Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí (úplné znění)

38

ZÁKON

ze dne 17. prosince 2003

o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POJIŠŤOVACÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ A SAMOSTATNÍ LIKVIDÁTOŘI POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje

a) nabízení pojištění a zprostředkování pojištění a zajištění,

b) podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí,

c) podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů na základě práva zřizovat pobočky (usazovat se) nebo svobody dočasně poskytovat služby,

d) registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí (dále jen "registr") a

e) výkon dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.

§ 2

Činnosti vyloučené z působnosti zákona

Tento zákon se nevztahuje na

a) poradenskou činnost v pojišťovnictví, kterou se rozumí příležitostné poskytování informací v rámci jiné profesní činnosti či pouhé poskytování obecných informací o pojistných produktech za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění z pojistné nebo zajišťovací smlouvy anebo vypracování odborných posudků škodných událostí;

b) činnost osob, které zprostředkovávají uzavírání pojistných smluv, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky:

1. uzavření pojistné smlouvy vyžaduje pouze znalosti o pojištění, které je na jejím základě poskytováno,

2. nejedná se o pojistné smlouvy životních pojištění ani o pojištění odpovědnosti za škodu,

3. zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je pouze doplňkem podnikání osoby zprostředkovávající pojištění,

4. sjednávané pojištění je doplňkovou službou dodávaného zboží nebo poskytované služby, je-li toto pojištění sjednáváno pro případ vady, zničení, ztráty tohoto zboží nebo služby, nebo je-li toto pojištění sjednáváno pro případ poškození nebo ztráty zavazadla nebo pro případ jiného pojistného nebezpečí spojeného s cestováním zabezpečovaným dodavatelem této služby, i když se jedná o životní pojištění nebo o pojištění odpovědnosti za škodu, pokud je takové pojištění doplňkem k cestovnímu pojištění, a

5. výše ročního pojistného pro jednu pojistnou smlouvu nepřesahuje částku odpovídající hodnotě 500 eur a trvání takové smlouvy, včetně jejího prodloužení, nepřesahuje dobu 5 let.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví odborná činnost spočívající v

1. předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv,

2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv,

3. uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo

4. pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv;

b) pojišťovacím zprostředkovatelem právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví;

c) pojišťovnou právnická osoba, která je podle zvláštního právního předpisu²) oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost;

d) zajišťovnou právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou;

e) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor;

f) domovským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako fyzická osoba svoje bydliště a ve kterém vykonává svoji obchodní činnost nebo ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako právnická osoba své registrované nebo, nevyžaduje-li členský stát registraci sídla, své statutární sídlo;

g) hostitelským členským státem členský stát, ve kterém pojišťovací zprostředkovatel provozuje svoji zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby;

h) příslušným orgánem dohledu orgán domovského členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad provozováním zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a který byl jako příslušný orgán oznámen Komisi Evropské unie;

i) identifikačními údaji

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, adresa bydliště, datum narození a registrační číslo,

2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, registrační číslo, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li jí přiděleno, a jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a datum narození odpovědného zástupce (§ 11); u právnické osoby se sídlem v jiném než členském státě (dále jen "třetí stát") též adresa organizační složky podniku umístěné v České republice;

j) trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování jemu určených informací tak, aby mohly být k dispozici během doby přiměřené účelu informace, a reprodukci těchto informací v nezměněné podobě;

k) adresou bydliště fyzické osoby adresa jejího bydliště nebo místa, kde se zdržuje; má-li fyzická osoba bydliště na více místech, adresa bydliště, kde fyzická osoba bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale;

l) provozováním zprostředkovatelské činnosti na základě práva zřizovat pobočky každá trvalá přítomnost (usazení se) pojišťovacího zprostředkovatele z členského státu na území jiného členského státu, než je členský stát, ve kterém má tento pojišťovací zprostředkovatel bydliště nebo sídlo;

m) svobodou dočasně poskytovat služby právo pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem v členském státě dočasně provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území jiného členského státu, než ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel své bydliště nebo sídlo, a to v rozsahu uděleném příslušným úřadem země jeho bydliště nebo sídla, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území tohoto jiného členského státu.

§ 4

Pojišťovací zprostředkovatelé

(1) Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako

a) vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5),

b) podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6),

c) pojišťovací agent (§ 7),

d) výhradní pojišťovací agent (§ 6a),

e) pojišťovací makléř (§ 8), nebo

f) pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika (§ 9).

(2) Zprostředkovatel může provozovat zprostředkovatelskou činnost pouze v postavení, v jakém byl registrován.

§ 5

Vázaný pojišťovací zprostředkovatel

(1) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční.

(2) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel je ve své činnosti vázán písemnou smlouvou s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, a jejími pokyny. Pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

(3) Za vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se považuje i osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví za podmínek podle odstavce 1, pokud je v rámci této činnosti nabízeno pojištění, které je doplňkovou službou pojišťovacím zprostředkovatelem dodávaného zboží nebo poskytované služby.

(4) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

§ 6

Podřízený pojišťovací zprostředkovatel

(1) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná.

