Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení - ČÁST TŘETÍ - ÚKOLY ORGANIZACÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

ČÁST TŘETÍ

ÚKOLY ORGANIZACÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

HLAVA PRVNÍ

ÚKOLY ORGANIZACÍ V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Díl první

Základní pojmy

§ 17

(1) Organizací se pro účely nemocenského pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ni vede jiná organizace; zemědělské družstvo se považuje za organizaci, i když nesplňuje tyto podmínky.

(2) Zaměstnancem se rozumí pracovník v pracovním poměru a další osoba postavená mu v nemocenském pojištění naroveň¹) a člen zemědělského družstva, u něhož součástí členství je též pracovní vztah.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nejsou uvedeny v odstavci 1, se pro účely nemocenského pojištění považují za malé organizace.

(4) Pracovním vztahem se rozumí pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, pracovní vztah mezi členem družstva a družstvem, jakož i obdobný vztah z pracovní činnosti vznikající mezi zaměstnancem uvedeným v odstavci 2 a organizací.

(5) Při změně počtu zaměstnanců nad počet uvedený v odstavci 1 nebo pod tento počet, pokládá se malá organizace za organizaci nebo organizace za malou organizaci až za období kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž taková změna nastala. Při takové změně na přechodnou dobu nepřesahující tři kalendářní měsíce může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla organizace, popřípadě malé organizace určit, kdo bude po tuto dobu provádět nemocenské pojištění zaměstnanců takové organizace, popřípadě malé organizace.

Díl druhý

Příslušnost organizací k provádění nemocenského pojištění

§ 18

(1) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, k níž jsou v pracovním vztahu, ať pracují v organizaci nebo byli vysláni na práci mimo organizaci anebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Nemocenské pojištění

a) pracovníků v zahraničí provádí organizace v České a Slovenské Federativní Republice, k níž je pracovník v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiná organizace, která toto provádění převzala nebo které bylo uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu,

b) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje. Jde-li o žáka učiliště, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která mu poskytuje odměnu podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků učiliště,

c) studentů a žáků, kteří jsou československými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem, provádí tento orgán, popřípadě organizace jím pověřená. Jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem, provádí jeho nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

d) interních vědeckých a uměleckých aspirantů provádí organizace, jež vyřizuje osobní věci aspiranta, a jde-li o interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která aspiranta ke stipendijnímu pobytu vyslala,

e) členů obecních zastupitelstev vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva provádí orgán, který vyřizuje osobní věci pracovníků obecného úřadu,

f) poslanců zákonodárných sborů provádí kancelář příslušného zákonodárného sboru,

g) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí příslušný orgán, popřípadě organizace, která takovému pracovníku vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby,

h) občanů vykonávajících civilní službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění již z jiného důvodu, provádí organizace, v níž se civilní služba vykonává,

ch) pracovníků činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která s takovým pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti,

i) odsouzených provádí nápravně výchovný ústav,

j) pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních provádí okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče.

(3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinných příslušníkům, jakož i rodinným příslušníkům zaměstnanců uvedených v odstavci 1, popřípadě osob uvedených v odstavci 2.

Díl třetí

Úkoly organizací při provádění nemocenského pojištění

§ 19

(1) Organizace obstarává na vlastní náklady administrativní práce spojené s prováděním nemocenského pojištění a s hospodařením s jeho prostředky, včetně výplaty dávek nemocenského pojištění.

(2) Při plnění svých úkolů podle odstavce 1 je organizace povinna pečovat o prostředky nemocenského pojištění stejně jako o prostředky vlastní.

(3) Organizace je ihned povinna provést příkaz okresní správy sociálního zabezpečení k zastavení další výplaty dávek nemocenského pojištění podle § 6 odst. 4 písm. l).

