Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech - znění od 01. 12. 2016 (úplné znění)

87

ZÁKON

ze dne 20. dubna 1995

o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST I

§ 1

Obecná ustanovení

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie³⁸) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní banka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách.

(2) Povolení působit jako družstevní záložna (dále jen „povolení“) uděluje Česká národní banka (§ 2a) družstvu se sídlem v České republice k výkonu následujících činností

a) přijímání vkladů od svých členů a

b) poskytování úvěrů svým členům.

(3) Obchodní firma (dále jen "firma") družstevní záložny musí obsahovat označení "spořitelní a úvěrní družstvo", "družstevní záložna", "spořitelní družstvo" nebo "úvěrní družstvo"; toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona.

(5) Družstevní záložna

a) je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu uděleného povolení,

b) je povinna při svém podnikání postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména podnikat způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu,

c) nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu, zejména takové, které zavazují družstevní záložnu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění nápadně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě; porušení této podmínky zakládá neplatnost smlouvy,

d) nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu³),

e) nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti ve smyslu zákona upravujícího dluhopisy³) za jinou úvěrovou institucí, obchodníkem s cennými papíry, finanční institucí nebo osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(6) Schválená účetní závěrka,^3a) výroční zpráva a opis povolení musí být uveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích.

(7) Družstevní záložna je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí. Zastavení obchodního závodu družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné.

(8) Družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby.

(9) Úzkým propojením pro účely tohoto zákona se rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 1a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) přidruženou osobou přidružená osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby,

f) ovládající úvěrovou institucí úvěrová instituce, která ovládá alespoň jednu družstevní záložnu,

g) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

i) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

j) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

k) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

l) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

m) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

n) evropskou ovládající úvěrovou institucí ovládající úvěrová instituce se sídlem v členském státě, která současně není osobou ovládanou jinou úvěrovou institucí, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jakémkoli členském státě,

o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

r) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby družstevní záložna ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem

1. v České republice, pokud tato finanční holdingová osoba neovládá žádnou banku,

2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá úvěrovou instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani úvěrovou instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo

3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby;

je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou,

s) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce družstevní záložna ovládaná ovládající úvěrovou institucí, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této ovládající úvěrové instituce; je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou,

t) odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem

1. v České republice, pokud tato finanční holdingová osoba neovládá žádnou banku,

2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá úvěrovou instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani úvěrovou instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo

3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě;

je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou,

u) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

v) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

w) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

§ 1b

Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky.

Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny

§ 2

(1) Družstevní záložna musí mít nejméně 30 členů.

(2) Základní kapitál musí činit nejméně 500000 Kč.

(3) Před podáním žádosti o povolení (§ 2a) musí být splacena částka ve výši alespoň 35 000 000 Kč, kterou představuje základní kapitál, popřípadě rizikový fond a rezervní fond, jsou-li vytvořeny při založení družstevní záložny.

(4) Zastupování osob na ustavující schůzi je nepřípustné.

(5) K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá povolení. Udělení povolení, jeho odnětí a změny jsou součástí zápisu do obchodního rejstříku.

(6) Sídlo družstevní záložny musí být na území České republiky.

§ 2a

(1) Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti Česká národní banka. Žádost o udělení povolení lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.

(3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny.

(4) Pro udělení povolení musí být splněny tyto podmínky:

a) odborná způsobilost a důvěryhodnost žadatele o povolení podle odstavce 1,

b) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny a splnění dalších požadavků na orgány družstevní záložny a jejich členy podle § 7aa,

c) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny, návrhu řídicího a kontrolního systému družstevní záložny včetně systému řízení rizik, popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny; technickými a organizačními předpoklady se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zdůvodnění účelu založení družstevní záložny a strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány, zabezpečení odpovídajících výpočetních, informačních, účetních a statisticko-evidenčních systémů družstevní záložny, zabezpečení dostatečného počtu zaměstnanců nebo fyzických osob, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří budou zajišťovat plánované činnosti družstevní záložny, a zabezpečení odpovídající struktury a organizace družstevní záložny,

d) reálnost obchodního plánu a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti,

e) odborná způsobilost a důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně (§ 2b odst. 1) a nejvýše 20 členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b),

f) průhledný a nezávadný původ částky uvedené v § 2 odst. 3, z níž se vytváří základní kapitál, rizikový fond a rezervní fond, pokud jsou vytvořeny,

g) splacení částky uvedené v § 2 odst. 3,

h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s družstevní záložnou,

i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu dohledu,

j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání

a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti žadatele o povolení podle odstavce 4 písm. a),

b) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise podle odstavce 4 písm. b), a

c) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 4 písm. e).