(2) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jedná podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

§ 6a

Výhradní pojišťovací agent

(1) Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny.

(2) Výhradní pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná; bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.

(3) Výhradní pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Osoba zapsaná do registru jako výhradní pojišťovací agent a současně jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví, která jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, pouze jako výhradní pojišťovací agent.

(4) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody způsobené touto jeho činností.

(5) Byl-li výhradní pojišťovací agent zmocněn vybírat od pojistníka pojistné nebo zprostředkovávat výplaty pojistného plnění, je povinen

a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 EUR, nebo

b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem může být i bankovní účet pojišťovny, pokud je z něj patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vložil.

(6) Pro činnost výhradního pojišťovacího agenta jinak platí obdobná úprava týkající se vázaného pojišťovacího zprostředkovatele stanovená v tomto zákoně a ve zvláštních právních předpisech.

§ 7

Pojišťovací agent

(1) Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční.

(2) Pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.

(3) Pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Pojišťovací agent musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur, pokud se pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet pojišťovací agent jedná, písemně nezavázala převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností.

(5) Byl-li pojišťovací agent zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen

a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo

b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.

§ 8

Pojišťovací makléř

(1) Pojišťovací makléř je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění (dále jen "klient").

(2) V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí.

(3) Pojišťovací makléř musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Pojišťovací makléř je odměňován pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebylo-li s příslušnou pojišťovnou a pojistníkem dohodnuto jinak.

(5) Pojišťovací makléř musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur.

(6) Byl-li pojišťovací makléř zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen

a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo

b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.

§ 9

Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika

(1) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, může na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle § 14 odst. 3 až 5.

(2) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 1 může zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví provozovat na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

§ 10

Samostatný likvidátor pojistných událostí

(1) Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.

(2) Smlouva samostatného likvidátora pojistných událostí s pojišťovnou podle odstavce 1 obsahuje vždy

a) vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle zvláštního právního předpisu,⁴)

b) vymezení rozsahu dohodnutých činností,

c) vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí včetně možnosti využití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti.

(3) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur.

§ 11

Odpovědný zástupce právnické osoby

(1) Je-li pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou se sídlem na území České republiky, musí tato osoba jmenovat svého odpovědného zástupce; to neplatí, jde-li o vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Odpovědný zástupce je fyzickou osobou, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem k provozované činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení⁵) právnické osoby, která ho ustanovila do funkce odpovědného zástupce. Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu.

(2) Zjistí-li odpovědný zástupce nedostatky v činnosti právnické osoby, kterou byl jmenován do své funkce, je povinen navrhnout bezodkladně opatření k nápravě a tuto skutečnost oznámit České národní bance.

(3) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem v závislosti na charakteru provozované činnosti. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky.

(4) Je-li pojišťovací zprostředkovatel se sídlem v třetím státě nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou, plní povinnosti odpovědného zástupce vedoucí organizační složky podniku umístěné na území České republiky. Právnická osoba je povinna jmenovat jako vedoucího této organizační složky fyzickou osobu, která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce.

(5) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat svoji funkci nebo přestane-li splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, musí pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy odpovědný zástupce přestal vykonávat svoji funkci nebo přestal splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, ustanovit nového odpovědného zástupce.

§ 12

Registr

(1) Zřizuje se registr, který vede Česká národní banka. Registr se člení podle odstavců 2 a 4. Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Česká národní banka zapíše do registru fyzickou nebo právnickou osobu, která splnila podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti

a) vázaného pojišťovacího zprostředkovatele,

b) podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele,

c) výhradního pojišťovacího agenta,

d) pojišťovacího agenta,

e) pojišťovacího makléře a

f) samostatného likvidátora pojistných událostí.

(3) Do registru se zapisují následující údaje včetně jejich změn:

a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa bydliště, identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru osob^5a), popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u fyzické osoby s bydlištěm v třetím státě též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice,

b) u právnické osoby obchodní firma včetně právní formy, popřípadě název, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, nebo osoby, která je statutárním orgánem žadatele, u odpovědného zástupce jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště, u organizační složky podniku právnické osoby se sídlem v třetím státě její adresa v České republice,

c) předmět podnikání podle tohoto zákona, v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný,

d) datum zápisu do registru a datum zahájení činnosti,

e) územní rozsah činnosti, jedná-li se o pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky včetně údaje, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována v hostitelském členském státě, pokud ano, pak zda je provozována formou práva zřizovat pobočky, v tom případě i její adresu, nebo formou svobody dočasně poskytovat služby,

f) pozastavení nebo přerušení činnosti,

g) datum zániku zápisu do registru,

h) datum prohlášení a zrušení konkursu, nebo datum zveřejnění rozhodnutí o úpadku příslušné osoby v insolvenčním rejstříku,

i) datum vstupu právnické osoby do likvidace,

j) přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených Českou národní bankou.

(4) U pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, se do registru zapisují

a) identifikační údaje,

b) údaje o charakteru provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle § 4 písm. a) až d), v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovacího agenta pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný,

c) údaje o tom, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky nebo formou svobody dočasně poskytovat služby; je-li zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky, zapisuje se adresa sídla pobočky,

d) údaje o pozastavení a přerušení provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, prohlášení a zrušení konkursu, vstup do likvidace,

e) údaje o ukončení činnosti.

