Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - § 5 - Vyměřovací základ

§ 5

Vyměřovací základ

(1) Vyměřovacím základem

a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

1. odstupné³) poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné,⁴)

2. plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy,⁵)

3. náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,⁶)

4. náhrada škody,⁷) s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

5. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,⁸)

6. naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy, a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky,

7. náhrada mzdy⁹) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,

8. stipendia poskytovaná žákům středních škol a studentům vysokých škol,¹⁰)

9. odměny a další finanční plnění poskytovaná žákům středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť,¹¹)

10. služné a další finanční plnění poskytovaná podle předpisů o civilní službě občanům vykonávajícím civilní službu,¹²)

c) osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně, než polovina příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení,¹³) připadajícího v průměru na kalendářní měsíc; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.¹⁴) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.¹⁵) Vyměřovací základ za kalendářní měsíc nemůže být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí, s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ může činit za kalendářní měsíc nejvýše 45000 Kčs,

d) spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než polovina podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,¹³) připadajícího v průměru na kalendářní měsíc. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc nemůže být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí, s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ může činit za kalendářní měsíc nejvýše 45000 Kčs,

e) občana uvedeného v § 3 odst. 2 je částka, kterou si sám určí, nejméně však měsíčně dvojnásobek částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.

(2) Při stanovení vyměřovacího základu z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, v nichž v rozhodném období po celý měsíc netrvalo nemocenské a důchodové zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby.

(3) V kalendářním roce, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na nemocenském a důchodovém zabezpečení, a v následujícím kalendářním roce ještě pro pojistné na červenec je vyměřovacím základem za kalendářní měsíc částka, kterou osoba samostatně výdělečně činná určí, nejméně však polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí; toto omezení vyměřovacího základu se netýká osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.

(4) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba vyňata z nemocenského a důchodového zabezpečení a poté znovu zahájila tutéž samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupráci na téže samostatné výdělečné činnosti, nesmí být vyměřovací základ nižší, než by činil vyměřovací základ stanovený způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. c) nebo d) před vynětím z nemocenského a důchodového zabezpečení.

(5) Vyměřovací základ, který si osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2.