Zákon o cenných papírech - ČÁST DRUHÁ - SMLOUVY O CENNÝCH PAPÍRECH

ČÁST DRUHÁ

SMLOUVY O CENNÝCH PAPÍRECH

HLAVA I

SMLOUVY O PŘEVODECH CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 13

(1) Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.

(2) Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy v občanském zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

§ 16

(1) Při použití § 469 obchodního zákoníku je rozhodující cenový rozdíl vyplývající z uskutečněné koupě nebo uskutečněného prodeje cenného papíru na regulovaném trhu. Neobchoduje-li se s cenným papírem na regulovaném trhu, je rozhodující cenový rozdíl, který vyplyne z jinak obvykle uskutečněné koupě nebo obvykle uskutečněného prodeje.

(2) Při použití § 470 obchodního zákoníku je pro určení cenového rozdílu rozhodující kurs cenného papíru na regulovaném trhu; jestliže předmětem smlouvy je cenný papír, se kterým se neobchoduje na regulovaném trhu, je rozhodná cena, za kterou se cenný papír většinou prodává. Rozhodující je kurs nebo cena v den odstoupení od smlouvy; neodstoupila-li oprávněná strana od smlouvy bez zbytečného odkladu, je rozhodující den, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit.

(3) Nárok na náhradu škody zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním smlouvy, u níž došlo k odstoupení, jakož i smlouvy o náhradním prodeji nebo náhradní koupi, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto náklady obvyklé.

(4) Uplatněním odstavců 1 a 2 není dotčen nárok na náhradu zbylé škody.

§ 16a

Smlouva o půjčce cenných papírů

(1) Smlouvou o půjčce cenných papírů se zavazuje věřitel, že převede na dlužníka určitý počet zastupitelných cenných papírů, a dlužník se zavazuje převést na věřitele po uplynutí sjednané doby stejný počet zastupitelných cenných papírů a zaplatit za půjčení cenných papírů cenu, pokud byla sjednána její výše.

(2) Místo ceny v penězích lze sjednat závazek převést na věřitele větší počet zastupitelných cenných papírů, než kolik jich bylo převedeno na dlužníka.

(3) Závazkové vztahy z úplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku.^14a) Závazkové vztahy z bezúplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku.^14b)

Převod cenných papírů

§ 17

(1) K převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného.

(2) Závazek převést listinný cenný papír je splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud listinný cenný papír odpovídá smlouvě.

§ 18

(1) K převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.¹⁵) Jakákoliv podmínka, na níž byl rubopis učiněn závislým, platí za nenapsanou.^15a)

(2) Převoditelnost cenného papíru na řad lze omezit, jen pokud to připouští zvláštní zákon.¹⁶)

(3) Na legitimační účinky rubopisu se použijí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravující rubopis směnky.^15a)

§ 19

(1) Smlouva o převodu listinného cenného papíru na jméno musí mít písemnou formu.

(2) Převoditelnost cenného papíru na jméno lze vyloučit nebo omezit jen zvláštním zákonem,¹¹) anebo pokud to zvláštní zákon připouští.

§ 20

Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,¹⁸) stává se ten, na koho je cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo cenný papír převést, ledaže věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

HLAVA II

OBSTARAVATELSKÉ SMLOUVY

§ 28

(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen "Komisionářská smlouva") se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.

(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, řídí se smlouva komisionářská a právní vztahy z ní vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.²⁰)

§ 29

Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého komisionář obstarává koupi nebo prodej cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn komitenta písemnou formu nemá, je komisionář povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení o uděleném pokynu.

§ 30

(1) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.

(2) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo v evidenci investičních nástrojů vedené podle zvláštního právního předpisu^12f) (dále jen "evidence investičních nástrojů") zapsáno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.

(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.

§ 31

(1) Komisionář se může zprostit svého závazku tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí, jen pokud to komisionářská smlouva připouští.

(2) Komisionář je povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta.

(3) Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.

§ 32

(1) Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta, dokud je nenabude třetí osoba.

(2) Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a 37).

(3) Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz k zápisu převodu do evidence investičních nástrojů ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen osobě oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů^12f) prokázat.

§ 33

(1) Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu. Pro povinnosti a práva mandatáře platí obdobně ustanovení § 31 o povinnostech a právech komisionáře.

