Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění - ČÁST PRVNÍ - POJISTNÉ

ČÁST PRVNÍ

POJISTNÉ

§ 2

Výše pojistného

(1) Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.

(2) Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 3

Vyměřovací základ

(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen "zaměstnanec") je úhrn příjmů zůčtovaných mu zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli, má-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, nebo vykonává-li vedlejší činnost,²) v souvislosti s výkonem zaměstnání, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou

a) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,³)

b) náhrady škody,⁴) s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

c) náhrada mzdy⁵) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,

d) příjmy z příležitostného zaměstnání.⁶)

(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen "minimální mzda")⁷) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,⁸) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,⁹) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,¹⁰) s výjimkou mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.

(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné jsou příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti¹¹) podle zákona o daních z příjmů, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.¹²) Minimálním vyměřovacím základem z této činnosti se rozumí dvacetičtyřnásobek minimální mzdy. Maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.

(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen "osoba s vlastními příjmy")¹³) jsou tyto příjmy, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou¹⁴) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,¹⁵) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvacetičtyřnásobek minimální mzdy, maximální vyměřovací základ je 540000 Kčs.

(5) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti¹¹) ani příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu ani ostatní příjmy¹³) (dále jen "osoba bez zdanitelných příjmů") je dvojnásobek minimální mzdy; u osoby, která ukončila studium na střední nebo vysoké škole, je v období tří měsíců od ukončení studia, pokud v tomto období nenastoupila do pracovního nebo obdobného poměru, nebo nezahájila samostatnou výdělečnou činnost, vyměřovacím základem minimální mzda.

(6) Vyměřovacím základem u osob, za které je plátcem pojistného stát,¹⁶) je 70 % minimální mzdy.

§ 4

Rozhodné období

(1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) U osoby samostatně výdělečně činné a u osoby s vlastními příjmy je rozhodným obdobím předcházející kalendářní rok.

(3) Provozuje-li osoba samostatně výdělečně činná zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách¹⁷) anebo vykonává-li uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)¹⁸) nebo vykonává-li činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, je rozhodným obdobím období, po které takovou činnost vykonávala, nejvýše však období tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků. Podmínkou je, že o to požádá nejpozději při předložení výpisu z daňového přiznání za předcházející kalendářní rok.

Odvod pojistného za zaměstnance

§ 5

(1) Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance.¹⁹) Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.

(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavateli určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc.U zaměstnavatele, kde je výplata rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede. Zaměstnavatel zaplatí vždy do 20. ledna kalendářního roku zálohu na pojistné ve výši jedné dvanáctiny pojistného vypočteného z ročního plánovaného objemu mzdových prostředků. Tuto zálohu zúčtuje s pojistným vypočteným ze skutečného objemu vyplacených mzdových prostředků za uplynulý rok vždy do 20. ledna následujícího kalendářního roku.

(3) Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna"), pokud si ji pojišťenec zvolil.²⁰)

§ 6

Právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit předchůdce. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.

§ 7

Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc, a to do 20. dne předcházejícího měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,²¹) je záloha na pojistné na tento měsíc splatná do osmi dnů od zahájení činnosti. Do osmi dnů od zahájení činnosti je záloha splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, případá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.

§ 8

(1) Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

(2) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.

(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 3 je splatný vždy dnem podání daňového přiznání²²) za uplynulý kalendářní rok.

§ 9

Odvod pojistného za osoby s vlastními příjmy

(1) Osoba s vlastními příjmy hradí na účet příslušné zdravotní pojišťovny měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,²³) je záloha na pojistné splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost vznikla. Do osmi dnů od vzniku této povinnosti je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.

(2) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.

(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného podle § 3 odst. 4 je splatný dnem podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.

Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů

§ 10

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc, a to ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 1.

§ 11

Osoba bez zdanitelných příjmů, která pracuje v zahraničí pro zaměstnavatele, který nemá na území České republiky sídlo, ani místo podnikání, může projednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou jiný způsob hrazení pojistného. Příslušná zdravotní pojišťovna může na žádost takové osoby povolit placení pojistného za delší, než měsíční období, avšak vždy jen dopředu.

§ 12

Odvod pojistného hrazeného státem

Za osoby, za které je plátcem pojistného stát,¹⁶) hradí měsíčně pojistné ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet zřízený podle § 20, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce.

§ 13

Odvod pojistného při souběhu činností

Má-li osoba současně příjmy ze zaměstnání (§ 3 odst. 1), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti¹¹) (§ 3 odst. 3), příjmy z kapitálového majetku nebo příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy¹³) (§ 3 odst. 4) jejichž výše ročně přesáhne šedesátinásobek minimální mzdy, odvádí pojistné ze všech ťechto příjmů. Pokud příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy nedosahují výši stanovenou v prvé větě, odvádí se pojistné pouze z příjmů ze zaměstnání, z podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti.

§ 14

Přeplatek pojistného

(1) Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

(2) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce od obdržení žádosti o jeho vrácení nebo od jeho zjištění příslušnou zdravotní pojišťovnou. Vrácený přeplatek na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 4.

§ 15

Dlužné pojistné jsou osoby uvedené v předchozích ustanoveních povinny doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné.

§ 16

Promlčení pojistného

(1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.

§ 17

Způsob placení pojistného

(1) Pojistné se platí v československé měně

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u peněžního ústavu (dále jen "banka") na účet příslušné zdravotní pojišťovny nebo

b) v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný účet podle písmene a).

(2) Za den platby pojistného se považuje

a) u bezhotovostních převodů z účtu u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného.

b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.

(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby pojistného na účty příslušných zdravotních pojišťoven vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu plátce pojistného byla uskutečněna, nebo kdy byla ve prospěch účtu příslušné zdravotní pojišťovny přijata v hotovosti. Pokud je účet příslušné zdravotní pojišťovny u jiné banky, než účet plátce pojistného, z něhož je platba provedena, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazenou částku té bance , u které je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu příslušné zdravotní pojišťovny v hotovosti. Banka, u které je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným zdravotním pojišťovnám den, kdy došlo k odepsání platby z účtu plátce pojistného. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit příslušné zdravotní pojišťovně úrok ve výši běžné diskontní sazby Státní banky československé z částky včas nepřevedené.