58
ZÁKON
ze dne 14. března 1995
o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Zákon upravuje státní podporu
a) pojištění krátkodobých a dlouhodobých vývozních úvěrů proti teritoriálnímu riziku a dlouhodobých vývozních úvěrů též proti riziku nezaplacení fyzickou osobou s trvalým pobytem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle (dále jen "pojištění vývozních úvěrových rizik"),
b) financování vývozních úvěrů za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti úvěru a výše úrokových sazeb (dále jen "zvýhodněné financování").
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, které jsou podnikateli1) a uskutečňují vývoz z České republiky,
b) vývozním uvěrem úvěr poskytovaný fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky (dále jen "zahraniční osoba") při vývozu z České republiky,
c) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi,
d) bankou vývozce banka, která při vývozu poskytuje úvěr vývozci nebo zahraniční osobě.
§ 3
(1) Podmínkou pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytnutí zvýhodněného financování je, že podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice tvoří nejméně 60% hodnoty vývozu; k prokázání tohoto podílu vývozce předkládá osvědčení o původu zboží.2) Hodnota vývozu je cena sjednaná mezi vývozcem a kupujícím.
(2) Poskytnutí zvýhodněného financování je podmíněno pojištěním vývozních úvěrových rizik.
(3) Při poskytování pojištění vývozních úvěrových rizik se uplatňuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, z níž má být úhrada pohledávky provedena.
§ 4
(1) Provozováním pojišťování vývozních úvěrových rizik se pověřuje Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciová společnost, Praha (dále jen "exportní pojišťovna"). Podmínkou k provozování uvedeného pojištění je, že všechny akcie exportní pojišťovny jsou ve vlastnictví státu a akcionáři zastupující stát jsou zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě společnosti alespoň dvoutřetinovou většinou. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní pojišťovnu ustanovení zvláštního zákona.3) Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně4) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní pojišťovny.
(2) Exportní pojišťovna nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby, s výjimkou České exportní banky, ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly.
(3) Rezervy a fondy5) pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny výnosy z pojišťování vývozních úvěrových rizik a dotacemi ze státního rozpočtu. S těmito rezervami a fondy hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů.
(4) Při pojištění vývozních úvěrových rizik postupuje exportní pojišťovna podle tohoto zákona a všeobecných pojistných podmínek schválených Ministerstvem financí; přitom je povinna hospodárně využívat rozpočtové dotace a záruky.
(5) Exportní pojišťovna podává dvakrát ročně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tato informace obsahuje zejména
a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního jmění, složení akcionářů, představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci pojišťovny,
b) údaje o provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, především rozbor tohoto pojištění včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po tomto pojištění a pojistnou kapacitou exportní pojišťovny, jakož i údaje o předpokládaném vývoji tohoto pojištění.
§ 5
(1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce nebo banka vývozce (dále jen "žadatel") exportní pojišťovně.
(2) V žádosti podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:
a) své identifikační údaje,6)
b) výši svého čistého obchodního jmění a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,
c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem, podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice, předpokládaný rozsah vývozního úvěru, platební podmínky a časové rozložení čerpání a splácení poskytovaného úvěru,
d) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, zejména identifikační údaje6) a údaje o její ekonomické situaci a platební morálce.
(3) Na základě předložené žádosti exportní pojišťovna může se žadatelem uzavřít pojistnou smlouvu,7) a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění.8) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.
§ 6
(1) Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje Česká exportní banka, akciová společnost, Praha (dále jen "exportní banka"). Podmínkou k provozování zvýhodněného financování je, že akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu a ve zbývající části ve vlastnictví exportní pojišťovny a akcionáři zastupující stát jsou zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě společnosti alespoň dvoutřetinovou většinou. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů.9) Stanovy exportní banky musí obsahovat mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně4)
a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky,
b) výkon funkcí v orgánech exportní banky bez nároku na odměnu,
c) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky.
(2) Posláním exportní banky je poskytování zvýhodněného financování a provádění souvisejících činností v souladu s povolením vydaným podle zvláštního zákona,10) vedoucích k hospodárnému využívání získaných zdrojů. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen "refinanční úvěry") nebo poskytováním úvěrů přímo vývozci nebo zahraniční osobě (dále jen "přímé úvěry") za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry;11) zdroje pro zvýhodněné financování získává exportní banka na peněžních a kapitálových trzích.
(3) Exportní banka nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly.