(4) Zanikne-li organizace, v níž se provádělo nemocenské pojištění, je její vedoucí, popřípadě právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen likvidací organizace, povinen zařídit vše potřebné, aby zaměstnancům, kteří ke dni zániku organizace mají nárok na dávky nemocenského pojištění nebo rodičovský příspěvek, anebo kterým nárok na dávky nemocenského pojištění vznikne až později, avšak jsou ještě oprávněni uplatňovat nárok na ně v organizaci, mohly být tyto dávky (rodičovský příspěvek) vyplaceny nebo dále vypláceny. Nemůže-li sám zaslat neprodleně doklady a záznamy nutné k posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění (rodičovský příspěvek), popřípadě pro další výplatu dávek (příspěvku) organizaci, která převezme provádění nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům, předá je neprodleně k dalšímu opatření okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle dosavadního sídla organizace.

§ 20

(1) Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je povinna se přihlásit na předepsaném tiskopise k zápisu do rejstříku organizací u okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je sídlo organizace nebo její organizační složky, která vede evidenci mezd; přihlášku je organizace, popřípadě její organizační složka povinna podat nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy vznikla nebo kdy se stala organizací ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě kdy organizační složka začala vést evidenci mezd.

(2) Organizace, její právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen její likvidací, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, jsou povinny odhlásit u okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 organizaci, popřípadě její organizační složku na předepsaném tiskopise z rejstříku organizací nejpozději do 8 dnů ode dne jejího zániku nebo ode dne, kdy přestala být organizací ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě kdy přestala vést evidenci mezd.

(3) Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je dále povinna hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 do 8 dnů každou změnu svého názvu, sídla, změnu dne, který je v organizaci, popřípadě její organizační složce určen pro výplatu mezd, změnu sídla útvaru, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě změnu oprávnění k plnění úkolů pro nemocenské pojištění. Organizace je rovněž povinna hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 rozhodnutí o likvidaci organizace, a to do 8 dnů po doručení (oznámení) tohoto rozhodnutí.

§ 21

(1) Při poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění a přídavků na děti (dále jen "dávky") plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly

a) přijímají žádosti o dávky a jiné návrhy, provádějí potřebná šetření, vyžadují od žadatelů o dávky stanovené doklady a vysvětlení, jsou jim nápomocny při obstarávání dokladů a průkazů, které sami obstarat nemohou, a poskytují jim odborné informace a jinou pomoc,

b) obstarávají administrativní práce a připravují podklady potřebné pro rozhodování o dávkách a pro jejich poskytování,

c) poskytují dávky v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a ve kterých všechny podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nesporné; jinak předkládají neprodleně věc společně se všemi doklady okresní správě sociálního zabezpečení příslušné k rozhodování o dávkách,

d) upozorňují okresní správy sociálního zabezpečení, rozhodující o dávkách, na skutečnosti rozhodné pro poskytování dávek a pro změny v nárocích na ně,

e) upozorňují písemně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance, jimiž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku,

f) vyplácejí pravidelně ve stanovených termínech dávky přiznané rozhodnutím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,

g) zabezpečují soustavnou kontrolu vyplácených dávek,

h) vedou evidenci spojenou s poskytováním a výplatou dávek (zejména evidenci o zaměstnancích, včetně evidence doby zaměstnání a evidence lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů pro poskytování a výplatu dávek, evidenci zaměstnanců neschopných práce, předepsanou účetní a statistickou evidenci o nemocenském pojištění) a kontrolují správnost této evidence,

ch) podávají předepsaná hlášení.

(2) Organizace je povinna vyhlásit, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby mohla být v tento den vyplacena.

§ 22

Evidence, kterou organizace vede o zaměstnancích, musí pro účely nemocenského pojištění obsahovat také tyto údaje

a) jméno,příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, stav, místo trvalého pobytu zaměstnance, vznik a skončení jeho pracovního vztahu,

b) příjem zaměstnance a odpracovanou dobu za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného výdělku pro stanovení peněžitých dávek,

c) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého pobytu nezaopatřených dětí, za něž se zaměstnanci poskytují přídavky na děti,

d) dobu pracovní neschopnosti zaměstnance pro nemoc (úraz), dobu karantény, dobu ošetřování člena rodiny (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a další mateřské dovolené, dobu výkonu vojenské a civilní služby zaměstnance, dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci,

e) neomluvené pracovní dny (směny) zaměstnance,

f) vyplacené dávky a poskytnutí lázeňské péče,

g) záznam, zda zaměstnanec pobírá důchod, od kdy jej pobírá a jaký druh důchodu pobírá.

