Zákono o důchodovém spoření (úplné znění)

426

ZÁKON

ze dne 6. listopadu 2011

o důchodovém spoření

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Základní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje důchodové spoření u penzijní společnosti, práva a povinnosti z důchodového spoření, nároky z důchodového spoření, pojištění důchodu u pojišťovny a výkon dohledu.

(2) Důchodové spoření je shromažďování a umisťování prostředků účastníka důchodového spoření (dále jen „účastník“) do důchodových fondů obhospodařovaných penzijní společností a převod prostředků účastníka.

(3) Práva a povinnosti vznikající z důchodového spoření nesmějí být v rozporu se zásadami rovného zacházení¹).

§ 2

(1) Účastníkem je pouze fyzická osoba, která má s penzijní společností uzavřenou smlouvu o důchodovém spoření zaregistrovanou v Centrálním registru smluv podle § 6.

(2) Pro účely pojištění důchodu podle tohoto zákona je účastníkem označována osoba, které účast na důchodovém spoření zanikla podle § 5 písm. b).

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) základním důchodovým pojištěním důchodové pojištění upravené zákonem o důchodovém pojištění,

b) zaměstnavatelem fyzická nebo právnická osoba, organizační složka státu, služební úřad a další subjekty, které jsou považovány za zaměstnavatele pro účely základního důchodového pojištění,

c) prostředky účastníka část výnosu pojistného připadající na účastníka převedená na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu, a jeho zhodnocení a znehodnocení,

d) strategií spoření způsob rozložení prostředků účastníka v důchodových fondech,

e) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost penzijní společnosti,

f) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

g) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,

h) regulovanou bankou

1. banka se sídlem v České republice,

2. zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě,

3. zahraniční banka se sídlem ve státě, který není členským státem a který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Česká národní banka považuje za rovnocenná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie,

i) finančním derivátem

1. opce, futures, swapy, forvardy, a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje,

2. nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

3. finanční rozdílové smlouvy,

j) investičním cenným papírem investiční cenný papír obchodovatelný na kapitálovém trhu, a to

1. akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě,

2. dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky,

3. cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v bodech 1 a 2,

k) fondovým vlastním kapitálem rozdíl mezi hodnotou aktiv a hodnotou závazků, přičemž hodnota aktiv se stanoví jako součet reálné hodnoty aktiv, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních aktiv zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví; hodnota závazků se stanoví jako součet reálné hodnoty závazků, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních závazků zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví,

l) identifikačními údaji osoby

1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

2. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, nebo datum narození, nebylo-li přiděleno rodné číslo, adresa místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky,

m) povolením k vytvoření důchodových fondů povolení k vytvoření důchodového fondu státních dluhopisů, konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu.

ČÁST DRUHÁ

VZNIK A ZÁNIK ÚČASTI NA DŮCHODOVÉM SPOŘENÍ

§ 4

Vznik účasti na důchodovém spoření

(1) Smlouvou o důchodovém spoření se penzijní společnost zavazuje shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v důchodovém fondu nebo více těchto fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie spoření a převádět prostředky účastníka za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Smlouva o důchodovém spoření musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny identifikační údaje účastníka, identifikační údaje penzijní společnosti a datum uzavření smlouvy.

(3) Od smlouvy o důchodovém spoření, která byla zaregistrována v Centrálním registru smluv podle § 6, nemůže penzijní společnost ani účastník odstoupit, vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení, s výjimkou výpovědi účastníka nebo dohody o skončení smlouvy za účelem převodu prostředků účastníka podle § 12. V případě výpovědi účastníka nebo dohody o skončení smlouvy končí její platnost dnem zaregistrování další smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 odst. 5.

(4) V případě, že penzijní společnost nebo účastník před zaregistrováním smlouvy o důchodovém spoření od této smlouvy odstoupí, vypoví ji, nebo uzavřou dohodu o jejím skončení, je penzijní společnost povinna neprodleně oznámit tuto skutečnost správci Centrálního registru smluv.

(5) Smlouvu o důchodovém spoření lze uzavřít pouze s jednou penzijní společností, s výjimkou převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti podle § 12.

(6) Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní společnosti, ani nesmí přijmout úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu v souvislosti s uzavřením smlouvy o důchodovém spoření zaměstnancem.

§ 5

Účast na důchodovém spoření zaniká

a) dnem úmrtí účastníka nebo ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení účastníka za mrtvého (dále jen „úmrtí“), nebo

b) dnem registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu uzavřené mezi účastníkem a pojišťovnou podle § 17 v Centrálním registru smluv.

§ 6

Centrální registr smluv

(1) Zřizuje se Centrální registr smluv jako informační systém veřejné správy. Jeho správcem je Specializovaný finanční úřad (dále jen „správce Centrálního registru“).

(2) V Centrálním registru smluv se evidují údaje o účasti

a) fyzických osob na důchodovém spoření,

b) penzijních společností na důchodovém spoření a

c) pojišťoven na důchodovém spoření.

(3) Centrální registr smluv pro účely evidence podle odstavce 2 vede tyto údaje v rozsahu:

a) identifikační údaje účastníka,

b) identifikační údaje penzijní společnosti,

c) identifikační údaje pojišťovny,

d) informace o smlouvě o důchodovém spoření, kterými jsou datum uzavření smlouvy a identifikační údaje penzijní společnosti,

e) datum vzniku účasti na důchodovém spoření,

f) informace o pojistné smlouvě o pojištění důchodu, kterými jsou datum uzavření smlouvy, výše dědického podílu pojištěného na prostředcích účastníka v případě pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu a identifikační údaje pojišťovny,

g) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu,

h) druh vypláceného důchodu podle § 18 odst. 1,

i) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění,

j) datum úmrtí účastníka nebo pojištěného z pojistné smlouvy o pojištění důchodu,

k) informace o zániku registrace smlouvy o důchodovém spoření podle § 9a.

§ 7

Poskytování údajů z Centrálního registru smluv

(1) Správce Centrálního registru poskytuje České národní bance údaje pro potřebu výkonu dohledu v oblasti důchodového spoření.

(2) Správce Centrálního registru poskytuje penzijní společnosti, která uzavřela smlouvu o důchodovém spoření, pro výkon její činnosti podle tohoto zákona údaje v rozsahu:

a) identifikační údaje účastníka,

b) datum vzniku účasti na důchodovém spoření,

c) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění,

d) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu,

e) identifikační údaje pojišťovny, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění důchodu, a účet pojišťovny k úhradě prostředků podle § 14,

f) výši dědického podílu pojištěného na prostředcích účastníka v případě registrace pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu,

g) datum úmrtí účastníka,

h) datum registrace další smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 a 12,

i) identifikační údaje penzijní společnosti, která uzavřela další smlouvu podle § 9 a 12.

(3) Správce Centrálního registru poskytuje pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění důchodu, pro výkon její působnosti podle tohoto zákona údaje v rozsahu:

a) identifikační údaje účastníka,

b) identifikační údaje penzijní společnosti, která uzavřela smlouvu o důchodovém spoření, ze které má být provedena úhrada prostředků podle § 14,

c) datum přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění,

d) datum úmrtí pojištěného z pojistné smlouvy o pojištění důchodu,

e) datum registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu.

(4) Správce Centrálního registru poskytne penzijní společnosti pro účely splnění povinnosti podle § 16 na žádost informaci, zda je fyzická osoba účastníkem důchodového spoření. Tato žádost se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru.

(5) Správce Centrálního registru poskytuje údaje podle odstavců 1 až 4 způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Z poskytovaných údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 8

Poskytování údajů správci Centrálního registru

(1) Orgány sociálního zabezpečení poskytují správci Centrálního registru údaje potřebné pro výkon jeho působnosti.

(2) Údaje podle odstavce 1 jsou správci Centrálního registru poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo i jiným způsobem na základě vyžádání.

(3) Penzijní společnost je povinna sdělit správci Centrálního registru číslo účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu, nejpozději v den podání první žádosti o registraci smlouvy o důchodovém spoření.

(4) Penzijní společnost je povinna neprodleně sdělit správci Centrálního registru změnu údajů týkajících se účtu podle odstavce 3.

§ 9

Registrace smlouvy o důchodovém spoření

(1) Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření je penzijní společnost povinna podat neprodleně po

a) uzavření smlouvy, nebo

b) uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy v případě, že tato smlouva byla uzavřena na dálku.

(2) Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Přílohou žádosti je kopie smlouvy o důchodovém spoření.

(3) Správce Centrálního registru účastníky řízení o jeho zahájení neuvědomuje a není povinen je vyzývat k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

(4) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje smlouvu o důchodovém spoření, pokud fyzická osoba, která uzavřela tuto smlouvu,

a) splňuje podmínky podle § 2 a

b) není účastníkem důchodového spoření na základě registrace jiné smlouvy o důchodovém spoření.

(5) Zjistí-li správce Centrálního registru před vydáním rozhodnutí o registraci smlouvy o důchodovém spoření, že osoba, která uzavřela smlouvu o důchodovém spoření, se již stala účastníkem důchodového spoření, zaregistruje tuto smlouvu, pokud obdrží oznámení penzijní společnosti

a) o uhrazení poplatku za převod prostředků, nebo

b) o tom, že se poplatek za převod prostředků nehradí.

(6) Správce Centrálního registru v řízení o registraci smlouvy o důchodovém spoření nepřezkoumává platnost smlouvy.

(7) Proti rozhodnutí, kterým byla smlouva o důchodovém spoření zaregistrována, se nelze odvolat.

(8) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci zaniká smlouva o důchodovém spoření od počátku.

(9) Smlouva o důchodovém spoření je zaregistrována s účinností k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí, kterým byla tato smlouva zaregistrována, nabylo právní moci.

§ 9a

(1) V případě, že soud pravomocně rozhodne o neplatnosti zaregistrované smlouvy o důchodovém spoření, registrace smlouvy o důchodovém spoření od počátku zaniká.

(2) Penzijní společnost neprodleně sdělí správci pojistného, že soud rozhodl o neplatnosti zaregistrované smlouvy o důchodovém spoření, a nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o důchodovém spoření právní moci, vrátí správci pojistného část výnosu pojistného připadající na poplatníka, jímž uzavřená smlouva o důchodovém spoření byla shledána neplatnou. Penzijní společnost neprodleně po obdržení rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o důchodovém spoření s vyznačenou právní mocí předá jeho kopii správci Centrálního registru.

(3) Výnos pojistného připadající na poplatníka vrácený správci pojistného je z 60 % příjmem státního rozpočtu a tato část se poplatníkovi započítá na jeho úhradu pojistného na důchodové pojištění. Zbylou část správce pojistného vrátí fyzické osobě, jíž uzavřená smlouva o důchodovém spoření byla shledána neplatnou, do 15 dnů ode dne, kdy obdrží příslušnou částku od penzijní společnosti.

§ 10

Registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu

(1) Žádost o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu je pojišťovna povinna podat neprodleně po

a) uzavření smlouvy, nebo

b) uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy v případě, že tato smlouva byla uzavřena na dálku.

(2) Žádost o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Přílohou žádosti je kopie pojistné smlouvy o pojištění důchodu.

(3) Správce Centrálního registru účastníky řízení o jeho zahájení neuvědomuje a není povinen je vyzývat k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

(4) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje pojistnou smlouvu o pojištění starobního důchodu, pokud

a) účastníkovi důchodového spoření byl přiznán starobní důchod ze základního důchodového pojištění a

b) účastník důchodového spoření není pojištěn na základě registrace jiné pojistné smlouvy o pojištění důchodu.

(5) Správce Centrálního registru rozhodnutím zaregistruje pojistnou smlouvu o pojištění sirotčího důchodu, pokud v ní uvedená pojištěná osoba není již pojištěna na základě registrace jiné pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu, která se vztahuje ke stejnému dědickému podílu na prostředcích účastníka, který zemřel.

(6) Správce Centrálního registru v řízení o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu nepřezkoumává platnost smlouvy.

(7) Proti rozhodnutí, kterým byla pojistná smlouva o pojištění důchodu zaregistrována, se nelze odvolat.

(8) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci zaniká pojistná smlouva o pojištění důchodu od počátku.

(9) Pojistná smlouva o pojištění důchodu je zaregistrována s účinností k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém rozhodnutí, kterým byla tato smlouva zaregistrována, nabylo právní moci.

§ 11

Strategie spoření

Účastník ve smlouvě o důchodovém spoření určí strategii spoření, kterou může měnit.

§ 12

Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti

(1) Účastník může převést své prostředky k jiné penzijní společnosti, pokud smlouvu o důchodovém spoření vypověděl, nebo uzavřel s penzijní společností dohodu o skončení smlouvy, a uzavřel další smlouvu o důchodovém spoření.

