tabákových výrobků

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 101

Předmět daně z tabákových výrobků

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely daně z tabákových výrobků rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují

1. krycí list ze surového tabáku, nebo

2. trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,

2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit, nebo

3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic s šířkou řezu menší než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret.

(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8.

(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).

(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.

(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.

(8) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.

§ 101a

Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 102

Základ daně z tabákových výrobků

(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103.

(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.

(3) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.

§ 103

Cena pro konečného spotřebitele

(1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena cenovým rozhodnutím podle zákona o cenách⁶¹) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

(2) Výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce podá Celnímu úřadu pro Středočeský kraj (dále jen "pověřený správce daně") návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele. Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého obchodního závodu, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu.

(3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.

(4) Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.

(5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele vážený cenový průměr.

(6) Vážený cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropské unie^61a).

(7) Cena pro konečného spotřebitele musí být uvedena na tabákové nálepce.

(8) Cigarety lze uvádět do volného daňového oběhu pouze s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele platnou od data účinnosti cenového rozhodnutí do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí.

§ 104

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek:

a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem,

b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.

(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.

(5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.

(6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce se považuje za další 1 kus cigarety.

(7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.

§ 105

Osvobození od daně z tabákových výrobků

(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.

(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky

a) odebrané jako vzorky správcem daně, nebo

b) znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně, nebo za jejich přítomnosti zničené; to se týká pouze tabákových výrobků určených pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu, které současně nejsou způsobilé pro uvedení do volného daňového oběhu na území jiného členského státu nebo třetí země.

(3) O odebrání nebo znehodnocení tabákových výrobků podle odstavce 2 sepíše správce daně protokol.

(4) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 105a

Přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně

Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně.

§ 106

Prokázání zdanění tabákových výrobků

Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst. 2, doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem.

§ 107

Jednotkové balení

(2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.

(5) Uzavřené jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105. Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně^61b).

(6) Tabákové výrobky lze prodávat pouze v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej.

(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.

§ 108

Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit správci daně nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného správce daně.

(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo jméno a sídlo, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 109

Oprávněný příjemce tabákových výrobků

(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od daně podle § 105.

(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

§ 110

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

§ 111

Snížení ceny pro konečného spotřebitele

(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného správce daně.

(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

§ 111a

Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 112

Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele

Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pokud prodejce prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a ceny uvedené na tabákové nálepce.

§ 114

Značení tabákovými nálepkami

(2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou^62a), pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak.

(3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.

(4) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky.

(6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a) jsou určeny pro vývoz, nebo

b) jsou určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu.

(7) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105, nebo pokud jsou dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky pro osobní spotřebu (§ 32 odst. 4).

§ 114a

Tabákové výrobky neznačené a značené nesprávným způsobem

(1) Za neznačený tabákový výrobek se považuje tabákový výrobek, který ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou,

a) jí není značen, nebo

b) je značen tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem není čitelná.

(2) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se považuje tabákový výrobek, který musí být značen tabákovou nálepkou, pokud je značen

a) tabákovou nálepkou jinak, než stanoví tento zákon a prováděcí právní předpis,

b) tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem neodpovídá jednotkovému balení,

c) tabákovou nálepkou, která je určena pro jiný tabákový výrobek, nebo

d) poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem jsou čitelné.

(3) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje doutník, cigarillos nebo tabák ke kouření, které jsou značeny tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a které byly v době jejich uvedení do volného daňového oběhu značeny v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 115

Porušení povinností při značení tabákových výrobků

(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně jiným orgánům příslušným k prověřování plnění povinností při značení tabákových výrobků.

(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků,

a) postupuje podle daňového řádu a

b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.

(3) Zjistí-li správce daně nebo jiný příslušný orgán neznačené tabákové výrobky nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem, zajistí je, přičemž bez zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění těchto tabákových výrobků jejich držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění těchto tabákových výrobků takto doručit, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.

(4) Zjistí-li orgán příslušný k prověřování povinností při značení tabákových výrobků, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.

§ 116

Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. e), § 9 odst. 3 písm. f) nebo § 101a.

