Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení - Přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 590/1992 Sb. Čl. VII

1. U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazená do 31. prosince 1992 do I. nebo II. pracovní kategorie, musí evidence, kterou organizace vede pro účely důchodového zabezpečení, a evidenční list důchodového zabezpečení obsahovat do 31. prosince 1992 údaje stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1993.

2. Bylo-li před účinností tohoto zákona po zahájení řízení o invalidním důchodu zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu, řízení o částečném invalidním důchodu vedené orgány sociálního zabezpečení se zastaví. Bylo-li před účinností tohoto zákona po zahájení řízení o částečném invalidním důchodu zahájeno řízení o invalidním důchodu, řízení o invalidním důchodu vedené orgány sociálního zabezpečení se zastaví.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 590/1992 Sb. Čl. VIII

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

1. § 50 odst. 3 věta třetí a § 51 odst. 5 věta druhá vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.,

2. § 63 odst. 1, 3 a odst. 4 věta poslední, § 64 a 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 260/1990 Sb.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 134/1997 Sb. Čl. IV

Úprava některých nároků v důchodovém pojištění

(1) Nárok na vdovecký důchod vznikne dnem účinnosti tohoto zákona vdovci, jehož manželka zemřela před 1. lednem 1991 a měla trvalý pobyt na území České republiky a jemuž nevznikl nárok na tento důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jestliže splnil podmínky stanovené v § 50 odst. 2 a 7 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manželky a poté byly plněny ke dni účinnosti tohoto zákona buď nepřetržitě, nebo je po zániku splnění těchto podmínek znovu začal splňovat ve lhůtě dvou let v období před 1. srpnem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. červenci 1991. Výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni.

(2) Pokud nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nevznikl před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka trvalého pobytu zemřelého na území České republiky, považuje se tato podmínka za splněnou. Nárok podle věty první vzniká v případě vdovského důchodu, jen jestliže byly splněny podmínky stanovené v § 50 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manžela a poté byly plněny ke dni 1. ledna 1998 buď nepřetržitě, nebo po zániku splnění těchto podmínek byly znovu plněny ve lhůtě dvou let v období před 1. lednem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. prosinci 1990. Nárok podle věty první vzniká v případě vdoveckého důchodu, jen jestliže byly podmínky uvedené ve větě druhé splněny, popřípadě plněny ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Za den vzniku nároku na důchody uvedené ve větě první se v těchto případech považuje 1. leden 1998. Výše těchto důchodů se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni, s tím, že výše důchodu zemřelého pro stanovení výše vdovského a sirotčího důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni smrti zemřelého.

(3) Pro nárok a výši důchodu z důchodového pojištění se jako doba zaměstnání započte též doba služby v tak zvaném vládním vojsku,o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Ustanovení věty první až třetí platí obdobně pro úpravu vdovských a sirotčích důchodů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 134/1997 Sb. Čl. V

Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996

(1) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 1990²) se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých alespoň po část kalendářního měsíce bylo vykonáváno zaměstnání v cizině, z vyměřovacího základu, který občan určí, nejméně však měsíčně z částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,³) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se toto pojistné platí, a to sazbou,⁴) která platí k témuž datu.

(2) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině v období od 1. května 1990 do 31. prosince 1995 se platí podle předpisů platných v tomto období.

(3) Pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění se za vyměřovací základ za kalendářní rok, za který je pojistné placeno, považuje vyměřovací základ pro placení pojistného na důchodové pojištění určený podle odstavců 1 a 2 vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ⁵) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem⁶) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

(4) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 lze zaplatit nejpozději do 31. prosince 1999; přitom není podmínkou trvalý pobyt na území České republiky v době výkonu tohoto zaměstnání.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 424/2003 Sb. Čl. II

1. Evidenční listy důchodového pojištění vedené před 1. lednem 2004 podle předpisů platných před tímto dnem se ukončí dnem 31. prosince 2003 bez zřetele na to, zda zaměstnání trvá dále po tomto datu, a na základě písemné výzvy orgánu sociálního zabezpečení se předloží tomuto orgánu ve lhůtě jím stanovené. Nebyla-li organizace vyzvána podle věty první k předložení těchto evidenčních listů do 31. prosince 2004, předloží je organizace bez výzvy příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do 30. června 2005. Povinnost organizace předložit evidenční list důchodového pojištění občanovi k podpisu, stanovená předpisy platnými před 1. lednem 2004, zůstává nedotčena. Při zápisu údajů do evidenčních listů důchodového pojištění ukončených podle věty první se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 2004.

