Zákon o finančních konglomerátech (úplné znění)

377

ZÁKON

ze dne 19. srpna 2005

o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů

(zákon o finančních konglomerátech)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOHLEDU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje výkon doplňkového dohledu nad regulovanými osobami působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dohledu nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zákona upravujícího činnost bank,

b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

c) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu, zajišťovna z třetího státu nebo zajišťovací účelová osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

d) obhospodařovatelem standardního fondu obhospodařovatel standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu; samosprávný investiční fond se pro účely tohoto zákona za obhospodařovatele standardního fondu nepovažuje,

e) obhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahu obhospodařovatel speciálního fondu, zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo který má srovnatelné oprávnění podle práva svého domovského státu nebo referenčního členského státu určeného v souladu s čl. 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU,

f) obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankou, podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

g) regulovanou osobou

1. banka,

2. spořitelní a úvěrní družstvo,

3. pojišťovna,

4. zajišťovna,

5. obchodník s cennými papíry,

6. obhospodařovatel standardního fondu, nebo

7. obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu,

h) ovládající osobou ovládající osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

i) ovládanou osobou ovládaná osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, včetně ovládání, se vždy považuje za podstatný vliv,

k) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát,

l) skupinou seskupení, které se skládá z

1. ovládající osoby, jí ovládaných osob, nebo dalších přidružených osob, nebo

2. ovládající osoby, jí ovládaných osob, dalších přidružených osob, osob propojených s některou z těchto osob vztahem jednotného řízení, nebo osob, u nichž většina členů jejich statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1,

včetně jakékoliv její podskupiny,

m) úzkým propojením

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob na druhé osobě vykonává podstatný vliv, nebo

2. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

n) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob,

o) dohledem dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru,

p) orgánem dohledu orgán členského státu, který vykonává dohled nad regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dohled nad činností pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině,

q) příslušným orgánem dohledu

1. orgán dohledu členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4),

2. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dohledu odlišným od orgánu dohledu uvedeného v bodu 1, nebo

3. jiný orgán dohledu podle uvážení orgánů dohledu uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dohledu přihlédnou především k tržnímu podílu regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a hrubé předepsané pojistné v sektoru pojišťovnictví,

r) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti,

s) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

t) třetím státem stát, který není členským státem,

u) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením,

v) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku.

§ 3

Finanční sektor

(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb.

(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce a podniky pomocných bankovních služeb podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví podle odstavce 3.

(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papíry a finanční instituce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví.

HLAVA II

FINANČNÍ KONGLOMERÁT

§ 4

Vymezení finančního konglomerátu

(1) Finančním konglomerátem je skupina nebo podskupina, pokud

a) v čele skupiny nebo podskupiny je

1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou propojenou s jinou osobou ve finančním sektoru vztahem jednotného řízení, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo

2. osoba, která není regulovanou osobou, přičemž činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,

b) alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a

c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině nebo podskupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině nebo podskupině jsou významné.

(2) Činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum přesahuje hodnotu 0,4.

(3) Poměrem bilančních sum se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině nebo podskupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině nebo podskupině.

Váha významnosti sektoru

§ 5

(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1.

(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr

a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a

b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových požadavků nebo solventnostních kapitálových požadavků, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových požadavků a solventnostních kapitálových požadavků, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru.

(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor.

(4) Pro potřeby výpočtu váhy významnosti podle odstavce 2 se obhospodařovatel standardního fondu a obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu přičítají k tomu sektoru, do kterého ve skupině náleží. Pokud nenáleží výhradně k jednomu sektoru, přičítají se k nejméně významnému sektoru ve skupině.

(5) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.

(6) Pokud skupina nesplňuje jednu z podmínek podle odstavců 1 a 5, mohou se příslušné orgány dohledu dohodnout, že nebudou tuto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo že tato skupina nebude podléhat požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny a vnitřní řídící a kontrolní systém, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dohledu není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící.

(7) Příslušné orgány dohledu oznámí rozhodnutí podle odstavce 6 ostatním orgánům dohledu a toto rozhodnutí zveřejní; v případech zřetele hodných lze od povinnosti zveřejnění upustit.

§ 6

(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dohledu (§ 10) a jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.

(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 5 podléhá doplňkovému dohledu a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5 000 000 000 eur.

(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dohledu může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.

§ 7

Bilanční suma

Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.

§ 8

(1) Příslušné orgány dohledu mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů, hodnotou podrozvahových operací, celkovou hodnotou aktiv ve správě, jejich kombinací, anebo všemi těmito ukazateli současně.

(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dohledu na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě

a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, s výjimkou osob, které přemístily svoje sídlo z členského státu do třetího státu se záměrem obcházení regulatorních požadavků pro jejich činnost nebo požadavků doplňkového dohledu platných na území Evropské unie,

b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny, nebo

c) nemusí přihlížet k jedné nebo více přidruženým osobám zahrnutým do menšího sektoru ve skupině, pokud je toto zahrnutí rozhodující pro určení skupiny jako finančního konglomerátu a tato přidružená osoba nebo tyto přidružené osoby společně nejsou významné pro účely doplňkového dohledu.

(3) Příslušné orgány dohledu alespoň jednou ročně přezkoumají výjimky z doplňkového dohledu stanovené na základě jejich vzájemné dohody podle § 5 a kvantitativní opatření podle § 5, 6 a 8.

§ 9

Určení skupiny jako finančního konglomerátu

(1) Pokud orgán dohledu na základě informací získaných při výkonu dohledu má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dohledu, které vykonávají dohled nad regulovanými osobami ve skupině a Společný výbor evropských orgánů dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, případně též jiné orgány dohledu. Tyto orgány dohledu určí,

a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina bude určena jako finanční konglomerát,

b) zda skupina je finančním konglomerátem.

(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dohledu z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dohledu určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dohledu zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dohledu, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.

(3) Orgán dohledu, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dohledu nebo od jiných orgánů dohledu. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.

(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dohledu, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.

(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví⁶) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky.

(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dohledu, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, orgány dohledu členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor evropských orgánů dohledu.

(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dohledu zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.

HLAVA III

DOPLŇKOVÝ DOHLED NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU

§ 10

Doplňkový dohled

(1) Doplňkovým dohledem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dohledu je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu.

(2) Doplňkovým dohledem se nenahrazuje výkon dohledu nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dohled nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dohledu podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,

a) která je v čele finančního konglomerátu,

b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu,

c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby, nebo

d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního sektoru.

(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dohledu, s ohledem na účel doplňkového dohledu, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dohledu podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.

§ 11

Doplňkový dohled nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke třetímu státu

(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státu, orgány dohledu ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu třetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(2) Ověření provádí orgán dohledu, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dohledu předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dohledu.

(3) Nesouhlasí-li příslušný orgán dohledu s ověřením jiného orgánu podle odstavce 2, může o tom informovat příslušný Evropský orgán dohledu⁹).

(4) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dohled srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(5) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dohled ve třetím státě, doplňkový dohled podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dohledu však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dohledu, které sledují účel doplňkového dohledu, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dohledu a Evropské komisi. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státu.

§ 12

Finanční subkonglomerát

Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dohledu pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí.

HLAVA IV

KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOHLEDU

§ 13

Koordinátor

(1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dohledu a spolupráce mezi orgány dohledu se z orgánů dohledu ustanoví koordinátor.

(2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, koordinátorem je orgán dohledu, který udělil této regulované osobě povolení.

(3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě, jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba, která zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě, která má sídlo na území stejného členského státu jako smíšená finanční holdingová osoba, která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolení více regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu, ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán dohledu regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová osoba, které mají sídlo na území různých členských států, v nichž bylo uděleno i povolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumou, jsou-li regulované osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem ustanoví příslušný orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru.

(5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu odlišného od členských států, jejichž orgány dohledu udělily povolení jí ovládaným regulovaným osobám.

(6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ.

(7) Příslušné orgány dohledu mohou po vzájemné dohodě upustit od kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad regulovanou osobou v dotčené skupině nebo i orgán dohledu členského státu, na jehož území má smíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány dohledu před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční holdingové osobě stanovisko.

§ 14

Úkoly koordinátora

(1) Koordinátor zejména

a) koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dohledu na individuálním základě i na konsolidovaném základě, orgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu,

b) sleduje a posuzuje finanční situaci finančního konglomerátu,

c) posuzuje dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, požadavků na řízení rizik, na koncentraci rizik a na operace v rámci skupiny na úrovni finančního konglomerátu,

d) posuzuje strukturu, organizaci a systém vnitřní kontroly finančního konglomerátu,

e) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup orgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledu na úrovni finančního konglomerátu při běžných a mimořádných situacích.