(2) Převod prostředků podle odstavce 1 může penzijní společnost podmínit zaplacením poplatku podle § 33.

(3) Penzijní společnost je povinna správci Centrálního registru oznámit, že jí byl uhrazen poplatek za převod prostředků nebo že se jí tento poplatek nehradí. Toto oznámení je penzijní společnost povinna učinit elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru, a to do 5 pracovních dnů ode dne

a) úhrady poplatku za převod prostředků, nebo

b) doručení výpovědi smlouvy o důchodovém spoření nebo uzavření dohody o skončení smlouvy podle odstavce 1, v případě, že se poplatek za převod prostředků nehradí.

(4) Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka k jiné penzijní společnosti do 1 měsíce ode dne zaregistrování další smlouvy o důchodovém spoření.

ČÁST TŘETÍ

NÁROKY Z DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ

HLAVA I

VYPOŘÁDÁNÍ NÁROKŮ

§ 13

Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se prostředky účastníka pouze na

a) úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu podle § 14, nebo

b) úhradu 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu podle § 15,

c) úhradu prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových práv do důchodového systému Evropských společenství podle § 15.

§ 15

Úhrada 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu a úhrada všech prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových práv

(1) Pokud účastník požádá o starobní důchod ze základního důchodového pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění a udělí souhlas s převodem 60 % svých prostředků do státního rozpočtu, vyzve Česká správa sociálního zabezpečení nebo orgán sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany anebo Ministerstva spravedlnosti, který bude o žádosti rozhodovat, penzijní společnost, která obhospodařuje prostředky účastníka, k převodu těchto prostředků účastníka do státního rozpočtu. K písemné výzvě k převodu prostředků podle věty první připojí Česká správa sociálního zabezpečení nebo orgán sociálního zabezpečení uvedený ve větě první souhlas účastníka s úhradou a sdělí penzijní společnosti účet určený pro převod prostředků.

(2) Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka podle odstavce 1 do státního rozpočtu nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž jí byla výzva podle odstavce 1 doručena.

(3) Zbývající část prostředků účastníka se použije podle § 13 písm. a).

(4) Pokud účastník důchodového spoření požádá o převod důchodových práv do důchodového systému Evropských společenství nebo jejich institucí podle § 105a zákona o důchodovém pojištění, je penzijní společnost povinna sdělit České správě sociálního zabezpečení na základě její písemné žádosti do 5 pracovních dnů výši prostředků účastníka k datu, kdy její žádost obdržela.

(5) Pokud Česká správa sociálního zabezpečení písemně sdělí penzijní společnosti, že účastník důchodového spoření s převodem svých důchodových práv souhlasí, je penzijní společnost povinna převést prostředky účastníka nejpozději do 1 měsíce od obdržení tohoto sdělení na účet, který Česká správa sociálního zabezpečení ve svém písemném sdělení uvedla. Podrobnější podmínky převodu prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových práv stanoví vláda nařízením.

§ 16

Úmrtí účastníka ve spořící době

(1) Prostředky účastníka se v případě jeho úmrtí za trvání smlouvy o důchodovém spoření stávají předmětem dědictví.

(2) Je-li dědicem fyzická osoba, která k datu úmrtí účastníka nedosáhla 18 let věku (dále jen „nezletilý“), použijí se prostředky účastníka odpovídající dědickému podílu nezletilého na úhradu jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu podle § 18 odst. 1 písm. d). Zákonný zástupce, nebo soudem ustanovený opatrovník nezletilého je povinen pojistnou smlouvu o pojištění sirotčího důchodu ve prospěch nezletilého jako pojištěného uzavřít do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož předmětem bylo určení dědického podílu na prostředcích účastníka, a zaregistrování této smlouvy doložit do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím zaregistrování soudu, který rozhodl o dědictví. Pro převod prostředků účastníka odpovídajících dědickému podílu nezletilého jako úhrady jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu platí obdobně ustanovení § 14 odst. 3.

(3) Je-li dědicem fyzická osoba, která je ke dni úmrtí účastníka starší 18 let a která je k tomuto datu účastníkem důchodového spoření nebo se nejpozději ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož předmětem bylo určení dědického podílu na prostředcích účastníka, stane účastníkem důchodového spoření, převede penzijní společnost prostředky účastníka odpovídající dědickému podílu podle rozhodnutí soudu o dědictví, které nabylo právní moci, na osobní důchodový účet dědice u penzijní společnosti do 1 měsíce ode dne, kdy o to dědic písemně požádal.

(4) Je-li dědicem fyzická osoba, která je ke dni úmrtí účastníka starší 18 let a která k tomuto datu není účastníkem důchodového spoření, a ani se jím do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jehož předmětem bylo určení dědického podílu na prostředcích účastníka, nestane, vyplatí penzijní společnost prostředky účastníka odpovídající dědickému podílu podle rozhodnutí soudu o dědictví, které nabylo právní moci, dědici do 1 měsíce ode dne, kdy o to dědic písemně požádal.

(5) Penzijní společnost je pro účely splnění povinnosti podle odstavců 3 a 4 povinna ověřit u správce Centrálního registru, zda je dědic účastníkem důchodového spoření.

HLAVA II

POJIŠTĚNÍ DŮCHODU

Díl 1

Pojistná smlouva o pojištění důchodu

§ 17

Uzavření pojistné smlouvy o pojištění důchodu

(1) Pojistnou smlouvu o pojištění důchodu může uzavřít pouze pojišťovna, která je podle zákona o pojišťovnictví oprávněna provozovat na území České republiky životní pojištění podle pojistného odvětví zahrnujícího pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet²).

(2) Pojišťovna podle odstavce 1 nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o pojištění důchodu s účastníkem důchodového spoření, kterému vznikl nárok na úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu podle § 14.

(3) Pojistná smlouva o pojištění důchodu musí být uzavřena písemně. Tato smlouva se řídí výhradně českým právem.

(4) Od pojistné smlouvy o pojištění důchodu, která byla zaregistrována v Centrálním registru smluv, nemůže pojišťovna ani pojistník odstoupit, vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení.

(5) Nedílnou součástí pojistné smlouvy o pojištění důchodu jsou pojistné podmínky, které obsahují, mimo náležitostí stanovených zákonem upravujícím pojistnou smlouvu, také pravidla pro výpočet důchodu a úmrtnostní tabulky použité pojišťovnou pro výpočet důchodu, a vysvětlení parametrů vstupujících do tohoto výpočtu. Pojišťovna podá České národní bance na základě její žádosti vysvětlení používaných úmrtnostních tabulek.

(6) Ze zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle zákona upravujícího zprostředkování pojištění je vyloučeno pojištění důchodu podle tohoto zákona. Zprostředkování tohoto pojištění se zakazuje.

§ 18

Druhy důchodů

(1) Z pojistné smlouvy o pojištění důchodu vzniká při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na

a) doživotní starobní důchod,

b) doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let,

c) starobní důchod na dobu 20 let, nebo

d) sirotčí důchod na dobu 5 let.

(2) Důchod podle odstavce 1 je vyplácen v pravidelných měsíčních peněžitých splátkách doživotně nebo po stanovenou dobu, a to v dohodnutém termínu, nejdříve prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni, ke kterému uplyne 15 dnů ode dne převodu prostředků podle § 14 odst. 3. Vyplácený důchod se zvyšuje způsobem a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, a to vždy k 1. dubnu kalendářního roku pro důchody, jejichž vyplácení započalo nejpozději 31. prosince bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, ve kterém má být důchod navýšen. Změna způsobu nebo podmínek podle věty druhé je platná pro smlouvy, které budou uzavřeny dnem nabytí účinnosti této změny nebo později.

(3) V případě, že oprávněné osobě podle § 19 vznikne nárok na důchod, kdy součet pravidelných měsíčních splátek nepřesáhne za kalendářní rok částku 1000 Kč, vyplatí se důchod jednorázově. Částka uvedená ve větě první se zvyšuje o výši růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem pokaždé, když se tento index zvýši o více než 10 procentních bodů oproti roku, v němž došlo k poslednímu zvýšení důchodů, poprvé oproti roku nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto upravenou částku uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji. V případě jednorázové výplaty důchodu podle věty první má pojišťovna nárok pouze na úhradu nákladů vynaložených na výplatu plnění.

(4) Důchod podle odstavce 1 je pojišťovna povinna vyplácet ve lhůtách a způsobem stanovenými v pojistné smlouvě o pojištění důchodu a pojistných podmínkách nebo dohodnutých s příjemcem důchodu.

(5) Je-li důchod podle odstavce 1 vyplácen do zahraničí, může pojišťovna požadovat úhradu odpovídající výši účelně vynaložených nákladů na jeho výplatu. To neplatí, jde-li o výplatu důchodu do jiného členského státu nebo do jiného státu, se kterým Česká republika uzavřela dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení. Úhrada se odečítá z vypláceného důchodu.

§ 19

Oprávněné osoby

(1) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. a) má nárok pouze účastník.

(2) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. b) má nárok účastník a po dobu 3 let ode dne jeho úmrtí osoba určená v pojistné smlouvě o pojištění důchodu. Takto lze určit pouze jednu osobu, kterou je účastník oprávněn měnit. Tato změna je účinná dnem doručení písemného oznámení této změny pojišťovně. Pozůstalostní důchod musí být vyplácen ve stejné výši jakoby byl vyplácen účastníkovi starobní důchod.

(3) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. c) má nárok pouze účastník, a to po dobu 20 let ode dne zahájení výplaty důchodu. V případě úmrtí účastníka přede dnem ukončení výplaty tohoto důchodu se kapitálová hodnota pojištění stává předmětem dědictví.

(4) Na důchod podle § 18 odst. 1 písm. d) má nárok nezletilý podle § 16 odst. 2. V případě úmrtí nezletilého podle věty první přede dnem ukončení výplaty důchodu se kapitálová hodnota pojištění stává předmětem dědictví.

§ 20

Ukončení výplaty důchodu

(1) Výplata důchodu z pojistné smlouvy o pojištění důchodu končí dnem úmrtí účastníka, pokud nevznikl nárok na výplatu jiné oprávněné osobě, smrtí oprávněné osoby, nebo uplynutím stanovené doby.

(2) Došlo-li k převodu prostředků účastníka podle § 14 odst. 3, nedošlo k zahájení výplaty důchodu, účastník zemřel a v pojistné smlouvě o pojištění důchodu neurčil oprávněnou osobu, stávají se převedené prostředky předmětem dědictví. To platí obdobně i v případě, kdy v této době zemře účastník i oprávněná osoba v případě sjednání důchodu podle § 18 odst. 1 písm. b).

§ 21

Nakládání s nároky

S nároky na důchod z pojistné smlouvy o pojištění důchodu a jeho výplatu lze nakládat pouze způsobem, jakým lze nakládat s nároky na starobní důchod a jeho výplatu podle zákona o důchodovém pojištění.

§ 22

Podíly na výnosech a přebytcích pojistného

(1) Pojišťovna je povinna nejméně 90 % výnosů z investování aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z pojištění důchodu, každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů nad rámec zvyšování důchodu podle § 18 odst. 2.

(2) V případě příznivějšího průběhu pojištění důchodu podle § 18 odst. 1 písm. a) a b) se nespotřebovaná část pojistného použije ve prospěch ostatních pojištěných z pojištění důchodu.

(3) Pojišťovna je povinna vždy k 1. dubnu kalendářního roku informovat účastníka způsobem umožňujícím dálkový přístup o výši splátek důchodu v následujícím období. V případě, že účastník požádá o poskytnutí informace podle věty první jiným způsobem, může pojišťovna požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů.

Díl 2

Provozování pojištění důchodu

§ 23

Základní ustanovení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se podmínky provozování pojištění důchodu zákonem upravujícím pojišťovnictví.

(2) Pojišťovna vede účetnictví tak, aby zdroje pro pojištění důchodu a pro ostatní životní pojištění byly oddělené, a celkové příjmy, především pojistné, platby zajistitelů, příjmy z investování, a výdaje, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a provozní náklady, byly rozvrženy podle toho, zda je jejich původem pojištění důchodu nebo ostatní provozovaná životní pojištění. To platí obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků z pojištění důchodu a z ostatních provozovaných životních pojištění, kde pro jednotlivé instrumenty a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny k pojištění důchodu nebo k ostatním životním pojištěním a převody těchto aktiv mezi pojištěním důchodu a ostatními životními pojištěními lze realizovat pouze prodejem mezi portfolii za tržní cenu.

§ 24

Další povinnosti

Pojišťovna předkládá České národní bance výkazy o provozování pojištění důchodu v rozsahu, formě a lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem.