Zápis údajů podle písmen a) až e) do registru provede Česká národní banka na základě informací předaných jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele. Do registru mohou být zapsány i jiné údaje, pokud byly příslušným orgánem dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele poskytnuty.

(5) Registr je veřejně přístupný. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie.

(6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(7) Česká národní banka zveřejňuje formou úředních sdělení seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve Věstníku České národní banky (dále jen "Věstník"). Tuto povinnost lze splnit uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto seznamy Česká národní banka aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny.

§ 13

Žádost pojišťovacího zprostředkovatele o zápis do registru

(1) O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo na území třetího státu do registru rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti.

(2) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a),

b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(3) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 2 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,

b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění,

c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^5b) se nepřikládá,

d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele.

(4) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b),

b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(5) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 4 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost (§ 18) odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,

b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění,

c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^5b) se nepřikládá,

d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo potvrzení podle odstavce 6,

e) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců.

(6) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovny, pro kterou má být vázaný pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovna nese plnou odpovědnost za jeho činnost provozovanou v její prospěch. To platí i v případě prokazování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním činnosti pojišťovacího agenta. V případě podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, pro kterého má být podřízený pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř nese plnou odpovědnost za tuto jeho činnost jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele.

(7) Žádost o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, která hodlá provozovat na území České republiky zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, se řídí ustanoveními odstavců 2 až 6. K žádosti musí být přiloženo potvrzení o bydlišti žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, potvrzení o bydlišti na území České republiky vedoucího organizační složky podniku této osoby.

(8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl.

(9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku.

§ 14

Zahájení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele na území hostitelského členského státu

(1) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky je povinen před zahájením své činnosti na území jiného členského státu informovat o tomto záměru Českou národní banku. Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy informaci obdržela, sdělí příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu tento záměr pojišťovacího zprostředkovatele včetně identifikačních údajů pojišťovacího zprostředkovatele. Současně Česká národní banka informuje pojišťovacího zprostředkovatele o tomto sdělení příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu.

(2) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankou o splnění informační povinnosti podle odstavce 1, nebo dnem, kdy tuto informaci obdržel, jedná-li se o hostitelský členský stát, jehož příslušný orgán dohledu oznámil České národní bance, že nemá zájem o poskytování informací podle odstavce 1.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který hodlá zahájit svoji činnost na území České republiky, informuje o tomto záměru příslušný orgán dohledu svého domovského členského státu.

(4) Česká národní banka sdělí pojišťovacímu zprostředkovateli podle odstavce 3 obecné podmínky provozování jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajů a potvrzení příslušného orgánu dohledu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státě.

(5) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 3 je oprávněn zahájit svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledu svého domovského členského státu o tom, že byla splněna informační povinnost vůči České národní bance.

§ 15

Žádost samostatného likvidátora pojistných událostí o zápis do registru

(1) O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti.

(2) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a),

b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(3) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 2 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,

b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^5b) se nepřikládá,

c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí.

(4) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b),

b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(5) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 4 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^5b) se nepřikládá,

c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

d) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců.

(6) K žádosti o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem mimo území České republiky, která hodlá provozovat na území České republiky činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí být přiložen doklad o povolení k dlouhodobému pobytu nebo o povolení k trvalému pobytu⁶) žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, vedoucího organizační složky podniku této osoby.

(7) Odstavec 6 se nevztahuje na občany jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace.

(8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl.

(9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku.

§ 16

Zápis do registru

(1) Před provedením zápisu do registru Česká národní banka zjišťuje, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis žadatele do registru. Je-li podaná žádost neúplná, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění a současně určí lhůtu pro doplnění žádosti, která musí být nejméně 15 dnů.

(2) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost nebo žádost doplněná podle odstavce 1 doručena České národní bance. O zápisu do registru vydá Česká národní banka registrované osobě osvědčení, které musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byla osoba zaregistrována, označení registru a uvedení adresy, kde lze ověřit její zápis do registru. Náležitosti osvědčení o zápisu do registru stanoví Česká národní banka vyhláškou. Oprávnění k výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(3) Není-li splněna některá z podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis žadatele do registru nebo jestliže žadatel nedoplnil podanou žádost ve stanovené lhůtě, Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 2 žádost svým rozhodnutím ve správním řízení zamítne.

(4) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem ke zrušení zápisu v registru.

(5) Zápis pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky do registru opravňuje tuto osobu za podmínek stanovených v § 14 odst. 1 a 2 k provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví na území všech členských států.

§ 17

Zrušení zápisu v registru

(1) Česká národní banka svým rozhodnutím zápis v registru zruší, jestliže

a) registrovaná osoba o to požádá,

b) registrovaná osoba ztratila svoji důvěryhodnost,

c) registrovaná osoba, které byla pozastavena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, neuvedla svoji činnost do souladu s tímto zákonem ve lhůtě uložené jí Českou národní bankou,

d) fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí pozbyla v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, nebo

e) registrovaná osoba neprovozuje činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejméně po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(2) Zápis v registru zaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby.