(2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dohledu uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dohledu, případně další orgány dohledu, koordinační dohody, které se samostatně zohlední v písemných dohodách dohledových orgánů podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank. Koordinační dohodou mohou být koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dohledu podle tohoto zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dohledu.

(3) K plnění úkolů koordinátora a spolupráci orgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledu se využije kolegií orgánů dohledu zřízených podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank.

(4) Koordinátor rozhodne, které další orgány dohledu se zúčastní činnosti kolegia podle odstavce 3.

§ 15

Výměna informací

(1) Koordinátor a orgány dohledu vzájemně úzce spolupracují, zejména si vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dohledu nad regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují tyto informace.

(2) Koordinátor a orgány dohledu shromažďují a poskytují informace týkající se

a) řídící a organizační struktury skupiny a majetkoprávních vztahů ve skupině, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček, držitelů kvalifikovaných účastí na osobě v čele finančního konglomerátu a orgánů vykonávajících dohled nad osobami ve skupině,

b) celkové strategie finančního konglomerátu,

c) finanční situace finančního konglomerátu, zejména dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, ziskovosti na úrovni finančního konglomerátu a operací v rámci skupiny,

d) většinového společníka a členů statutárních, řídicích a dozorčích orgánů a dalších osob, které na základě dohody, podílu nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňují činnost finančního konglomerátu,

e) organizace, řízení rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému na úrovni finančního konglomerátu,

f) postupů shromažďování informací ohledně osob ve finančním konglomerátu a ověřování těchto informací,

g) nepříznivého vývoje v regulovaných osobách nebo jiných osobách ve finančním konglomerátu, který může významně ohrozit finanční situaci regulovaných osob,

h) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených orgány dohledu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(3) Příslušné orgány dohledu si mohou rovněž vyměňovat informace týkající se regulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou centrální bankou, centrálními bankami v Evropském systému centrálních bank, ostatními centrálními bankami, a Evropskou radou pro systémová rizika¹⁰) za předpokladu, že tyto informace jsou nezbytné pro výkon činnosti těchto institucí a osoby, které se s těmito informacemi seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost. Informace podle odstavce 2 písm. a) poskytne koordinátor Společnému výboru evropských orgánů dohledu.

§ 16

Povinnost konzultace

(1) Příslušný orgán dohledu, který rozhoduje o

a) udělení souhlasu nebo povolení ke změně ve struktuře společníků, zejména k nabytí kvalifikované účasti, nebo organizační nebo řídicí struktuře regulovaných osob ve finančním konglomerátu, nebo

b) uložení závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu,

předem konzultuje tuto skutečnost s koordinátorem a dalším orgánem dohledu, kterého se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Orgán dohledu nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu dotčený v dané věci.

§ 17

Kontrola

(1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dohledu, i v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu.

(2) Orgán dohledu může v konkrétním případě požádat orgán dohledu jiného členského státu o provedení kontroly v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k výkonu doplňkového dohledu. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(3) Orgán dohledu v mezích své působnosti provede na žádost orgánu dohledu podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dohledu se sídlem na území jiného členského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dohledu koordinují provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci s orgány dohledu z třetích států, je-li zachovávána vzájemnost.

§ 18

Vyžádání informací

(1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dohledu informace potřebné pro výkon doplňkového dohledu, které již byly poskytnuty jinému orgánu dohledu podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto informace tento orgán dohledu.

(2) Koordinátor může vyzvat orgán dohledu členského státu, na jehož území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám nevykonává doplňkový dohled, aby požadoval po této ovládající osobě informace nutné k výkonu doplňkového dohledu, zejména informace uvedené v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal.

§ 19

Povinnost mlčenlivosti

Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od jiných příslušných orgánů dohledu se vztahuje povinnost osob podílejících se na výkonu dohledu zachovávat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů⁷).

HLAVA V

DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ

§ 19a

Povinnost obezřetného výkonu činnosti

Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny provádět svou činnost obezřetně tak, aby svým jednáním nebo v jeho důsledku

a) neohrozily bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,

b) nezpůsobily porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo

c) nezpůsobily porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu.

Osoby ve finančním konglomerátu zejména nesmí jednat způsobem, v jehož důsledku by regulované osobě ve finančním konglomerátu vznikal závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.

Doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti

§ 20

(1) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu byl k dispozici kapitál, který je vždy nejméně roven doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti; tím není dotčena povinnost bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry a finančních holdingových osob dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštních právních předpisů a povinnost pojišťoven a zajišťoven dodržovat solventnostní kapitálový požadavek podle zvláštního právního předpisu.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu existovaly vhodné postupy pro dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti.

(3) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti provádí osoba plnící informační povinnost vůči koordinátorovi za účelem provádění doplňkového dohledu (§ 25 odst. 1 a 2).

(4) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti se provádí

a) metodou účetní konsolidace,

b) metodou odpočtu agregovaných dat, nebo

c) kombinací metod uvedených v písmenech a) a b).

(5) Výběr metody, uvedené v odstavci 4, provede koordinátor na návrh osoby, která bude provádět výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu.

(6) Dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti na úrovni finančního konglomerátu podléhá dohledu koordinátora.

§ 21

(1) Do finančního konglomerátu se pro účely výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnují osoby finančního sektoru ve finančním konglomerátu.

(2) Osoba, která je v čele finančního konglomerátu, se do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuje vždy.

(3) Do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti nemusí být zahrnuta osoba, která není osobou podle odstavce 2 a

a) sídlí v třetím státu, kde existují právní překážky pro poskytování informací potřebných pro účely výkonu doplňkového dohledu,

b) je nevýznamná vzhledem k účelu doplňkového dohledu, ledaže všechny osoby splňující toto kritérium společně nejsou nevýznamné vzhledem k účelu doplňkového dohledu, nebo

c) její zahrnutí do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti by bylo nevhodné nebo zavádějící vzhledem k účelu doplňkového dohledu; v tomto případě si koordinátor vyžádá stanovisko dalších příslušných orgánů dohledu; to nemusí učinit v případě, kdy věc nesnese odkladu.

(4) Není-li do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuta regulovaná osoba podle odstavce 3 písm. b) nebo c), může příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má taková regulovaná osoba sídlo, požadovat prostřednictvím koordinátora, aby mu osoba, která je v čele finančního konglomerátu, sdělila informace potřebné pro účely výkonu dohledu tímto orgánem dohledu nad takovou regulovanou osobou.

(5) Pravidla výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti včetně bližšího vymezení kritérií pro nezahrnutí osob do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti upraví prováděcí právní předpis.

§ 22

Koncentrace rizik a operace v rámci skupiny

(1) Regulované osoby jsou povinny na úrovni finančního konglomerátu dodržovat doplňkové požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny. Tím nejsou dotčeny požadavky na koncentraci rizik regulovaných osob a povinnosti týkající se operací podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pokud je v čele finančního konglomerátu smíšená finanční holdingová osoba, vztahují se na ni požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podle zvláštních právních předpisů, které upravují koncentraci rizik a operace v rámci skupiny regulovaných osob, jež jsou součástí nejvýznamnějšího sektoru ve skupině.

(3) Operace v rámci skupiny musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být sjednány tak, aby nevedly k poškození zájmů pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů,

b) nesmí zavazovat regulované osoby k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě, a

c) musí být sjednány za obvyklých podmínek.

(4) Ustanovením odstavce 3 není dotčeno právo uzavřít ovládací smlouvu.

(5) Dodržování doplňkových požadavků vztahujících se na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podléhají dohledu koordinátora.

(6) Bližší vymezení doplňkových požadavků na koncentraci rizik a doplňkových požadavků na operace v rámci skupiny upraví prováděcí právní předpis.

§ 23

Vnitřní řídicí a kontrolní systém

(1) Osoba v čele finančního konglomerátu a regulované osoby, které podléhají doplňkovému dohledu, zajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů, který zabezpečí

a) identifikování, měření, vyhodnocování a sledování všech podstatných podstupovaných rizik a přijímání opatření vedoucích k omezení těchto rizik,

b) integraci systémů řízení rizik ve všech osobách podléhajících doplňkovému dohledu a jednotnost identifikace, měření, vyhodnocování a sledování rizik na úrovni finančního konglomerátu,

c) řádnou správu, řízení, schvalování a periodické posuzování strategie a politiky pro řízení rizik na úrovni finančního konglomerátu příslušnými statutárními orgány regulovaných osob,

d) vhodný způsob poměřování kapitálu k rizikům a dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti,

e) vhodný způsob zjišťování možného vlivu obchodní strategie na koncentraci rizik a doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti,

f) spolehlivé postupy pro identifikaci, oceňování, sledování, kontrolu a vykazování operací v rámci skupiny a koncentrace rizik a takové postupy účtování, které umožňují podávat věrný obraz operací v rámci skupiny a koncentrace rizik,

g) zavedení a rozvíjení pravidelně aktualizovaných ozdravných a krizových plánů a opatření.