(6) O změně povolení rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Česká národní banka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí České národní banky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 4 písm. f) a g) nepoužijí. Česká národní banka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč.

(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny a členy orgánu družstevní záložny.

§ 2aa

Speciální ustanovení o udělení povolení ve vztahu k řešení krize

(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit povolení překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení povolení podle § 2a odst. 4.

(2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení povolení, posoudí ji Česká národní banka bez zbytečného odkladu.

§ 2b

(1) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nepřímým podílem se pro účely tohoto zákona rozumí podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob, jednajících ve shodě.

(2) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na družstevní záložně podle odstavce 1 se započítají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, která jsou vykonávána zástupcem osoby uvedené v odstavci 3 na základě plné moci.

(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na družstevní záložně,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími družstevní záložnu,

a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na družstevní záložně nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.

(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo družstevní záložnu ovládnout, údaje o družstevní záložně, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této družstevní záložně nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.

(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo

b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 15. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.

(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu.

(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti družstevní záložny jsou splněny tyto podmínky:

a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,

b) osoby, které jsou navrhovány za členy představenstva, členy kontrolní komise a členy úvěrové komise a osoby ve vrcholném vedení družstevní záložny, které zastávají v družstevní záložně výkonné funkce a jsou odpovědné vedení družstevní záložny za její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,

c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele, ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v družstevní záložně,

d) družstevní záložna bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,

e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být družstevní záložna zahrnuta, nebrání účinnému dohledu nad družstevní záložnou, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a

f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.

(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá, že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit, vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.

(11) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka

a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,

b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.

(12) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

a) snižují svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo

b) snižují svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že ji přestávají ovládat.

(13) Oznámení podle odstavce 12 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o družstevní záložně a údaj o výši účasti na družstevní záložně po snížení.

(14) Pro účely žádosti podle odstavce 4 a oznámení v odstavci 12 se údaji o osobě rozumí:

a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(15) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(16) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na družstevní záložně došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(17) Souhlas podle odstavce 3 nebo oznámení podle odstavce 12 se nevyžaduje, dojde-li k nabytí kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ke snížení kvalifikované účasti pod 50 %, 30 %, 20 %, 10 % nebo k jejímu pozbytí jinak než na základě jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě.

(18) Souhlas k nabytí kvalifikované účasti na družstevní záložně se považuje i za souhlas k nabytí přímého nebo nepřímého podílu nebo jejich součtu, který představuje méně než 10 % na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně. Souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na družstevní záložně, se považuje i za souhlas ke zvýšení takové účasti tak, že dosáhne nebo překročí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje méně než dotčený podíl na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně.

§ 2c

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že působení osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně je v rozporu s § 1 odst. 5 písm. b), nebo osoba nabyla kvalifikovanou účast nebo zvýšila kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu nad limity uvedené v § 2b odst. 3, rozhodne o pozastavení práva osoby s kvalifikovanou účastí účastnit se členské schůze a hlasovat na ní a práva požadovat svolání členské schůze. Pozastavit lze pouze výkon všech výše uvedených práv. Účastníkem řízení je pouze osoba s kvalifikovanou účastí a družstevní záložna. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Družstevní záložna nepřipustí účast osoby, které Česká národní banka pozastavila práva podle odstavce 1, na členské schůzi. Při posuzování způsobilosti členské schůze družstevní záložny rozhodovat a při hlasování na členské schůzi se nepřihlíží k hlasům členů, jejichž práva účastnit se členské schůze a hlasovat byla pozastavena. Pozastavení práv podle odstavce 1 Česká národní banka zruší, odpadl-li důvod pro jeho vydání.

(3) Družstevní záložna je povinna písemně informovat Českou národní banku o nabytí nebo změnách v kvalifikované účasti osob na družstevní záložně, pokud při těchto změnách, i jednáním jiných členů, jsou překročeny nebo sníženy limity uvedené v § 2b odst. 3 a 12, a to do 5 pracovních dnů po zjištění rozhodných skutečností.

(4) V důsledku toho, že osobě s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně byla pozastavena práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech této osoby ani jiných osob.

§ 2d

(1) Družstevní záložny jsou oprávněny zřídit pobočky na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský stát") a podnikat na jeho území v rozsahu povolení jen se souhlasem České národní banky.

(2) V žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky podle odstavce 1 družstevní záložna uvede zejména

a) určení hostitelského státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) obchodní plán pobočky obsahující výčet předpokládaných činností,

c) organizační strukturu pobočky,

d) adresu pobočky v hostitelském státě, na které bude možno získat potřebné dokumenty,

e) údaje umožňující jednoznačnou identifikaci osob odpovědných za řízení pobočky, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození,

f) výši kapitálu družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti,

g) výši kapitálového poměru podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti.