2. Od 1. ledna 2004 se evidenční listy důchodového pojištění vedou na nových tiskopisech; orgány sociálního zabezpečení vydají tyto tiskopisy nejdéle do 31. prosince 2003.

3. Povinnost doplnit potvrzení nebo vydat potvrzení nové podle čl. I bodu 26 platí i v případě, že dočasná pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání v době před 1. lednem 2004 a trvala aspoň v tento den.

4. Organizace je povinna do 31. července 2005 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení seznam svých zaměstnanců, jejichž účast na nemocenském pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i po 30. červnu 2005, s údaji o těchto zaměstnancích v rozsahu, v jakém se evidují v registru pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění (§ 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění čl. I tohoto zákona). Malá organizace je povinna do 31. července 2005 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení seznam svých zaměstnanců, jejichž účast na nemocenském pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i po 30.červnu 2005, s těmito údaji o těchto zaměstnancích: jméno a současné příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, státní občanství, název a adresa cizozemského nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění. Organizace a malá organizace jsou přitom povinny sdělit příslušné údaje o cizozemském nemocenském a důchodovém pojištění svých zaměstnanců, i když nejsou jejich prvním zaměstnavatelem po skončení tohoto pojištění v cizině. Za nesplnění těchto povinností může okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 20 000 Kč; pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Výnos z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 281/2004 Sb. Čl. III

Do dne nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se provádí nemocenské a důchodové pojištění ředitele Bezpečnostní informační služby podle dosavadních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 109/2006 Sb. Čl. VI

1. Posuzování zdravotního stavu podle § 8 odst. 1 písm. e) a g) až i) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006, zahájená před tímto dnem se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Posuzování bezmocnosti a zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči zahájená před 1. lednem 2007 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

3. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou zahájená a pravomocně neskončená přede dnem 1. července 2006 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

4. Okresní správy sociálního zabezpečení předají bezúplatně příslušným úřadům práce

a) ke dni 1. července 2006 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1 písm. e) a g) až i) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006,

b) ke dni 1. ledna 2007 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006.

5. Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují pro účely důchodového pojištění podle dosavadních právních předpisů bezmocnost a zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, jde-li o dobu před 1. lednem 2007.

6. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, k jejichž pracovním úkolům patří posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory, sociální péče a zaměstnanosti a výkon činností s tím souvisejících, přechází dnem 1. července 2006 z České správy sociálního zabezpečení na úřady práce a na Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"). Česká správa sociálního zabezpečení dohodne se zaměstnancem v České správě sociálního zabezpečení podle věty první, zda výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů přejde na úřad práce a na který úřad práce nebo zda přejde výkon těchto práv a povinností na ministerstvo.

7. Česká správa sociálního zabezpečení na základě dohody podle odstavce 6 provede delimitaci zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení na úřady práce a na ministerstvo. Takto provedená delimitace je závazná.

8. Nedojde-li k dohodě podle odstavce 6 nejpozději do 31. května 2006, stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení na úřady práce a na ministerstvo na návrh ředitele České správy sociálního zabezpečení ministerstvo.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 152/2007 Sb. Čl. III

1. Jestliže muž pečoval o dítě ve věku do 4 let v období od 1. ledna 1996 do 30. června 2005 a nepodal před 1. červencem 2007 přihlášku k účasti na důchodovém pojištění nebo návrh na zahájení řízení o době a rozsahu péče o toto dítě, popřípadě podal tuto přihlášku nebo tento návrh opožděně, může podat návrh na zahájení tohoto řízení podle dosavadních právních předpisů do 30. června 2009. Bylo-li v období od 1. ledna 1996 do 30. června 2007 rozhodnuto o žádosti o přiznání důchodu, přičemž důchod byl přiznán, avšak nebylo přitom k době péče uvedené ve větě první přihlédnuto, považuje se návrh na zahájení řízení podle věty první též za žádost o úpravu výše přiznaného důchodu. Podmínka podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění se po 30. červnu 2007 nevyžaduje. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalá osoba, která uplatňuje nárok na vdovský nebo sirotčí důchod z důvodu úmrtí muže uvedeného ve větě první.