§ 23

Vyplácí-li pracovníkovi v zahraničí v době jeho činnosti v zahraničí plat organizace v České a Slovenské Federativní Republice, k níž není v pracovním poměru, je tato organizace povinna oznámit veškeré údaje potřebné pro provádění jeho nemocenského pojištění, zejména údaje o výši jeho platu, organizaci, k níž je tento pracovník v pracovním poměru, popřípadě jiné organizaci, která plní povinnosti této organizace.

§ 24

(1) Organizace je povinna vykázat za každý kalendářní měsíc zúčtované dávky České správě sociálního zabezpečení; dávky, které organizace vyplatila, se jí uhrazují z prostředků nemocenského pojištění. Dávky poskytnuté neprávem, částky převyšující správnou výši dávek a dávky, jejichž výplata není doložena, nelze vykazovat a uhrazovat z prostředků nemocenského pojištění.

(2) Organizace musí vykazovat prostředky nemocenského pojištění odděleně od vlastních prostředků organizace.

(3) Prostředků nemocenského pojištění je organizace povinna použít jen k účelům nemocenského pojištění.

§ 25

(1) Jestliže organizace odvádí pojistné nemocenského pojištění jako součást odvodu z objemu mezd nebo daně z objemu mezd anebo daně z objemu mezd a odměn, vykazuje České správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise jen zúčtované dávky.

(2) Výkaz zúčtovaných dávek organizace předkládá a prostředky na jejich úhradu si vybírá prostřednictvím peněžního ústavu, u něhož má účet prostředků nemocenského pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Výkaz dávek spolu s odpovídajícím převodním příkazem je organizace povinna předložit tomuto ústavu za každý kalendářní měsíc nejpozději v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká. Peněžní ústav neprovede příkaz, není-li doložen výkazem dávek.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí též pro rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž se pojistné vyrovnává odpovídající úpravou jejich rozpočtů.

§ 26

(1) Nejde-li o organizaci uvedenou v § 25 odst. 1 nebo o zemědělské družstvo, je organizace povinna sama si vypočítat pojistné nemocenského pojištění za každý kalendářní měsíc a vykázat je spolu s dávkami zúčtovanými za tento měsíc na předepsaném výkazu pojistného a dávek České správě sociálního zabezpečení.

(2) Výkaz pojistného a dávek předkládá organizace České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím peněžního ústavu, u něhož má organizace svůj účet. Zároveň předkládá tomuto ústavu příkaz k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení. Organizace je povinna předložit tyto doklady nejpozději v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné, předkládá organizace výkaz pojistného a dávek peněžnímu ústavu, u něhož má účet Česká správa sociálního zabezpečení, spolu s příkazem k úhradě rozdílu na vrub tohoto účtu.

(3) Nemá-li organizace účet u některého peněžního ústavu, je povinna předložit výkaz pojistného a dávek přímo České správě sociálního zabezpečení nejpozději do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného a nejpozději do téže lhůty uhradit rozdíl, o který pojistné převyšuje dávky. Jsou-li dávky vyšší než pojistné, uhradí Česká správa sociálního zabezpečení částku vyplývající ve prospěch organizace do 8 dnů ode dne, kdy jí byl doručen výkaz.

§ 27

(1) Organizace, které byla uložena přirážka k pojistnému,¹³) je povinna ji uhrazovat za každý kalendářní měsíc ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení.

(2) Pro způsob úhrady přirážky k pojistnému platí obdobně ustanovení § 26 odst. 2 a 3.