(3) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o zrušení zápisu v registru.

(4) Česká národní banka informuje vhodným způsobem veřejnost o zrušení zápisu v registru, a to bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl zápis v registru zrušen. Pravomocné rozhodnutí o zrušení zápisu v registru současně zveřejní ve Věstníku. Pokud byl zrušen zápis v registru osoby s bydlištěm nebo sídlem v České republice, jejíž rozsah územní činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní banka o zrušení zápisu v registru i příslušné orgány dohledu ostatních členských států nebo příslušné orgány dohledu třetích států, kde byla činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí vykonávána.

§ 18

Odborná způsobilost

(1) Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti.

(2) Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo složením odborné zkoušky. Odborným studiem se pro účely odborné způsobilosti rozumí středoškolské nebo vysokoškolské studium, zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a s tím souvisejících oblastí. Odbornou praxí se pro účely odborné způsobilosti rozumí činnost v pojišťovně nebo zajišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

(3) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, výhradního pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí lze odbornou zkoušku vykonat v instituci, která je oprávněna poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti a je uvedena v seznamu České národní banky a uveřejňovaném způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pojišťovna tuto činnost může vykonávat jako činnost související s pojišťovací činností za podmínek stanovených zvláštním právním přepisem⁷).

(4) V případě pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře lze odbornou zkoušku vykonat pouze před zkušební komisí, která je složena nejméně ze 3 členů jmenovaných bankovní radou České národní banky (dále jen "bankovní rada"). Členem zkušební komise může být pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, která má odpovídající odborné znalosti a praktické zkušenosti z oblasti pojišťovnictví. Z členů zkušební komise jmenuje bankovní rada předsedu zkušební komise. Zřídí-li bankovní rada dvě nebo více zkušebních komisí, je povinna současně vymezit i jejich teritoriální působnost.

(5) Požadavky odborné způsobilosti se nevztahují na pojišťovací zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika.

(6) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné způsobilosti, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, a schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit nebo, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti postupů likvidace pojistných událostí a schopnost určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy.

(7) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni středního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné způsobilosti, nejméně dvouletou odbornou praxi, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit, provést analýzu konkurenčních produktů pojišťoven, jejichž jménem je oprávněna jednat, a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám.

(8) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné způsobilosti, nejméně čtyřletou odbornou praxi, znalosti pojistných a zajišťovacích produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti, schopnost provést analýzu konkurenčních produktů a nabídnout klientovi pojistný nebo zajišťovací produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám a řádně tento produkt klientovi vysvětlit.

(9) Osoba, která je podle tohoto zákona povinna prokázat svoji odbornou způsobilost ukončeným odborným studiem nebo odbornou zkouškou, je povinna si průběžně doplňovat svoje odborné znalosti. Za tím účelem je tato osoba povinna absolvovat doškolovací kurs, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí každých pěti let od registrace. Doškolovací kurs tato osoba absolvuje v pojišťovně nebo v instituci uvedené v odstavci 3. Doškolovací kurs směřuje k tomu, aby odborné znalosti byly úplné a aktuální.

(10) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) seznam dokladů, kterými se prokazuje ukončení odborného studia podle odstavce 1,

b) rozsah odborného minima znalostí pro základní, střední a vyšší stupeň odborné způsobilosti,

c) způsob složení a rozsah odborných zkoušek pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře včetně podmínek, za kterých lze tyto zkoušky vykonat.

§ 19

Důvěryhodnost fyzických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům,

a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin⁸) nebo, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti),

b) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

c) která nebyla v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osobě zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující,

d) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), jestliže

a) insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

b) jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo

c) jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu⁹) určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

(3) Nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat činnost. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

§ 20

Důvěryhodnost právnických osob

(1) Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba,

a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin (podmínka bezúhonnosti),

b) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 19 všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby,

c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem,

d) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

(3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. Ztrátu důvěryhodnosti je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

(4) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledu země sídla právnické osoby.

§ 21

Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí

(1) Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Na požádání je povinna předložit klientovi, pojišťovně nebo zajišťovně osvědčení o svém zápisu do registru podle tohoto zákona. Na žádost klienta je povinna mu sdělit způsoby svého odměňování. V souvislosti se svojí činností pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy.

(2) Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území České republiky prostřednictvím systému umožňujícího dálkový přístup je povinna zabezpečit veřejnou dostupnost údajů o svém zápisu v registru, zejména číslo, pod kterým byla podle tohoto zákona zapsána v registru, rozsah zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví a území, na kterém může být tato činnost provozována, a den zahájení této činnosti.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu způsobenou při provozování své činnosti. Této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví¹⁰) o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, a nesmí je zneužít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiného.