(4) Ztráty exportní banky z rozdílů úrokových sazeb získávaných a poskytovaných zdrojů a z rozdílů měnových kursů jsou dotovány ze státního rozpočtu.
(5) Exportní banka nepřijímá vklady od fyzických osob.
(6) Pravidla obezřetného podnikání pro exportní banku stanoví Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí.
(7) Při zvýhodněném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek, které musí obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank vývozců k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry od exportní banky.
(8) Všeobecné obchodní podmínky podle odstavce 7 schvaluje Ministerstvo financí v dohodě s Českou národní bankou.
(9) Exportní banka podává dvakrát ročně Poslanecké sněmovně informaci o zvýhodněném financování. Tato informace obsahuje zejména
a) údaje o exportní bance, především o výši jejího základního jmění, složení akcionářů, představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky,
b) údaje o provozování zvýhodněného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po zvýhodněném financování a možnostmi exportní banky tuto poptávku uspokojit, jakož i údaje o předpokládaném vývoji zvýhodněného financování.
(10) Státní kontrolu nad zvýhodněným financováním provádí Ministerstvo financí podle zvláštního zákona.12) Výkon státní kontroly spočívá v kontrole dodržování ustanovení tohoto zákona v oblasti čerpání a používání prostředků ze státního rozpočtu při poskytování zvýhodněného financování. Orgán státní kontroly má právo zúčastnit se jednání orgánů exportní banky při rozhodování o čerpání prostředků ze státního rozpočtu a jejich využití. Při zjištění porušení povinností, jejichž dodržování je předmětem výkonu státní kontroly, informuje orgán státní kontroly o svých zjištěních dozorčí radu exportní banky.
§ 7
(1) Žádost o zvýhodněné financování spojené s jednotlivým vývozem předkládá žadatel exportní bance. Žádost obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 doplněné o identifikační údaje[6] o bance vývozce, které má být poskytnut refinanční úvěr. Se žádostí se předkládá pojistná smlouva nebo příslib pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst. 3).
(2) Banka vývozce, které má být poskytnut refinanční úvěr, je povinna poskytnout exportní bance údaje o svém základním jmění, bilanci a další údaje k posouzení její schopnosti zabezpečit návratnost přijatého refinančního úvěru.
(3) Na základě předložené žádosti exportní banka může se žadatelem uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu úvěru.8) Na zvýhodněné financování není právní nárok.
§ 8
(1) Stát ručí
a) za závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a),
b) za závazky exportní banky za splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na peněžních a kapitálových trzích ke zvýhodněnému financování podle § 1 písm. b), pokud k nim byl dán souhlas Ministerstva financí a České národní banky.
(2) K získání finančních zdrojů exportní bankou na peněžních a kapitálových trzích pro zvýhodněné financování je třeba souhlasu Ministerstva financí a České národní banky, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak.
(3) K zajištění splácení refinančního úvěru poskytnutého bance vývozce sjednává exportní banka s bankou vývozce smluvní zajištění. K zajištění splácení přímého úvěru poskytnutého vývozci postupuje exportní banka podle zvláštního zákona.14)
(4) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státnímu rozpočtu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo zvýhodněným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky.
§ 9
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a) tvorbu fondů uvedených v § 4 odst. 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v § 4 odst. 3 a objemem pojištění vývozních úvěrových rizik, které exportní pojišťovna může poskytnout s využitím těchto rezerv a fondů, jakož i maximální výši jednotlivého vývozního úvěrového rizika, které lze krýt z těchto rezerv a fondů, a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů,
b) režim dotování ztrát z rozdílů úrokových sazeb a z rozdílů měnových kursů podle § 6 odst. 4.
ČÁST DRUHÁ
§ 10
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb., se doplňuje takto:
V § 3 odst. 5 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: "a hospodaření Exportní garanční a pojišťovací společnosti, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, a České exportní banky, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování zvýhodněného financování podle zvláštního zákona, jakož i hospodaření těchto společností s prostředky, za něž převzal stát záruky.".
ČÁST TŘETÍ
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Uhde v. r.
1) § 2. odst. 2 obchodního zákoníku.
2) § 2 písm. d) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
3) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
4) Část druhá hlava I díly I a V obchodního zákoníku.
5) § 14 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.
6) § 28 odst. 1 písm. a) až e) obchodního zákoníku.
7) § 788 a násl. občanského zákoníku.
8) § 289 a násl. obchodního zákoníku.
9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.
10) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) § 24 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.
13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb.