HLAVA I
§ 14
(1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k povaze a závažnosti trestného činu, k poměrům právnické osoby, včetně její dosavadní činnosti a jejích majetkových poměrů; přitom přihlédne též k tomu, zda právnická osoba vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost. Dále soud přihlédne k působení právnické osoby po činu, zejména k její případné účinné snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby.
(2) Ochranné opatření nelze právnické osobě uložit, není-li přiměřené povaze a závažnosti spáchaného činu, jakož i jejím poměrům.
(3) Při ukládání trestních sankcí soud přihlédne i k důsledkům, které může mít jejich uložení na třetí osoby, zejména přihlédne k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem a věřitelů právnické osoby, jejichž pohledávky vůči trestně odpovědné právnické osobě vznikly v dobré víře a nemají původ nebo nesouvisí s trestným činem právnické osoby.
§ 15
(1) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty
a) zrušení právnické osoby,
b) propadnutí majetku,
c) peněžitý trest,
d) propadnutí věci,
e) zákaz činnosti,
f) zákaz držení a chovu zvířat,
f) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
g) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
g) zákaz přijímání dotací a subvencí,
h) zákaz přijímání dotací a subvencí,
h) uveřejnění rozsudku.
i) uveřejnění rozsudku.
(2) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo zabrání části majetku.
(3) Právnické osobě lze uložit tresty a ochranná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 samostatně nebo vedle sebe. Nelze však uložit peněžitý trest nebo zabrání části majetku vedle propadnutí téže části majetku a trest propadnutí věci vedle zabrání téže věci.