(2) Osoby, které podléhají doplňkovému dohledu, musí mít vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém pro zpracování údajů a informací, které jsou povinny předkládat pro účely výkonu doplňkového dohledu.

(3) Dodržování požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 kladených na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik podléhá dohledu koordinátora.

§ 24

Personální předpoklady

(1) Smíšená finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost smíšené finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla osoba důvěryhodná a způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona.

(2) Smíšená finanční holdingová osoba předem informuje koordinátora o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň předloží podklady potřebné k posouzení jejich důvěryhodnosti a způsobilosti. V případě, že byl finanční konglomerát, v jehož čele je smíšená finanční holdingová osoba, nově určen podle § 9, je smíšená finanční holdingová osoba povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu. Dotčená fyzická osoba je povinna smíšené finanční holdingové osobě poskytnout podklady a součinnost potřebné k posouzení své důvěryhodnosti a způsobilosti včetně jejich změn. Podklady pro posouzení důvěryhodnosti a způsobilosti osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby upraví prováděcí právní předpis.

(3) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení důvěryhodnosti osoby posouzení čestnosti, morální a finanční integrity na základě podkladů osvědčujících zejména její trestněprávní bezúhonnost, její chování a jednání v obchodním styku v souvislosti s podnikáním, zaměstnáním nebo výkonem funkce, plnění povinností vůči orgánům dohledu a jiných skutečností důležitých pro posouzení.

(4) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení způsobilosti osoby zejména posouzení její odborné kvalifikace, znalostí a zkušeností včetně zkušeností s výkonem řídící funkce a její dosavadní odborné působení na finančním trhu. Současně se zohlední konkrétní úkoly této osobě svěřené.

Informační povinnost

§ 25

(1) Veškeré informace potřebné pro provádění doplňkového dohledu nad dodržováním doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, operacemi v rámci skupiny a nad dodržováním doplňkových požadavků na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik sděluje koordinátorovi regulovaná osoba, která stojí v čele finančního konglomerátu.

(2) Nestojí-li v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, sděluje informace podle odstavce 1 smíšená finanční holdingová osoba nebo regulovaná osoba ve finančním konglomerátu určená koordinátorem po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a osobami ve finančním konglomerátu.

(3) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu poskytnou alespoň jednou ročně příslušnému orgánu dohledu informace o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček ve finančním konglomerátu.

(4) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu každoročně uveřejní zprávu o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu. Tuto povinnost lze také splnit uveřejněním odkazu na jiný zdroj uvedených informací.

(5) Koordinátor po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a po dohodě s osobami uvedenými v odstavcích 1 až 4 upraví formu, v jaké se informace podávají, a způsob, jak se informace předávají. Strukturu a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dohledu podle tohoto zákona upraví prováděcí právní předpis.

(6) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny sdělit jiným osobám ve finančním konglomerátu nebo orgánům dohledu vykonávajícím doplňkový dohled úplné informace a údaje potřebné pro výkon doplňkového dohledu, které stanoví tento zákon nebo právní předpis vydaný na jeho základě. Ustanovení § 18 odst. 1 tím není dotčeno.

§ 26

(1) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 17 a poskytnout příslušnému orgánu dohledu potřebnou součinnost.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu uveřejňují informace o finančním konglomerátu, jehož jsou součástí. Způsob, strukturu a lhůty uveřejňování těchto informací upraví prováděcí právní předpis.

(3) Osoba uvedená v § 25 poskytuje koordinátorovi účetní závěrky osob ve finančním konglomerátu, a to nejpozději ve lhůtě pro zveřejňování účetních závěrek. V případě účetních závěrek, které již byly poskytnuty orgánům dohledu pro účely výkonu dohledu na individuálním nebo konsolidovaném základě, lze uvést jen název a adresu orgánu dohledu, kterému účetní závěrka byla poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí účetní závěrky došlo.

HLAVA VI

NEDOSTATKY V ČINNOSTI SMÍŠENÉ FINANČNÍ HOLDINGOVÉ OSOBY A REGULOVANÉ OSOBY A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ

§ 27

Nedostatky v činnosti smíšené finanční holdingové osoby

(1) V případě zjištění nedostatků v činnosti smíšené finanční holdingové osoby je koordinátor oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku ve vztahu ke smíšené finanční holdingové osobě

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména předložila informace požadované pro účely výkonu doplňkového dohledu, neprováděla nebo omezila některé operace v rámci skupiny, zajistila zvýšení kapitálu na úrovni finančního konglomerátu nebo vyměnila osobu nebo osoby ve vedení smíšené finanční holdingové osoby,

b) uložit předkládání informací pro účely výkonu doplňkového dohledu v kratších lhůtách, než upraví prováděcí právní předpis.

(2) Nedostatkem v činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí

a) neposkytnutí informací potřebných pro výkon doplňkového dohledu nebo poskytnutí informací neúplných, nepravdivých či zkreslených nebo nedodržení lhůty pro jejich předložení,

b) řízení smíšené finanční holdingové osoby osobou nebo osobami, které nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem,

c) taková operace v rámci skupiny nebo koncentrace rizik nebo jiná jednání, která mohou ohrozit kapitálovou přiměřenost nebo solventnost nebo jinak ohrozit bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo která mohou poškodit zájmy pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů,

d) porušení dalších povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutím koordinátora.

(3) Na řízení o uložení opatření k nápravě se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze dotčená smíšená finanční holdingová osoba. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.

(5) Řízení o uložení opatření k nápravě může být zahájeno též doručením rozhodnutí o jeho uložení, pokud hrozí nebezpečí z prodlení.

(6) Doručení do vlastních rukou osobě, která je účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě, provede koordinátor. Odmítne-li osoba, která je účastníkem řízení, rozhodnutí o uložení opatření k nápravě převzít, je toto rozhodnutí doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

§ 28

Nedostatky v činnosti regulované osoby

Jsou-li zjištěny nedostatky v činnosti uvedené v § 27 odst. 2 regulované osoby ve finančním konglomerátu, postupuje orgán dohledu vůči jím regulované osobě v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím provozování jí povolené činnosti.

§ 29

Výměna informací

Orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací koordinují postup při ukládání opatření směřujících k nápravě nedostatků v činnosti osob ve finančním konglomerátu.

HLAVA VII

PŘESTUPKY

§ 30

(1) Fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako smíšená finanční holdingová osoba

1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27 odst. 1, nebo

2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23 odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů,

b) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,

c) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho důsledku

1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,

2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu,

3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo

4. způsobí regulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba ve vedení neposkytne smíšené finanční holdingové osobě potřebné podklady nebo součinnost pro posouzení její odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti nebo pro posouzení změn těchto skutečností.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50000000 Kč.

§ 31

Přestupky podle tohoto zákona projednává koordinátor.

HLAVA VIII

SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 32

Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu daného roku.

§ 33

Česká národní banka průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty při Evropské komisi o zásadách, které se v České republice uplatňují při dohledu nad operacemi v rámci skupiny a koncentrací rizik.

§ 34

K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5 a § 26 odst. 2 vydá Česká národní banka vyhlášku.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o bankách

§ 35

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 5 písm. g) se slova "s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance" nahrazují slovy "osob s úzkým propojením s bankou".

2. V § 4 odstavec 6 zní:

"(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.".

3. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova "tuto povinnost má i pobočka zahraniční banky, pokud jde o osoby navrhované do vedení pobočky,".

4. V § 17a odst. 3 se za slova "Finanční institucí se" vkládají slova "pro účely tohoto zákona".

5. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "Česká národní banka požádá o stanovisko příslušný orgán dohledu obdobně podle § 4 odst. 2 až 4, pokud se má žadatel stát ovládající osobou banky.".

6. V § 25 odst. 2 větě druhé se slova "banky či pobočky zahraniční banky" nahrazují slovem "osoby".

7. V § 25 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta "Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout příslušnému orgánu potřebnou součinnost.".

8. V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám.".

9. V § 25a odst. 3 se za slova "bankovního dohledu" vkládají slova "nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^6d)".

Poznámka pod čarou č. 6d zní:

"^6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).".

10. V § 26c se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.".

11. V § 26d odst. 1 písmena a), b), c), d), e), f) a g) znějí:

"a) konsolidačními celky skupina ovládající banky nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,

b) ovládající bankou banka, jejíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb,

c) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která

1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,

2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu^6d) a

3. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je bankou,

d) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu^6d), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,

e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

f) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

g) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,".

12. V § 26d odst. 1 písmeno h) zní:

"h) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání.".

13. V § 26e odst. 2 větě první a v písm. a) se slovo "společnosti" nahrazuje slovem "osoby".

14. V § 26e se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6e zní:

"(3) Má-li ovládající banka nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Česká národní banka před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Poradní výbor pro bankovnictví^6e). Není-li vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Postup podle předchozí věty Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.

^6e) Článek 56a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice 2002/87/ES.".

15. V § 26g odst. 3 se slovo "společnost" nahrazuje slovem "osoba".

16. V § 26g se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

"(4) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.

(5) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.".

17. V § 26h odst. 2 se slovo "společnosti" nahrazuje slovem "osobě".

18. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 6f, 6g a 6h znějí: "Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^6f) podle zvláštního právního předpisu^6g) nebo podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^6h).

^6f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^6g) Obchodní zákoník.

^6h) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.".

19. V § 29 odstavec 4 zní:

"(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.".

20. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:

"(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.

(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.

(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.".

21. § 33 zní:

"§ 33

(1) Nucená správa končí

a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,

b) jmenováním likvidátora,

c) prohlášením konkursu, nebo

d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.

(2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.".

22. V § 34 odst. 1 se za slova "zahraniční banky" vkládají slova "anebo při úpadku banky".

23. V § 37 odst. 2 větě první se za slova "údaje o osobách" vkládají slova "včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno".

24. § 38b zní:

"§ 38

"Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^6d).".

25. V § 38d odst. 1 písm. f) se slovo "společnostech" nahrazuje slovem "osobách".

26. V § 38e se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

27. V § 38f se věta poslední nahrazuje větami "Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.".

28. V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.".

29. V § 38h odst. 2 písm. e) se slovo "společnostech" nahrazuje slovem "osobách".

30. V § 39 odst. 1 se za slova "§ 38 odst. 2, 3, 4 a 6" vkládají slova "a § 38b".

31. V § 41c odst. 3 písm. a) se za slovem "adresa" vkládá čárka a slova "a datum narození nebo rodné číslo" se nahrazují slovy "rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození".

§ 36

Přechodné ustanovení

Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o České národní bance

§ 37

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 38 odst. 1 se za slova "vedle bank" vkládají slova " , spořitelních a úvěrních družstev^4a)".

Poznámka pod čarou č. 4a zní:

"^4a) Zákon č. 21/1992 Sb.
Zákon č. 87/1995 Sb.".

2. V § 38 odst. 3 písm. a) se za slovo "bankami" vkládají slova "a spořitelními a úvěrními družstvy" a za slovo "bank" se vkládají slova "a spořitelních a úvěrních družstev".

3. V § 38 odst. 3 písm. b) se za slovo "bankami" vkládají slova "a spořitelními a úvěrními družstvy".

4. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slova "nad nímž je vykonáván bankovní dohled," vkládají slova "nebo osob ve finančním konglomerátu^9b)".

Poznámka pod čarou č. 9b zní:

"^9b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).".

5. V § 41 odst. 4 větě druhé se za slova "konsolidačního celku" vkládají slova "nebo finančního konglomerátu" a za slova "na konsolidovaném základě" se vkládají slova "nebo doplňkového dozoru podle zvláštního právního předpisu^9b)".

6. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Česká národní banka vykonává doplňkový dozor nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^9b).".

7. V § 45 se za slovo "dohledu" vkládají slova "a doplňkového dozoru nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^9b)".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

§ 40

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo "bankou" nahrazuje slovy "úvěrovou institucí [§ 151 odst. 1 písm. l)] nebo finanční institucí [§ 151 odst. 1 písm. k)]".

2. V § 68 písm. a) se slova "a zrušuje burzovní obchod" zrušují.

3. V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Burzovní obchod uzavřený podle předchozího odstavce nemůže burza zrušit.".

4. V § 93 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,".

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

5. V § 93 odst. 2 písm. e) se slova "a) až c)" nahrazují slovy "a), b) a d)".

6. V § 93 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,".

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

7. V 93 odst. 3 písm. e) se slova "a) až c)" nahrazují slovy "a), b) a d)".

8. V § 103 odst. 4 písmeno a) zní:

"a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,".

9. V § 111 odst. 1 se za slovo "papírů" doplňují slova "na základě smlouvy s emitentem".

10. V části deváté se v nadpisu hlavy II doplňují slova "a doplňkový dozor".

11. V § 150 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Doplňkovým dozorem se rozumí dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty.".

12. V § 151 odst. 1 písmena d), e), j) a k) znějí:

"d) finanční holdingovou osobou finanční instituce jiná než pojišťovna, která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky nebo finanční instituce, přičemž nejméně jedna jí ovládaná osoba je obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty,

e) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou společností nebo obchodníkem s cennými papíry nebo smíšenou finanční holdingovou osobou ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty a která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,

j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

k) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a v poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, a to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,".

13. V § 151 se a konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

"l) finanční institucí osoba, která není obchodníkem s cennými papíry ani bankou, a která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává některou z činností, které může vykonávat banka, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.".

14. V § 151 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Pokud má Komise za to, že obchodník s cennými papíry, kterému udělila povolení k činnosti, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, jenž dosud nebyl určen, sdělí svůj názor ostatním orgánům dozoru. Tyto orgány dozoru po vzájemné dohodě určí, zda skupina je finančním konglomerátem a který z nich bude ustanoven koordinátorem pro tento finanční konglomerát.".

15. V nadpisu nad § 152 se doplňují slova "a doplňkový dozor".

16. V § 152 odst. 1 se za slovo "základě" vkládají slova "a doplňkový dozor".

17. V § 152 odst. 3 se za slovo "základě" vkládají slova "a doplňkového dozoru".

18. V § 152 odst. 4 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova "a doplňkového dozoru".

19. V § 152 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova "nebo finančního konglomerátu".

20. V § 152 odst. 4 písm. b) až d) se za slovo "celku" vkládají slova "nebo finančního konglomerátu".

21. V nadpisu nad § 154 se doplňují slova "a doplňkovému dozoru".

22. V § 154 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku nebo finančního konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 152 a poskytnout Komisi potřebnou součinnost.".

23. V § 176 se v nadpisu doplňují slova "a doplňkovému dozoru".

24. V § 176 úvodní části ustanovení se za slovo "základě" vkládají slova "a doplňkovému dozoru".

25. V § 176 písm. d) se slovo "nebo" zrušuje.

26. § 197 zní:

"§ 197

Závěrečným vyrovnáním se rozumí smluvní ujednání podle českého nebo zahraničního práva,

a) které lze doložit písemně nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací,

b) které se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran, včetně příslušenství těchto pohledávek, z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními nástroji spojená nebo komodity, včetně podmíněných pohledávek a pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen "vzájemné pohledávky stran"), a

c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných hodnot vzájemných pohledávek stran; způsob odhadu současných hodnot vzájemných pohledávek stran, okamžik, ke kterému musí být odhad proveden, a způsob a termín vypořádání, musí být dojednány ve smluvním ujednání o závěrečném vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na příslušných finančních trzích.".

27. V § 202 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

"(7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle § 111 odst. 1 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu je emitent povinen uzavřít nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy začne centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální depozitář povinen emitentovi vydat výpis z evidence emise ani provést na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen.

(8) Centrální depozitář zahájí jednání o uzavření smlouvy podle odstavce 7 nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci povolení své činnosti. V případě, že centrální depozitář v této lhůtě jednání o uzavření smlouvy nezahájí, prodlužuje se lhůta, do které je emitent podle odstavce 7 povinen uzavřít tuto smlouvu, na 6 měsíců. V tomto případě je centrální depozitář povinen zahájit jednání o uzavření smlouvy podle § 111 odst. 1 bez zbytečného odkladu poté, co začne vykonávat svou činnost podle tohoto zákona.".

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

§ 41

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:

"(8) Na družstevní záložny se pro účely informační databáze obdobně vztahují práva a povinnosti bank podle zákona o bankách²), nestanoví-li tento zákon jinak. Zastavení podniku družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné.

²) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 1 odst. 9 se věta druhá zrušuje.

3. V § 1 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

"(10) Pro účely tohoto zákona se úzkým propojením rozumí

a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.

(11) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.".

4. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámky pod čarou č. 3b zní:

"§ 1a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, a osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,

b) finanční institucí osoba odlišná od úvěrové instituce, která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává jednu nebo více činností prováděných úvěrovými institucemi, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,

c) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

d) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou^3b) se sídlem na území členského státu [písmeno m)], a jinými osobami tvoří finanční konglomerát podle zvláštního právního předpisu^1b),

e) ovládající osobou osoba, jíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou úvěrovými institucemi, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb nebo pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo obchodníky s cennými papíry,

f) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která

1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,

2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty^3b) a

3. ovládá výlučně nebo převážně úvěrové instituce nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je úvěrovou institucí,

g) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není úvěrovou institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty^3b), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,

h) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

i) skupinou ovládající finanční instituce skupina tvořená finanční institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

j) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

k) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby,

l) doplňkovým dozorem dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu^3b) nad finančními konglomeráty,

m) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.

(2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Úřad oprávněn určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

^3b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).".

Dosavadní poznámky pod čarou č. 3b a 3c se označují jako poznámky pod čarou č. 3c a 3d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

5. V § 2a odst. 6 písm. g) se slova "s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 2b odst. 1) na družstevní záložně" nahrazují slovy "osob s úzkým propojením s družstevní záložnou".

6. V § 2b odst. 3 větě první se slova "20 % nebo 33 %" nahrazují slovy "20 %, 33 % nebo 50 %" a ve větě desáté se slova "33 %, 20 % nebo 10 %" nahrazují slovy "50 %, 33 %, 20 % nebo 10 %".

7. V § 2b odst. 5 větě první se slova "nebo došlo k porušení § 1 odst. 9 věty druhé," zrušují.

8. Za § 2i se vkládá nový § 2j, který zní:

"§ 2j

Udělení povolení družstevní záložně ve skupině

(1) Před udělením povolení k podnikání družstevní záložně, která je

a) osobou ovládanou jinou osobou z jiného členského státu,

b) osobou ovládanou jinou osobou, která je ovládána osobou z jiného členského státu, nebo

c) ovládána stejnou osobou, která ovládá osobu z jiného členského státu,

je Úřad povinen vyžádat si stanovisko orgánů dohledu nebo dozoru členských států, kde má ovládající osoba sídlo, popřípadě pobočku.

(2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dozorovaných osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.".

9. V § 3 odst. 1 písm. h) se slova "směnárenská činnost pro členy po udělení licence podle zvláštního právního předpisu^3c)" nahrazují slovy "nákup a prodej cizí měny pro členy,".

Poznámka pod čarou č. 3c včetně odkazu na tuto poznámku se zrušuje.

10. V § 8a se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Ovládající osoba je povinna zajistit audit informací, které předává pro účely dohledu na konsolidovaném základě. Rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání, stanoví vyhláška. Ovládající osoba předem oznámí Úřadu auditora a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Úřad postupuje podle odstavce 2.".

11. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:

"§ 13a

Ustanovení § 20b a 20c zákona o bankách a ustanovení právního předpisu, kterým Česká národní banka stanoví technické postupy bank při opravném zúčtování, se vztahují na družstevní záložny obdobně.".

12. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena d) až i), která znějí:

"d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna součástí,

e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem Evropské unie,

f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,

g) dohodách podle § 25c,

h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,

i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna.".

13. V § 22 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:

"(5) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku¹⁸⁾. Úřad usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu nebo dozoru všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(6) Úřad informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti

a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o povolení,

b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu.

(7) Úřad může požádat o kontrolu na místě u jím dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost. Pokud Úřad o provedení kontroly požádal, je oprávněn se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sám.

¹⁸) § 66g odst. 1 až 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.".

14. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:

"§ 22a

(1) Úřad spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.

(2) Úřad poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

a) o podílech na družstevní záložně,

b) o řízení družstevní záložny,

c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,

d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila.

(3) Úřad může informace podle odstavce 1 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.".

15. V § 25a odstavec 3 zní:

"(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu dohledu nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^3b) nebo dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v domovském státě, orgánu činnému v trestním řízení a orgánu dohledu nad družstevními záložnami nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu nebo finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě.".

16. V § 25a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

"(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^3b) orgánu, který tento dozor vykonává.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.".

17. Za § 25a se vkládají nové § 25b až 25d, které znějí:

"§ 25b

(1) Dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dozor nad úvěrovými institucemi podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Úřad spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými institucemi v České republice nebo s orgány dohledu nad družstevními záložnami nebo úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Úřad může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Úřad informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost.

§ 25c

(1) Úřad může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku nebo v jiném státě. Úřad může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s tímto orgánem.

(2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla družstevní záložny nebo úvěrové nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Úřad nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže

a) členem této skupiny finanční holdingové osoby je družstevní záložna se sídlem v tomto státě, nebo

b) členem této skupiny je družstevní záložna se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, přičemž družstevní záložna se sídlem v České republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto družstevní záložnou nižší bilanční sumu; mají-li obě družstevní záložny stejně vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna se sídlem v České republice obdržela povolení později.

(3) Má-li družstevní záložna nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Úřad před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi evropských společenství. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Úřad může požadovat založení finanční holdingové společnosti na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.

§ 25d

(1) Ovládající osoby, součástí jejichž konsolidačních celků je družstevní záložna, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících osob, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat Úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Finanční holdingová osoba, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost nebo činnost právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená a odborně způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Pokud je finanční holdingovou osobou fyzická osoba, která nesplňuje tyto předpoklady, je povinna zajistit plnění požadavků vyplývajících z tohoto zákona prostřednictvím osoby nebo osob, které tyto předpoklady splňují (dále též "osoba ve vedení"). Finanční holdingová osoba předem informuje Úřad o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň mu předloží podklady prokazující odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby v jejím vedení nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby a jejich způsob ověření stanoví vyhláška. Úřad může požadovat po finanční holdingové osobě, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.".

18. V § 27b se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:

"r) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.".

19. Za § 27e se vkládá nový § 27f, který zní:

"§ 27f

(1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí

a) porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,

b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

(2) Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,

c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.".

20. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 18b až 18d zní:

"(3) Opatřením podle odstavce 1 písm. a) až c) nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^18b) podle zvláštního právního předpisu^18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Tímto opatřením také není dotčena možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^18d).

^18b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^18c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^18d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.".

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.

21. V § 28 se doplňuje odstavec 14, který zní:

"(14) Úřad je též oprávněn

a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou,

b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly.".

22. V § 28b odst. 2 písm. b) se slovo "správce" nahrazuje slovy "nuceného správce a zástupce nuceného správce".

23. V § 28b se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

"(4) Má-li být zavedena nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a o případném omezení nakládaní s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo, nesnese-li věc odkladu, bezprostředně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy a případného omezení nakládaní s vklady.

(5) Zástupce nuceného správce zastupuje nuceného správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro jeho zástupce.

(6) Nucený správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie, s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Nucený správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(7) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se nucený správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je nucený správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži družstevní záložny.".

24. V § 28d se na konci odstavce 3 doplňují věty "Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^18b) podle zvláštního právního předpisu^18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není rovněž možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^18d).".

25. V § 28d odstavec 4 zní:

"(4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady osvědčující tuto skutečnost.".

26. V § 28f se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Nucená správa nekončí odnětím povolení družstevní záložně.".

27. V § 28g odstavec 1 zní:

"(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny nebo při úpadku družstevní záložny jí Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.".

28. V § 28i se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

"d) rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání podle § 8a,

e) seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby podle § 25d.".

Přechodné ustanovení

§ 42

Družstevní záložna je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna poskytnout České národní bance veškeré údaje pro potřeby informační databáze podle zákona o bankách.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o konkursu a vyrovnání

§ 43

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 1a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Tohoto zákona nelze rovněž použít na uspořádání majetkových poměrů banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost.".

2. V § 5d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 1a, 1h a 1i znějí:

"(2) Povolením ochranné lhůty nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a) před dnem povolení ochranné lhůty,

b) v den povolení ochranné lhůty, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení ochranné lhůty vědět.

(3) Povolení ochranné lhůty nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹ⁱ⁾.

^1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^1h) Obchodní zákoník.

¹ⁱ) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.".

3. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1k znějí: " ; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu^1k).

^1k) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.".

4. V § 8 odstavec 8 zní:

"(8) Správce a třetí osoby vykonávající činnosti, k nimž je povinen správce, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž zvláštní zákony stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděly při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud.".

5. V § 9d odst. 1 se za slovo "banky," vkládají slova "pobočky zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva," a za slovo "pojišťovny" se vkládá slovo " , zajišťovny".

6. V § 9d odst. 4 písm. a) se za slovo "banky" vkládají slova " , pobočky zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstva" a za slovo "pojišťovny" se vkládá slovo " , zajišťovny".