ČÁST ČTVRTÁ

PENZIJNÍ SPOLEČNOST

§ 25

(1) Důchodové spoření může provozovat pouze penzijní společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a povolení k vytvoření důchodových fondů.

(2) Penzijní společnost se při výkonu činnosti podle tohoto zákona řídí pravidly stanovenými zákonem o doplňkovém penzijním spoření pro činnost penzijní společnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Penzijní společnost vykonává činnost podle tohoto zákona s odbornou péčí.

Povolení k vytvoření důchodových fondů

§ 26

(1) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů může podat pouze penzijní společnost.

(2) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření důchodových fondů, jestliže

a) penzijní společnost

1. doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši stanovené tímto zákonem a tento kapitál vytváří podmínky pro řádné obhospodařování důchodových fondů a řádný výkon dalších činností penzijní společnosti,

2. předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty; požadavky na plán obchodní činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření se použijí obdobně ve vztahu k důchodovému spoření,

3. má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování všech důchodových fondů,

b) vedoucí osoby penzijní společnosti splňují podmínky podle § 39 a 40 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

c) osoba, která bude depozitářem důchodového fondu, má vytvořeny věcné, organizační a personální předpoklady k plnění svých povinností a

d) navržené statuty všech důchodových fondů splňují všechny předepsané náležitosti.

(3) Povolení k vytvoření důchodových fondů se uděluje na dobu neurčitou.

(4) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření důchodových fondů je schválení depozitáře důchodových fondů a statutů všech důchodových fondů. Změna depozitáře důchodového fondu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky.

(5) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 27

O žádosti o povolení k vytvoření důchodových fondů rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

Požadavky na kapitál

§ 28

(1) Počáteční kapitál penzijní společnosti pro výkon činnosti, která zahrnuje také provozování důchodového spoření, činí nejméně 300000000 Kč. Počátečním kapitálem se rozumí součet splaceného základního kapitálu a splaceného emisního ážia.

(2) Základní kapitál a emisní ážio lze splatit jen v penězích.

§ 29

(1) Penzijní společnost průběžně udržuje vlastní kapitál ve výši přiměřené prostředkům účastníků.

(2) Vlastní kapitál penzijní společnosti, která provozuje důchodové spoření podle tohoto zákona, je roven alespoň součtu

a) hodnoty 300000000 Kč zvýšené o 0,05 % z hodnoty majetku v obhospodařovaných důchodových fondech, účastnických fondech a transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření převyšujícím 5000000000 Kč; tento součet se nezvyšuje, dosáhne-li výše 700000000 Kč,

b) 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů penzijní společnosti za bezprostředně předcházející účetní období; pokud penzijní společnost vykonává činnost penzijní společnosti po dobu kratší než 1 rok, použije pro výpočet 25 % z hodnoty nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů uvedených v plánu obchodní činnosti,

c) doplňkového vlastního kapitálu, který penzijní společnost drží ke krytí peněžních prostředků na účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu,

d) v případě, že provozuje i doplňkové penzijní spoření podle zákona o doplňkovém penzijním spoření doplňkového vlastního kapitálu, který penzijní společnost drží ke krytí peněžních prostředků na účtu pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku.

(3) Do výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se zahrne celá hodnota majetku ve všech důchodových fondech a ve všech účastnických fondech a transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření obhospodařovaných penzijní společností.

§ 31

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Penzijní společnost uchovává

a) dokumenty týkající se důchodového spoření, včetně smluv a záznamů evidence podle § 70 až 74,

b) záznamy komunikace se zájemcem o uzavření smlouvy o důchodovém spoření (dále jen „zájemce o důchodové spoření“) nebo účastníkem týkající se důchodového spoření,

c) dokumenty a záznamy uvedené v písmenech a) a b), pokud jejím jménem jednal vázaný zástupce penzijní společnosti.

(2) Penzijní společnost uchovává

a) dokumenty podle odstavce 1 písm. a) po celou dobu trvání závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 20 let,

b) záznamy komunikace podle odstavce 1 písm. b) po celou dobu trvání závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 5 let, nebo po dobu nejméně 5 let od poslední komunikace se zájemcem.

To platí i pro osobu, které bylo povolení k činnosti penzijní společnosti odňato, jakož i pro jejího právního nástupce.

§ 32

Úplata penzijní společnosti

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového fondu; tato úplata je tvořena

a) úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech,

b) u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto důchodových fondech.

(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám, zejména

a) úplata za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora,

b) poplatky hrazené bance,

c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti za výkon činností podle § 91 a za správu smluv o důchodovém spoření a související činnosti,

d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry,

e) náklady na propagaci a reklamu,

f) náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření.

(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit

a) 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů,

b) 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,

c) 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,

d) 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v dynamickém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.

(4) Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období.

(5) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je nejvýše 10 % z rozdílu průměrné hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným počtem důchodových jednotek v příslušném období.

(6) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota důchodové jednotky důchodového fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu.

(7) Průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot důchodových jednotek důchodového fondu za každý den příslušného období.

(8) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.

§ 33

Poplatky

(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 32 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za

a) změnu strategie spoření podle § 11,

b) převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti podle § 12,

c) odeslání výpisu důchodového spoření častěji než jednou ročně,

d) poskytování informací jiným způsobem, než stanoví tento zákon.

(2) Výše poplatku za změnu strategie spoření podle odstavce 1 písm. a), která musí odrážet účelně vynaložené náklady na její provedení, činí nejvýše 500 Kč.

(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.

(4) Poplatek za převod podle odstavce 1 písm. b) hradí účastník. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním důchodovém účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.

(5) Výše poplatku za úkony podle odstavce 1 písm. c) a d) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení.

§ 34

Výjimky z placení poplatků za změnu strategie spoření a za převod prostředků účastníka

(1) Změna strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti jsou bezplatné v případě, že prostředky účastníka byly umístěny

a) v důchodovém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám způsobu investování, investičních cílů nebo zvýšení úplaty,

b) v důchodovém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou penzijní společnost podle § 58,

c) ve slučovaných důchodových fondech podle § 60,

d) v důchodovém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou penzijní společností podle § 64 zákona o doplňkovém penzijním spoření.

(2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

a) schválení změny statutu důchodového fondu,

b) povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů podle § 58,

c) povolení sloučení důchodových fondů podle § 60 až 62,

d) schválení sloučení penzijních společností, nebo

e) nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů podle § 99.

(3) Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti je bezplatný, pokud od vzniku účasti na důchodovém spoření u penzijní společnosti do dne doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy uplynulo více než 5 let.

(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní rok, je bezplatná.

§ 35

Úplata za nabízení a zprostředkování důchodového spoření

(1) Výše odměny podle § 32 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 3,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o důchodovém spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o důchodovém spoření.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro změnu smlouvy.

§ 37

Náklady na propagaci, reklamu a podporu prodeje

Náklady penzijní společnosti vynaložené na propagaci, reklamu a podporu prodeje v souvislosti s důchodovým spořením nesmí za kalendářní rok překročit hodnotu tisícinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Do limitu podle věty první se nezahrnují náklady, které penzijní společnost vynaložila na propagaci, reklamu a podporu prodeje v souvislosti s doplňkovým penzijním spořením. V případě, že nelze určit, zda je náklad vynaložený v souvislosti s důchodovým spořením nebo doplňkovým penzijním spořením, zahrne se jeho polovina do limitu podle věty první.

ČÁST PÁTÁ

DEPOZITÁŘ DŮCHODOVÉHO FONDU

§ 38

Základní ustanovení

(1) Depozitář důchodového fondu (dále jen „depozitář“) eviduje majetek v důchodovém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v důchodovém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářskou smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem důchodového fondu. Depozitář vykonává tyto funkce také ve vztahu k peněžním prostředkům na účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu.

(2) Depozitářem mohou být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí mít stejného depozitáře.

(3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností (dále jen „depozitářská smlouva“).

(4) V depozitářské smlouvě si depozitář a penzijní společnost sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.

(5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se

a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo

b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.

(7) Depozitář neprodleně písemně informuje Českou národní banku a penzijní společnost o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.

(8) Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost neprodleně

a) pozastaví nakládání se svým majetkem v důchodovém fondu a připisování a odepisování důchodových jednotek důchodového fondu, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,

b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem v důchodovém fondu a připisování a odepisování důchodových jednotek důchodového fondu zašle České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách.

(9) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy, pro úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu dávek vzniklých ze smluv o důchodovém spoření a pro převod prostředků účastníků na základě tohoto zákona.

(10) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři, likvidátorovi penzijní společnosti nebo insolvenčnímu správci penzijní společnosti.

§ 39

Činnost depozitáře

(1) Depozitář

a) zajišťuje úschovu majetku v důchodovém fondu nebo, pokud to povaha věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku,

b) eviduje a kontroluje pohyb veškerého majetku v důchodovém fondu, peněžních prostředků důchodového fondu a peněžních prostředků na účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu,

c) kontroluje, zda důchodové jednotky důchodového fondu jsou připisovány a odepisovány (§ 74) v souladu s tímto zákonem, statutem důchodového fondu a smlouvami s účastníky,

d) kontroluje, zda aktuální hodnota důchodové jednotky důchodového fondu je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,

e) provádí pokyny penzijní společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek v důchodovém fondu, které nejsou v rozporu s tímto zákonem, statutem důchodového fondu nebo depozitářskou smlouvou,

f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v důchodovém fondu v obvyklé lhůtě,

g) kontroluje, zda výnos z majetku v důchodovém fondu je používán v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,

h) kontroluje, zda majetek v důchodovém fondu je nabýván a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,

i) kontroluje postup při oceňování majetku v důchodovém fondu a závazků důchodového fondu v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,

j) kontroluje, zda převod prostředků účastníka probíhá v souladu s tímto zákonem a s oznámením správce Centrálního registru podle § 12 odst. 4 nebo § 14 odst. 3 nebo sdělením České správy sociálního zabezpečení nebo orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 1 nebo sdělením České správy sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 5,

k) kontroluje, zda byla úplata za obhospodařování majetku v důchodovém fondu vypočtena v souladu s tímto zákonem a se statutem důchodového fondu.

(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje důchodového fondu svěřené depozitáři do úschovy podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(3) Rozsah činností depozitáře podle odstavce 1 a případy, kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 40

Povinnosti penzijní společnosti vůči depozitáři

Penzijní společnost

a) zřídí u depozitáře účty, které potřebuje k uložení veškerých peněžních prostředků v důchodovém fondu a pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu,

b) předá depozitáři statut důchodového fondu, který obhospodařuje, a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,

c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře nebo na účet zřízený podle písmene e),

d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu podle písmene e),

e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u regulované banky nebo pobočky regulované banky, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,

f) svěřuje veškerý majetek v důchodových fondech, které obhospodařuje, depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 39 odst. 1 písm. a),

g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci majetku v důchodových fondech a na účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,

h) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,

i) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem důchodového fondu stanovených podmínek pro důchodové spoření.

§ 41

Pravidla jednání depozitáře

(1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut důchodového fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, neprodleně projedná toto zjištění s penzijní společností, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut důchodového fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.

(3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu důchodové jednotky nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace důchodového fondu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a penzijní společnosti.

(4) Pokud penzijní společnost na žádost depozitáře neprokáže splnění zákonem, smlouvami s účastníky, depozitářskou smlouvou nebo statutem důchodového fondu stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.

(5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn penzijní společnosti odporuje tomuto zákonu, statutu důchodového fondu, smlouvě s účastníkem nebo depozitářské smlouvě, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s penzijní společností.

(6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že penzijní společnost svým pokynem porušila významně tento zákon, statut důchodového fondu nebo depozitářskou smlouvu, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance. Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů účastníků, požádá písemně nejdéle na dobu 3 pracovních dnů

a) centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, o pozastavení výkonu práva osoby zúčastněné na transakci, která může poškodit zájmy účastníků, nakládat s cennými papíry nebo investičními nástroji vedenými na účtu této osoby,

b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy účastníků.

(8) Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle České národní bance.

(9) Žádosti podle odstavce 7 jsou uvedené osoby povinny vyhovět.

(10) Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 8, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.

(11) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu účastníků důchodového fondu.

(12) Depozitář odpovídá penzijní společnosti a účastníkům důchodového fondu za škodu způsobenou porušením jeho povinnosti vyplývající z právního předpisu, statutu důchodového fondu nebo depozitářské smlouvy. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Odpovědnost penzijní společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v důchodovém fondu tím není dotčena.