(2) Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(3) Smlouvy podle odstavců 1 a 2 musí mít písemnou formu.

(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 a právní vztahy z nich vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.²¹)

§ 33a

(1) Smlouva o obstarání vydávání cenného papíru a smlouva o obstarání vracení zastupitelného cenného papíru musejí mít písemnou formu.

(2) Smlouvy podle odstavce 1 týkající se investičních cenných papírů může jako obstaravatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 33b

(1) Smlouva o zprostředkování vydávání zastupitelného cenného papíru a smlouva o zprostředkování vracení cenného papíru musejí mít písemnou formu.

(2) Smlouvy podle odstavce 1 týkající se investičních cenných papírů může jako zprostředkovatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry nebo organizátor regulovaného trhu, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu něco jiného.

HLAVA III

Smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů

Smlouva o úschově cenných papírů

§ 34

(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. Zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově jsou společným majetkem uschovatelů. Podíl uschovatele na společném majetku je dán poměrem součtu jmenovitých hodnot zastupitelných cenných papírů jím uložených do hromadné úschovy k součtu jmenovitých hodnot všech zastupitelných cenných papírů v hromadné úschově. Nemají-li cenné papíry jmenovitou hodnotu, použije se místo jmenovité hodnoty počet kusů cenných papírů. Ustanovení o spoluvlastnictví^21a) se na zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí. Každý uschovatel je oprávněn svá práva vůči schovateli uplatňovat samostatně.

(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo osoby nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.

(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.

(6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.

(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.

(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.

(11) Probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu^21b). Po prohlášení konkursu je insolvenční správce povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Insolvenční správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti dlužníku. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů.

(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se použijí pro zaknihované cenné papíry přiměřeně.

§ 35

(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen "druhotná úschova").

(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.

(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.

§ 36

Smlouva o správě cenných papírů

(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a vlastník cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Správce je povinen učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.

(3) Správce je povinen plnit pokyny vlastníka cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen vlastníka cenného papíru včas upozornit.

(4) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je vlastník cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho vlastník povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.

(5) Má-li správce vykonávat právo spojené s cenným papírem, je vlastník tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu plnou moc nebo nechat správce zapsat na svém účtu vlastníka v centrální evidenci investičních nástrojů. Dá-li vlastník cenného papíru správci pokyny, jak má být využito hlasovacího práva, je správce povinen hlasovat za vlastníka cenného papíru takto stanoveným způsobem.

(6) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho vlastníku bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.

(7) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.

(8) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem vlastníka cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet vlastníka cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.

(9) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 37

Smlouva o uložení cenných papírů

(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.

(3) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.

(4) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(5) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.

§ 37a

Smlouva o obhospodařování cenných papírů

(1) Smlouvou o obhospodařování cenných papírů se zavazuje obhospodařovatel obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v cenných papírech nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi cenných papírů na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání a zákazník se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má obhospodařovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.

(3) Jde-li o obhospodařování investičních instrumentů, může být obhospodařovatelem podle odstavce 1 jen obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného.

(4) Obhospodařovatel je povinen obstarávat koupě, prodeje, jakož i prvotní nabytí cenných papírů, a nestanoví-li smlouva jinak, též vykonávat činnosti podle § 34 a 36, a to s cílem zabezpečit dlouhodobě odbornou péči o majetek zákazníka. Zákazník může omezit závazek obhospodařovatele na povinnosti týkající se obstarávání koupě, prodeje a prvotního nabytí cenných papírů. Úplata, kterou má zákazník zaplatit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(5) Ustanovení § 34 odst. 7 se použije obdobně, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.

(6) Pro smlouvu o obhospodařování cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující komisionářskou smlouvu o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů, mandátní smlouvu^21c) a případně též smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů.

(7) Ustanoveními odstavců 1 až 6 není dotčena úprava obhospodařovatelské smlouvy podle zvláštního právního předpisu.^21d)

§ 38

Imobilizace cenných papírů

(1) Smlouvu o úschově cenných papírů ukládaných do hromadné úschovy může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. V takovém případě je listinný cenný papír vydán dnem předání listiny schovateli ve prospěch jejího vlastníka. V listinných cenných papírech na řad a na jméno, které emitent svěřuje do úschovy, se neuvádí při vydání cenného papíru jméno vlastníka. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen "imobilizované cenné papíry") se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu^12f) o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak. Den zápisu cenného papíru do evidence investičních nástrojů se musí shodovat s dnem předání listiny schovateli.

