Zákon o cenných papírech - ČÁST DRUHÁ - SMLOUVY O CENNÝCH PAPÍRECH

ČÁST DRUHÁ

SMLOUVY O CENNÝCH PAPÍRECH

HLAVA I

SMLOUVY O PŘEVODECH CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 13

(1) Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.

(2) Bez určení kupní ceny je smlouva o koupi cenných papírů platná, jen když strany projevily vůli uzavřít ji bez určení kupní ceny. V těchto případech je kupující povinen zaplatit kupní cenu, jež odpovídá nejnižšímu kursu, za který byl takový zastupitelný cenný papír prodáván v den uzavření smlouvy na veřejných trzích. Jestliže zastupitelný cenný papír nebyl v tento den předmětem obchodování na veřejných trzích, je kupující povinen zaplatit kupní cenu odpovídající kursu, za který byl takový cenný papír naposled obchodován na veřejných trzích. Nelze-li kupní cenu ani takto určit, je kupující povinen zaplatit jmenovitou hodnotu cenného papíru, jinak cenu, kterou bylo možno při vynaložení odborné péče docílit.

(3) Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy v občanském zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

§ 14

(1) Vznik práv a povinností ze smlouvy o koupi cenných papírů lze vázat na odkládací podmínku projevu vůle jedné ze stran, že na uzavřené smlouvě trvá (dále jen "právo opce").

(2) Bylo-li sjednáno právo opce, vzniknou práva a povinnosti ze smlouvy o koupi a prodeji cenného papíru, jen pokud smluvní strana, které právo opce náleží, ve sjednané lhůtě, jinak do 15 dnů, a sjednaným způsobem, jinak písemně, oznámí, že na smlouvě trvá.

(3) Za právo opce lze sjednat úplatu o určité výši.

(4) Podrobnosti o opčních obchodech mohou upravit burzovní pravidla a tržní řády.

§ 15

Pokud ve sjednané lhůtě, a není-li lhůta sjednána do 15 dnů od uzavření smlouvy, prodávající nepřevede cenný papír na kupujícího nebo kupující nezaplatí kupní cenu a ze smlouvy nevyplývá něco jiného, má se za to, že smlouva byla porušena podstatným způsobem.¹⁴)

§ 16

(1) Při použití § 469 obchodního zákoníku je rozhodující cenový rozdíl vyplývající z uskutečněné koupě nebo uskutečněného prodeje cenného papíru na veřejném trhu. Neobchoduje-li se s cenným papírem na veřejném trhu, je rozhodující cenový rozdíl, který vyplyne z jinak obvykle uskutečněné koupě nebo obvykle uskutečněného prodeje.

(2) Při použití § 470 obchodního zákoníku je pro určení cenového rozdílu rozhodující kurs cenného papíru na veřejném trhu; jestliže předmětem smlouvy je cenný papír, se kterým se neobchoduje na veřejném trhu, je rozhodná cena, za kterou se cenný papír většinou prodává. Rozhodující je kurs nebo cena v den odstoupení od smlouvy; neodstoupila-li oprávněná strana od smlouvy bez zbytečného odkladu, je rozhodující den, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit.

(3) Nárok na náhradu škody zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním smlouvy, u níž došlo k odstoupení, jakož i smlouvy o náhradním prodeji nebo náhradní koupi, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto náklady obvyklé.

(4) Uplatněním odstavců 1 a 2 není dotčen nárok na náhradu zbylé škody.

Převod cenných papírů

§ 17

Závazek převést listinný cenný papír je splněn předáním listinného cenného papíru nabyvateli. Zákon může stanovit další náležitosti převodu nebo jiný způsob převodu listinného cenného papíru.

§ 18

(1) K převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.¹⁵)

(2) Rubopis musí obsahovat podpis převodce, obchodní jméno nebo název anebo jméno nabyvatele a jeho sídlo nebo bydliště, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(3) Převoditelnost cenného papíru na řad lze omezit, jen pokud to připouští zvláštní zákon.¹⁶)

§ 19

(1) Smlouva o převodu listinného cenného papíru na jméno musí mít písemnou formu.