(5) Před uzavřením pojistné smlouvy nebo, je-li to nezbytné, při její změně je pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi nebo pojistníkovi sdělit

a) obchodní firmu nebo název, u právnické osoby sídlo, u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, popřípadě jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která jedná jménem pojišťovacího zprostředkovatele,

b) registr, ve kterém je evidován, a způsob, jakým lze ověřit jeho zápis v registru,

c) jakýkoliv přímý nebo nepřímý podíl pojišťovacího zprostředkovatele na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovny, se kterou má být pojištění sjednáno, převyšující 10 %,

d) zda pojišťovna, se kterou má být pojištění sjednáno, nebo osoba ovládající danou pojišťovnu má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovacího zprostředkovatele, jestliže tento podíl převyšuje 10 %,

e) údaje o postupech, podle nichž spotřebitel a ostatní dotčené osoby mohou podat stížnost, popřípadě žalobu na pojišťovacího zprostředkovatele.

(6) Pojišťovací zprostředkovatel je povinen klienta informovat, s ohledem na charakter zprostředkovávané pojistné smlouvy, o tom, že

a) poskytuje zprostředkování pojištění způsobem, při kterém je povinen poskytovat řádnou analýzu podle odstavce 7,

b) má smluvní povinnost vykonávat zprostředkování daného pojištění výhradně pro jednu pojišťovnu nebo více pojišťoven a na žádost klienta mu sdělí takové pojišťovny, nebo

c) nevykonává zprostředkovatelskou činnost ani podle písmene a), ani podle písmene b) a na žádost klienta mu sdělí pojišťovny, se kterými je oprávněn sjednávat pojištění.

(7) Jestliže pojišťovací zprostředkovatel zakládá své doporučení klientovi na analýze nabídky pojišťoven, pak musí své doporučení poskytnout na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby mohl podle odborných kritérií doporučit uzavření pojistné smlouvy odpovídající potřebám a požadavkům klienta.

(8) Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu.

(9) Není-li dále stanoveno jinak, informace podle odstavců 5 až 8 je pojišťovací zprostředkovatel povinen poskytnout

a) písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi,

b) jasně a přesně, klientovi srozumitelnou formou, a

c) v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce.

(10) Informace poskytované podle tohoto zákona klientovi mohou být sděleny ústně nebo telefonicky, jestliže o to klient požádá nebo jestliže je to nutné s ohledem na charakter sjednávaného pojištění. V takovém případě musí být tyto informace ve formě podle odstavce 9 poskytnuty neprodleně po uzavření pojistné smlouvy.

(11) Ustanovení odstavců 5 až 10 se nevztahují na zprostředkování pojištění velkých rizik¹¹) a zprostředkování zajištění.

Informace poskytované klientovi a pojistníkovi

§ 21a

(1) Pojistitel je povinen klientovi před uzavřením pojistné smlouvy poskytnout informace o

a) sobě, kterými jsou

1. název pojistitele,

2. název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu,

3. adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, a

4. místo zápisu pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném rejstříku, jeho identifikační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém rejstříku a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností, jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku,

b) způsobu vyřizování stížností pojistníků, pojištěných, obmyšlených nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní banku nebo s návrhem na finančního arbitra, a

c) právu rozhodném pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají možnost volby práva rozhodného pro pojistnou smlouvu, nebo právu, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost volby rozhodného práva.

(2) Pojistitel je dále povinen klientovi před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob poskytnout informace o závazku, kterými jsou

a) charakteristika všech pojištění a všech opcí,

b) pojistná doba,

c) způsoby zániku pojištění,

d) způsoby a doba placení pojistného,

e) způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojištění,

f) způsob určení výše odkupného,

g) informace o výši pojistného za každé sjednané pojištění včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno,

h) v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,

i) povaha podkladových aktiv pro pojištění vázané na investiční podíly,

j) podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, a

k) obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému pojištění.

(3) Před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku je pojistitel povinen poskytnout klientovi také informace o

a) existenci daní, poplatků a jiných peněžitých plněních, které nejsou hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány,

b) zvláštních platbách za použití prostředku komunikace na dálku,

c) minimální délce trvání pojištění a

d) jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem klienta bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání pojištění a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení.

(4) V případě pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na dálku je pojistitel povinen informovat klienta, že na vyžádání může obdržet další informace, a o povaze těchto informací.

(5) V případech týkajících se životního pojištění, ve kterém má být klient nositelem investičního rizika a kdy je toto pojištění spojené se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou, je pojistitel povinen informovat klienta o

a) riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci získat,

b) neexistenci záruky návratnosti investice,

c) způsobu a rozsahu záruky, je-li dána, a

d) předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

§ 21b

Pojistitel je povinen během trvání pojištění poskytnout pojistníkovi informace

a) o jakékoliv změně názvu pojistitele nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu,

b) uvedené v § 21a odst. 2 písm. a) až i) při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy,

c) o každoročním stavu bonusů,

d) o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, a to nejméně jednou za čtvrtletí, a

e) o struktuře podkladových aktiv pro pojištění vázané na investiční podíly, a to nejméně jednou za rok.

§ 21c

(1) Pojistitel je povinen poskytnout informace uvedené v § 21a a § 21b jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být poskytnuty i v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně klient nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.

(2) Informace podle § 21a je pojistitel povinen poskytnout v dostatečné době před tím, než je klient pojistnou smlouvou vázán.

