Trestní zákoník - Díl 2 - Časová působnost
Předpis č. 40/2009 Sb.
Znění od 1. 4. 2024
- Zobrazeno aktuální znění od 1. 4. 2024 do 1. 1. 2025 další verze
- znění od 1. 7. 2023 do 1. 4. 2024
- znění od 5. 1. 2023 do 1. 4. 2024
- znění od 1. 1. 2023 do 5. 1. 2023
- znění od 1. 9. 2022 do 1. 1. 2023
- znění od 28. 6. 2022 do 1. 7. 2023
- znění od 1. 2. 2022 do 1. 7. 2023
- znění od 1. 1. 2022 do 1. 2. 2022
- znění od 1. 7. 2021 do 1. 1. 2022
- aktuální znění od 26. 5. 2021
- aktuální znění od 1. 1. 2021
- znění od 1. 10. 2020 do 1. 1. 2021
- znění od 1. 6. 2020 do 1. 10. 2020
- znění od 1. 12. 2019 do 1. 6. 2020
- aktuální znění od 1. 2. 2019
- znění od 3. 1. 2018 do 1. 2. 2019
- znění od 1. 10. 2017 do 3. 1. 2018
- znění od 13. 8. 2017 do 1. 10. 2017
- znění od 18. 3. 2017 do 1. 10. 2017
- aktuální znění od 1. 2. 2017
- aktuální znění od 1. 1. 2017
- znění od 1. 12. 2016 do 1. 1. 2017
- znění od 18. 10. 2016 do 1. 12. 2016
- znění od 1. 7. 2016 do 1. 1. 2017
- znění od 17. 9. 2015 do 1. 7. 2016
- aktuální znění od 1. 9. 2015
- znění od 1. 6. 2015 do 1. 9. 2015
- aktuální znění od 1. 1. 2015
- aktuální znění od 1. 8. 2014
- znění od 1. 1. 2014 do 1. 1. 2015
- znění od 23. 8. 2013 do 1. 1. 2014
- znění od 19. 8. 2013 do 23. 8. 2013
- vyhlášené znění od 9. 2. 2009 do 1. 1. 2010
40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník
Díl 2
Časová působnost
§ 2
Trestnost činu a doba jeho spáchání
(1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
(2) Jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán.
(3) Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, jímž je čin spáchán, se užije zákona nejmírnějšího.
(4) Čin je spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.
§ 3
Užití zákona účinného v době rozhodování
(1) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje.
(2) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.
ČLÁNKY DO MAILU