(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

(3) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení.

§ 116a

Zajištění daně z tabákových výrobků

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50000000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 100000000 Kč.

§ 118

Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

(2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému správci daně a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem, oprávněným příjemcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený správce daně, který zároveň prověřuje přepravu, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce.

(3) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého obchodního závodu, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která byla stejným výrobcem nebo dovozcem zároveň pověřena k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2). Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému správci daně, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a prověření přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený správce daně.

(4) Výrobce, oprávněný příjemce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen "odběratel") jsou povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.

(5) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného správce daně.

(6) Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 75 dní ode dne doručení objednávky, pověřený správce daně neodebrané tabákové nálepky zničí a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou a zničením těchto tabákových nálepek.

(7) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému správci daně.

(8) zrušen

(9) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného správce daně. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(10) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek nejpozději při jejich odběru. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného správce daně k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.

(11) Tabákové nálepky musí být objednány

a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech, nebo

b) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového vzoru.

(12) Tabákové nálepky objednané podle odstavce 11 písm. b) lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tabákové nálepky nového vzoru.

(13) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému správci daně.

§ 118a

Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících staré sazbě daně

(1) V případě změny sazby daně lze tabákovou nálepku odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně objednat s uvedením termínů odběru nejpozději 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 2 týdny po doručení objednávky pověřenému správci daně.

(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

§ 118b

Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících nové sazbě daně

(1) V případě změny sazby daně musí být tabáková nálepka odpovídající nové sazbě daně objednána nejméně 6 týdnů před jejím prvním odběrem.

(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně.

§ 118c

Skladování a prodej jednotkových balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně

(1) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající jiné než nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně skladovat ani prodávat.

(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

(3) Jednotkové balení cigaret, které nelze podle odstavce 1 nebo 2 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

§ 119

Hodnota tabákové nálepky

(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.

(2) Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného správce daně.

(4) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného správce daně, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

a) finanční zárukou vystavenou ve prospěch pověřeného správce daně, kterou tento správce daně přijal,

b) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený pověřeným správcem daně, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na depozitním účtu pro zajištění daně zřízeném pověřeným správcem daně, nebo

c) pojištěním záruky poskytnutým pojišťovnou, pokud tento způsob zajištění povolí pověřený správce daně; na pojištění záruky se přiměřeně použije § 21 odst. 2 až 6.

(5) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek, že

a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst. 1) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo

b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení tabákových výrobků došlo v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení.

§ 120

Zástavní právo

K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.

§ 121

Evidence a inventura tabákových nálepek

(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku oznámit pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok. Pověřený správce daně zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního roku.

§ 122

Vracení tabákových nálepek

(1) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené tabákové nálepky, pokud jsou náležitosti tabákových nálepek stanovené prováděcím právním předpisem čitelné a pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. Poškozenou tabákovou nálepkou se pro účely spotřebních daní rozumí rovněž tabáková nálepka, která je neúplná, pokud její plocha činí více než 60 % původní plochy tabákové nálepky a skládá se maximálně ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

(2) Za poškozené tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené poškozené tabákové nálepky zničí. O zničení vrácených poškozených tabákových nálepek sepíše protokol.

(3) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky. Pověřený správce daně vrátí odběrateli hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené tabákové nálepky zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(4) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému správci daně nejpozději do 80 dní ode dne, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu. Poškozené tabákové nálepky starého vzoru je odběratel povinen vrátit do 30 dní od uplynutí lhůty pro vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru.

(5) Hodnota vrácených nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru se k poslednímu dni lhůty podle odstavce 4 stává přeplatkem odběratele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, použije jej správce daně na úhradu hodnoty tabákových nálepek nového vzoru při jejich odběru, pokud odběratel nepožádal o vrácení vratitelného přeplatku.