(3) Informace podle § 21a odst. 3 a 4 je pojistitel povinen poskytnout na trvalém nosiči dat.

(4) Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojištění uzavřeného na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku.

(5) Informace podle § 21b písm. d) a e) je pojistitel povinen poskytnout způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 21d

Ustanoveními § 21a až 21c nejsou dotčena ustanovení občanského zákoníku upravující smlouvy o finančních službách uzavíraných se spotřebitelem.

§ 21e

Pravidla pro rozložení odměny

(1) Zanikne-li pojištění sjednané podle občanského zákoníku, které spadá do odvětví životního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovnictví, do 5 let ode dne svého vzniku z jiného důvodu než v důsledku pojistné události, má pojišťovací zprostředkovatel právo nejvýše na poměrnou část sjednané odměny za dobu prvních 5 let trvání tohoto pojištění.

(2) Odměnou se pro účely tohoto zákona rozumí provize nebo úhrada, jiná platba, včetně finanční nebo nefinanční výhody, anebo jiná pobídka, které jsou nabízeny nebo poskytovány ve vztahu k zprostředkovanému pojištění, a to za celou dobu trvání pojištění.

(3) Poměrná část podle odstavce 1 se určí jako podíl skutečné doby trvání pojištění vyjádřené v započatých měsících a doby 60 měsíců. Byla-li sjednána pojistná doba kratší než 5 let, určí se poměrná část podle odstavce 1 jako podíl skutečné doby trvání pojištění vyjádřené v započatých měsících a sjednané pojistné doby vyjádřené v měsících.

(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí, jestliže

a) je sjednáno jednorázové pojistné, nebo

b) je sjednána odměna pojišťovacího zprostředkovatele v rovnoměrné roční výši po celou dobu trvání pojištění.

(5) Byla-li poskytnuta záloha na odměnu a zanikne-li pojištění podle odstavce 1 před koncem sjednané pojistné doby z jiného důvodu než v důsledku pojistné události, je pojišťovací zprostředkovatel povinen vydat část zálohy přesahující výši sjednané odměny za dobu do zániku pojištění.

§ 21f

Pravidla pro výpočet odkupného

(1) Při výpočtu odkupného podle § 2842 občanského zákoníku může pojistitel v prvních 5 letech ode dne vzniku pojištění odečíst za každý započatý měsíc trvání tohoto pojištění nejvýše jednu šedesátinu z celkových pořizovacích nákladů pojistitele souvisejících s tímto pojištěním. Byla-li sjednána pojistná doba kratší než 5 let, určí se měsíční odečitatelná částka podle věty první jako podíl celkových pořizovacích nákladů pojistitele souvisejících s daným pojištěním a sjednané pojistné doby vyjádřené v měsících. Nebylo-li právo na odkupné pojistnou smlouvou vyloučeno, vznikne, i když podmínky podle § 2842 odst. 1 občanského zákoníku nejsou splněny.

(2) Celkovými pořizovacími náklady podle odstavce 1 jsou náklady, které pojistitel vynaložil v souvislosti se vznikem pojištění nebo se je zavázal zaplatit třetí osobě, a které jsou spojené

a) se vznikem pojištění, zejména odměna poskytnutá pojistitelem za uzavření pojistné smlouvy, za změnu pojištění nebo za předkládání návrhů nebo provádění jiných přípravných prací k tomu směřujících a jiné náklady spojené se zprostředkováním a nabízením pojištění,

b) s přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy včetně lékařské prohlídky,

c) s oceněním převzatého pojistného rizika a prvotních evidenčních úkonů a

d) s tvorbou a nabídkou pojistného produktu.

§ 22

Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí

(1) Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo třetího státu a nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí vykonává Česká národní banka. Při výkonu tohoto dohledu se Česká národní banka řídí zvláštním právním předpisem upravujícím pojišťovnictví,²) pokud tento zákon nestanoví jinak. Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, působících na území České republiky vykonává příslušný orgán dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele v součinnosti s Českou národní bankou.

(2) Pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Na vyžádání České národní banky je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností.

(3) Česká národní banka je povinna vyměňovat si s příslušnými orgány dohledu informace o pojišťovacích zprostředkovatelích, kterým bylo uloženo opatření k nápravě nebo sankce, jestliže hrozí zrušení zápisu v registru. Na žádost si Česká národní banka s příslušnými orgány dohledu vyměňuje informace související s činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí potřebné k výkonu své činnosti.

(3) Česká národní banka je povinna vyměňovat si s příslušnými orgány dohledu informace o pojišťovacích zprostředkovatelích, kterým bylo uloženo opatření k nápravě nebo správní trest, jestliže hrozí zrušení zápisu v registru. Na žádost si Česká národní banka s příslušnými orgány dohledu vyměňuje informace související s činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí potřebné k výkonu své činnosti.

(4) Česká národní banka je povinna na vyžádání sdělit každému informace o příslušných orgánech dohledu ostatních členských států. Za tímto účelem takové údaje shromažďuje a pravidelně aktualizuje.