§ 28

Organizace, ve které je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinna odvádět za každý měsíc příslušnému nápravně výchovnému ústavu spolu s pracovní odměnou odsouzeného i pojistné nemocenského pojištění. Nápravně výchovný ústav zúčtuje pojistné a dávky odsouzených měsíčně s Českou správou sociálního zabezpečení.

§ 29

Organizace je povinna vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Organizace je povinna vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to zaměstnanec nebo nová organizace, v níž je zaměstnanec zaměstnán, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, musí být potvrzení vydáno i později.

§ 30

(1) Zemědělské družstvo odvádí v kalendářním roce úhrn příspěvků za jednotlivé členy měsíčně formou zálohy ve výši jedné dvanáctiny úhrnu příspěvků za členy, vypočtených za předcházející kalendářní rok. Záloha takto stanovená je splatná vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci od příslušného peněžního ústavu za výplatní období.

(2) Ze zálohy na úhrn příspěvků, vypočtené podle odstavce 1, popřípadě zvýšení o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, odečte zemědělské družstvo úhrn dávek vyplacených z prostředků nemocenského pojištění za uplynulé období, na zbývající částku zálohy včetně náhrad přeplacených dávek vydá zemědělské družstvo příkaz k převodu ze svého účtu u příslušného peněžního ústavu na příjmový účet České správy sociálního zabezpečení. Je-li úhrn výplat dávek za uplynulé výplatní období vyšší než záloha vypočtená podle předchozího odstavce, požádá zemědělské družstvo Českou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; tato správa vydá příkaz k převodu ze svého výdajového účtu na účet zemědělského družstva u příslušného peněžního ústavu do 8 dnů ode dne předložení žádosti zemědělského družstva.

(3) Zemědělské družstvo je povinno vyhotovit vyúčtování zálohy na úhrn příspěvků a výplat dávek za uplynulé výplatní období a předložit je příslušnému peněžnímu ústavu spolu s příkazem k převodu zálohy na úhrn příspěvků včetně náhrad přeplacených dávek.

(4) Zemědělské družstvo není oprávněno čerpat prostředky na výplatu odměn za práci členů, jestliže nepředložilo příslušnému peněžnímu ústavu vyúčtování záloh na úhrn příspěvků a výplat dávek a příkaz k převodu na úhradu zálohy na úhrn příspěvků ve prospěch příjmového účtu České správy sociálního zabezpečení nebo doklad o tom, že požádalo Českou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu.

(5) Při nedostatku prostředků na účtě zemědělského družstva na úhradu všech splatných závazků má záloha, popřípadě vyúčtování záloh na úhrn příspěvků přednostní pořadí a zemědělské družstvo je povinno označit příkaz k převodu na úhradu zálohy, popřípadě vyúčtování záloh na úhrn příspěvků znakem (doložkou) určujícím toto přednostní pořadí.

§ 31

Zemědělské družstvo provede vyúčtování záloh na úhrn příspěvků odvedených za uplynulý kalendářní rok nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v únoru následujícího roku.

Díl čtvrtý

Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení při provádění nemocenského pojištění a poskytování dávek nemocenského pojištění

§ 32

Pokud okresní správa sociálního zabezpečení provádí nemocenské pojištění (§ 6 odst. 4 písm. f)) nebo poskytuje dávky nemocenského pojištění (§ 65 odst. 4 písm. b), c), d) a e)), plní přiměřeně také úkoly, které jinak mají při provádění nemocenského pojištění organizace (díl třetí).

Díl pátý

Úkoly malých organizací při provádění nemocenského pojištění

§ 33

(1) Malá organizace je povinna přihlásit u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa svého sídla na předepsaném tiskopise svého zaměstnance k pojištění do 8 dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání. Rovněž je povinna odhlásit u této okresní správy sociálního zabezpečení zaměstnance, s nímž byl skončen pracovní vztah, a to do 8 dnů ode dne skončení pracovního vztahu.

(2) Malá organizace nepodává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku organizací. Ustanovení § 20 odst.. 3 platí obdobně.

