Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 8af
(1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložny, skupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených družstevní záložně prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.
(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2,
b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat,
d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
§ 8ag
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,
f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy.
(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.
(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro družstevní záložnu, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví38). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
§ 8ah
(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8af odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.
(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.
§ 8ai
(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8ac až 8af se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8af odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může družstevní záložna podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.
(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8af odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
§ 8b
(1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl
a) ověření účetní závěrky družstevní záložny,
b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,
d) ověření uveřejňovaných údajů podle § 7b a v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou Českou národní bankou.
Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení.
(2) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. V případě, že Česká národní banka požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) pro příslušný kalendářní rok prominula, je oprávněna vyžadovat, aby družstevní záložna zajistila ověření systému nebo jeho části podle odstavce 1 písm. b) v kterémkoliv následujícím kalendářním roce. Česká národní banka sdělí družstevní záložně do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření podle odstavce 1 písm. b). Družstevní záložna může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s družstevní záložnou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem toto ověření omezuje.
(3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora.
(4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.
§ 9
(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.
(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny.
(3) Rozdělení zisku nebo krytí ztráty družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk nebo ztráta vyplývá.
§ 9a
(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.
(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.
§ 10
(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:
a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,
b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.
(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.
§ 11
(1) Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která mohou upravovat zejména
a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv.
(2) Pravidla a ukazatele podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 12
Družstevní záložna je povinna zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.
§ 13
(1) Soud může na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže
a) počet členů klesl pod 30,
b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,
c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,
d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.
(2) Soud může na návrh České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.
(3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.
(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.
(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnost, pokud Česká národní banka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení.
(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 5 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.
(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.
(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se nařízení vlády upravující určení odměny likvidátora nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.
(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.
§ 13a
(1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů.
(2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
§ 13b
(1) Jestliže družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.