§ 22a

Pořádková pokuta

(1) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

(4) Výnos z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 23

Opatření k nápravě

(1) Jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem.

(2) Česká národní banka činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pozastaví,

a) nebyla-li ve lhůtě stanovené Českou národní bankou uvedena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí do souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem,

b) zaniklo-li pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí,

c) nesplňuje-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř podmínku finanční jistiny, nebo

d) nesplňuje-li odpovědný zástupce podmínky nebo neplní-li povinnosti stanovené mu tímto zákonem.

(3) Pozastavit lze činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejvýše na dobu 6 měsíců.

(4) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o pozastavení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí.

(5) V době, kdy byla pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátorovi pojistných událostí pozastavena činnost, nemůže zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přebírat pojistné nebo pojistné plnění.

(6) Neplní-li odpovědný zástupce povinnosti uložené mu tímto zákonem, uloží Česká národní banka právnické osobě, která odpovědného zástupce jmenovala, změnu osoby odpovědného zástupce. Tato právnická osoba je povinna jmenovat jinou osobu odpovědného zástupce do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky podle věty prvé. Fyzická osoba, která vykonávala funkci odpovědného zástupce a u které Česká národní banka nařídila její změnu, nemůže vykonávat funkci odpovědného zástupce ani činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí po dobu 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o změně jeho osoby jako odpovědného zástupce.

§ 24

Přerušení činnosti

(1) Činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí lze přerušit, nejdéle však na dobu 1 roku.

(2) Rozhodnutí registrované osoby o přerušení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí je tato osoba povinna České národní bance sdělit před tímto přerušením a odevzdat mu osvědčení o zápisu do registru.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí, který přerušil svoji činnost, nemůže po dobu přerušení zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přenášet pojistné nebo pojistné plnění.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen dokončit případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl přerušit svoji činnost.

Správní delikty

Přestupky

§ 25

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru uvede nesprávné údaje,

b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje, nebo

c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 26

Správní delikty právnických osob

Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru podle § 13 odst. 4, 5, 7 a 8 nebo § 15 odst. 4, 5, 7 a 8 uvede nesprávné údaje,

a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru uvede nesprávné údaje,

b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje, nebo

c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí přestupku tím, že

a) provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12,

b) ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené jí Českou národní bankou při výkonu dohledu podle § 23,

c) vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo

d) odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal.

(3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že jako pojistitel při výpočtu odkupného postupuje v rozporu s § 21f.

(3) Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že jako pojistitel při výpočtu odkupného postupuje v rozporu s § 21f.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč, za správní delikt podle odstavce 2 nebo 3 se uloží pokuta do 10000000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 26a

Společná ustanovení

Příslušnost

Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 25 a 26 projednává Česká národní banka.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹²) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 27

Společná ustanovení

(1) Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v měnové jednotce euro se od 31. prosince kalendářního roku přepočte na české koruny podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce října.

(2) Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí musí být sjednána tak, aby

a) spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila 1 % sjednaného limitu pojistného plnění,

b) se pojištění vztahovalo i na odpovědnost osob jednajících jménem pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí,

c) z pojištění nebyly vyloučeny škody způsobené jednáním z nedbalosti, omylu nebo opomenutí,

d) pojištění zahrnovalo i náhradu za ztrátu na majetku a za ztrátu dokladů pojistníka, pojištěného a poškozeného nebo jiné oprávněné osoby.

(3) Podmínka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, který provozuje zprostředkovatelskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř, stanovená podle tohoto zákona, je splněna, pokud pojistná smlouva zahrnuje odpovědnost za škodu způsobenou výkonem obou činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 EUR na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 EUR.

(4) Částky stanovené v eurech uvedené v odstavci 3, v § 6a odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4 a § 7 odst. 5 písm. a), § 8 odst. 5 a § 8 odst. 6 písm. a), § 13 odst. 3 písm. b) a § 13 odst. 5 písm. b) podléhají v intervalu 5 let přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem^12a). Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu tohoto indexu během pětiletých období mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlují se nahoru na celá eura. Výši takto upravených částek včetně data, od kterého tyto změny nabývají účinnosti, uveřejní Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) ve Finančním zpravodaji a na svých webových stránkách.

(5) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Má-li Česká národní banka rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může Česká národní banka lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody oznámí Česká národní banka účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.

(6) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných České národní bance v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

(7) Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá svoji bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí.

(8) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(9) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 8, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(10) Dokladem bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky je doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém tato osoba působila tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo zde měla svůj majetek, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě tuzemské právnické osoby, která v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu 3 měsíců působila v zahraničí.

(11) Jestliže stát, ve kterém právnická osoba působí, nebo stát, ve kterém právnická osoba v posledních 3 letech působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(12) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 11, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech taková právnická osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(13) Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti podle § 19 a 20 platí ustanovení odstavců 7 až 9 obdobně.

§ 28

Zvláštní ustanovení

(1) Pojistné uhrazené pojistníkem pojišťovně prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele se považuje za pojistné uhrazené pojišťovně, pojistné vracené pojistníkovi pojišťovnou se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je pojistník skutečně obdrží. Pojistné plnění uhrazené pojišťovnou prostřednictvím zmocněného pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je oprávněná osoba skutečně obdrží.