(3) Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky družstevní záložny na území hostitelského státu do 3 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Podmínkami pro udělení souhlasu jsou

a) finanční stabilita družstevní záložny,

b) organizační struktura družstevní záložny umožňující podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b).

(4) Česká národní banka předá orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 do 3 měsíců ode dne jejich obdržení. Pokud Česká národní banka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2, toto rozhodnutí v této lhůtě odůvodní.

(5) Pokud Česká národní banka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 nebo je nepředá ve lhůtě stanovené v odstavci 4, může se družstevní záložna domáhat nápravy u soudu.

§ 2e

(1) Družstevní záložna je oprávněna zřídit pobočku a podnikat na území hostitelského státu za podmínek stanovených právními předpisy hostitelského státu a po stanovení podmínek orgánu dohledu tohoto státu pro zřízení pobočky a podnikání. Neobdrží-li družstevní záložna podmínky podle první věty do dvou měsíců ode dne doručení informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 2d odst. 3 a 4, je oprávněna zřídit pobočku a zahájit činnost uplynutím této lhůty.

(2) Zamýšlí-li družstevní záložna učinit změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e), je povinna to oznámit nejméně 1 měsíc před jejich provedením České národní bance a orgánu dohledu hostitelského státu. Změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e) podléhají souhlasu České národní banky a případnému sdělení nebo stanovení podmínek orgánem dohledu hostitelského státu podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Při rozhodování o udělení souhlasu postupuje Česká národní banka podle § 2d odst. 3. Česká národní banka o změnách rozhodne do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení o zamýšlených změnách družstevní záložnou.

§ 2f

Má-li družstevní záložna v úmyslu provozovat činnosti na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Českou národní bankou bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti, oznámí písemně svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti alespoň 60 dní před zahájením této činnosti České národní bance. Česká národní banka oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny provozovat činnost na jeho území do 30 dnů ode dne obdržení oznámení družstevní záložny.

§ 2g

(1) Dohled nad pobočkou družstevní záložny na území hostitelského státu vykonává Česká národní banka.

(2) Družstevní záložna je povinna poskytnout hostitelskému státu na jeho vyžádání informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území hostitelského státu pro účely výkonu dohledu hostitelským státem, a to včetně údajů nezbytných pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 22b.

(3) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací České národní banky podle § 22a zjistí, že družstevní záložna nebo její pobočka na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu, nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, Česká národní banka po předchozím oznámení orgánu dohledu hostitelského státu neprodleně přijme vhodná opatření k nápravě podle § 28 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a bez zbytečného odkladu o nich informuje orgán dohledu hostitelského státu.

(4) Pokud orgán dohledu hostitelského státu přijme z důvodu vzniku mimořádné situace opatření pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů družstevní záložny v hostitelském členském státě a Česká národní banka s přijatými opatřeními nesouhlasí, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví³⁹).

§ 2h

(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o vydání rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady podle tohoto zákona v případě, že dotčená družstevní záložna podniká na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po jeho vydání.

(2) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí povolení družstevní záložně, která podniká na území hostitelského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru povolení změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí povolení neprodleně orgány dohledu států, v nichž družstevní záložna podniká.

(3) O odnětí povolení družstevní záložně podle § 28g informuje Česká národní banka neprodleně orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém družstevní záložna podnikala.

§ 2i

Podnikání družstevních záložen, včetně jejich poboček působících na území hostitelského státu, podléhá dohledu České národní banky, včetně kontrol na místě po předchozím informování orgánu dohledu hostitelského státu. Česká národní banka může požádat příslušný orgán dohledu hostitelského státu o provedení kontroly na území hostitelského státu.

§ 2j

Udělení povolení družstevní záložně ve skupině

(1) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o udělení povolení družstevní záložně (§ 2a) požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu, vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být povolení uděleno, ovládaná

a) zahraniční úvěrovou institucí se sídlem v členském státě,

b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,

c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,

d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).

(2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dohlížených osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.

§ 3

Předmět podnikání družstevní záložny

(1) Družstevní záložna je oprávněna v rámci svého podnikání vykonávat kromě činností uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) tyto další činnosti, má-li je uvedeny v uděleném povolení:

a) finanční leasing pro členy,

b) platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků^3e) pro členy,

c) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy,

d) otvírání akreditivů pro členy,

e) obstarání inkasa pro členy,

f) nákup a prodej cizí měny pro členy,

g) pronájem bezpečnostních schránek členům.

