Zákon o daních z příjmů - § 23 - Základ daně

§ 23

Základ daně

(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4. Pro účely stanovení základu daně je poplatníkem i veřejná obchodní společnost.

(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,²⁰) je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,²⁰) rozdíl mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,⁵) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), s výjimkou investiční společnosti vytvářející podílové fondy,

b) příjmy z emisního ážia,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu,

d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen "ceny obvyklé na trhu"), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.

(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,²⁰) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(10) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v cizině (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) lze základ daně stanovit ve výši, které by z téže činnosti dosáhl poplatník se sídlem na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.