(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu^12f).

(3) Vlastník imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal. Před odevzdáním listinného cenného papíru vlastníku doplní emitent na listinných cenných papírech na jméno a na řad jméno vlastníka.

HLAVA IV

SMLOUVA O ZASTAVENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 39

(1) Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku²³) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní²⁴) nelze pro účely tohoto zákona použít.

(2) Zástavní právo nemůže být zřízeno k cenným papírům, které jsou zastaveny, ledaže jsou zastaveny podle § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8.

§ 40

(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen "smluvní zástavní právo"), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení vlastníka cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen "zástavní rubopis"). Ustanovení § 11 odst. 6 tím není dotčeno. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku "k zastavení" nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.²⁵) Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.

§ 41

(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.

(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.

§ 42

(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká zápisem tohoto zástavního práva na účet vlastníka v evidenci investičních nástrojů.

(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká zápisem tohoto zástavního práva k tíži účtu vlastníka v evidenci investičních nástrojů.

(2) Příkaz k zápisu smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Příkaz k zápisu zástavního práva musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce,

b) identifikační číslo osoby nebo rodné číslo zástavce,

c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet zastavených kusů tohoto cenného papíru,

d) obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo osoby nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele, a

e) výši jistiny pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a dobu její splatnosti, jestliže je známá, nebo druh pohledávek, pro něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které může být zástavní věřitel uspokojen, a dobu trvání zástavního práva.

(4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká zápisem zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k zápisu zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k zápisu zániku zástavního práva zástavní věřitel.

§ 42a

Zástavní právo k účtu cenných papírů

(1) K účtu vlastníka zaknihovaných cenných papírů vzniká zástavní právo zápisem u příslušného účtu v evidenci cenných papírů. Pro zápis a výmaz zástavního práva se použije § 42 obdobně.

(2) Zástavní právo k účtu vlastníka zaknihovaných cenných papírů se vztahuje na všechny cenné papíry, které jsou na účtu zapsány při vzniku zástavního práva, i na cenné papíry převedené na zastavený účet po dobu trvání zástavního práva. Ustanovení upravující zástavní právo k jednotlivým cenným papírům platí pro cenné papíry zapsané na zastaveném účtu obdobně.

(3) Dojde-li k převodu cenného papíru ze zastaveného účtu s předchozím souhlasem zástavního věřitele, zanikne převodem i zástavní právo k tomuto cennému papíru.

§ 43

(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.

(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.

(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.

(4) Má-li být zastavený cenný papír emitentem vyměněn za jiný cenný papír, vzniká zástavní právo ve stejném rozsahu k cennému papíru, za nějž je cenný papír vyměněn. Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zástavní rubopis, podepíše zástavní rubopis na vyměněném cenném papíru za vlastníka emitent.

(5) Zástavní věřitel není oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papírem, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis anebo smlouva nestanoví jinak. Vznikne-li ze zastaveného cenného papíru právo na plnění, je emitent povinen plnit zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel započte obdržené plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem, pokud smlouva nestanoví jinak.

§ 44

(1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, popřípadě uplatnit právo na plnění ze zastaveného cenného papíru podle § 43 odst. 5. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.

(2) Obchodník s cennými papíry prodává zastavený cenný papír svým jménem na účet zástavce na regulovaném trhu, jedná-li se o kótovaný cenný papír, nebo zástavní věřitel ve veřejné dražbě, jedná-li se o cenný papír, který není kótovaný. Výnos z prodeje cenného papíru snížený o náklady spojené s jeho prodejem a obvyklou odměnu vydá obchodník s cennými papíry zástavnímu věřiteli. Je-li předmětem prodeje cenný papír opatřený zástavním rubopisem, vyznačí na tomto cenném papíru rubopis znějící na kupujícího po škrtnutí zástavního rubopisu zástavním věřitelem za vlastníka obchodník s cennými papíry.

§ 44a

Nestanoví-li tento zákon jinak a nevylučuje-li to povaha věci, vztahují se ustanovení § 39 až 44 přiměřeně též na zástavní právo, které se zřizuje jinak než na základě smlouvy.