Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů - ČÁST TŘINÁCTÁ - INFORMOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONU SLUŽBY A VZTAHY BEZPEČNOSTNÍHO SBORU A ODBOROVÉ ORGANIZACE

ČÁST TŘINÁCTÁ

INFORMOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONU SLUŽBY A VZTAHY BEZPEČNOSTNÍHO SBORU A ODBOROVÉ ORGANIZACE

§ 197

Právo na informace a projednání záležitostí týkajících se výkonu služby

(1) Příslušníci mají právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby. Jestliže u bezpečnostního sboru nepůsobí odborová organizace, je bezpečnostní sbor povinen příslušníky informovat a jednat s nimi přímo. Za projednání záležitostí týkajících se výkonu služby se považuje jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušníky nebo jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušným orgánem odborové organizace za účelem dosažení shody o podmínkách výkonu služby.

(2) Bezpečnostní sbor je povinen informovat příslušníky o

a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti v bezpečnostním sboru,

b) stavu a struktuře příslušníků v bezpečnostním sboru,

c) základních podmínkách výkonu služby a jejich změnách a

d) stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

(3) Bezpečnostní sbor je povinen s příslušníky projednat otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném zákonem.

§ 198

Působnost odborové organizace a vyššího odborového orgánu

(1) Odborová organizace, která působí v bezpečnostním sboru, má právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby, a dále je oprávněna

a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným pro systemizaci služebních míst bezpečnostního sboru,

b) projednat a zaujmout stanovisko k systému hodnocení a odměňování příslušníků a k vývoji služebních příjmů,

c) být informována o příslušníkovi přijatém do služebního poměru,

d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se skončení služebního poměru,

e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které se týkají podmínek výkonu služby příslušníků,

f) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na rozvržení doby služby,

g) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat,

h) být zúčastněna v hodnotících a poradních orgánech služebního funkcionáře a

i) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

(2) Nevyjádří-li se odborová organizace k návrhu na projednání a zaujetí stanoviska ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo d) až g) do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen písemný návrh, nebo v dohodnuté lhůtě, postupuje služební funkcionář dále bez jejího stanoviska.

(3) Vyšší odborový orgán při projednávání podle § 197 odst. 1 je zejména oprávněn

a) projednávat a zaujímat stanoviska v záležitostech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), e) a f),

b) být účasten v hodnotících a poradních orgánech ředitele bezpečnostního sboru,

c) vykonávat kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

(4) Služební funkcionář je povinen zajistit, aby odborová organizace, která působí v bezpečnostním sboru, a vyšší odborový orgán mohly uskutečňovat oprávnění, která jim stanoví tento zákon.

(5) Za odborovou organizaci, která působí v bezpečnostním sboru, jedná příslušný odborový orgán. Za příslušný odborový orgán nebo vyšší odborový orgán se pro účely tohoto zákona považuje orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace; za vyšší odborový orgán se považuje též ústřední odborový orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušného svazu odborových organizací.⁸²)

§ 199

Kolektivní dohoda

(1) Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek může příslušný odborový orgán, popřípadě vyšší odborový orgán uzavřít jménem příslušníků kolektivní dohodu s bezpečnostním sborem.

(1) Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zejména zdravotních, sociálních a kulturních, může být uzavřena kolektivní dohoda. Kolektivní dohodu může za příslušníky uzavřít pouze odborová organizace působící v bezpečnostním sboru.

(2) Na postup při uzavírání kolektivní dohody, na její platnost, účinnost a na řešení kolektivních sporů se vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu⁸³) přiměřeně, s výjimkou ustanovení o stávce a o výluce.

