HLAVA IV
§ 39
Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku22) a občanského zákoníku23) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní24) nelze pro účely tohoto zákona použít.
§ 40
(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen "smluvní zástavní právo"), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen "zástavní rubopis"). Zástavní rubopis musí obsahovat doložku "k zastavení" a označení osoby zástavního věřitele. Jinak musí zástavní rubopis obsahovat přiměřeně náležitosti uvedené v § 18 odst. 2. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.25) Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru.
§ 41
(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy.
(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.
(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.
(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.
§ 42
(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.
(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.
(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat
a) obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště zástavce,
b) identifikační nebo rodné číslo zástavce,
c) označení zastaveného zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta a u veřejně obchodovatelného cenného papíru (§ 71) jeho ISIN,
d) obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště zástavního věřitele,
e) výši a dobu splatnosti pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno.
(4) Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva.
§ 43
(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.
(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.
(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.
§ 44
Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.