(2) Převoditelnost cenného papíru na jméno lze vyloučit jen zvláštním zákonem¹¹) anebo pokud to zvláštní zákon¹⁷) připouští.

§ 20

Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,¹⁸) stává se kupující majitelem listinného cenného papíru, i když prodávající neměl právo tento cenný papír převést, ledaže kupující v době převodu věděl, že prodávající nemá právo cenný papír převést.

§ 21

(1) Závazek převést zaknihovaný cenný papír je splněn registrací převodu provedenou střediskem na základě příkazu k registraci převodu zaknihovaného cenného papíru (dále jen "příkaz k registraci převodu"), jestliže převedený cenný papír odpovídá smlouvě. Ustanovení o převodu listinného cenného papíru se na převod zaknihovaného cenného papíru nepoužijí.

(2) Registrací převodu zaknihovaného cenného papíru je provedení zápisu v zákonem stanovené evidenci podle § 1 odst. 2, a to k tíži účtu převodce a ve prospěch účtu nabyvatele. Zápisy na obou účtech je středisko povinno provést k témuž dni.

(3) Ustanovení § 20 platí pro převod zaknihovaných cenných papírů obdobně.

§ 22

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, dává příkaz k registraci převodu převodce i nabyvatel, a to v dohodnuté lhůtě, a pokud nebyla lhůta dohodnuta, ve lhůtě 7 dní od uzavření smlouvy. Středisko provede registraci bez zbytečného odkladu poté, kdy obdrží obsahově shodné příkazy k registraci převodu od převodce i nabyvatele.

(2) Pokud příkazy k registraci převodu podle odstavce 1 nejsou obsahově shodné, středisko registraci neprovede a bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu s uvedením důvodů vrátí nabyvateli i převodci.

(3) Ten, kdo dal nesprávný, neúplný nebo opoždění příkaz k registraci převodu, odpovídá za škodu, která v důsledku toho vznikla.

§ 23

(1) Obstaral-li koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru obchodník s cennými papíry, je povinen dát bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu on. Tento obchodník je povinen středisku prokázat své oprávnění dát příkaz k registraci převodu.

(2) Pro odpovědnost obchodníka s cennými papíry platí § 22 odst.3.

(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

§ 24

(1) Uskutečňuje-li se převod zaknihovaného cenného papíru na trhu organizovaném podle § 50 dává příkaz k registraci převodu osoba, která tento trh organizuje. Tato osoba je povinna středisku prokázat své oprávnění dát příkaz k registraci převodu.

(2) Pro odpovědnost osoby podle § 50 platí § 22 odst.3.

(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

§ 25

Středisko provádí registraci převodu v pořadí, v jakém mu došly příkazy k registraci v souladu s tímto zákonem.

§ 26

(1) Příkaz k registraci převodu musí obsahovat

a) obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště převodce a nabyvatele,

b) identifikační nebo rodné číslo převodce a nabyvatele,

c) označení zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, jeho bližší určení z hlediska jeho zastupitelnosti, obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta, počet kusů zaknihovaného cenného papíru a u veřejně obchodovatelného cenného papíru (§ 71) jeho označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (dále jen "ISIN").

(2) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru, musí příkaz k registraci převodu obsahovat i obchodní jméno a identifikační číslo tohoto obchodníka s cennými papíry.

(3) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen koupi zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se převodce tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, od něhož tento cenný papír obstaral.

(4) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen prodej zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se nabyvatele tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, který od něho tento cenný papír obstaral.

(5) Pro obsah příkazu k registraci převodu podle § 24 platí obdobně § 26 odst. 2.

§ 27

Pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem

(1) Středisko zaregistruje pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem na základě příkazu k registraci pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem.

(2) Registrací pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem se rozumí provedení příslušného zápisu v evidenci střediska.

(3) Příkaz k registraci pozastavení práva může dát

a) majitel zaknihovaného cenného papíru,

b) obchodník s cennými papíry, pokud mu dal majitel zaknihovaného cenného papíru pokyn k obstarání prodeje tohoto cenného papíru,

c) osoba organizující trh podle § 50, pokud má být zaknihovaný cenný papír prodán na tomto trhu,

d) příslušný státní orgán, pokud to vyplývá ze zvláštního zákona.¹⁹)

(4) Příkaz k registraci pozastavení práva musí obsahovat náležitosti týkající se zaknihovaného cenného papíru a jeho majitele uvedené v § 26 odst. 1 a dobu, na níž se výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastavuje.