2. Jestliže péče muže o dítě ve věku do 4 let nebo péče osoby o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči ve věku do 18 let nebo o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let anebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), skončila před 1. červencem 2007, avšak ke dni 30. června 2007 ještě neuplynula lhůta k podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle právních předpisů účinných ke dni 30. června 2007 nebo lhůta k podání návrhu na zahájení řízení o době a rozsahu péče o tyto děti nebo o tyto osoby podle právních předpisů účinných ke dni 30. června 2007, může oprávněná osoba podat návrh na zahájení řízení o době a rozsahu péče podle dosavadních právních předpisů do 30. června 2009. Podmínka podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění osob uvedených ve větě první se po 30. červnu 2007 nevyžaduje.

3. Jestliže okresní správa sociálního zabezpečení zahájila před 1. červencem 2007 řízení o době a rozsahu péče o osoby uvedené v bodě 2 a toto řízení nebylo do 30. června 2007 pravomocně skončeno, dokončí se toto řízení podle právních předpisů účinných ke dni 30. června 2007.

4. Jestliže péče o osoby uvedené v bodě 2 a péče ženy o dítě ve věku do 4 let začala před 1. červencem 2007 a trvá ještě po 30. červnu 2007, prokazuje se tato doba péče podle právních předpisů účinných po 30. červnu 2007.

5. Výše starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů přiznaných před 1. červencem 2007 osobám, jimž byly při stanovení osobního vyměřovacího základu vyloučené doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen "zákon o důchodovém pojištění") omezeny podle § 16 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, se na žádost upraví od splátky důchodu splatné po 30. červnu 2007 tak, že do počtu vyloučených dob omezovaných podle § 16 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění se nezahrnou vyloučené doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. e) zákona o důchodovém pojištění; přitom za vyloučenou dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé písm. e) zákona o důchodovém pojištění se považuje pro účely této úpravy jen doba účasti na důchodovém pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s) a § 102a zákona o důchodovém pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená ve správním řádu se u žádostí uplatněných do 31. října 2007 prodlužuje o 90 dnů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 189/2006 Sb. Čl. XIV

1. Řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity nebo částečné invalidity zahájené před 1. lednem 2009 se dnem 1. ledna 2009 zastavuje, pokud nebylo před tímto dnem vydáno okresní správou sociálního zabezpečení rozhodnutí. Bylo-li v řízení uvedeném ve větě první vydáno před 1. lednem 2009 okresní správou sociálního zabezpečení rozhodnutí, dokončí se toto řízení podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008, a to včetně podání odvolání, které lze po 31. prosinci 2008 podat ve lhůtě stanovené těmito předpisy; přitom pro výplatu nemocenského platí § 171 odst. 1 věta první, odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

2. Nároky na náhradu nákladů řízení podle bodu 1 vzniklé před 1. lednem 2009 tím, že se občan na výzvu dostavil k lékaři orgánu sociálního zabezpečení nebo se pro potřeby tohoto lékaře podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, se posuzují podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

3. Zaměstnavatel, který vyplácí nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 2009, zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do období po 31. prosinci 2008, a v souvislosti s tím zaměstnanec končí zaměstnání, postupuje při ukončení výplaty nemocenského podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

4. Přiznává-li se po 31. prosinci 2008 starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2009, platí o souběhu nároku na výplatu těchto důchodů a nemocenského předpisy účinné ke dni 31. prosince 2008.

5. Vyplácí-li zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do období po 31. prosinci 2008, nemocenské k takovému dni zaměstnavatel podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008, oznamuje Česká správa sociálního zabezpečení tomuto zaměstnavateli, od kdy byla přiznána výplata starobního důchodu.

6. Požádal-li zaměstnanec dočasně práce neschopný o plný nebo částečný invalidní důchod podle § 93 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení před 1. lednem 2009 a nemocenské je vypláceno i po 31. prosinci 2008, postupuje Česká správa sociálního zabezpečení podle § 93 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Posudek vydaný podle § 95 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení před 1. lednem 2009 je podkladem i pro rozhodnutí o žádosti o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, které bude vydáno v téže věci po 31. prosinci 2008.

8. Evidenční listy důchodového pojištění za rok 2008 se vyplňují podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

9. Zaměstnavatel, který podle § 171 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyplácí zaměstnanci dávky nemocenského pojištění ještě v roce 2009, zapíše do evidenčního listu důchodového pojištění za rok 2009 dobu pobírání těchto dávek. Pokud zaměstnavatel vyplácí v roce 2009 dávky nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, předkládá evidenční list důchodového pojištění podle § 39 odst. 2 písm. a) věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 479/2008 Sb. Čl. II

1. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí posoudí zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely odvolacího řízení správního v případech, kdy napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku úřadu práce přede dnem 1. července 2009.

2. Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou prohlídku v termínu určeném při posouzení přede dnem 1. července 2009 úřadem práce nebo z podnětu orgánu, na základě jehož žádosti provedl úřad práce přede dnem 1. července 2009 zjišťovací lékařskou prohlídku.

3. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, které bylo oznámeno přede dnem 1. ledna 2010, nelze podat námitky.

4. Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva obrany ve věcech důchodového pojištění, které bylo oznámeno přede dnem 1. ledna 2010, lze podat odvolání podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2009; řízení o tomto odvolání se provede podle těchto předpisů. Proti rozhodnutí uvedenému ve větě první nelze podat námitky.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 306/2008 Sb. Čl. V

1. Jestliže řízení o nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod bylo zahájeno před 1. lednem 2010 a nebylo před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí se podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2009, pokud plná invalidita nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 2010.

2. Ustanovení § 8 odst. 10 věty první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na zasílání stejnopisů těch posudků, které byly vydány před 1. lednem 2010.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 367/2011 Sb. Čl. IV

Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno opatřením č. 344/2013 Sb. Čl. XXXIX

Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění se může odhlásit z účasti na důchodovém pojištění za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 64/2014 Sb. Čl. IX

1. Nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když došlo ke zjištění tohoto porušení či nesplnění povinnosti až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo bylo-li řízení o tomto nesplnění či porušení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Řízení o pokutě za nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené před tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 213/2016 Sb. Čl. IV

Zaměstnavatel uvedený v § 37 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen v potvrzení vydávaném podle tohoto ustanovení po skončení zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech uvést též údaje za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 259/2017 Sb. Čl. IV

1. Návrh na zahájení řízení o prokázání doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která skončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se podává podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podle § 115a odst. 3 věty poslední zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze postupovat v případě, kdy přeplatek na nemocenském vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 321/2023 Sb. Čl. II

1. Plátce důchodů může do 31. května 2025 provést hromadné změny termínů splatnosti důchodů tak, aby termín splatnosti spadal do období od prvního do čtrnáctého dne kalendářního měsíce; tyto změny může plátce důchodů provést i postupně pro jednotlivé skupiny příjemců důchodů. Plátce důchodů je povinen nejpozději do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž dochází ke změně termínu splatnosti, písemně sdělit příjemci důchodu nový termín splatnosti. V případě změny termínu splatnosti na dřívější termín splatnosti se důchod vyplacený v kalendářním měsíci, do něhož spadá nový termín splatnosti, ani důchod vyplacený v předchozím kalendářním měsíci nekrátí. V případě změny termínu splatnosti na pozdější termín splatnosti náleží jednorázový doplatek poměrné části důchodu stanovený za počet kalendářních dnů mezi původním a nově stanoveným termínem splatnosti; tento doplatek je splatný nejpozději v den, v němž by důchod byl vyplacen, pokud by ke změně výplatního termínu nedošlo.

4. Nárok na vrácení důchodu, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, nevzniká znovu podle § 118a odst. 3 věty třetí zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento nárok již zanikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje okresní správa sociálního zabezpečení, byla-li žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež podle § 203a zákoníku práce podána okresní správě sociálního zabezpečení nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 412/2023 Sb. Čl. II

1. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správního obvodu Středočeského kraje, a Pražská správa sociálního zabezpečení splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje, splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje, splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Zlínského kraje, a Městská správa sociálního zabezpečení Brno splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje, splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Splynutím podle vět první až páté okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno zanikají. Věty první až pátá neplatí, jde-li o organizační útvary okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby. Organizační útvary okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, se převádí do Institutu posuzování zdravotního stavu.

2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona okresní správou sociálního zabezpečení, Pražskou správou sociálního zabezpečení nebo Městskou správou sociálního zabezpečení Brno (dále jen „okresní správa sociálního zabezpečení“), která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí ta územní správa sociálního zabezpečení, do níž okresní správa sociálního zabezpečení splynula podle bodu 1 (dále jen „příslušná územní správa sociálního zabezpečení“).

3. Řízení ve věcech státní služby zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke kterým byl příslušný ředitel okresní správy sociálního zabezpečení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí ředitel příslušné územní správy sociálního zabezpečení.

4. Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, kontroly a další postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona okresní správou sociálního zabezpečení nebo Českou správou sociálního zabezpečení a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neskončené dokončí Institut posuzování zdravotního stavu. Dosavadní úkony okresní správy sociálního zabezpečení v rámci postupů podle věty první učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za úkony Institutu posuzování zdravotního stavu. Určil-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgán sociálního zabezpečení v posudku termín provedení kontrolní lékařské prohlídky, je k provedení této kontrolní lékařské prohlídky v termínu v posudku uvedeném věcně příslušný Institut posuzování zdravotního stavu.