(2) Na platnost a účinnost kolektivní dohody se použijí § 26 až 28 zákoníku práce přiměřeně. Na postup při uzavírání kolektivní dohody se použije § 8 a na řešení kolektivních sporů § 10 až 15 zákona o kolektivním vyjednávání⁸³) přiměřeně s tím, že

a) za podnikovou kolektivní smlouvu se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi bezpečnostním sborem nebo více bezpečnostními sbory a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi,

b) za kolektivní smlouvu vyššího stupně se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi a

c) vyhlášení stávky nebo výluky není při řešení kolektivního sporu přípustné.

(3) Kolektivní dohoda je závazná pro své strany. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. a) je závazná také pro všechny příslušníky bezpečnostního sboru, který je stranou kolektivní dohody. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. b) je závazná také pro všechny bezpečnostní sbory a pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů.

(4) V kolektivní dohodě je možné upravit vzájemná práva a povinnosti jejích stran. K ujednáním omezujícím práva odborové organizace stanovená tímto zákonem se nepřihlíží.

§ 199a

Zvláštní postup při uzavírání kolektivní dohody

(1) Působí-li v bezpečnostním sboru více odborových organizací, je bezpečnostní sbor povinen jednat o uzavření kolektivní dohody se všemi takovými odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny příslušníky společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a bezpečnostním sborem jinak.

(2) Jestliže se odborové organizace neshodnou ve lhůtě 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 1, jsou povinny o této skutečnosti bezpečnostní sbor bez odkladu informovat. Bezpečnostní sbor je oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, jež mají dohromady největší počet členů, kteří jsou příslušníky tohoto bezpečnostního sboru, pokud

a) bezpečnostní sbor po marném uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 1 zveřejnil způsobem u něj obvyklým a dostupným všem příslušníkům, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní dohodu; oznámení může být učiněno i prostřednictvím služebních adres elektronické pošty zřízených příslušníkům bezpečnostním sborem nebo vyvěšením na úřední desce bezpečnostního sboru,

b) uplynula lhůta 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sboru podle písmene a) a

c) příslušníci neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení bezpečnostního sboru způsobem podle odstavce 3.

(3) Kolektivní dohoda podle odstavce 2 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina příslušníků bezpečnostního sboru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sboru podle odstavce 2 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní dohody, a toto prohlášení doručí bezpečnostnímu sboru.

(4) Jestliže nadpoloviční většina příslušníků ve svém prohlášení podle odstavce 3 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní dohoda, je bezpečnostní sbor oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.

(5) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou příslušníky bezpečnostního sboru, nebo nebyly určeny podle odstavce 4 nadpoloviční většinou příslušníků v jejich prohlášení, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní dohody podle odstavce 2 nebo 4 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu kolektivní dohody s bezpečnostním sborem. Bezpečnostní sbor je povinen projednat předložený návrh kolektivní dohody s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh kolektivní dohody je bezpečnostní sbor povinen s ostatními odborovými organizacemi projednat před uzavřením kolektivní dohody.

(6) Není-li kolektivní dohoda uzavřena postupem podle odstavce 2 nebo 4 do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 2 písm. a) došlo k oznámení příslušníkům bezpečnostního sboru, nebo ode dne, kdy podle odstavců 3 a 4 bylo bezpečnostnímu sboru doručeno prohlášení příslušníků bezpečnostního sboru, právo bezpečnostního sboru uzavřít kolektivní dohodu podle odstavce 2 nebo 4 zaniká.

§ 200

Ochrana odborových funkcionářů a zabezpečení činnosti odborových organizací

(1) Příslušník, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové organizace, nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního poměru.

(2) Bezpečnostní sbor je povinen odborové organizaci, která v něm působí, poskytnout informace a podklady k výkonu její činnosti a je povinen přihlížet k jejím stanoviskům. Dále je povinen vytvářet materiálně technické podmínky pro činnost odborové organizace a umožnit příslušníkům konání voleb do jejich orgánů.

(3) Okruh funkcí v odborovém orgánu, k jejichž výkonu budou příslušníci dlouhodobě uvolněni, stanoví ředitel bezpečnostního sboru v dohodě s příslušným odborovým svazem.