ODDÍL PRVNÍ
§ 2
Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno.
§ 3
(1) Předmětem daně dědické je nabytí movitých a nemovitých věcí, bytů, nebytových prostor, cenných papírů, peněžních prostředků v československé a cizí měně, pohledávek majetkových práv a jiných majetkových hodnot děděním.
(2) Z nemovitého majetku, který je v tuzemsku, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitého majetku, který je v cizině, se daň nevybírá.
(3) Byl-li zůstavitel v době své smrti československým občanem, vybírá se daň z veškerého jeho movitého majetku, včetně movitého majetku, který je v cizině. Nebyl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, vybírá se daň z jeho movitého majetku, pokud je v tuzemsku.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
§ 4
(1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem po odečtení prokázaných dluhů zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí. Ze základu daně se odečtou též přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, cena jiných povinností uložených v řízení o dědictví, jakož i dědická dávka prokazatelně zaplacená jinému státu z majetku v cizině, byl-li tento majetek též předmětem daně.
(2) Cenou podle odstavce 1 je cena majetku obvyklá v místě a v době smrti zůstavitele. Je-li nabytým majetkem nemovitost, je její cenou cena platná v době úmrtí zjištěná podle zvláštního předpisu.1) U pohledávek, cenných papírů a hotovosti v cizích měnách se přepočet na Kčs provede podle kursu platného pro nákup valut nebo deviz v den úmrtí zůstavitele.