7. V § 12a odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

8. V § 14 odst. 1 písm. h) se za slovo "příkazy," vkládají slova "pokud zvláštní právní předpis^1j) nestanoví jinak,".

Poznámka pod čarou č. 1j zní:

"^1j) § 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).
§ 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.".

9. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova za středníkem nahrazují slovy "toto ustanovení nemá vliv na splatnost jakékoli pohledávky nebo závazku, které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹ⁱ⁾.".

10. V § 14 odst. 1 písm. i) se slova "započtením není závěrečné vyrovnání zisků a ztrát" nahrazují slovy "to se nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹ⁱ⁾".

11. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a) před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, nebo

b) v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.".

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

12. V § 14 odst. 4 věta poslední zní: "Odstoupení od smlouvy, jejíž součástí je ujednání o závěrečném vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹ⁱ⁾, nemá vliv na provedení závěrečného vyrovnání podle tohoto ujednání.".

13. V § 14 odst. 7 a § 16 odst. 5 se slova "zisků a ztrát" nahrazují slovy "podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹ⁱ⁾".

14. V § 15 odst. 4 se slova "provedení závěrečného vyrovnání zisků a ztrát" nahrazují slovy "závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹ⁱ⁾".

15. V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo na obdobný právní vztah podle zahraniční právní úpravy.".

16. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo obdobným právním úkonům podle zahraniční právní úpravy nelze odporovat podle odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku; rovněž nelze odporovat poskytnutí a realizaci finančního zajištění podle zahraniční právní úpravy.".

17. V § 31 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:

"h) pohledávky za podstatou označené za ně zvláštním právním předpisem^10a).

^10a) § 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.".

18. V § 32 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

19. V § 32 odst. 6 věta první zní: "Pohledávky z podřízených dluhopisů a pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v rozvrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních pohledávek.".

20. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Povolením vyrovnání nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a) před dnem povolení vyrovnání, nebo

b) v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět.

(4) Povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹ⁱ⁾.".

21. Za část čtvrtou se vkládají nové části pátá a šestá, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a, 6b, 6c, 6d, 6e a 6f znějí:

"ČÁST PÁTÁ

ÚPADEK BANK, SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŽSTEV, ZAHRANIČNÍCH BANK A OSOB OPRÁVNĚNÝCH VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍCH NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 66d

(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství^6a) a použijí se na úpadek

a) banky nebo spořitelního a úvěrního družstva poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení,

b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu^6b),

c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu b).

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) je v úpadku, jestliže je prováděno

a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,

b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

HLAVA II

ÚPADEK BANKY, SPOŘITELNÍHO A ÚVĚRNÍHO DRUŽSTVA PO ODNĚTÍ LICENCE NEBO POVOLENÍ A POBOČKY ZAHRANIČNÍ BANKY UVEDENÉ V § 66D ODST. 1 PÍSM. C)

§ 66e

Návrh na prohlášení konkursu

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66d odst. 1 písm. a) a c) podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností těchto osob (dále jen "orgán dozoru nebo dohledu"). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66f

(1) Prohlášení konkursu

a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

4. právo požívat plody,

b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66g

Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti

(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo spořitelního a úvěrního družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tento úpadce vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí usnesení o prohlášení konkursu (dále jen "výtah") v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v každém státě, na jehož území úpadce podnikal nebo vykonával svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu.

(2) Výtah podle odstavce 1 obsahuje

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

c) den prohlášení konkursu,

d) informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu,

e) adresu soudu,

f) údaje o správci.

(3) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty "Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!" a "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4) Soud, který prohlásil konkurs na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má příslušná zahraniční banka pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku.

(5) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66h

Zpráva o postupu konkursního řízení

Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

§ 66i

Správce

(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou.

§ 66j

Zjištění pohledávek a závazků

(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs,

b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo,

c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na majetek této osoby. Námitku doloží úředně ověřenými kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví.

(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem "Podání námitky proti výši pohledávky" v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem "Přihláška pohledávky" v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů.

(8) Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli úpadce s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) je též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za úpadce z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla.

§ 66k

Hypoteční podstata

(1) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu.

(2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky.

(3) Ustanovení § 17a až 25b se na hypoteční podstatu použijí obdobně.

§ 66l

Orgán dozoru nebo dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, může přijmout opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu.

HLAVA III

ÚPADEK ZAHRANIČNÍ BANKY NEBO OSOBY OPRÁVNĚNÉ VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ JEDNOTNÉ LICENCE

§ 66m

Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66d odst. 1 písm. b) obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66n

(1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen "zahraniční správce") doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky obdržela oprávnění, na základě kterého podnikala nebo provozovala svou činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2) Zahraniční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž bylo uděleno oprávnění, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

§ 66o

(1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(2) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

f) údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

(3) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(4) Výtah podle odstavce 3 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

f) údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

ČÁST ŠESTÁ

ÚPADEK POJIŠŤOVEN A TUZEMSKÝCH ZAJIŠŤOVEN PROVOZUJÍCÍCH SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 66p

(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství^6c) a použijí se na úpadek

a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení,

b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení^6d),

c) pobočky pojišťovny z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla^6e).

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno

a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné,

b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

HLAVA II

ÚPADEK TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY A POBOČKY POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU PO ODNĚTÍ POVOLENÍ

§ 66q

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66p odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu^6f) (dále jen "orgán dozoru"). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66r

(1) Prohlášení konkursu

a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

4. právo požívat plody,

b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66s

Informování orgánů dozoru a veřejnosti

(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 66p odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu.

(2) Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce.

(3) Výtah podle odstavce 2 obsahuje

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

c) den prohlášení konkursu,

d) adresu soudu,

e) údaje o správci.

(4) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu [§ 66p odst. 1 písm. b)] orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud, správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž má pojišťovna ze třetího státu pobočku.

(5) Orgán dozoru je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66t

(1) Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

(2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu konkursního řízení, které mu poskytl správce podle § 66s odst. 5, orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

§ 66u

Správce

(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou.

§ 66v

Zjištění pohledávek a závazků

(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs,

b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví,

c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

d) v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy,

e) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

f) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení.

(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem "Podání námitky proti výši pohledávky" v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem "Přihláška pohledávky" v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů úpadce.

§ 66w

Zvláštní ustanovení o rozvrhu

Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a) až c).

HLAVA III

ÚPADEK POJIŠŤOVNY Z ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO JINÉHO STÁTU TVOŘÍCÍHO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR PROVOZUJÍCÍ SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ PRÁVA ZŘIZOVAT SVÉ POBOČKY

§ 66x

Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66y

(1) Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný zástupce (dále jen "zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny") doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

^6a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.

^6b) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

^6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

^6d) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

^6e) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

^6f) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní část pátá se označuje jako část sedmá.

22. § 67 se zrušuje.

23. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:

"(3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství⁷) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.

⁷) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.".

Přechodná ustanovení

§ 44

1. Konkursní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon funkce vyrovnacího správce stanovená podle tohoto zákona náleží správci i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 45

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1ab a 1ac zní:

"(3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky^1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v registru pojištěnců^1ac).

^1ab) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^1ac) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 13ab znějí:

"(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky,

b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec,

c) datum úmrtí účastníka^13ab).

(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line).

(6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu^1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat.

^13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb.".

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 7 až 10.

3. V § 43 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 13c až 13e zní:

"(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^13c) podle zvláštního právního předpisu^13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^13e).

^13c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^13d) Obchodní zákoník.

^13e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.".

Dosavadní poznámky pod čarou č. 13c a 13d se označují jako poznámky pod čarou č. 13f a 13g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

4. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno.".

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna občanského soudního řádu

§ 48

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 59/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 309a odst. 1 se slova "Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena⁸²⁾" nahrazují slovy "Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu⁸²⁾".

Poznámka pod čarou č. 82 zní:

"⁸²⁾ § 152 až 174 občanského zákoníku.
§ 323a až 323i obchodního zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.".

2. V § 317 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 85a a 85b zní:

"(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy.

^85a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^85b) Obchodní zákoník.".

3. V § 334 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 3 předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

4. V § 334a se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Jsou-li zaknihované a imobilizované cenné papíry podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí jejich prodejem.".

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna exekučního řádu

§ 49

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 18a a 18b zní:

"(2) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění^18a) podle zvláštního právního předpisu^18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí.

^18a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^18b) Obchodní zákoník.".

2. V § 78 písm. b) se za slovo "o" vkládají slova "právních úkonech, prohlášeních a o".

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

§ 52

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 2 písm. d) se za slova "podle písmen a) až c)," vkládají slova "v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí nebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,".