§ 34

(1) Malá organizace podává okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné k poskytování dávek jejím zaměstnancům, veškerá k tomu potřebná hlášení podklady.

(2) Evidence, kterou malá organizace vede o svých zaměstnancích, slouží i nemocenskému pojištění; ustanovení § 22 platí obdobně.

(3) Malá organizace přijímá žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je předává okresní správě sociálního zabezpečení, která je příslušná k poskytování těchto dávek.

§ 35

(1) Pokud malá organizace neodvádí pojistné nemocenského pojištění jako součást odvodu z objemu mezd nebo daně z objemu mezd anebo daně z objemu mezd a odměn, je povinna sama si vypočítat pojistné za každý kalendářní měsíc, poukázat ho na účet prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení a výkaz pojistného předložit okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má své sídlo. Předložit výkaz pojistného a poukázat pojistné je malá organizace povinna nejpozději v den, který je v ní určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká.

(2) Byla-li malé organizaci uložena přirážka k pojistnému,¹³) je povinna ji uhrazovat za každý kalendářní měsíc ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení; pro způsob úhrady přirážky k pojistnému platí obdobně ustanovení § 26 odst. 2 a 3.

HLAVA DRUHÁ

ÚKOLY ORGANIZACÍ PŘI PROVÁDĚNÍ DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ

§ 36

Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového zabezpečení

Úkoly v důchodovém zabezpečení plní

a) u pracovníků v pracovním poměru organizace, u níž je pracovník zaměstnán,

b) u členů družstev, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, družstvo, jehož jsou členy,

c) u pracovníků v zahraničí organizace v České a Slovenské Federativní Republice, k níž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě vysílající ústřední orgán státní správy,

d) u poslanců zákonodárných sborů kancelář zákonodárného sboru, o jehož poslance jde, a u členů obecních zastupitelstev, vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva, orgán, který vyřizuje osobní věci pracovníků obecního úřadu,

e) u žáků a studentů středních škol, odborných učilišť a vysokých škol škola. V době, kdy žáci a studenti, s výjimkou účastníků studia při zaměstnání, jsou zaměstnáni v organizaci, vede záznamy tato organizace a sděluje je na výzvu orgánů sociálního zabezpečení až v případném řízení o dávku důchodového zabezpečení; obdobně na výzvu, jde-li o žáky středních odborných učilišť, podává hlášení pro účely důchodového zabezpečení organizace, k níž je učiliště organizačně přičleněno,

f) u interních vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského a důchodového zabezpečení svých pracovníků a studentů; u vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, popřípadě organizace jím pověřená,

g) u osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

h) u osob pracujících v cizině¹⁴) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

i) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby příslušný orgán, popřípadě jeho zařízení, které vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

j) u občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela s občanem tuto dohodu,

k) u občanů, kteří se připravují na vstup do náboženského řádu, příslušný náboženský řád,

l) u občanů vykonávajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,

m) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nápravně výchovný ústav a u občanů ve vazbě ústav (věznice), v němž se vazba vykonává,

n) u občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se na pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se občan připravuje pro pracovní uplatnění,

o) u dlouhodobě uvolněných sportovců tělovýchovná jednota, která vyplácí odměny,

p) u pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče.

§ 37

Vedení a předkládání záznamů

(1) Evidence, kterou organizace vede¹⁵) o občanech pro účely důchodového zabezpečení, musí obsahovat tyto údaje:

a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu,

b) rodné číslo,

c) vznik a skončení pracovního a členského poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k organizaci,

d) označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti se označí podle názvosloví a podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech. U vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení se zapisuje i počet skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,

e) hrubý výdělek občana za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky,¹⁶)

f) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, dobu další mateřské dovolené, dobu ošetřování člena rodiny, po kterou se již neposkytovala podpora při ošetřování člena rodiny, dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého organizací pro účely studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia nebo pro účely odborného školení a dobu pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny, příjmu) poskytnutého z jiných důvodů,

g) dobu, po kterou občan vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,

h) záznam, zda občan pobírá důchod, druh důchodu a kdo jej vyplácí, byl-li důchod upraven jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky, popřípadě Slovenské republiky,

i) příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení za jednotlivého člena zemědělského družstva.