(2) Prostředky pojišťovny, zajišťovny nebo pojistníků a pojištěných na účtu pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 6 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se nezahrnují do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu¹⁴).

(3) Zůstatky prostředků na zvláštních bankovních účtech pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 6 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se zahrnují do finanční jistiny podle § 7 odst. 6 písm. a) a § 8 odst. 6 písm. a).

§ 29

Přechodná ustanovení

(1) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala činnost pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře podle dosavadních právních předpisů a která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jako pojišťovací zprostředkovatel kvalifikovaný pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit ministerstvu uzavření pojistné smlouvy podle § 8 odst. 5 a splnění podmínky podle § 8 odst. 6, pokud byl zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny pojistné plnění, jedná-li se o právnickou osobu, též jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu odpovědného zástupce. Ministerstvo vydá takové osobě ve lhůtě 60 dnů ode dne obdržení údajů podle věty prvé osvědčení o zápisu do registru jako pojišťovacího zprostředkovatele kvalifikovaného pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Marným uplynutím této lhůty ministerstvo zápis pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře v registru vedeném podle dosavadních právních předpisů zruší. Zrušení zápisu v registru oznámí osobě, které zrušil zápis v registru, a zveřejní způsobem podle § 17 odst. 4 do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu v registru.

(2) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala činnost pojišťovacího agenta podle dosavadních právních předpisů a hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o zápis do registru podle § 13.

(3) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala na základě smlouvy s pojišťovnou šetření pojistných událostí, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat o zápis do registru jako samostatného likvidátora pojistných událostí podle § 15.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí uvedený v odstavcích 1 až 3, který se nemůže prokázat dokladem o ukončení odborného studia, vykoná odbornou zkoušku do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v této lhůtě doloží ministerstvu složení zkoušky. Marným uplynutím této lhůty ministerstvo zápis v registru zruší. Toto platí i pro předložení dokladu o ukončení střední školy pro pojišťovacího a zajišťovacího makléře. U ostatních pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí se předložení dokladu o ukončení střední školy nevyžaduje.

(5) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem, který hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, se považuje za pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem v třetím státě.

ČÁST DRUHÁ

Změna živnostenského zákona

§ 30

V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se slova "pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů" nahrazují slovy "pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí" a na konci textu poznámky pod čarou č. 12) se doplňují slova "Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).".

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. XXII

1. Vyhlášky vydané ministerstvem na základě zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za vyhlášky vydané Českou národní bankou na základě zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že tam, kde tyto vyhlášky hovoří o ministerstvu, rozumí se tím Česká národní banka a tam, kde tyto vyhlášky hovoří o dozoru nebo státním dozoru, rozumí se tím dohled.

2. Seznamy vedené ministerstvem podle dosavadní právní úpravy vede ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka.

3. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na základě těchto rozhodnutí nejsou dotčeny. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li rozhodnutí ministerstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a věc vrácena k novému projednání, je k němu příslušná Česká národní banka, která postupuje podle dosavadní právní úpravy.

4. Osvědčení o registraci vydaná ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na jejich základě nejsou dotčena.

5. Řízení vedená ministerstvem a zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. Pokud je v takovém řízení uložena pokuta, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí ministerstva, proti němuž byl podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky podle dosavadní právní úpravy. Pokud bankovní rada takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadní právní úpravy. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy.

7. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto ministerstva nebo státu účastníkem řízení, ve kterých vystupuje jako účastník ministerstvo v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti, a řízení, ve kterých ministerstvo v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti vystupuje za stát. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát. To platí i pro závazky, které České národní bance vzniknou v důsledku řízení zahájených ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a vztahujících se k činnosti ministerstva podle dosavadní právní úpravy.

8. Lhůty, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy, nejsou tímto zákonem dotčeny.

9. Do doby, než bankovní rada České národní banky jmenuje předsedu a členy komise pro výkon odborné zkoušky pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře podle § 18 odst. 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dosavadní předseda a členové zkušební komise považují za jmenované podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. LI

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 278/2009 Sb. Čl. V

Česká národní banka zapíše do seznamu podle § 18 odst. 3 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, instituci, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedena v seznamu škol, školících zařízení a specializovaných profesních institucí oprávněných poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti podle § 18 odst. 10 písm. d) zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 420/2011 Sb. Čl. XXX

1. Právnická osoba, která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do registru, se pro účely tohoto zápisu považuje za bezúhonnou.

2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 295/2016 Sb. Čl. II

Ustanovení § 21e a 21f zákona č. 38/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na pojistné smlouvy uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

¹) Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES, v platném znění.

²) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

⁵) Například § 81, 97, 134 a 192 obchodního zákoníku.

^5a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

^5b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) § 2 odst. 1 písm. h) a § 3 odst. 4 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

⁸) § 4, část druhá hlavy druhá a devátá zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) § 200e zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) § 39 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) § 38a zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

¹²) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

^12a) Čl. 4 odst. 7 směrnice Rady a Evropského parlamentu 2002/92/ES.

¹³) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.