(13) Poruší-li depozitář svou povinnost, je povinen nahradit škodu tím způsobenou, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

(14) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli depozitáře a brání mu ve splnění jeho povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by depozitář tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídal.

ČÁST ŠESTÁ

DŮCHODOVÝ FOND

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 42

(1) Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do důchodového fondu z

a) částí výnosů pojistného připadajících na účastníky převedených na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu,

b) prostředků účastníků převedených z jiného důchodového fondu.

(2) Důchodový fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka, a to v poměru podle počtu důchodových jednotek. Na důchodový fond, majetek v důchodovém fondu, hospodaření s majetkem v důchodovém fondu a na jiná práva a povinnosti týkající se důchodového fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v důchodovém fondu ani zrušení důchodového fondu.

(3) Majetek v důchodovém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků tohoto fondu. Majetek v důchodovém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(4) Důchodový fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto zákonem důchodovému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem důchodovému fondu je právem penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(5) Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním majetku v důchodovém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v důchodovém fondu hradí penzijní společnost z majetku v důchodovém fondu; tím není dotčeno ustanovení § 32 odst. 2.

(6) Pro účely úpravy investování důchodového fondu se rozumí

a) renomovanou ratingovou agenturou všeobecně známá ratingová agentura, jíž vydávané ratingy se obvykle používají jako reference na mezinárodních finančních trzích, a která je vedena na seznamu renomovaných ratingových agentur, který Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách,

b) uznanou ratingovou agenturou ratingová agentura, která je zapsána do seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankou³) nebo která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách⁴),

c) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování důchodového fondu aktiva.

§ 43

Penzijní společnost, která provozuje důchodové spoření, vytvoří a obhospodařuje 4 důchodové fondy, a to

a) důchodový fond státních dluhopisů podle § 46,

b) konzervativní důchodový fond podle § 47,

c) vyvážený důchodový fond podle § 48,

d) dynamický důchodový fond podle § 49.

§ 44

(1) Název důchodového fondu obsahuje označení „důchodový fond státních dluhopisů“, „konzervativní důchodový fond“, „vyvážený důchodový fond“ nebo „dynamický důchodový fond“.

(2) Osoba, která nemá povolení k vytvoření důchodových fondů, nesmí při svém podnikání používat označení „důchodový fond“ nebo jiné zaměnitelné označení.

(3) Název důchodového fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v tomto důchodovém fondu.

HLAVA II

STATUT DŮCHODOVÉHO FONDU

§ 45

(1) Statut důchodového fondu je dokument, který obsahuje ve srozumitelné formě

a) informace o způsobu investování důchodového fondu,

b) další informace nezbytné pro účastníka k přesnému a správnému posouzení jeho rozhodnutí o umístění prostředků účastníka do tohoto důchodového fondu,

c) vysvětlení rizik spojených s důchodovým spořením,

d) lhůty pro oceňování majetku a závazků podle § 63,

e) další informace stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Statut důchodového fondu, který schvaluje Česká národní banka, je pro penzijní společnost závazný.

(3) Údaje uvedené ve statutu důchodového fondu musí být průběžně aktualizovány.

(4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách schválený statut důchodového fondu, který obhospodařuje, a každou jeho změnu.

(5) Pravidla pro přijímání statutu důchodového fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. S výjimkou změn uvedených v odstavci 6 je třeba ke každé změně statutu důchodového fondu předchozí schválení Českou národní bankou, jinak je tato změna neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní banka neschválí změnu statutu důchodového fondu, pokud by jí mohly být ohroženy zájmy účastníků tohoto důchodového fondu.

(6) Ke změně statutu důchodového fondu není třeba její předchozí schválení Českou národní bankou, je-li jejím předmětem

a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se penzijní společnosti, důchodového fondu nebo depozitáře,

b) informace o výkonnosti či o skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření důchodového fondu, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci, nebo

c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů účastníků.

(7) Žádost o schválení statutu důchodového fondu a jeho změn se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné pro posouzení, zda statut důchodového fondu obsahuje všechny předepsané náležitosti, a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy účastníků tohoto fondu.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) minimální náležitosti statutu důchodového fondu podle odstavce 1,

b) rozsah změn statutu důchodového fondu, které nepodléhají předcházejícímu schválení Českou národní bankou podle odstavce 6,

c) vzor tiskopisu podle odstavce 7 a obsah jeho příloh.

HLAVA III

ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO FONDU

§ 46

Důchodový fond státních dluhopisů

(1) Důchodový fond státních dluhopisů investuje pouze do

a) dluhopisů, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka,

b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je jiný členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo centrální banka takového státu a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede,

d) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka, nebo

e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky, u regulované banky.

(2) Důchodový fond státních dluhopisů investuje alespoň 90 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. a) až d). Důchodový fond státních dluhopisů může do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) investovat nejvýše 30 % hodnoty svého majetku. Ustanovení § 53 se na důchodový fond státních dluhopisů nevztahuje.

(3) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v důchodovém fondu státních dluhopisů prostřednictvím výběru takových investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.

(4) Důchodový fond státních dluhopisů využívá techniky a nástroje sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v důchodovém fondu v souladu s § 52 pouze k řízení měnového a úrokového rizika. Majetek v důchodovém fondu státních dluhopisů musí být plně zajištěn proti měnovému riziku.

§ 47

Konzervativní důchodový fond

(1) Konzervativní důchodový fond investuje pouze do

a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), nebo centrální banka takového státu, jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), nebo centrální banka takového státu, jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

c) dluhopisů, obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede,

d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky jiných než podle písmene a) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

e) nástrojů peněžního trhu jiných než podle písmene b) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

f) cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který splňuje podmínky podle odstavce 2, nebo

g) vkladů uvedených v § 46 odst. 1 písm. e).

(2) Podílový fond podle odstavce 1 písm. f) musí splňovat následující podmínky:

a) podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu,

b) jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy; hlavního cíle lze dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bank,

c) zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne,

d) v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku,

e) investuje pouze do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová agentura mu přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury; podmínka ratingových kategorií musí být splněna u každé uznané ratingové agentury, která tomuto nástroji peněžního trhu rating přidělila.

(3) Konzervativní důchodový fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).

(4) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v konzervativním důchodovém fondu prostřednictvím výběru takových investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.

(5) Konzervativní důchodový fond využívá techniky a nástroje sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v důchodovém fondu v souladu s § 52 pouze k řízení měnového a úrokového rizika.

(6) Majetek v konzervativním důchodovém fondu musí být plně zajištěn proti měnovému riziku.

§ 48

Vyvážený důchodový fond

(1) Vyvážený důchodový fond investuje pouze do

a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat konzervativní důchodový fond; u investičních nástrojů podle § 47 odst. 1 písm. a) a d) se v případě vyváženého důchodového fondu vyžaduje rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi 7 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a u nástrojů peněžního trhu podle § 47 odst. 1 písm. b) a e) se v případě vyváženého důchodového fondu vyžaduje rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou nejhorší ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury,

b) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě přijatých k obchodovaní na evropském regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě nebo na zahraničním trhu obdobném regulovaném trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže je tento zahraniční trh uveden v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném Českou národní bankou, nebo se s nimi obchoduje na takovém zahraničním trhu, nebo

c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy.

(2) Vyvážený důchodový fond investuje nejvýše 40 % hodnoty svého majetku do

a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě,

b) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který investuje převážně do akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo

c) jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě nebo od akciových indexů.

(3) Ustanovení § 47 odst. 5 se na vyvážený důchodový fond vztahuje obdobně. Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 25 % hodnoty majetku ve vyváženém důchodovém fondu.

§ 49

Dynamický důchodový fond

(1) Dynamický důchodový fond investuje pouze do

a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat vyvážený důchodový fond; u investičních nástrojů podle § 47 odst. 1 písm. a) a d) se v případě dynamického důchodového fondu vyžaduje rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi 9 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a u nástrojů peněžního trhu podle § 47 odst. 1 písm. b) a e) se v případě dynamického důchodového fondu vyžaduje rating vydaný uznanou ratingovou agenturou, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury, nebo

b) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, obhospodařuje-li tyto zahraniční investiční fondy osoba podléhající dohledu orgánu dohledu členského státu.

(2) Dynamický důchodový fond investuje nejvýše 80 % hodnoty svého majetku do

a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě,

b) cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování a zahraničními investičními fondy srovnatelnými s fondy kolektivního investování, které investují převážně do akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo

c) jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě nebo od akciových indexů.

(3) Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 50 % hodnoty majetku v dynamickém důchodovém fondu.

§ 50

Skladba majetku v důchodovém fondu

(1) Důchodový fond investuje prostředky účastníka do aktiv přípustných podle § 46 až 49 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním.

(2) Důchodový fond nesmí investovat do investičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako penzijní společnost.

(3) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 47 odst. 1 písm. a) a b), jejichž eminentem je Česká republika nebo Česká národní banka, se požadavek na rating neuplatní, a to i pro účely § 48 odst. 1 písm. a) a § 49 odst. 1 písm. a).

§ 51

Vnitřní postupy pro kontrolu rizik

Důchodový fond je povinen

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 52,

c) zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika zejména z hlediska regionálního, sektorového a měnového.

§ 52

Podmínky sjednávání finančních derivátů

(1) Důchodový fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se důchodový fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu.

(2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu.

(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 53 vezme důchodový fond v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů.

(4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(5) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje finanční derivát, důchodový fond tento finanční derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu důchodový fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může důchodový fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,

b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty

§ 53

Investiční limity vůči jedné osobě

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž eminentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

(2) Vklady důchodového fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu.

(3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty, které nejsou přijaty k obchodování na trzích uvedených v § 48 odst. 1 písm. b), nesmí překročit

a) 10 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, pokud je druhou smluvní stranou regulovaná banka, nebo

b) 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, pokud je druhou smluvní stranou jiná osoba.

(4) Součet hodnot investic důchodového fondu vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v důchodovém fondu.

(5) Pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní společnost obhospodařující tento důchodový fond, až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž důchodový fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejíchž eminentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

(6) Pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 47 odst. 1 písm. a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní banka.

(7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v důchodovém fondu.

(8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern.

§ 54

Investování do cenných papírů kolektivního investování

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v důchodovém fondu do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.

(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 35 % hodnoty majetku v důchodovém fondu do cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy.

(3) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, s výjimkou vyváženého fondu, do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na důchodový fond státních dluhopisů.

§ 55

Podíly na jiných osobách a emisích investičních nástrojů

(1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných vyvážených a dynamických důchodových fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta.

(2) Penzijní společnost může do majetku v důchodovém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu

a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

c) cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování,

d) nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

§ 56

Dočasné výjimky z limitů investování

(1) Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v důchodovém fondu podle § 46 až 55 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v majetku tohoto důchodového fondu.

(2) Pokud to je uvedeno ve statutu důchodového fondu, může se penzijní společnost při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlit od omezení stanovených v § 46 až 55 na dobu nejdéle 48 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření tohoto důchodového fondu. Na počátku tohoto období investuje důchodový fond pouze do vkladů uvedených v § 46 odst. 1 písm. e), cenných papírů vydávaných podílovým fondem uvedeným v § 47 odst. 2 a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je osoba uvedená v § 46 odst. 1 písm. d) a v § 47 odst. 1 písm. b) nebo c) a ve svém statutu stanoví postupné přizpůsobování se požadavkům uvedeným v § 46 až 55.

(3) Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v důchodovém fondu podle § 46 až 55 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva podle odstavce 1, musí s přihlédnutím k zájmům účastníků v tomto důchodovém fondu zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku v tomto fondu s § 46 až 55.

§ 57

Omezení nakládání s majetkem v důchodovém fondu

(1) Důchodový fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu. Důchodový fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím není dotčen § 52.

(2) Majetek v důchodovém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky nebo úvěru, k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím není dotčen § 52.

(3) Důchodový fond nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního nástroje, který není v majetku tohoto důchodového fondu.

HLAVA IV

PŘEVOD OBHOSPODAŘOVÁNÍ VŠECH DŮCHODOVÝCH FONDŮ A JEJICH SLOUČENÍ

§ 58

Převod obhospodařování všech důchodových fondů

(1) Penzijní společnost nemůže převést obhospodařování důchodového fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní společnost však může s předchozím povolením České národní banky převést obhospodařování všech důchodových fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost.

(2) Převodem obhospodařování všech důchodových fondů není dotčena odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při obhospodařování důchodových fondů, jejichž obhospodařování bylo převedeno (dále jen „převedené důchodové fondy“).

(3) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů může podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti obhospodařuje důchodové fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno (dále jen „převáděné důchodové fondy“).