(2) Organizace dále vede evidenci

a) o odměnách vyplácených podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech a vystavuje občanům potvrzení o výši této odměn a o výši daně, které byly tyto odměny podrobeny, o tom, kdy byly vyplaceny, za jakou činnost a za jaký výsledek této činnosti,

b) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,

c) o zvláštním příspěvku horníkům a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.

(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.

(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a d), popřípadě písm. g) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.

(5) Jde-li o výkonného letce, je organizace, u které je letec zaměstnán, povinna vést též záznamy o počtu letových hodin.

(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu), vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), g) a h) a dále údaje o vyplácených dávkách, o platbách pojistného, o výši vyměřovacího základu, o vzniku a zániku účasti na zabezpečení a rozhodnutí o registraci (povolení výkonu činnosti), je-li vydáno.

§ 38

Záznamy do evidenčního listu důchodového zabezpečení

(1) Do evidenčního listu důchodového zabezpečení (dále jen "evidenční list") se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů) nejpozději do 30. dubna následujícího roku

a) doba trvání zaměstnání,

b) hrubý výdělek,¹⁶)

c) náhradní doby a další doby, které se při zjišťování hrubého výdělku a průměrného měsíčního výdělku vylučují.

(2) U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují dále

a) doba zaměstnání započitatelná v I. a II. pracovní kategorii; u vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků¹⁷) se zapisuje doba zaměstnání započitatelná v I. pracovní kategorii počtem kalendářních dnů stanovených přepočtem skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,

b) pořadové číslo druhu činnosti podle resortního seznamu, popřípadě druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; přitom se zvlášť vyznačí výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a zaměstnání I. pracovní kategorie s různými věkovými podmínkami stanovenými pro nárok na starobní důchod,

c) označení resortu a datum účinnosti resortního seznamu, popřípadě datum účinnosti změny (doplňku) resortního seznamu, podle kterého se zařazení provádí.

§ 39

Předkládání evidenčního listu

(1) Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd. Vede-li organizace se sídlem v České republice evidenční listy za občany, kteří mají pracoviště ve Slovenské republice, odevzdá je orgánu příslušnému pro tato pracoviště. Jde-li o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a sborů, předkládá se evidenční list orgánům federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení.

(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do 8 dnů po konečném vyúčtování výdělků

a) při výstupu občana ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že občan, v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenční listu,

b) při zrušení organizace, popřípadě jejího útvaru.

(3) Při úmrtí občana nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(4) Při uplatnění nároku na dávku důchodového zabezpečení se předkládá evidenční list spolu se žádostí okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.

(5) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.

(6) Pokud jde o žáky a studenty, předkládá škola místo evidenčního listu potvrzení o studiu, a to jen v případech, bylo-li studium přerušeno nebo nedokončeno; v ostatních případech předkládá potvrzení škola na výzvu orgánu sociálního zabezpečení. Organizace, v níž probíhá praktické vyučování a odborná praxe podle učebních plánů, je povinna sdělit potřebné údaje škole.

(7) Evidenční listy vedené za odsouzené se předkládají přímo České správě sociálního zabezpečení.

(8) Organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanovi k podpisu.

§ 40

Povinnosti v předstihovém řízení

(1) Organizace jsou povinny pro své pracovníky (členy) požádat na předepsaném tiskopisu Českou správu sociálního zabezpečení o výpis dob zaměstnání, které má ve své evidenci.

(2) Žádost o výpis je organizace povinna odeslat nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před rokem, v němž občan dosáhne věku stanoveného v § 21 a 26 zákona o sociálním zabezpečení pro vznik nároku na starobní důchod.

(3) Organizace je povinna

a) seznámit občana s výpisem dob zaměstnání neprodleně po jeho doručení, a

b) tento výpis předkládat příslušnému orgánu spolu se žádostí o důchod.