(5) Bylo-li pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem zaregistrováno, není pod dobu tohoto pozastavení majitel tohoto cenného papíru oprávněn uzavřít smlouvu o převodu cenného papíru, ani smlouvu o obstarání jeho prodeje, ani dát pokyn k prodeji tohoto cenného papíru.

(6) Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem neprovede středisko registraci převodu zaknihovaného cenného papíru. Pokud středisko tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu, která tím vznikla.

(7) Pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem zaniká zápisem v příslušné evidenci střediska. Středisko zápis provede po uplynutí doby, na kterou byl výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastaven, nebo na základě příkazu osob, které středisku prokáží své oprávnění příkaz k registraci pozastavení práva zrušit.

(8) Osoba, která neoprávněně vydá příkaz k registraci pozastavení práva nebo příkaz podle odstavce 7, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila.

HLAVA II

SMLOUVY O OBSTARÁNÍ KOUPĚ NEBO PRODEJE CENNÉHO PAPÍRU

§ 28

(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen "Komisionářská smlouva") se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(2) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, řídí se smlouva komisionářská a právní vztahy z ní vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.²⁰)

§ 29

Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého komisionář obstarává koupi nebo prodej cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn komitenta písemnou formu nemá, je komisionář povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení o uděleném pokynu.

§ 30

(1) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.

(2) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.

(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.

§ 31

(1) Nestanoví-li komisionářská smlouva jinak, může se komisionář svého závazku zprostit i tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí.

(2) Nevyplývá-li z komisionářské smlouvy něco jiného, je komisionář povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta.

(3) Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír nejvýše za nejnižší a prodat jej nejméně za nejvyšší kurs, za který byl v den koupě nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován a prodáván na veřejném trhu. Pokud takový cenný papír není v tento den předmětem veřejného obchodování, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.

§ 32

(1) Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta, dokud je nenabude třetí osoba.

(2) Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a 37).

(3) Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz středisku k registraci převodu ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen středisku prokázat.

§ 33

(1) Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(2) Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 a právní vztahy z nich vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.²¹)

HLAVA III

SMLOUVY O ÚSCHOVĚ, SPRÁVĚ A ULOŽENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ

Smlouva o úschově cenných papírů

§ 34

(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.

(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.

(6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.

(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.

(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.

§ 35

(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen "druhotná úschova").

(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.

(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.

§ 36

Smlouva o správě cenných papírů

(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Správcem podle odstavce 1 může být jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.

(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.

(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.

(6) Jestliže má správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas potřebnou plnou moc. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.

(7) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.

(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.

(10) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 37

Smlouva o uložení cenných papírů

(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Opatrovatelem podle odstavce 1 může být jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.

(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.

(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(6) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.

§ 38

Imobilizace cenných papírů

(1) Smlouvu o uložení listinných cenných papírů do hromadné úschovy podle § 34 odst. 3 může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen "imobilizované cenné papíry") se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení § 10.

(3) Majitel imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal.

HLAVA IV

SMLOUVA O ZASTAVENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 39

Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku²²) a občanského zákoníku²³) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní²⁴) nelze pro účely tohoto zákona použít.

§ 40

(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen "smluvní zástavní právo"), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen "zástavní rubopis"). Zástavní rubopis musí obsahovat doložku "k zastavení" a označení osoby zástavního věřitele. Jinak musí zástavní rubopis obsahovat přiměřeně náležitosti uvedené v § 18 odst. 2. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.²⁵) Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru.

§ 41

(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy.

(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.

(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.

§ 42

(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.

(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat

a) obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště zástavce,

b) identifikační nebo rodné číslo zástavce,

c) označení zastaveného zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta a u veřejně obchodovatelného cenného papíru (§ 71) jeho ISIN,

d) obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště zástavního věřitele,

e) výši a dobu splatnosti pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno.

(4) Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva.

§ 43

(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.

(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.

(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.

§ 44

Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.