(4) Účastníky řízení o převodu obhospodařování důchodových fondů na základě žádosti podle odstavce 3 jsou žadatel, penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování důchodových fondů převedeno, a depozitáři důchodových fondů obou penzijních společností.

(5) Česká národní banka udělí povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných důchodových fondů. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů je i schválení změny depozitáře. Statuty převedených důchodových fondů jsou od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost. Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o důchodovém spoření uzavřených převádějící penzijní společností. Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a jejich právu podle § 34 odst. 1 písm. b).

(6) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 59

Přechod povolení k vytvoření důchodových fondů

Převedením obhospodařování všech důchodových fondů na jinou penzijní společnost povolení k vytvoření těchto důchodových fondů přechází na tuto přejímající penzijní společnost. Přejímající penzijní společnost postupuje ve vztahu k těmto důchodovým fondům podle § 60.

§ 60

Sloučení důchodových fondů

(1) Penzijní společnost, na kterou bylo převedeno obhospodařování všech důchodových fondů jiné penzijní společnosti, je povinna nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 58 odst. 5 podat žádost o povolení sloučení důchodových fondů stejného typu tak, aby obhospodařovala 1 důchodový fond státních dluhopisů, 1 konzervativní důchodový fond, 1 vyvážený důchodový fond a 1 dynamický důchodový fond.

(2) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 1 jsou žadatel a depozitář slučovaných důchodových fondů.

(3) Česká národní banka nepovolí sloučení důchodových fondů, pokud

a) tím jsou ohroženy zájmy účastníků slučovaných důchodových fondů, nebo

b) je to nevhodné z hlediska složení majetku v důchodových fondech navržených ke sloučení.

(4) Neudělí-li Česká národní banka povolení ke sloučení důchodových fondů podle odstavce 3, stanoví penzijní společnosti v rozhodnutí o neudělení povolení lhůtu k předložení nové žádosti o sloučení důchodových fondů a uloží penzijní společnosti povinnost přijmout opatření směřující k odstranění důvodů, pro které nebylo povolení ke sloučení důchodových fondů uděleno.

§ 61

(1) Důchodový fond, který sloučením podle § 60 zaniká, se dnem stanoveným v rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení důchodových fondů zrušuje bez likvidace a majetek v něm obsažený se stává součástí majetku přejímajícího důchodového fondu. Důchodový fond nelze zrušit s likvidací. Pokud v rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení důchodových fondů není uveden den zániku zrušovaného důchodového fondu, zaniká tento důchodový fond uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Dnem zániku důchodového fondu se jeho účastníci stávají účastníky přejímajícího důchodového fondu.

(3) Žadatel uveřejní na svých internetových stránkách neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se povoluje sloučení důchodových fondů, toto rozhodnutí, statuty přejímajících důchodových fondů a informaci o možnosti účastníků uplatnit právo podle § 34 odst. 1 písm. c).

(4) Žádost o povolení sloučení důchodových fondů se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 62

Ke dni zániku důchodového fondu podle § 61 je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto důchodového fondu podle zákona o účetnictví.

HLAVA V

DALŠÍ POVINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU V DŮCHODOVÉM FONDU

§ 63

Oceňování majetku v důchodovém fondu a závazků důchodového fondu

(1) Investiční nástroje v majetku v důchodovém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu důchodového fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 týden.

(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv uzavřených na účet důchodového fondu musí být pravidelně oceňovány, a to ve lhůtách uvedených ve statutu důchodového fondu, nejméně však jedenkrát ročně.

(3) Důchodový fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky.

(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v důchodovém fondu se oceňují reálnou hodnotou.

(5) Způsob stanovení reálné hodnoty majetku v důchodovém fondu a závazků důchodového fondu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 64

Obhospodařování majetku v důchodovém fondu za nejlepších podmínek

(1) Penzijní společnost obhospodařuje majetek v důchodovém fondu za nejlepších podmínek, přičemž s přihlédnutím ke skladbě majetku v důchodovém fondu, povaze a vlastnostem investičního nástroje, který má být předmětem transakce, jakož i povaze převodních míst, na nichž lze transakci s investičním nástrojem provést, zohlední zejména

a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě,

b) celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami,

c) rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést,

d) objem transakce,

e) podmínky pro vypořádání,

f) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za nejlepších podmínek.

(2) K zajištění obhospodařování majetku v důchodovém fondu za nejlepších podmínek penzijní společnost zavede a udržuje organizační uspořádání a pravidla pro obhospodařování majetku v důchodovém fondu, která zahrnují alespoň

a) určení relativní důležitosti penzijní společností vybraných faktorů uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní důležitosti,

b) podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou transakce týkající se různých investičních nástrojů prováděny, a popis skutečností, které ovlivnily penzijní společnost při výběru těchto převodních míst.

(3) Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně účinnost organizačního uspořádání a pravidel pro obhospodařování majetku v důchodovém fondu za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků, zejména je povinna ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech pro obhospodařování majetku v důchodovém fondu umožňují i nadále v souladu s odstavcem 2 písm. a) obhospodařovat majetek v důchodovém fondu za nejlepších podmínek. Přezkoumání pravidel provádí penzijní společnost neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout provedením transakce s investičním nástrojem nejlepší možný výsledek, nejméně však jednou ročně.

(4) V případě, že penzijní společnost při obhospodařování majetku v důchodovém fondu předává pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat srovnatelná pravidla pro obhospodařování majetku za nejlepších podmínek s pravidly podle odstavců 1 až 4, není penzijní společnost povinna hodnotit pravidla pro obhospodařování majetku této osoby.

(5) Penzijní společnost jedná při obhospodařování majetku v důchodovém fondu s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto důchodového fondu.

§ 65

Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku v důchodovém fondu sporné, zda penzijní společnost jednala s odbornou péčí a v zájmu účastníků důchodového fondu, nese důkazní břemeno penzijní společnost.

§ 66

Účtování o majetku v důchodovém fondu

(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v důchodovém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních důchodových fondů a účastnických fondů a transformovaných fondů podle zákona o doplňkovém penzijním spoření.

(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona o účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé důchodové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý důchodový fond samostatně.

§ 67

Výroční a pololetní zpráva důchodového fondu

Penzijní společnost je povinna vypracovat, uveřejnit a zaslat České národní bance výroční a pololetní zprávu za každý obhospodařovaný důchodový fond; ustanovení o výroční a pololetní zprávě za obhospodařované účastnické fondy podle zákona o doplňkovém penzijním spoření se použijí obdobně.

HLAVA VI

INFORMAČNÍ POVINNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO FONDU

§ 68

Uveřejňování informací

(1) Penzijní společnost uveřejňuje ve lhůtách a periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem na svých internetových stránkách informace o každém důchodovém fondu, který obhospodařuje, nejméně však

a) aktuální hodnotu důchodové jednotky důchodového fondu,

b) aktuální hodnotu fondového vlastního kapitálu důchodového fondu,

c) aktuální celkový počet důchodových jednotek evidovaných na osobních důchodových účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto důchodovému fondu,

d) informaci o skladbě majetku v důchodovém fondu a struktuře investičních nástrojů v portfoliu důchodového fondu,

e) informaci o výsledku hospodaření důchodového fondu.

(2) Informace podle odstavce 1 penzijní společnost také zpřístupní veřejnosti ve svém sídle.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle odstavce 1.

§ 69

Informování České národní banky

(1) Penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a) každé změně skutečností, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení k vytvoření důchodového fondu; jedná-li se o změnu statutu důchodového fondu, předloží penzijní společnost České národní bance jeho nové úplné znění a zvlášť text změny,

b) každé skutečnosti, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky, nebo která může významně zhoršit hospodářskou situaci penzijní společnosti,

c) překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu důchodového fondu.

(2) Penzijní společnost je povinna předložit České národní bance nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly úzce propojeny.

(3) Penzijní společnost zasílá České národní bance ve lhůtách a periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného důchodového fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto důchodovém fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací podle odstavce 3.

ČÁST SEDMÁ

EVIDENCE

HLAVA I

OSOBNÍ DŮCHODOVÝ ÚČET A DŮCHODOVÁ JEDNOTKA

Díl 1

Osobní důchodový účet

§ 70

Penzijní společnost vede pro každého účastníka osobní důchodový účet, na kterém eviduje prostředky účastníka a důchodové jednotky účastníka v jednotlivých důchodových fondech.

§ 71

(1) Osobní důchodový účet se skládá z peněžního podúčtu a z majetkového podúčtu.

(2) Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost

a) část výnosu pojistného připadající na účastníka převedenou na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle § 13 v případě, že neprobíhají z účtu důchodového fondu, a datum jejího přijetí,

b) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny jako dědictví podle § 16 odst. 3,

c) datum a hodnotu prostředků účastníka převedených od jiné penzijní společnosti,

d) hodnotu prostředků účastníka, za které dosud nebyly připsány důchodové jednotky,

e) hodnotu prostředků účastníka, které jsou určeny k převedení k jiné penzijní společnosti podle § 12,

f) hodnotu prostředků účastníka, které ještě nebyly převedeny jako úhrada podle § 14 až 16,

g) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny k jiné penzijní společnosti podle § 12,

h) datum a hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny jako úhrada podle § 14 až 16,

i) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.

(3) Na majetkovém podúčtu eviduje penzijní společnost

a) počet a hodnotu připsaných důchodových jednotek podle jednotlivých důchodových fondů a datum jejich připsání,

b) počet a hodnotu odepsaných důchodových jednotek podle jednotlivých důchodových fondů a datum jejich odepsání,

c) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.

(4) Osobní důchodový účet dále obsahuje

a) jeho číselné označení,

b) datum jeho zřízení,

c) identifikační údaje účastníka.

Díl 2

Důchodová jednotka

§ 72

(1) Důchodová jednotka představuje podíl na majetku v důchodovém fondu.

(2) Hodnota důchodové jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje se s přesností na 4 desetinná místa. První den, kdy penzijní společnost začne vytvářet důchodový fond, je počáteční hodnota důchodové jednotky 1 Kč. Po tomto dni stanovuje aktuální hodnotu důchodové jednotky penzijní společnost podle § 73.

§ 73

(1) Aktuální hodnota důchodové jednotky se stanoví jako hodnota fondového vlastního kapitálu důchodového fondu, ve které se zohlední odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní kapitál důchodového fondu, ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky dělená počtem všech důchodových jednotek evidovaných na osobních důchodových účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto důchodovém fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky.

(2) Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál důchodového fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky podle odstavce 1 rozumí úplata podle § 32 a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu reálné hodnoty majetku a závazků.

(3) Důchodový fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu důchodové jednotky nejméně jednou týdně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

§ 74

(1) Penzijní společnost ke dni připsání prostředků účastníka na účet důchodového fondu připíše na majetkový podúčet počet důchodových jednotek odpovídající podílu hodnoty připsaných prostředků a aktuální hodnoty důchodové jednotky důchodového fondu a z peněžního podúčtu odepíše peněžitou částku odpovídající počtu připsaných důchodových jednotek násobenou aktuální hodnotou důchodové jednotky důchodového fondu.

(2) Penzijní společnost odepíše z majetkového podúčtu důchodové jednotky a na peněžní podúčet účastníka připíše peněžitou částku odpovídající počtu odepsaných důchodových jednotek násobenou aktuální hodnotou důchodové jednotky důchodového fondu, a to ke dni

a) doručení rozhodnutí o zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění důchodu,

b) doručení výzvy o převod 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu nebo sdělení o převodu důchodových práv podle § 15,

c) doručení žádosti o převod prostředků nebo o výplatu podle § 16,

d) doručení žádosti účastníka o převod jeho prostředků účastníka do jiného důchodovému fondu téže penzijní společnosti,

e) doručení rozhodnutí o zaregistrování další smlouvy o důchodovém spoření.

ČÁST OSMÁ

PRAVIDLA JEDNÁNÍ S ÚČASTNÍKY

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Díl 1

Obecné pravidlo jednání s účastníkem

§ 75

Penzijní společnost jedná s účastníkem kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu.

Díl 2

Přípustnost poplatku, odměny nebo nepeněžité výhody, která může vést k porušení obecného pravidla jednání s účastníkem

§ 76

Penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo výkonem činností uvedených v § 91 odst. 2 přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinností vyplývajících z § 75.

§ 77

(1) Pobídka je v mezích § 75 a 76 přípustná, pokud je hrazena

a) účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v rozporu s § 76, nebo

b) třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či za třetí stranu a

1. účastník byl před provedením činnosti uvedené v § 91 odst. 2 jasně, srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem,

2. pobídka přispívá ke zlepšení kvality činnosti uvedené v § 91 odst. 2 nebo důchodového spoření,

3. pobídka není v rozporu s povinností podle § 76.