§ 41

Hlášení o zaměstnávání pracujících důchodců

(1) Hlášení o zaměstnávání pracujících důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového zabezpečení, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku a druh důchodu. Jde-li o občana, na jehož dítě pobírá jiný občan výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana, který pobírá výchovné.

(2) U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace pro účely krácení těchto důchodu podle § 44 a 48 zákona o sociálním zabezpečení povinna hlásit vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců výdělečné činnosti výši skutečně dosahovaného příjmu z výdělečné činnosti.

(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(4) Organizace má povinnost odeslat hlášení orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce. Jde-li však o poživatele invalidního nebo částečného invalidního důchodu, zasílá organizace hlášení okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu do 8 dnů od vstupu do zaměstnání. Hlášení týkající se poživatelů důchodů vyplácených orgány federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik je organizace povinna odeslat tomu orgánu, který vyplácí důchod.

(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená organizaci v odstavcích 1 až 3.

(6) Organizace jsou povinny podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

§ 42

Příslušná organizace je povinna ohlásit úraz občanů uvedených v § 6 odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení po provedeném šetření nejpozději do 8 dnů příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s přesným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku na dávku důchodového zabezpečení.

§ 43

Nápravně výchovné ústavy vedou evidenční listy za odsouzené po celou dobu, po kterou jsou důchodově zabezpečeni. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38 a 41. Nástup důchodce do výkonu trestu a propuštění jsou tyto ústavy povinny ohlásit plátci důchodu.

§ 44

Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen ohlásit plátci důchodu vzetí do vazby a propuštění z vazby obviněného, který je poživatelem dávky důchodového zabezpečení.

§ 45

Orgány ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby příslušníka Policie České republiky a příslušníka Sboru nápravné výchovy, kterému nevznikl nárok na důchod podle části páté zákona o sociálním zabezpečení; hrubý výdělek oznamují České správě sociálního zabezpečení na její žádost, pokud je to pro rozhodnutí o dávce důchodového zabezpečení potřebné.

§ 46

Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou organizace povinny uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

§ 47

Úkoly zdravotnických organizací

(1) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna o přijetí do ústavní péče a propuštění z ní podávat hlášení o důchodcích, kterým je s důchodem vypláceno zvýšení pro bezmocnost. Hlášení o přijetí se podává,jestliže ústavní péče potrvá déle než tři měsíce, a to poště v místě trvalého pobytu důchodce, ve lhůtě do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v ústavním zařízení. Je-li důchod vyplácen orgánem sociálního zabezpečení ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky, federálního ministerstva obrany a federálního ministerstva vnitra, podává se toto hlášení plátci důchodu. Hlášení o propuštění se podává v těch případech, kdy bylo podáno hlášení o přijetí, a to plátci důchodu ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění. Ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

(2) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou povinny podávat hlášení o všech důchodcích přijatých nebo propuštěných z léčebny. Hlášení o přijetí se podává poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do 8 dnů ode dne přijetí. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 51 věty třetí platí obdobně.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je důchod vyplácen, datum narození, stav, místo trvalého pobytu důchodce, den, kdy byl přijat do ústavní péče nebo léčebny nebo den, kdy byl propuštěn z těchto zařízení a při přijetí do ústavní péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 51 věty třetí platí obdobně. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo léčebny nebo jejich rodinných příslušníků.

(4) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou dále povinny hlásit na předepsaném tiskopisu požadavky důchodců nebo jejich zákonných zástupců na zvýšení důchodu upraveného podle § 99 zákona o sociálním zabezpečení s uvedením výše závazků důchodce mimo léčebnu. Hlášení zasílá léčebna plátci důchodů do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v léčebně; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

(5) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna podávat hlášení o přijetí a propuštění dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí, které vyžadují mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá dále než šest měsíců, a to plátci výchovného na toto dítě ve lhůtě do 15 dnů před ukončením šestého měsíce pobytu dítěte, a hlášení o propuštění ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění dítěte.