ČÁST ČTVRTÁ
§ 25
(1) Důchodové spoření může provozovat pouze penzijní společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a povolení k vytvoření důchodových fondů.
(2) Penzijní společnost se při výkonu činnosti podle tohoto zákona řídí pravidly stanovenými zákonem o doplňkovém penzijním spoření pro činnost penzijní společnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) Penzijní společnost vykonává činnost podle tohoto zákona s odbornou péčí.
Povolení k vytvoření důchodových fondů
§ 26
(1) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů může podat pouze penzijní společnost.
(2) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření důchodových fondů, jestliže
a) penzijní společnost
1. doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši stanovené tímto zákonem a tento kapitál vytváří podmínky pro řádné obhospodařování důchodových fondů a řádný výkon dalších činností penzijní společnosti,
2. předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty; požadavky na plán obchodní činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření se použijí obdobně ve vztahu k důchodovému spoření,
3. má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování všech důchodových fondů,
b) vedoucí osoby penzijní společnosti splňují podmínky podle § 39 a 40 zákona o doplňkovém penzijním spoření,
c) osoba, která bude depozitářem důchodového fondu, má vytvořeny věcné, organizační a personální předpoklady k plnění svých povinností a
d) navržené statuty všech důchodových fondů splňují všechny předepsané náležitosti.
(3) Povolení k vytvoření důchodových fondů se uděluje na dobu neurčitou.
(4) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření důchodových fondů je schválení depozitáře důchodových fondů a statutů všech důchodových fondů. Změna depozitáře důchodového fondu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky.
(5) Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 27
O žádosti o povolení k vytvoření důchodových fondů rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.
Požadavky na kapitál
§ 28
(1) Počáteční kapitál penzijní společnosti pro výkon činnosti, která zahrnuje také provozování důchodového spoření, činí nejméně 300000000 Kč. Počátečním kapitálem se rozumí součet splaceného základního kapitálu a splaceného emisního ážia.
(2) Základní kapitál a emisní ážio lze splatit jen v penězích.
§ 29
(1) Penzijní společnost průběžně udržuje kapitál ve výši přiměřené prostředkům účastníků.
(2) Kapitál penzijní společnosti, která provozuje důchodové spoření podle tohoto zákona, je roven alespoň součtu
a) hodnoty 300000000 Kč zvýšené o 0,05 % z hodnoty majetku v obhospodařovaných důchodových fondech, účastnických fondech a transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření převyšujícím 5000000000 Kč; tento součet se nezvyšuje, dosáhne-li výše 700000000 Kč,
b) 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů penzijní společnosti za bezprostředně předcházející účetní období; pokud penzijní společnost vykonává činnost penzijní společnosti po dobu kratší než 1 rok, použije pro výpočet 25 % z hodnoty nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů uvedených v plánu obchodní činnosti,
c) doplňkového kapitálu, který penzijní společnost drží ke krytí peněžních prostředků na účtu pro přijímání pojistného na důchodové pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a prostředků účastníka převedených z jiného důchodového fondu,
d) v případě, že provozuje i doplňkové penzijní spoření podle zákona o doplňkovém penzijním spoření doplňkového kapitálu, který penzijní společnost drží ke krytí peněžních prostředků na účtu pro přijímání příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu.
(3) Do výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se zahrne celá hodnota majetku ve všech důchodových fondech a ve všech účastnických fondech a transformovaném fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření obhospodařovaných penzijní společností.
§ 30
Počet účastníků v důchodových fondech obhospodařovaných penzijní společností musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů dosahovat alespoň 50000 účastníků.
§ 31
(1) Penzijní společnost uchovává
a) dokumenty týkající se důchodového spoření, včetně smluv a záznamů evidence podle § 70 až 74,
b) záznamy komunikace se zájemcem o uzavření smlouvy o důchodovém spoření (dále jen „zájemce o důchodové spoření“) nebo účastníkem týkající se důchodového spoření.
(2) Penzijní společnost uchovává
a) dokumenty podle odstavce 1 písm. a) po celou dobu trvání závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 20 let,
b) záznamy komunikace podle odstavce 1 písm. b) po celou dobu trvání závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 5 let, nebo po dobu nejméně 5 let od poslední komunikace se zájemcem.
To platí i pro osobu, které bylo povolení k činnosti penzijní společnosti odňato, jakož i pro jejího právního nástupce.
§ 32
(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového fondu; tato úplata je tvořena
a) úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech,
b) u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto důchodových fondech.
(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám, zejména
a) úplata za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora,
b) poplatky hrazené bance,
c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti za výkon činností podle § 91,
d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry,
e) náklady na propagaci a reklamu,
f) náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření.
(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit
a) 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů,
b) 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování,
c) 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování,
d) 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v dynamickém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování.
(4) Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období.
(5) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je nejvýše 10 % z rozdílu průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek.
(6) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota důchodové jednotky důchodového fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu.
(7) Za období kratší než 1 rok náleží penzijní společnosti úplata podle odstavce 1 písm. b), pokud průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu od počátku roku ke dni ukončení smlouvy o důchodovém spoření byla vyšší než nejvyšší průměrná roční hodnota důchodové jednotky v předchozích letech od vzniku důchodového fondu.
(8) Průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot důchodových jednotek důchodového fondu za každý den příslušného období.
§ 33
(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 32 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za
a) změnu strategie spoření podle § 11,
b) převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti podle § 12,
c) odeslání výpisu důchodového spoření častěji než jednou ročně,
d) poskytování informací jiným způsobem, než stanoví tento zákon.
(2) Výše poplatku za změnu strategie spoření podle odstavce 1 písm. a), která musí odrážet účelně vynaložené náklady na její provedení, činí nejvýše 500 Kč.
(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.
(4) Poplatek za převod podle odstavce 1 písm. b) hradí účastník. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.
(5) Výše poplatku za úkony podle odstavce 1 písm. c) a d) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení.
§ 34
(1) Změna strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti jsou bezplatné v případě, že prostředky účastníka byly umístěny
a) v důchodovém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám způsobu investování, investičních cílů nebo zvýšení úplaty,
b) v důchodovém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou penzijní společnost podle § 58,
c) ve slučovaných důchodových fondech podle § 60,
d) v důchodovém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou penzijní společností podle § 64 zákona o doplňkovém penzijním spoření.
(2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o
a) schválení změny statutu důchodového fondu,
b) povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů podle § 58,
c) povolení sloučení důchodových fondů podle § 60 až 62,
d) schválení sloučení penzijních společností, nebo
e) nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů podle § 99.
(3) Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti je bezplatný, pokud od vzniku účasti na důchodovém spoření u penzijní společnosti do dne doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy uplynulo více než 5 let.
(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za rok, je bezplatná.
§ 35
(1) Výše odměny podle § 32 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 3,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o důchodovém spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o důchodovém spoření.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro změnu smlouvy.
§ 36
Souhrnná výše všech nákladů vynaložených v průměru na uzavření jedné smlouvy o důchodovém spoření nesmí po odečtení odměny podle § 32 odst. 2 písm. c) překročit hodnotu 500 Kč.
§ 37
Náklady penzijní společnosti vynaložené na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu prodeje nesmí za kalendářní rok překročit hodnotu tisícinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Do limitu podle věty první se nezahrnují náklady, které penzijní společnost vynaložila na propagaci a reklamu a podporu prodeje v souvislosti s doplňkovým penzijním spořením.