(2) Přípustná je pobídka, která umožní výkon činnosti uvedené v § 91 odst. 2 nebo důchodové spoření nebo je pro tyto účely nutná a jejíž povaha není v rozporu s povinností podle § 75.

(3) Penzijní společnost může uveřejnit informace podle odstavce 1 písm. b) i v podobě souhrnného popisu podmínek pobídky.

Díl 3

Jednání ve vztahu k zájemci o důchodové spoření

§ 78

Povinnosti ve vztahu k účastníkovi stanovené v části osmé plní penzijní společnost v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o důchodové spoření.

HLAVA II

KOMUNIKACE S ÚČASTNÍKEM

Díl 1

Obecné povinnosti při komunikaci s účastníkem

§ 79

(1) Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. Tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené právním předpisem upravujícím ochranu spotřebitele.

(2) Při komunikaci s účastníkem je penzijní společnost dále povinna zajistit, aby

a) z obsahu komunikace byly zřejmé identifikační údaje penzijní společnosti, a to alespoň obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby,

b) obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s důchodovým spořením ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností, aniž by současně výrazně a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s důchodovým spořením ve fondech této penzijní společnosti spojena,

c) obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval skutečnosti, informace nebo upozornění důležité pro účastníka.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace účastníkovi, týká-li se

a) vysvětlení fungování systému důchodového spoření a důsledků spojených s účastí v tomto systému,

b) srovnání penzijních společností a jejich strategií spoření, způsobu investování důchodových fondů, jakož i návrhů smluv o důchodovém spoření penzijních společností,

c) údaje o výnosu důchodového spoření u penzijní společnosti dosaženém v minulosti a

d) údaje o očekávaném budoucím výnosu.

(4) Před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření a před každou její změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o důchodovém spoření a důvody, na kterých penzijní společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi.

(5) Součástí dokumentu podle odstavce 4 je též kontrolní seznam obsahující přehled informací podle odstavce 3 a § 80 až 85, jež penzijní společnost poskytla účastníkovi.

§ 80

(1) U propagačního sdělení penzijní společnost dále zajistí, aby jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které účastníkovi při výkonu činnosti poskytla, z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o propagační sdělení, a aby propagační sdělení zachovávalo vyváženost ve zdůraznění nápadnosti a zřetelnosti informací týkajících se výhod a rizik investice v rámci důchodového spoření ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností.

(2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy o důchodovém spoření, který penzijní společnost činí nebo rozšiřuje, musí toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených v § 83 odst. 1, ledaže je z propagačního sdělení nebo návrhu zřejmé, kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit.

§ 81

Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem přihlíží k tomu, jak by vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka.

Díl 2

Informování účastníků

§ 82

Obsah informací, způsob jejich podávání a lhůty pro jejich podávání

(1) Penzijní společnost informuje účastníka o

a) svých identifikačních údajích a základních informacích souvisejících s jí vykonávanými činnostmi,

b) systému důchodového spoření a důsledcích spojených s účastí na důchodovém spoření, včetně možných rizik, která mohou být spojena s důchodovým spořením,

c) celkové úplatě za obhospodařování a dalších poplatcích, včetně případů, kdy se poplatky neplatí, daních placených prostřednictvím penzijní společnosti, a jiných souvisejících nákladech,

d) pobídkách podle § 76,

e) způsobu ochrany majetku účastníka,

f) obsahu smlouvy o důchodovém spoření a statutu důchodového fondu,

g) nárocích z důchodového spoření, včetně informací o nabídkách pojišťoven nabízejících pojištění důchodu podle § 24 odst. 2, 4 a 5,

h) strategii spoření a struktuře majetku v důchodovém fondu,

i) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až i),

j) povolení převodu obhospodařování důchodových fondů podle § 58,

k) povolení sloučení důchodových fondů podle § 60 až 62,

l) nařízení převodu důchodových fondů podle § 99.

(2) Penzijní společnost je povinna účastníka informovat o výjimkách z placení poplatků za převod prostředků účastníka podle § 34.

(3) Lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat účastníky o skutečnostech uvedených v odstavci 1, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, penzijní společnost poskytuje účastníkovi informace na trvalém nosiči informací; poskytnutím na trvalém nosiči informací se rozumí poskytnutí informací v listinné podobě, nebo jakýmkoli způsobem, který umožňuje účastníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to pouze, pokud jejich poskytnutí tímto způsobem je přiměřené praxi, kterou mezi sebou penzijní společnosti a účastník zavedli; v případě, že jsou tyto informace poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud účastník může tyto informace tímto způsobem získat, a s jejich poskytnutím takovým způsobem udělil účastník souhlas.

Sdělení klíčových informací pro účastníky

§ 83

(1) Sdělení klíčových informací pro účastníky (dále jen „sdělení klíčových informací“) je dokument obsahující stručné základní charakteristiky systému důchodového spoření včetně důsledků spojených s účastenstvím na tomto systému a stručné základní charakteristiky důchodového fondu, které jsou nezbytné pro účastníky k odpovědnému posouzení svého účastenství v systému důchodového spoření a povahy a rizik důchodového fondu, který je jim nabízen, zpracované formou srozumitelnou osobě uvedené v § 81.

(2) Sdělení klíčových informací důchodového fondu vždy obsahuje

a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace pro účastníky,

b) označení penzijní společnosti a důchodového fondu, ke kterému se vztahuje,

c) popis

1. investičních cílů důchodového fondu,

2. způsobu investování důchodového fondu,

3. historické výkonnosti důchodového fondu, popřípadě její kvalifikovaný odhad,

4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do důchodového fondu,

d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s účastenstvím v důchodovém fondu,

e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace týkající se daného důchodového fondu, včetně statutu důchodového fondu, výroční zprávy a pololetní zprávy důchodového fondu a sdělení o právu vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě.

(3) Sdělení klíčových informací

a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo klamavé informace,

b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu důchodového fondu,

c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými důchodovým fondem.

(4) Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací důchodového fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Důchodový fond zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bance.

(5) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací systému důchodového spoření a důchodového fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování, stanoví vláda nařízením.

§ 84

(1) Sdělení klíčových informací musejí být každému účastníkovi poskytnuta na trvalém nosiči informací a uveřejněna ve lhůtách stanovených nařízením vlády na internetových stránkách penzijní společnosti, která důchodový fond obhospodařuje.

(2) Každý účastník má právo vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě.

Díl 3

Vyžadování informací od účastníka

§ 85

(1) Před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření je penzijní společnost povinna získat od účastníka nezbytné informace o jeho

a) znalostech a zkušenostech v oblasti financí,

b) znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých důchodové fondy investují,

c) toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku,

d) cílech v rámci důchodového spoření a preferencích ve vztahu ke strategii spoření.

(2) Informace podle odstavce 1 je penzijní společnost povinna získat v rozsahu, který jí umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o důchodovém spoření a dohodnutá strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci důchodového spoření, jeho odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik.

(3) V případě, že penzijní společnost vyhodnotí získané informace tak, že uzavření smlouvy o důchodovém spoření nebo účastníkem požadovaná strategie spoření neodpovídá informacím poskytnutým podle odstavce 1, cílům účastníka v rámci důchodového spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, upozorní účastníka na takové zjištění a doporučí mu pro něj vhodnější strategii spoření. Pokud účastník trvá na volbě jiné strategie spoření, poučí jej penzijní společnost o rizicích spojených s touto jinou volbou a účastníkovi v jeho volbě vyhoví.

(4) V případě, že účastník odmítne informace uvedené v odstavci 1 poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, penzijní společnost poučí účastníka o tom, že takový postoj jí neumožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o důchodovém spoření nebo jím vybraná strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci důchodového spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, a doporučí mu stát se účastníkem konzervativního důchodového fondu. Pokud účastník trvá na uzavření smlouvy a na své volbě strategie spoření, penzijní společnost mu vyhoví.

§ 86

Penzijní společnost je oprávněna vycházet ze spolehlivosti údajů poskytnutých účastníkem podle § 85 odst. 1, ledaže věděla nebo vědět měla, že taková informace je zjevně neúplná, nepřesná nebo nepravdivá.

HLAVA III

DŮCHODOVÉ DOPORUČENÍ

§ 87

Důchodovým doporučením je uveřejněná informace, která přímo či nepřímo doporučuje účast na systému důchodového spoření, konkrétní strategii spoření nebo rozhodnutí týkající se důchodového spoření účastníkům nebo zájemcům o důchodové spoření, která se týká konkrétní penzijní společnosti nebo důchodového fondu, a kterou mohou adresáti tohoto sdělení vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé doporučení rozhodnutí týkajícího se důchodového spoření nebo strategie spoření.

§ 88

(1) Každý, kdo vytváří nebo rozšiřuje důchodové doporučení podle § 87, zajistí, aby v důchodovém doporučení

a) byla fakta jednoznačně odlišena od informací, které fakty nejsou, zejména výkladů, odhadů nebo názorů,

b) nebyly uváděny informace, existuje-li pochybnost o jejich úplnosti, přesnosti nebo pravdivosti,

c) byly jednoznačně označeny všechny předpovědi a uvedena podstatná východiska pro jeho vytvoření,

d) byla jednoznačně a zřetelně uvedena osoba, která důchodové doporučení vytvořila, a to zejména uvedením obchodní firmy nebo názvu právnické osoby nebo jména, popřípadě jmen a příjmení fyzické osoby, a osoby, která jej připravila, uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a funkce.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna dále

a) na žádost České národní banky doložit odůvodněnost důchodového doporučení,

b) uveřejnit informace o okolnostech, o kterých lze důvodně předpokládat, že mohou narušit objektivitu důchodového doporučení, zejména v nich uvést informaci o každém svém významném finančním zájmu nebo střetu zájmů týkající se důchodového spoření nebo penzijní společnosti, které jsou předmětem důchodového doporučení.

(3) Pokud je osobou uvedenou v odstavci 1 právnická osoba,

a) uvede informace podle odstavce 2 písm. b) i za všechny osoby podílející se na vytvoření důchodového doporučení,

b) obsahuje informace podle odstavce 2 písm. b) alespoň údaje o okolnostech podle informace podle odstavce 2 písm. b) o této právnické osobě a každé propojené osobě, které jsou

1. dostupné, nebo o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dostupné, osobám podílejícím se na vytvoření důchodového doporučení,

2. známé osobám, které se nepodílejí na vytvoření důchodového doporučení, ale mají přístup k důchodovému doporučení dříve, než je důchodové doporučení rozšiřováno mezi účastníky, zájemce o důchodové spoření nebo veřejnost; to platí i v případě osob, u kterých lze důvodně předpokládat, že mají přístup k důchodovému doporučení dříve, než je důchodové doporučení takto poskytnuto nebo rozšiřováno.

§ 89

Důchodové doporučení obsahuje informace podle § 88 odst. 2 písm. b) a § 88 odst. 3. V případě, kdy by uveřejnění těchto informací bylo nepřiměřené vzhledem k délce důchodového doporučení, postačí uveřejnit tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v důchodovém doporučení jednoznačně označit místo, kde lze tyto informace nalézt.

HLAVA IV

VÝPIS DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ

§ 90

(1) Výpis důchodového spoření (dále jen „výpis“) účastníka obsahuje

a) údaje podle § 71 odst. 4,

b) pohyby prostředků účastníka na peněžním podúčtu účastníka podle § 71 odst. 2 za období od posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5,

c) připsané a odepsané důchodové jednotky na majetkovém podúčtu účastníka podle § 71 odst. 3 za období od posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5,

d) hodnotu podílu účastníka v důchodovém fondu, která je součinem aktuální hodnoty důchodové jednotky důchodového fondu ke dni vyhotovení výpisu a počtu důchodových jednotek důchodového fondu připsaných do tohoto dne na majetkový podúčet,

e) hodnotu podílu účastníka v důchodovém fondu podle písmene d) ke dni vyhotovení posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5,

f) stavy položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. d) až f) a majetkového podúčtu a hodnoty důchodových jednotek jednotlivých důchodových fondů na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá,

g) hodnotu osobního důchodového účtu ke dni vyhotovení výpisu, jako součet aktuálních hodnot podílů účastníka v důchodových fondech podle písmene d) za všechny důchodové fondy a hodnot prostředků na peněžním podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. d) až f),

h) hodnotu osobního důchodového účtu podle písmene g) ke dni vyhotovení posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5.