5. Výkon rozhodnutí zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona okresní správou sociálního zabezpečení a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neskončený nebo výkon rozhodnutí, který měla provést okresní správa sociálního zabezpečení a který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušná územní správa sociálního zabezpečení.

6. Žádosti, námitky a jiná podání, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podány okresní správě spociálního zabezpečení, se považují za žádosti, námitky a jiná podání podané příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Jde-li o žádosti, námitky a jiná podání ve věci posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podány okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, považují se takové žádosti, námitky a jiná podání za podané Institutu posuzování zdravotního stavu.

7. Rozhodnutí vydaná ve správním řízení okresní správou sociálního zabezpečení nebo jiná opatření učiněná okresní správou sociálního zabezpečení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za rozhodnutí nebo jiná opatření příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče vydaná ve správním řízení okresní správou sociálního zabezpečení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za rozhodnutí Intitutu posuzování zdravotního stavu.

8. Výkon práv a povinností, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušel za stát okresní správě sociálního zabezpečení, přísluší ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Pokud byla okresní správa sociálního zabezpečení účastníkem právních vztahů vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo účastníkem soudních, správních nebo jiných řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tyto vztahy nebo řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo se tímto dnem anebo po tomto dni obnoví, je účastníkem uvedených právních vztahů a řízení příslušná územní správa sociálního zabezpečení.

9. Průkazy vydané okresní správou sociálního zabezpečení k provádění kontrol podle § 15 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle § 76 odst. 3 a § 91 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za průkazy vydané příslušnou územní správou sociálního zabezpečení.

10. Sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení pro Prahu a Střední Čechy se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Plzeň se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem a s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Hradec Králové se převádějí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Brno se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Ostrava se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj a sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Sekce lékařské posudkové služby se převádí do Institutu posuzování zdravotního stavu. Věta první se nevztahuje na služební a pracovní místa státních zaměstnanců a zaměstnanců, k jejichž služebním nebo pracovním úkolům patří vyřizování opravných prostředků ve věcech sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění. Je-li v rozhodnutích nebo jiných opatřeních uvedeno pracoviště České správy sociálního zabezpečení uvedené ve větě první, rozumí se tím Česká správa sociálního zabezpečení.

11. Datové schránky zřízené okresním správám sociálního zabezpečení se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za další datové schránky zřízené územním správám sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Další datové schránky zřízené sekcím České správy sociálního zabezpečení uvedeným v bodě 10 se považují za datové schránky zřízené územním správám sociálního zabezpečení s výjimkou datové schránky zřízené sekci České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Hradec Králové, která se považuje za další datovou schránku zřízenou Územní správě sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj. Digitální a informační agentura upraví informace o datových schránkách a dalších datových schránkách podle vět první a druhé v informačním systému datových schránek do 7 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. V důsledku splynutí okresních správ sociálního zabezpečení do územních správ sociálního zabezpečení podle bodu 1 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených v okresních správách sociálního zabezpečení a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených v okresních správách sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení; to neplatí, jde-li o převod organizačních útvarů, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, do Institutu posuzování zdravotního stavu. V důsledku převodu organizačních útvarů okresních správ sociálního zabezpečení, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, do Institutu posuzování zdravotního stavu podle bodu 1 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených v těchto organizačních útvarech a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených v těchto organizačních útvarech na Institut posuzování zdravotního stavu. V důsledku převodu sekcí České správy sociálního zabezpečení do územních správ sociálního zabezpečení podle bodu 10 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených na dotčených systemizovaných místech a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených na dotčených systemizovaných místech na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení. V důsledku převodu sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Sekce lékařské posudkové služby do Institutu posuzování zdravotního stavu podle bodu 10 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených v tomto organizačním útvaru a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených v tomto organizačním útvaru na Institut posuzování zdravotního stavu.