(6) Pověřený správce daně podle odstavce 5 nepostupuje, pokud odběratel při vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru požádá o vydání tabákových nálepek nového vzoru za tabákové nálepky starého vzoru. Pověřený správce daně vydá tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Odběratel je povinen uhradit nejpozději při vydání tabákových nálepek nového vzoru rozdíl mezi cenou tabákových nálepek vydaných a cenou tabákových nálepek vrácených. Pokud pověřený správce daně vydá za tabákové nálepky starého vzoru tabákové nálepky nového vzoru, které jsou zároveň tabákovými nálepkami odpovídajícími nové sazbě daně, vzniká odběrateli rovněž povinnost uhradit rozdíl mezi hodnotou tabákových nálepek vydaných a hodnotou tabákových nálepek vrácených dnem odběru těchto tabákových nálepek. Pro uhrazení hodnoty tabákových nálepek se použije § 119 obdobně.

(7) Za vrácené poškozené tabákové nálepky starého vzoru, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a které byly vráceny podle odstavce 4, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena.

(8) Pověřený správce daně tabákové nálepky starého vzoru vrácené podle odstavce 4 zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(9) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený správce daně tuto částku.

(10) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast úřední osoby pověřeného správce daně při zničení tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený správce daně je povinen této žádosti vyhovět s tím, že den, hodina, místo a způsob zničení tabákových nálepek budou stanoveny dohodou. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.

§ 122a

Nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek v případě změny sazby daně u cigaret

(1) Nárok na vrácení hodnoty tabákové nálepky v případě tabákové nálepky odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nalepené na jednotkovém balení cigaret určeném k přímé spotřebě, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu, vzniká dnem jejího zničení pod úředním dozorem na daňovém území České republiky, pokud

a) hodnota tabákové nálepky byla již uhrazena,

b) do posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, odběratel

1. provede soupis těchto tabákových nálepek,

2. podá žádost o úřední dozor nad zničením těchto tabákových nálepek elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, a

3. umístí jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s těmito tabákovými nálepkami na místo, které je zabezpečeno proti zneužití a kde jsou tato jednotková balení skladována odděleně od jiných tabákových výrobků a viditelně označena,

c) je jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s touto tabákovou nálepkou do dne zničení skladováno podle písmene b) bodu 3 a

d) ke zničení došlo do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně, u něhož jsou splněny podmínky podle odstavce 1, se do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, nepovažuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

§ 123

Žádost o snížení úhrady nebo zajištění

(1) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o snížení úhrady nebo zajištění.

(2) Snížením úhrady nebo zajištění se pro účely tohoto zákona rozumí snížení úhrady hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo snížení zajištění hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru.

(3) Žádost o snížení úhrady nebo zajištění může podat odběratel, který v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění

a) odebíral tabákové nálepky pravidelně a

b) hradil hodnotu tabákových nálepek tak, že mu v případě prodlení s touto úhradou nevznikla povinnost uhradit úrok z prodlení.

(4) Odběratel odebírá tabákové nálepky pravidelně, pokud doba mezi jednotlivými odběry nepřesáhne 90 dní.

(5) Odběratel může o vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, požádat nejdříve 4 a nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

(6) V případě zamítnutí žádosti o snížení úhrady nebo zajištění lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto zamítavého rozhodnutí.

§ 124

Podmínky pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

Pověřený správce daně rozhodne o snížení úhrady nebo zajištění, pokud odběratel

a) v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění plnil řádně povinnosti odběratele a řádně značil tabákové výrobky tabákovými nálepkami způsobem stanoveným právními předpisy a

b) splňuje podmínky, za nichž může správce daně rozhodnout o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.

§ 125

Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

(1) Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění se vydává na dobu 1 roku počínaje prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Pověřený správce daně rozhodne o žádosti o snížení úhrady nebo zajištění do 60 dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne do 90 dní.

(3) V případě, že rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, nelze toto nové rozhodnutí vydat před uplynutím lhůty pro podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění.

§ 126

Výše snížení úhrady nebo zajištění

(1) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 10 % hodnoty tabákových nálepek.

(2) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 20 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 9 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.

(3) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 40 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 21 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.

