Zákon o provádění mezinárodních sankcí - ČÁST PÁTÁ - SPRÁVNÍ DELIKTY

ČÁST PÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 17

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší omezení nebo zákaz stanovený v § 5 až 8 tohoto zákona,

b) poruší omezení nebo zákaz stanovený v přímo použitelném předpise Evropských společenství, který určuje mezinárodní sankce ve smyslu § 2 písm. c),

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1,

d) nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1, nebo

e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 16 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 4 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

§ 18

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba¹⁰) se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší omezení nebo zákaz stanovený v § 5 až 8 tohoto zákona,

b) poruší omezení nebo zákaz stanovený v přímo použitelném předpise Evropských společenství, který určuje mezinárodní sankce ve smyslu § 2 písm. c),

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1, nebo

d) nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c) se uloží pokuta do 4 000 000 Kč nebo propadnutí věci.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. d) se uloží pokuta do 500 000 Kč.

(4) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba správním deliktem podle odstavce 1 písm. a) až c) získala pro sebe nebo pro jiného prospěch přesahující 5 000 000 Kč, anebo způsobila škodu přesahující 5 000 000 Kč nebo jiný zvlášť závažný následek, uloží se jí pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 19

Propadnutí věci

(1) Propadnutí věci za správní delikt podle § 18 lze uložit, jestliže byla věc náležící pachateli

a) ke spáchání správního deliktu podle § 18 užita nebo určena, nebo

b) správním deliktem podle § 18 získána nebo nabyta za věc tímto správním deliktem získanou.

(2) Propadnutí věci lze uložit vedle pokuty nebo i samostatně, jestliže se vzhledem k povaze spáchaného správního deliktu taková sankce jeví jako postačující.

(3) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze spáchaného správního deliktu.

(4) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

Společná ustanovení o správních deliktech

§ 20

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k míře, významu a době ohrožení zahraničněpolitického nebo bezpečnostního zájmu státu.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹⁰) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Podle tohoto zákona se posuzuje též správní delikt, který spáchala česká osoba v cizině, jestliže jím porušila omezení nebo zákaz, které má podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestliže uplatnění mezinárodní sankce, která byla nebo mohla být správním deliktem ohrožena, zahrnuje zahraniční obchod s vojenským materiálem nebo režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Jinak správní delikt podle tohoto zákona projedná ministerstvo.

(7) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 21

Ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 4 až 8 se použijí v případě omezení nebo zákazů stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, ode dne platnosti tohoto předpisu.