(2) Výpis účastníka dále obsahuje:

a) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. a) až c), g) a h) za období od posledního výpisu a souhrnný počet a hodnotu připsaných a odepsaných důchodových jednotek jednotlivých důchodových fondů na majetkovém podúčtu za období od posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5,

b) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 71 odst. 2 písm. a) až c), g) a h) za dobu účasti na spoření na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá,

c) dobu účasti na spoření,

d) zhodnocení prostředků účastníka v nominální výši a v procentech za dobu účasti na spoření,

e) zhodnocení prostředků účastníka za období od posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5, vyjádřené jako součet zisků a ztrát připadající na prostředky účastníka umístěné v důchodových fondech v procentech,

f) roční čistou výkonnost důchodového fondu, ve kterém byly prostředky účastníka umístěny za období od posledního výpisu za kalendářní rok podle odstavce 5,

g) výši úplaty penzijní společnosti v procentech a její hodnotu v rozdělení na úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení majetku podle § 32.

(3) Na základě dohody účastníka s penzijní společností může výpis obsahovat vedle údajů podle odstavců 1 a 2 také další údaje.

(4) Výpis musí být přehledný a srozumitelný, údaje v něm obsažené nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné.

(5) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi bezplatně výpis za kalendářní rok do 1 měsíce po skončení kalendářního roku a v případě převodu prostředků účastníka nebo obhospodařování důchodového fondu k jiné penzijní společnosti bez zbytečného odkladu.

(6) Penzijní společnost převádějící prostředky účastníka k jiné penzijní společnosti je povinna zaslat ke dni převodu prostředků účastníka způsobem umožňujícím dálkový přenos dat výpis z osobního důchodového účtu účastníka této penzijní společnosti.

(7) Penzijní společnost je povinna zaslat aktuální výpis účastníkovi na požádání kdykoliv do 10 pracovních dnů od přijetí poplatku podle § 33 odst. 1 písm. c). Aktuální výpis je penzijní společnost povinna vyhotovit ke dni doručení žádosti.

(8) Penzijní společnost je povinna zaslat výpis účastníkovi na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě, není-li dohodnuto jinak.

ČÁST DEVÁTÁ

DISTRIBUCE DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ

§ 91

Osoby oprávněné nabízet a zprostředkovat důchodové spoření

(1) Pouze obchodník s cennými papíry, který má podle jiného právního předpisu povolení k poskytování investičních služeb přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a investiční poradenství týkající se investičních nástrojů (dále jen „obchodník s cennými papíry“), investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry a vázaný zástupce penzijní společnosti, který je oprávněn poskytovat služby podle zákona o doplňkovém penzijním spoření, je oprávněn jako podnikatel

a) vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce o důchodové spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o důchodovém spoření,

b) uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o důchodovém spoření.

(2) Vykonávat podnikatelsky činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) je oprávněna i penzijní společnost. Penzijní společnost je dále oprávněna uzavírat svým jménem a na svůj účet smlouvy o důchodovém spoření.

(3) Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze osobně, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Obchodník s cennými papíry a investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze statutárním orgánem, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Osoba uvedená v odstavci 1 nesmí udělit plnou moc jiné osobě, aby místo ní vykonávala činnost uvedenou v odstavci 1; ustanovení jiného právního předpisu o právu zmocněnce udělit další plnou moc se nepoužijí.

§ 92

Odborná péče

(1) Osoba uvedená v § 91 odst. 1 je povinna vykonávat činnost uvedenou v § 91 odst. 1 s odbornou péčí.

(2) Na osobu uvedenou v odstavci 1 se při výkonu její činnosti použijí obdobně § 76 až 90 upravující povinnosti při jednání s účastníky.

(3) Investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu⁸), pokryje rovněž činnosti podle § 91 odst. 1. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na obchodníka s cennými papíry, pokud vykonává činnosti podle § 91 odst. 1.

(4) Osoba uvedená v odstavci 1 vede o výkonu činností uvedených v § 91 odst. 1 evidenci, která obsahuje zejména údaje o uzavřených smlouvách o důchodovém spoření.

(5) V souvislosti s evidencí podle odstavce 4 osoba uvedená v odstavci 1 dále

a) používá a provozuje zařízení pro komunikaci v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 91 odst. 1 v případě, že ke komunikaci s účastníkem nebo zájemcem o důchodové spoření dochází prostředky komunikace na dálku prostřednictvím konkrétně určených zařízení pro komunikaci včetně konkrétně určené telefonní linky a adresy pro elektronickou komunikaci,

b) v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 91 odst. 1 zachytí písemně nebo jiným průkazným způsobem údaje podle písmene c),

c) zajistí, aby záznam podle písmene b) obsahoval alespoň

1. datum a čas komunikace,

2. identifikaci stran komunikace, pokud je dostupná,

3. obsah komunikace,

d) zabezpečuje správu zařízení pro komunikaci podle písmene a) pouze určeným správcem,

e) zabezpečuje nezměnitelnost záznamu komunikace podle písmene a).

(6) Investiční zprostředkovatel a obchodník s cennými papíry uchovává dokumenty týkající se činností uvedených v § 91 odst. 1 včetně záznamů v evidenci po dobu 10 let od okamžiku výkonu této činnosti a po dobu 3 let v případě záznamů komunikace s účastníkem nebo se zájemcem o důchodové spoření; tato povinnost se vztahuje i na uchovávání dokumentů a záznamů, pokud jejich jménem jednal vázaný zástupce. Stejně postupuje i osoba podle věty první, jejíž oprávnění vykonávat činnost podle § 91 odst. 1 zaniklo, nebo její právní nástupce.

(7) Osoba uvedená v odstavci 1 a penzijní společnost odpovídají za škodu způsobenou při provozování činností podle § 91 odst. 1. Za škodu způsobenou osobou uvedenou v odstavci 1 při provozování činností podle § 91 odst. 1 odpovídají tato osoba a penzijní společnost společně a nerozdílně. Za škodu způsobenou při provozování činností podle § 91 odst. 1 vázanými zástupci odpovídá zastoupený. Této odpovědnosti se zastoupený nemůže zprostit. Uhradí-li zastoupený škodu způsobenou vázaným zástupcem, má vůči němu právo postihu.

(8) Penzijní společnost zajistí, že osoby uvedené v odstavci 1 při provozování činností podle § 91 odst. 1 dodržují pravidla pro provozování těchto činností podle tohoto zákona.

§ 93

Kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci informací

Osoba uvedená v § 91 k zavedení a udržení kontrolních a bezpečnostních opatření pro zpracování a evidenci informací při výkonu činností uvedených v § 91 odst. 1

a) stanoví podmínky přístupu pracovníků k jejímu informačnímu systému pro zpracování a evidenci informací a údajům v něm zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich změnách,

b) stanoví podmínky, za kterých budou do informačního systému pro zpracování a evidenci informací ukládána data a prováděny jejich dovolené změny, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených změn,

c) zabezpečuje ochranu informačního systému pro zpracování a evidenci informací před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před poškozením,

d) zabezpečí, aby bylo možné rekonstruovat data v případě, že došlo k poškození dat nebo informačního systému pro zpracování a evidenci informací,

e) zabezpečí zpřístupnění informací a záznamů České národní bance, včetně záloh tak, aby z nich mohla snadným způsobem rekonstruovat všechny klíčové fáze zpracování každé činnosti uvedené v § 91 odst. 1 a zjistit jejich původní obsah před opravami nebo změnami.

ČÁST DESÁTÁ

DOHLED

HLAVA I

PŘEDMĚT DOHLEDU

§ 94

(1) Dohled podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Předmětem dohledu je dodržování povinností stanovených tímto zákonem, statutem důchodového fondu, depozitářskou smlouvou a rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona. Dohled je vykonáván v zájmu ochrany účastníků.

(2) Dohledu České národní banky podle tohoto zákona podléhá

a) penzijní společnost,

b) pojišťovna, která provozuje pojištění důchodu podle tohoto zákona,

c) depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon,

d) banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond vykonávat funkci depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost,

e) osoba oprávněná nabízet a zprostředkovat důchodové spoření podle tohoto zákona,

f) osoba tvořící nebo šířící důchodové doporučení.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, při výkonu dohledu podle odstavce 1 postupuje Česká národní banka obdobně podle zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu, a v případě dohledu nad pojišťovnou také podle zákona o pojišťovnictví.

HLAVA II

OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ, JINÁ OPATŘENÍ A ODNĚTÍ POVOLENÍ A SOUHLASU

§ 95

(1) Česká národní banka může osobě podléhající dohledu, která porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, rozsah jí uděleného povolení k výkonu činnosti, statut důchodového fondu, depozitářskou smlouvu nebo ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti, a stanovit lhůtu k přijetí opatření k nápravě.

(2) Česká národní banka může, v závislosti na zjištěných nedostatcích, jako jiné opatření

a) nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo důchodového fondu,

b) nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře,

c) nařídit penzijní společnosti změnu vedoucí osoby,

d) nařídit penzijní společnosti změnu auditora penzijní společnosti nebo důchodového fondu,

e) pozastavit připisování a odepisování důchodových jednotek,

f) zavést nucenou správu penzijní společnosti,

g) nařídit penzijní společnosti převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost,

h) nařídit pojišťovně úpravu pojistných podmínek, pokud zjistí jejich nesoulad se zákonem, nebo

i) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.

(3) Osoba, které Česká národní banka uložila některé z opatření k nápravě zjištěného nedostatku podle odstavce 1, informuje Českou národní banku o odstranění zjištěných nedostatků a způsobu zjednání nápravy.

(4) Česká národní banka současně se zahájením správního řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků může uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.

§ 96

Nařízení mimořádného auditu

Při nařízení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo důchodového fondu se postupuje obdobně podle ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření upravujících nařízení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo účastnického fondu.

§ 97

Nařízení změny depozitáře

Při nařízení změny depozitáře se postupuje obdobně podle ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření upravujících nařízení změny depozitáře.

§ 98

Nucená správa

Při zavedení nucené správy se postupuje obdobně podle ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření upravujících nucenou správu.

§ 99

Nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů

(1) Česká národní banka může penzijní společnosti nařídit převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost, jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům.

(2) K převodu obhospodařování důchodových fondů podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas penzijní společnosti, na kterou má být obhospodařování důchodových fondů převedeno.

(3) Penzijní společnost podle odstavce 2 je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 sdělit písemně účastníkům, jejichž prostředky jsou předmětem převodu, svoji obchodní firmu a adresu sídla, den, kdy došlo k převodu, a další nezbytné informace související s plynulým pokračováním důchodového spoření. Informace podle věty první předá penzijní společnost také správci Centrálního registru.

(4) Účastníky řízení o nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost jsou penzijní společnost podle odstavce 1, penzijní společnost podle odstavce 2 a jejich depozitáři. Dnem, kdy došlo k převodu obhospodařování podle odstavce 1, vstupuje penzijní společnost, na kterou bylo obhospodařování důchodových fondů převedeno, do všech práv a povinností důchodových fondů.

(5) Pokud se penzijní společnost zrušuje s likvidací nebo je penzijní společnost v úpadku, převede obhospodařování všech důchodových fondů na jinou penzijní společnost likvidátor nebo insolvenční správce penzijní společnosti. Likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci přísluší za tuto činnost náhrada hotových výdajů a odměna; v případě, že je penzijní společnost v úpadku, je pohledávka na jejich vyplacení pohledávkou za majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetek či majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora nebo insolvenčního správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST JEDENÁCTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

PŘESTUPKY

§ 100

Přestupky

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 44 odst. 2 použije označení „důchodový fond“ nebo jiné zaměnitelné označení.

(2) Fyzická osoba, která vytváří nebo šíří důchodové doporučení, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností při vytváření nebo šíření důchodového doporučení podle § 88.

(3) Fyzická osoba podléhající dohledu podle tohoto zákona se dopustí přestupku tím, že neprovede ve lhůtě stanovené Českou národní bankou opatření k nápravě podle § 95.

(4) Nucený správce penzijní společnosti se dopustí přestupku tím, že

a) nepřijme neprodleně opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti, nebo

b) nezajistí ochranu práv účastníků a jiných oprávněných osob.

(5) Fyzická osoba jako osoba uvedená v § 108 se dopustí přestupku tím, že nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků důchodového spoření.