(4) Snížení úhrady nebo zajištění lze použít v daném kalendářním čtvrtletí pouze na ty bezprostředně po sobě jdoucí odběry tabákových nálepek, jejichž celková hodnota nepřesáhne 50 % celkové hodnoty tabákových nálepek odebraných za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

§ 127

Zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

Pověřený správce daně zruší rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění v případě, že

a) je ohroženo zaplacení hodnoty tabákových nálepek, nebo

b) odběratel po vydání tohoto rozhodnutí přestal splňovat podmínky pro

1. podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění, nebo

2. vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění.

§ 128

Povinnosti odběratele v souvislosti se snížením úhrady nebo zajištění

(1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti, které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, a to do 5 dní od jejího vzniku.

(2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění povinen

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí.

(3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno,

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí.

§ 129

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob jejich umístění na jednotkovém balení,

b) podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář objednávky tabákových nálepek,

c) podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek,

d) způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její vedení,

e) způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář tohoto oznámení,

f) způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek,

g) postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen.

HLAVA VI

DAŇ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 130

Zahřívaný tabákový výrobek

(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely daně ze zahřívaných tabákových výrobků rozumí tabákový výrobek, který

a) obsahuje tabák,

b) je určen k užívání, které nezahrnuje

1. postupné spalování tabáku,

2. užívání nosem,

3. žvýkání, a

c) není předmětem daně z tabákových výrobků.

(2) Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(3) Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130a

Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků

Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je tabák obsažený v zahřívaném tabákovém výrobku.

§ 130b

Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků

(1) Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství tabáku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130c

Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků

(1) Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 2,86 Kč/g.

(2) Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

§ 130d

Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků

(1) Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být uveden údaj o množství

a) zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a

b) tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

§ 130e

Doprava zahřívaných tabákových výrobků

Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130f

Zvláštní ustanovení o tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem

Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž zahřívaný tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době jeho uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 130g

Množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu

Za množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují tabák v množství nepřesahujícím 250 g.

HLAVA VII

DAŇ ZE SUROVÉHO TABÁKU

§ 131a

Plátce daně ze surového tabáku

(1) Plátcem daně ze surového tabáku je osoba,

a) která použila surový tabák pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, nebo

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) u které byl zjištěn surový tabák, u kterého neprokázala

1. původ surového tabáku,

2. účel použití surového tabáku, nebo

3. identifikaci osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán.

(2) Plátcem daně ze surového tabáku není výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejná vysoká škola, které použily surový tabák pro výzkumné nebo vědecké účely.

(3) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat přihlášku k registraci do 7 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

§ 131b

Předmět daně ze surového tabáku

(1) Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák.

(2) Surovým tabákem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) přírodně nebo uměle sušený nebo nesušený, fermentovaný nebo nefermentovaný, expandovaný nebo neexpandovaný list rostliny rodu tabák, nebo jiná její část; listy mohou být celé, částečně nebo zcela vyžilované,

b) zbytky z listů nebo jiných částí rostliny rodu tabák, které

1. vznikají při zpracování těchto listů nebo jiných částí rostliny, při manipulaci s těmito listy nebo jinými částmi rostliny nebo při výrobě tabákových výrobků a

2. nejsou upraveny pro prodej konečnému spotřebiteli,

c) rekonstituovaný tabák vyrobený spojením jemně rozdrobeného tabáku, tabákového zbytku nebo tabákového prachu, který není upraven pro prodej konečnému spotřebiteli.

§ 131c

Vznik daňové povinnosti ze surového tabáku

Daňová povinnost vzniká dnem

a) použití surového tabáku pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků,

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) zjištění surového tabáku, u kterého

1. nebyl prokázán původ surového tabáku,

2. nebyl prokázán účel použití surového tabáku, nebo

3. nebyla prokázána identifikace osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán.

§ 131d

Základ daně ze surového tabáku

Základem daně ze surového tabáku je množství surového tabáku vyjádřené v kilogramech.

§ 131e

Sazba a výpočet daně ze surového tabáku

(1) Sazba daně ze surového tabáku se stanoví ve výši sazby spotřební daně z tabáku ke kouření.

(2) Daň ze surového tabáku se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze surového tabáku.

§ 131f

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 131g

Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání k dani ze surového tabáku

(1) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat daňové přiznání.

(2) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 6 měsíců od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.