13. Návrh první systemizace služebních míst a pracovních míst územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu předloží ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení do 15 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2024 jednotlivými služebními orgány, a to společně s návrhem systemizace nebo změny systemizace služebních míst a pracovních míst České správy sociálního zabezpečení zohledňujícím vznik územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu a s tím související organizační změny. Pokud nebudou návrhy systemizací podle věty první a je provádějící návrhy organizačních struktur schváleny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizací podle věty první systemizace územní správy sociálního zabezpečení tvořena systemizací příslušné sekce České správy sociálního zabezpečení podle bodu 10 vět první a druhé a systemizacemi okresních správ sociálního zabezpečení, které v tuto územní správu sociálního zabezpečení splývají podle bodu 1, a organizační struktura územní správy sociálního zabezpečení bude tvořena organizační strukturou příslušné sekce České správy sociálního zabezpečení podle bodu 10 vět první a druhé a organizačními strukturami okresních správ sociálního zabezpečení, které v tuto územní správu sociálního zabezpečení splývají podle bodu 1, a systemizace Institutu posuzování zdravotního stavu bude tvořena systemizacemi organizačních útvarů okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, které jsou podle bodu 1 převedeny do Institutu posuzování zdravotního stavu, a organizační struktura Institutu posuzování zdravotního stavu bude tvořena organizačními strukturami organizačních útvarů okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, které jsou podle bodu 1 převedeny do Institutu posuzování zdravotního stavu. Věta druhá se nevztahuje na služební místa ředitelů okresních správ sociálního zabezpečení, jejichž služební místa dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají. Pokud nebudou návrhy systemizací podle věty první a je provádějící návrhy organizačních struktur schváleny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za každou zaniklou okresní správu sociálního zabezpečení v příslušné územní správě sociálního zabezpečení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona služební místo ředitele odboru, popřípadě, bylo-li v zaniklé okresní správě sociálního zabezpečení systemizováno služební místo ředitele odboru, vzniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za každou zaniklou okresní správu sociálního zabezpečení v příslušné územní správě sociálního zabezpečení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona služební místo ředitele sekce, kterým budou podřízeny organizační útvary podle dosavadní organizační struktury zaniklé okresní správy sociálního zabezpečení; tato služební místa vznikají ve 13. platové třídě, s oborem státní služby 15. Sociální pojištění a se služebním působištěm v obci, ve které sídlila zaniklá okresní správa sociálního zabezpečení.

14. Výběrová řízení na obsazení služebních míst ředitelů územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu vyhlásí ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení do 30 dnů ode dne schválení první systemizace služebních míst a pracovních míst územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu.

15. Na služební místo ředitele odboru nebo ředitele sekce v územní správě sociálního zabezpečení lze převést dosavadního ředitele okresní správy sociálního zabezpečení, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro služební místo, na které má být převeden. Podle věty první lze převést dosavadního ředitele okresní správy sociálního zabezpečení pouze na služební místo zařazené nejméně ve 13. platové třídě a s oborem státní služby 15. Sociální pojištění a se služebním působištěm v obci, ve které sídlila zaniklá okresní správa sociálního zabezpečení. Převedení na služební místo představeného podle věty první nezpůsobuje nový začátek běhu doby jmenování na služebním místě představeného.

16. Posuzovala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona invaliditu občana okresní správa sociálního zabezpečení, vyrozumívají orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti podle § 9 odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Institut posuzování zdravotního stavu.

17. Pokud jiné právní předpisy používají pojem okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona územní správa sociálního zabezpečení.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 395/2024 Sb. Čl. IV

1. S majetkem České republiky, s nímž je ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit Česká správa sociálního zabezpečení a který slouží k zajištění správy, provozu nebo rozvoje informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, veden pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká majetku, který slouží k plnění povinností České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Práva a povinnosti vyplývající ze smluvních vztahů, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřela Česká správa sociálního zabezpečení za Českou republiku za účelem správy, provozu nebo rozvoje informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká těch práv a povinností, které slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v České správě sociálního zabezpečení, kteří zajišťují správu, provoz nebo rozvoj informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká výkonu těch práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v České správě sociálního zabezpečení, který slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. i) a j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Státní zaměstnanci zařazení v České správě sociálního zabezpečení, kteří zajišťují provoz informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci zařazenými v Ministerstvu práce a sociálních věcí. Věta první se netýká státních zaměstnanců zařazených v České správě sociálního zabezpečení, kteří plní úkoly České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. i) a j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 417/2024 Sb. Čl. IV

1. Žádosti o zasílání písemného oznámení o zvýšení důchodů podle § 86a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025, lze podat nejdříve od 1. října 2024.

11. Žádá-li pojištěnec o přiznání důchodu po 31. srpnu 2025 a den, od něhož má být důchod přiznán, spadá do období před 1. zářím 2025, řídí se příslušnost k přiznání tohoto důchodu a jeho výplatě zákonem č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. září 2025.