(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 101

Správní delikty penzijní společnosti

Přestupky penzijní společnosti

(1) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu tím, že

(1) Penzijní společnost se dopustí přestupku tím, že

a) postupuje v rozporu s § 4,

b) nepodá žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 odst. 1,

c) nenabídne strategii spoření podle § 11 odst. 2,

d) nezabezpečí umístění prostředků účastníka podle § 11 odst. 3,

e) neinformuje účastníka podle § 11 odst. 4,

f) nevyhoví žádosti účastníka podle § 11 odst. 5,

g) nesplní některou z povinností podle § 12,

h) neuhradí jednorázové pojistné na pojištění důchodu způsobem podle § 14,

i) nepřevede 60 % prostředků účastníka do státního rozpočtu podle § 15,

j) v případě úmrtí účastníka postupuje v rozporu s § 16,

k) nesplní některou z povinností podle § 9a nebo 24,

l) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 25 odst. 3,

m) neudržuje vlastní kapitál ve výši podle § 29 odst. 1,

n) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 31,

o) stanoví úplatu za obhospodařování nebo zhodnocení v rozporu s § 32,

p) účtuje poplatek v rozporu s § 33 nebo 34,

q) poskytne úplatu v rozporu s § 35,

r) vynaloží náklady na marketing v rozporu s § 37,

s) v případě zániku závazku z depozitářské smlouvy nesplní některou z povinností podle § 38 odst. 8,

t) nesplní některou z povinností vůči depozitáři podle § 40,

u) neumístí peněžní prostředky nebo je umístí v rozporu s § 42 odst. 1,

v) v rozporu s § 45 odst. 2 se neřídí schváleným statutem důchodového fondu,

w) neaktualizuje průběžně údaje uvedené ve statutu důchodového fondu podle § 45 odst. 3,

x) neuveřejní statut důchodového fondu nebo jeho změnu podle § 45 odst. 4, nebo

y) nepředloží statut důchodového fondu nebo jeho změnu k předchozímu schválení České národní bance podle § 45 odst. 5.

(2) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu dále tím, že

(2) Penzijní společnost se dopustí přestupku dále tím, že

a) investuje majetek v důchodovém fondu státních dluhopisů v rozporu s § 46,

b) investuje majetek v konzervativním důchodovém fondu v rozporu s § 47,

c) investuje majetek ve vyváženém důchodovém fondu v rozporu s § 48,

d) investuje majetek v dynamickém důchodovém fondu v rozporu s § 49,

e) nedodrží skladbu majetku v důchodovém fondu podle § 50,

f) nepoužívá vnitřní postupy pro kontrolu rizik podle § 51,

g) nedodrží podmínky sjednávání finančních derivátů podle § 52,

h) nedodrží investiční limity podle § 53,

i) investuje do cenných papírů kolektivního investování v rozporu s § 54,

j) nabude podíly na jiných osobách nebo emisích investičních nástrojů v rozporu s § 55,

k) nakládá s majetkem v důchodovém fondu v rozporu s § 57,

l) převede obhospodařování důchodového fondu v rozporu s § 58 odst. 1,

m) nepodá žádost o sloučení důchodových fondů podle § 61 odst. 1,

n) neuveřejní rozhodnutí podle § 61 odst. 3,

o) nesplní některou z povinností při oceňování majetku a závazků v důchodovém fondu podle § 63,

p) nesplní některou z povinností při obhospodařování majetku v důchodovém fondu podle § 64,

q) nesplní některou z povinností při účtování o majetku v důchodovém fondu podle § 66,

r) v rozporu s § 67 nevypracuje, neuveřejní nebo nezašle výroční nebo pololetní zprávu,

s) neuveřejní informace podle § 68,

t) neinformuje Českou národní banku podle § 69,

u) nevede osobní důchodový účet podle § 70,

v) neeviduje na osobním důchodovém účtu údaje podle § 71 a 74,

w) v rozporu s § 73 nevypočítá a neuveřejní hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu důchodové jednotky,

x) jedná v rozporu s § 75,

y) poruší některý ze zákazů podle § 76, nebo

z) jedná při komunikaci se zájemcem o důchodové spoření nebo účastníkem v rozporu s § 78 až 81.

(3) Penzijní společnost se dopustí správního deliktu dále tím, že

(3) Penzijní společnost se dopustí přestupku dále tím, že

a) informuje účastníka v rozporu s § 82 až 84,

b) nevyžaduje od účastníka informace nebo je vyžaduje v rozporu s § 85,

c) nesplní některou z povinností podle § 90,

d) v rozporu s § 92 odst. 8 nezajistí, že osoby uvedené v § 91 při provozování činností podle § 91 odst. 1 dodržují pravidla pro provozování těchto činností podle tohoto zákona.

(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 20000000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 20000000 Kč.

§ 102

Správní delikty depozitáře

Přestupky depozitáře

(1) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že

(1) Depozitář se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 38 odst. 1 neeviduje majetek v důchodovém fondu nebo nekontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v důchodovém fondu v souladu s tímto zákonem a statutem důchodového fondu,

b) neinformuje Českou národní banku nebo penzijní společnost o skutečnostech podle § 38 odst. 7,

c) nesplní některou z povinností podle § 39, nebo

d) poruší některé z pravidel jednání depozitáře podle § 41.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10000000 Kč.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 103

Správní delikty pojišťovny

Přestupky pojišťovny

(1) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že

(1) Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že

a) nepředá neprodleně vyhotovení pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle § 10 odst. 1 nebo v rozporu s § 17 odst. 2 pojistnou smlouvu o pojištění důchodu neuzavře,

b) uzavře pojistnou smlouvu o pojištění důchodu v rozporu s § 17, 18 nebo 19,

c) v rozporu s § 17 odst. 3 vypoví nebo odstoupí od pojistné smlouvy o pojištění důchodu,

d) v rozporu s § 17 odst. 6 umožní zprostředkování pojistné smlouvy o pojištění důchodu,

e) nevyplácí důchod podle § 18 odst. 2 nebo 3,

f) použije podíly na výnosech nebo nespotřebovanou část pojistného v rozporu s § 22, nebo

g) nesplní některou z povinností podle § 24.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20000000 Kč.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20000000 Kč.

§ 104

Další správní delikty

Další přestupky

(1) Penzijní společnost nebo depozitář se dopustí správního deliktu tím, že poruší depozitářskou smlouvu uzavřenou podle § 38.

(1) Penzijní společnost nebo depozitář se dopustí přestupku tím, že poruší depozitářskou smlouvu uzavřenou podle § 38.

(2) Investiční zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele, obchodníka s cennými papíry nebo penzijní společnosti se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Investiční zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele, obchodníka s cennými papíry nebo penzijní společnosti se dopustí přestupku tím, že

a) přijme odměnu stanovenou v rozporu s § 35,

b) nevykonává činnost podle § 91 s odbornou péčí podle § 92 odst. 1,

c) vykonává činnost v rozporu s § 91 odst. 3,

d) při výkonu své činnosti poruší některou z povinností podle § 76 až 90 ve spojení s § 92 odst. 2,

e) nezavede nebo neudržuje uspořádání, postupy, opatření nebo pravidla vnitřní kontroly podle § 92 odst. 3,

f) nevede evidenci podle § 92 odst. 4 a 5,

g) neuchovává dokumenty podle § 92 odst. 6, nebo

h) nedodrží kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci informací podle § 93,

i) nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků důchodového spoření podle § 108.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) zatají nebo uvede nesprávný údaj v žádosti o povolení nebo souhlas podle tohoto zákona,

b) v rozporu s § 44 odst. 2 použije označení „důchodový fond“ nebo jiné zaměnitelné označení, nebo

c) jako zaměstnavatel poruší zákaz podle § 4 odst. 8,

d) poruší zákaz podle § 17 odst. 6,

e) poruší zákaz podle § 111 odst. 3.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vytváří nebo šíří důchodové doporučení se dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností stanovenou pro tvorbu nebo šíření důchodového doporučení podle § 88 nebo § 89.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vytváří nebo šíří důchodové doporučení se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovenou pro tvorbu nebo šíření důchodového doporučení podle § 88 nebo § 89.

(5) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond vykonávat činnost depozitáře, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 38 odst. 9 umožní nakládání s peněžními prostředky na účtu důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře, nebo v rozporu s § 38 odst. 10 vydají peněžní prostředky nebo majetek důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře.

(5) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro důchodový fond vykonávat činnost depozitáře, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 9 umožní nakládání s peněžními prostředky na účtu důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře, nebo v rozporu s § 38 odst. 10 vydají peněžní prostředky nebo majetek důchodového fondu, pro který přestaly vykonávat činnost depozitáře.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu podle tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě stanovené Českou národní bankou opatření k nápravě podle § 95.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu podle tohoto zákona se dopustí přestupku tím, že neprovede ve lhůtě stanovené Českou národní bankou opatření k nápravě podle § 95.

(7) Za správní delikt podle odstavců 1 až 6 se uloží pokuta do 10000000 Kč.

(7) Za přestupek podle odstavců 1 až 6 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 105

Společná ustanovení ke správním deliktům

Společné ustanovení k přestupkům

Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁹) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni Česká národní banka.

(6) Příjem z pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST DVANÁCTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 106

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku.

(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou Centrální registr smluv a penzijní společnost oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nebo čísla pojištěnce, nebylo-li přiděleno rodné číslo.

(3) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(4) Kde se v tomto zákoně posuzují zájmy účastníků, bere se v úvahu především jejich zájem na řádném průběhu důchodového spoření, řádném uspokojení jejich nároků plynoucích z důchodového spoření a omezení vzniku rizik.

(5) Účastníkem správního řízení podle tohoto zákona není účastník důchodového spoření, účastník doplňkového penzijního spoření a účastník penzijního připojištění. To neplatí pro účastníka důchodového spoření v případě správního řízení, které vede správce Centrálního registru.

(6) Prostředky účastníka, které jsou vedeny na osobních důchodových účtech u penzijní společnosti, nelze postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.

Mlčenlivost

§ 107

Zaměstnanci správce Centrálního registru vykonávající činnosti související se správou Centrálního registru smluv podle tohoto zákona jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti nebo svého zaměstnání. Tyto informace lze použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů podle tohoto zákona nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím správce Centrálního registru. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat osobu, které se informace týká. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení činnosti nebo zaměstnání, které tuto povinnost založily.

§ 108

(1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní společnosti, depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro penzijní společnost zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků důchodového spoření. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.

(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti penzijní společnosti a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou penzijní společnost, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci penzijní společnosti seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost.

§ 109

(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 108 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání

a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,

b) správce Centrálního registru,

c) soudu,

d) orgánu činného v trestním řízení,

e) správce daně pro výkon správy daní,

f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle jiného právního předpisu¹⁰),

i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost¹¹),

j) orgánu příslušného rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů¹²), nebo

k) Úřadu pro ochranu osobních údajů, a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu podle písmen a) až k).

(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.

§ 110

Zmocňovací ustanovení

(1) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 24 odst. 1 a 3, § 26 odst. 5, § 39 odst. 3, § 41 odst. 6, § 45 odst. 8, § 52 odst. 6, § 58 odst. 6, § 61 odst. 4, § 63 odst. 5, § 68 odst. 3, § 69 odst. 3 a 4, § 79 odst. 3, § 82 odst. 3, § 99 odst. 5.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá s přihlédnutím k inflačnímu cíli České národní banky vyhlášku podle § 18 odst. 2.

(3) Vláda vydá nařízení podle § 15 odst. 5 a § 83 odst. 5.

§ 111

Přechodná ustanovení

(1) Po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona smí náklady penzijní společnosti na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu prodeje podle § 37 dosáhnout za kalendářní rok hodnoty až 3000násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku.

(2) Žádost o povolení důchodového fondu může podat penzijní fond, který požádal o schválení transformačního projektu a který současně požádal o udělení povolení k činnosti penzijní společnosti, která shromažďuje a obhospodařuje prostředky účastníků spoření v důchodových fondech a vyplácení dávek podle zákona o důchodovém spoření.

(3) Činnost směřující k uzavírání smluv o důchodovém spoření do nabytí účinnosti tohoto zákona se zakazuje.

(4) Fyzická osoba, která se nemůže stát účastníkem podle § 2 odst. 1, se může stát účastníkem, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a pokud jde o

a) příslušníka

1. Policie České republiky,

2. Hasičského záchranného sboru České republiky,

3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,

4. zpravodajské služby České republiky, nebo

b) vojáka z povolání nebo vojáka, který je po dobu činné služby hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 112

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až 29 a § 110, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 163/2015 Sb. Čl. II

1. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nelze v Centrálním registru smluv registrovat první smlouvu o důchodovém spoření. Nebyla-li první smlouva o důchodovém spoření zaregistrována v Centrálním registru smluv do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká tato smlouva od počátku.

2. Změna statutu důchodového fondu provedená v souladu s § 56 odst. 2 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodléhá předchozímu schválení Českou národní bankou.

Němcová v. r.

Nečas v. r.

¹) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

²) Bod IX. části A přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

³) § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb.

⁴) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách.

⁸) § 32 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

⁹) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

¹⁰) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.