Trestní zákoník - HLAVA III - OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST ČINU
Předpis č. 40/2009 Sb.
Znění od 1. 4. 2024
- Zobrazeno aktuální znění od 1. 4. 2024 do 1. 1. 2025 další verze
- znění od 1. 7. 2023 do 1. 4. 2024
- znění od 5. 1. 2023 do 1. 4. 2024
- znění od 1. 1. 2023 do 5. 1. 2023
- znění od 1. 9. 2022 do 1. 1. 2023
- znění od 28. 6. 2022 do 1. 7. 2023
- znění od 1. 2. 2022 do 1. 7. 2023
- znění od 1. 1. 2022 do 1. 2. 2022
- znění od 1. 7. 2021 do 1. 1. 2022
- aktuální znění od 26. 5. 2021
- aktuální znění od 1. 1. 2021
- znění od 1. 10. 2020 do 1. 1. 2021
- znění od 1. 6. 2020 do 1. 10. 2020
- znění od 1. 12. 2019 do 1. 6. 2020
- aktuální znění od 1. 2. 2019
- znění od 3. 1. 2018 do 1. 2. 2019
- znění od 1. 10. 2017 do 3. 1. 2018
- znění od 13. 8. 2017 do 1. 10. 2017
- znění od 18. 3. 2017 do 1. 10. 2017
- aktuální znění od 1. 2. 2017
- aktuální znění od 1. 1. 2017
- znění od 1. 12. 2016 do 1. 1. 2017
- znění od 18. 10. 2016 do 1. 12. 2016
- znění od 1. 7. 2016 do 1. 1. 2017
- znění od 17. 9. 2015 do 1. 7. 2016
- aktuální znění od 1. 9. 2015
- znění od 1. 6. 2015 do 1. 9. 2015
- aktuální znění od 1. 1. 2015
- aktuální znění od 1. 8. 2014
- znění od 1. 1. 2014 do 1. 1. 2015
- znění od 23. 8. 2013 do 1. 1. 2014
- znění od 19. 8. 2013 do 23. 8. 2013
- vyhlášené znění od 9. 2. 2009 do 1. 1. 2010
40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník
HLAVA III
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST ČINU
§ 28
Krajní nouze
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
§ 29
Nutná obrana
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
§ 30
Svolení poškozeného
(1) Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.
(2) Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.
(3) S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení.
§ 31
Přípustné riziko
(1) Trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.
(2) Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.
§ 32
Oprávněné použití zbraně
Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem.
ČLÁNKY DO MAILU