2. V § 15 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámek pod čarou č. 24 a 25 znějí:

"(9) Pojistitelé sdělují Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů ke zpracování pro účely § 3 odst. 6, § 18 odst. 2 písm. f) a g) tohoto zákona a zákona o pojišťovnictví²⁴⁾. Ustanovení odstavců 1, 4, 7 a 8 se použijí obdobně.

(10) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má plnění povinností podle tohoto zákona povahu plnění povinností uložených zvláštním právním předpisem²⁵⁾ pojistitelům, Kanceláři a správním orgánům a osobní údaje získané pro plnění jedné povinnosti se považují za získané i pro plnění kterékoli další povinnosti podle tohoto zákona.

²⁴) § 39 odst. 13 zákona č. 363/1999 Sb.

²⁵) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

3. V § 18 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:

"h) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům. Jiné právnické osobě tímto způsobem takové údaje Kancelář předává pouze za podmínky, že Policie České republiky je na základě zákona²⁶⁾ povinna takové údaje této osobě předat, a současně za podmínky přiměřené úhrady nákladů Kanceláři.

²⁶) Například § 55 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".

4. V § 24 odst. 8 větě prvé se za slova "co za něho plnila," vkládají slova "včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním nároku. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a vlastník vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič je takovým solidárním dlužníkem, pokud za tuto škodu odpovídá.".

5. V § 24 se doplňuje odstavec 10, který zní:

"(10) Pokud Kancelář pověří vyřízením případu podle odstavce 2 nebo 8 člena Kanceláře, samostatného likvidátora pojistných událostí nebo jinou osobu, poskytne jim všechny údaje pro jeho vyřízení včetně nezbytných osobních údajů.".

6. V § 24b odst. 1 písm. b) se za slovo "vozidla" vkládají slova "na území jiného členského státu, než je Česká republika,".

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech

§ 53

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 33 odst. 3 větě první se za slova "až d)" vkládají slova "a účty rezervních fondů organizačních složek státu zahrnuté v odstavci 2 písm. e)".

2. V § 33 odst. 4 větě první se za slova "až h)" vkládají slova "s výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v odstavci 2 písm. e)".

3. V § 34 odst. 4 větě první se za slova "až d)" vkládají slova "a na účtech rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v odstavci 2 písm. e)".

4. V § 34 odst. 4 větě druhé se za slovo "předpisů" vkládá čárka a slova "použití prostředků rezervního fondu podle § 48 odst. 4 písm. e), § 48 odst. 6 a § 50 odst. 2,".

5. V § 45 odst. 7 se slova "v zahraničí" zrušují.

6. V § 45 odst. 8 větě druhé se za slovo "rozpočtu," vkládají slova "s výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu uvedených v § 33 odst. 3,".

7. V § 49 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámek pod čarou č. 12a a 12b zní:

"(10) Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění^12a) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.

^12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

8. V § 62 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění^12a) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.".

Přechodné ustanovení

§ 54

Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

§ 55

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 523/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slova "prokazatelnou evidenci pohledávek" vkládají slova "maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí".

2. V § 3 odst. 3 větě čtvrté se za slova "evidenci těchto rezerv" vkládají slova "a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí".

3. V § 5 odst. 1 a 2 v uvozovací části ustanovení se dvojtečka za slovem "období" zrušuje.

4. V § 5 odstavec 6 zní:

"(6) Pokud banka⁴) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2 písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek:

a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč,

b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a

c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u banky⁴) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.

O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je banka⁴) povinna vést samostatnou evidenci.".

5. V § 5 odst. 7 se slovo "zákona¹⁶⁾" nahrazuje slovy "zákona upravujícího správu daní¹⁶⁾".

6. V § 5a odst. 1 větě první se za slova "(dále jen "úvěry")," vkládají slova "včetně souvisejícího příslušenství,".

7. V § 5a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

"(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to za splnění těchto podmínek:

a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné položky podle tohoto ustanovení,

b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a

c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku 30 000 Kč.

O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.".

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

§ 56

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se pro tvorbu opravných položek použije poprvé za zdaňovací období počínající v roce 2005. Tvorba opravných položek podle ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, není možná k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003.

2. Pro tvorbu opravných položek a rezerv se ustanovení § 5a odst. 1 a 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použijí poprvé ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2005.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o spotřebních daních

§ 57

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 353/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:

"t) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.".

2. V § 49 odstavec 10 zní:

"(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.".

3. V § 92 odst. 1 a § 97 odst. 3 se za slovy "jejich hostů" vkládají slova "včetně účasti na výstavách a soutěžích vín".

4. V § 119 odst. 5 písm. a) se za slovo "banky" vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva".

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona č. 217/2005 Sb.

§ 58

V čl. II zákona č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bodu 4 větě první se za slovo "nakoupila" vkládají slova "nebo vyrobila", za slova "za cenu obsahující daň" se vkládají slova "nebo při jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla daň" a za slova "11 980 Kč/1000 l" se vkládají slova "nebo 11 840 Kč/1000 l" a za slovo "nakoupené" se vkládají slova "nebo vyrobené".

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin

§ 59

V § 23h odst. 1 písm. a) zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb., se za slova "pobočky zahraniční banky" vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva".

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů

§ 60

Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, se mění takto:

1. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova "pobočky zahraniční banky" vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva".

2. V § 10 odst. 1 písm b) bod 1 zní:

"1. prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Úřadu,".

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou

§ 61

Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se doplňuje písmeno hh), které zní:

"hh) bankovní zárukou záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem,".

2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

"§ 2a

Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se pro spořitelní a úvěrní družstva použijí obdobně.".

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 62

V § 19 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 424/2003 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se použijí pro spořitelní a úvěrní družstva obdobně.".

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna notářského řádu

§ 63

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 628/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 85 odst. 3 větě první se za slovo "banky" vkládají slova " , nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".

2. V § 86 odst. 1 se za slovo "banky" vkládají slova " , nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".

3. V § 86 odst. 1 písm. f) se za slovo "banky" vkládají slova " , nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".

4. V § 86 odst. 1 písm. g) se za slovo "banky" vkládají slova " , nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva".

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o důchodovém pojištění

§ 64

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 19/1996 Sb., zákona č. 218/1996 Sb., zákona č. 255/1996 Sb., zákona č. 129/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 254/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 104/1998 Sb., zákona č. 234/1998 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 228/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 375/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 346/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 439/2002 Sb., zákona č. 338/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 521/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 565/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 64 odst. 2 se za slova "u banky v České republice" vkládají slova "nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice".

2. V § 64 odst. 3 se za slova "u banky v České republice" vkládají slova "nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice".

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

§ 65

V § 58 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., věta první zní: "Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti.".

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o České konsolidační agentuře

§ 66

Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 se na konci doplňuje tento text: "Členové představenstva mohou být Agenturou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při výkonu funkce člena představenstva Agentury; pro účely tohoto zákona pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění není považováno za odměnu člena představenstva.".

2. V § 6 odst. 6 se na konci doplňuje tento text: "Členové dozorčí rady mohou být Agenturou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při výkonu funkce člena dozorčí rady Agentury; pro účely tohoto zákona pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění není považováno za odměnu člena dozorčí rady.".

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o veřejných dražbách

§ 69

V § 10 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se za slovo "banky" vkládají slova "nebo spořitelního a úvěrního družstva".

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

§ 70

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovo "dani" vkládají slova "v rámci uskutečňování ekonomické činnosti".

2. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slovo "dani" vkládají slova "v rámci uskutečňování ekonomické činnosti".

3. V § 2 odst. 1 písm. c) se za slova "tuzemsku osobou povinnou k dani" vkládají slova "v rámci uskutečňování ekonomické činnosti".

4. V § 2 odst. 2 písm. b) se za slovo "podnikání" vkládají slova "a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani".

5. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovo "platby," vkládají slova "daň při dovozu zboží,".

6. V § 4 odst. 1 písm. r) se na konci doplňují slova "a 4".

7. V § 4 odst. 3 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní:

"f) osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení⁴) nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M₁ nebo M₁G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem^4a),

⁴⁾ Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

^4a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

8. V § 4 odst. 4 se na konci doplňují slova "s výjimkou přepočtu cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží podle § 38, kdy se použije kurz stanovený podle celních předpisů".

9. V § 5 odst. 2 věta první se na konci zrušují slova " , a to vykonávané za účelem získání příjmů".

10. V § 13 odst. 3 písmeno b) zní:

"b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,".

11. V § 13 odst. 10 písm. d) se na konci doplňují slova "nebo vede daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá povinnost vést účetnictví".

12. V § 14 odst. 2 písmeno b) zní:

"b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.".

13. V § 14 odst. 5 písm. b) se za slova "v nehmotném majetku" vkládají slova " , včetně poskytnutí služby,".

14. V § 14 odst. 5 písm. e) se na konci doplňují slova "nebo vede daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá povinnost vést účetnictví".

15. V § 16 odst. 1 se ve větě druhé za slova "instalací nebo montáží" vkládá čárka a slova "dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny".

16. V § 16 odst. 4 se za slovy "§ 35" zrušuje slovo "zboží".

17. V § 20 odstavec 2 zní:

"(2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.".

18. V § 21 odst. 6 písm. a) se za slova "platebního kalendáře" vkládají slova "nebo dokladu na přijatou platbu".

19. V § 21 odst. 7 písm. h) a i) se za slova "komisionářské smlouvy" vkládají slova "nebo smlouvy obdobného typu".

20. V § 24 odstavec 3 zní:

"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny podle § 13 odst. 8 a 9.".

21. V § 24a odst. 3 se za slova "instalací nebo montáží" vkládá čárka a slova "dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny".

22. V § 26 odst. 1 se na konci první věty vkládají slova "a plátci vznikla k datu přijetí platby povinnost přiznat daň na výstupu; pokud plátci nevznikla povinnost přiznat daň při přijetí platby před uskutečněním plnění, daňový doklad při přijetí platby nesmí vystavit".

23. V § 26 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní:

"(4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI)²¹⁾.

²⁰⁾ Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

²¹⁾ Čl. 2 Doporučení komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o právních aspektech elektronické výměny informací.".

24. V § 27 odst. 2 se slovo "a" za slovem "původu" nahrazuje čárkou a slova "elektronickou výměnou informací (EDI)²¹⁾ nebo je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu.²⁰⁾" se nahrazují slovy "a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu²⁰⁾ nebo označen elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu²⁰⁾ osoby odpovědné za jeho převod.".

25. V § 30 odst. 4 se na konci doplňuje věta "Daňovým dokladem při vývozu zboží je i jiné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk vydané celním orgánem.".

26. V § 30 odst. 5 se slova "ověřeno podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾" nahrazují slovy "opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾, nebo označeno elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb²⁰⁾".

27. V § 30 se odstavec 6 zrušuje.

28. V § 31 odst. 3 se za slova "s instalací nebo montáží" vkládají slova "nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny".

29. V § 32 odst. 3 se za slova "s instalací nebo montáží" vkládají slova "nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny".

30. V § 33 odst. 3 se za slova "s instalací nebo montáží" vkládají slova "nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny".

31. V § 39 odst. 2 se slova "písm. a)" nahrazují slovy "odstavce 1".

32. V § 40 odst. 3 se slova "písm. a)" nahrazují slovy "odstavce 1".

33. V § 48 odstavec 1 zní:

"(1) U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.".

34. V § 56 odst. 4 větě druhé se za slovo "stavby" vkládají slova "bytů a nebytových prostor" a věta třetí se nahrazuje větou "Krátkodobým nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí nájem, popřípadě včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.".

35. § 57 včetně poznámek pod čarou č. 42, 43, 44, 44a, 44b, 44c, 44d, 44e a 44f zní:

"§ 57

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách, dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání⁴²⁾,

b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku⁴³⁾ a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče⁴⁴⁾,

c) vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách^44a)

1. v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech,

2. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů,

3. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů^44b),

4. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných jako Univerzita třetího věku,

d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a fyzických osob se zdravotním postižením zařazených na pracovní rehabilitaci akreditovanými zařízeními^44c), nebo zařízeními, která provádějí tuto činnost podle zvláštních právních předpisů a mají uzavřenou dohodu s úřadem práce,

e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků ve školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky^44d),

f) jazykové vzdělání poskytované fyzickými a právnickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44e) a dále jazykové vzdělání poskytované osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání v přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44f),

g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie.

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1.

⁴²⁾ § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

⁴³⁾ § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

⁴⁴⁾ Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^44a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

^44b) Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

^44c) Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.

^44d) § 38 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.

^44e) Příloha č. 1 vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě uvedenými v jiném seznamu vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

^44f) Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek, či další jiný podobný seznam.".

36. V § 61 písmeno b) zní:

"b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,".

37. § 62 zní:

"§ 62

Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně

(1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u kterého při pořízení, popřípadě při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně.

(2) Plněním osvobozeným od daně je dodání osobního automobilu, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně, a dodání zboží, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 3.".

38. V § 65 odst. 1 se za slova "v tuzemsku je" vkládají slova "v každém případě".

39. V § 69 odstavce 1 až 3 znějí:

"(1) Přeprava zboží při vývozu je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy zboží při dovozu, které je povinna osoba, které vzniká daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23, zahrnout do základu daně podle § 38, jsou v tuzemsku osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně.

(2) Za přepravu zboží vázanou na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného skladu nebo svobodného pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými sklady nebo svobodnými pásmy.

(3) Služby, které jsou přímo vázány na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží, jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou služeb uvedených v § 51, pokud zákon nestanoví jinak.".

40. V § 71 odst. 2 se za slova "v tuzemsku bylo" vkládají slova "v každém případě".

41. V § 72 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou "Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.".

42. V § 73 odstavec 3 zní:

"(3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých při dovozu zboží vznikla daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena nebo přiznána. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu⁵⁰⁾, popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případech vzniku povinnosti přiznat daň podle § 23 odst. 3 a 4, plátce prokazuje nárok na odpočet daně uvedením daně v evidenci pro daňové účely.".

43. V § 74 odst. 4 se slova "písm. b)" nahrazují slovy "odst. 2".

44. V § 74 odst. 7 se slova "písm. a)" nahrazují slovy "odst. 1".

45. V § 82 odst. 1 se slova "v kalendářním roce, ve kterém žádá" nahrazují slovy "v období, za které žádá" a slova "plnění podle § 66, 68 a 69" se nahrazují slovy "plnění podle § 66, 68, 69 a 70".

46. V § 83 odst. 1 se slova "v kalendářním roce, ve kterém žádá" nahrazují slovy "v období, za které žádá" a číslo "69" se nahrazuje číslem "70".

47. V § 83 odst. 5 písm. d) se slova "v kalendářním roce, ve kterém uplatňuje" nahrazují slovy "v období, za které uplatňuje" a číslo "69" se nahrazuje číslem "70".

48. V § 85 odst. 5 se na konci doplňuje věta "V tomto případě je povinen uvést daň na daňovém dokladu i obchodník při uplatnění zvláštního režimu podle § 90.".

49. V § 89 odst. 3 se slova "skutečných úhrad" nahrazují slovy "částek, které plátce uhradil nebo má uhradit" a za větu druhou se vkládá věta "Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil nebo má uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období.".

50. V § 90 odst. 2 písm. b) se slova "nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě" zrušují.

51. V § 90 odst. 13 se na konci doplňují slova " , pokud zákon nestanoví jinak".

52. V § 106 odst. 7 písm. a) se slovo "zdanitelné" zrušuje.

53. V § 111 se bod 17 zrušuje.

54. V příloze č. 2 věta čtvrtá zní: "Ubytovací služby zařazené v SKP 55".

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o finanční kontrole

§ 71

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. j) se na konci textu doplňují slova " , finanční prostředky z výnosu prodeje majetku v privatizaci poskytnuté Fondem národního majetku nebo Ministerstvem financí".

2. V § 2 písm. o) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:

"p) řídicím orgánem vládou jmenovaný orgán veřejné správy odpovědný za řízení, koordinaci a realizaci finančních prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.".

3. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

"§ 8a

Působnost řídicího orgánu

Řídicí orgán vykonává veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle tohoto zákona a v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropských společenství.".

4. V § 15 písm. a) se slova "nebo odvolání" zrušují.

5. V § 24 odst. 3 se v úvodní části ustanovení slova "Orgány veřejné správy jako kontrolované" nahrazují slovem "Kontrolované".

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o cenách

§ 72

V § 2 odstavec 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zní:

"(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.".

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Účinnost

§ 73

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první hlav V až VII, která nabývají účinnosti dnem 30. září 2006, a části třicáté první a části třicáté druhé, která nabývají účinnosti prvního dne měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení bodu 4 části třicáté druhé, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. LI

1. Vyhláška vydaná ministerstvem na základě § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vyhlášku vydanou Českou národní bankou na základě § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že tam, kde tato vyhláška hovoří o dozoru, rozumí se tím dohled.

2. Řízení vedená ministerstvem nebo Komisí podle § 9 odst. 2 a 7 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Česká národní banka.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39//ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.

⁶) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Čl. 18 odst. 1a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, ve znění směrnice 2010/78/EU.

¹⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.