(2) Výlučně za účelem zajištění činností podle odstavce 1 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) je družstevní záložna oprávněna

a) ukládat vklady v družstevních záložnách a bankách a u poboček zahraničních bank,

b) přijímat úvěry od družstevních záložen a bank,

c) nabývat majetek pro účely zajištění vlastního provozu a disponovat s ním,

d) obchodovat na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle tohoto zákona,

e) obchodovat na vlastní účet s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu,

f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, dluhopisy, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dluhopisy vydanými Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, které je Česká republika členem,

g) provádět obchody s Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky.

(3) Jiný majetek, než který je družstevní záložna oprávněna nabýt podle odstavce 2, může nabýt pouze v souvislosti se zajištěním své pohledávky, a to nejvýše po dobu 6 měsíců. V tomto případě se ustanovení § 1 odst. 8 věta první nepoužije. Tato lhůta se nevztahuje na majetek nabytý na základě zajišťovacího převodu práv podle občanského zákoníku nebo na základě převodu finančního kolaterálu ve prospěch příjemce finančního kolaterálu podle zákona upravujícího finanční zajištění.^3g)

(4) Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu. Smlouvy uzavřené při výkonu činností podle odstavců 1 až 3 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) musí mít písemnou formu.

(5) Výkon činnosti družstevní záložny podle odstavce 1 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) pro stát a jeho organizační složky, vyšší územní samosprávné celky a obce, právnické osoby jimi zřízené, nebo ve kterých jsou stát, vyšší územní samosprávné celky nebo obce výlučnými podílníky, a pro další veřejnoprávní korporace hospodařící s veřejnými prostředky není podmíněn jejich členstvím.

Některá ustanovení o členství v družstevní záložně

§ 4

(1) Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi družstevní záložny, které vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je družstevní záložna povinna své členy o změnách včas a řádně informovat. Družstevní záložna je povinna poskytovat uvedené informace svým členům písemně v českém jazyce, popřípadě jazycích států, na jejichž území působí.

(2) Družstevní podíl přechází na právního nástupce člena, který zemřel nebo zanikl. Není-li právním nástupcem osoba způsobilá ke členství v družstevní záložně, členství právního nástupce přechodem družstevního podílu nevzniká.

(3) Rozdělení družstevního podílu člena, který zemřel nebo zanikl, při jeho přechodu na právního nástupce není přípustné.

(4) Člen je oprávněn družstevní podíl převést na jinou osobu. Je-li předmětem převodu pouze družstevní podíl z dalšího členského vkladu, lze tento družstevní podíl převést pouze na člena družstevní záložny. Dohoda o převodu družstevního podílu na nabyvatele podléhá souhlasu představenstva družstevní záložny. Pokud v dohodě o převodu družstevního podílu není uvedeno datum pozdější, nabývá nabyvatel převáděný družstevní podíl rozhodnutím představenstva o schválení dohody o převodu družstevního podílu. Je-li převod družstevního podílu podmíněn udělením předchozího souhlasu České národní banky podle odstavce 5, může nabyvatel nabýt převáděný družstevní podíl nejdříve dnem udělení souhlasu České národní banky.

(5) Jestliže převod družstevního podílu by měl za následek, že by převodem družstevního podílu nabývající člen nabyl kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýšil svou kvalifikovanou účast tak, že dosáhne limitů stanovených v § 2b odst. 3, je převod družstevního podílu podmíněn předchozím souhlasem členské schůze družstevní záložny a udělením předchozího souhlasu České národní banky. Žádost o udělení souhlasu musí být podána družstevní záložnou do 30 dnů ode dne schválení dohody o převodu družstevního podílu členskou schůzí. Přílohu žádosti tvoří členskou schůzí schválená dohoda o převodu družstevního podílu, zápis členské schůze, která schválila dohodu o převodu družstevního podílu, a doklady nezbytné pro posouzení splnění kritérií uvedených v § 2b odst. 9. Pro řízení a rozhodování České národní banky o žádosti o udělení souhlasu se ustanovení § 2b odst. 4 až 11 použijí obdobně. Udělení předchozího souhlasu Českou národní bankou nahrazuje udělení souhlasu podle § 2b odst. 3.

(6) Při hlasování má každý člen jeden hlas. Členům, kteří vložili další členský vklad (§ 4b), přísluší dále jeden hlas za každý celý násobek základního členského vkladu. K rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo pachtu obchodního závodu nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o změně právní formy družstevní záložny (§ 13 odst. 5), o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení družstevní záložny se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů.

(7) Družstevní záložna je oprávněna své splatné pohledávky za dlužníkem započíst oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu (§ 4c), a to i v době vydaného rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady. Družstevní záložna je dále oprávněna odmítnout výplatu úroků, vkladů nebo vypořádacího podílu dlužníku, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své jiné dluhy vůči družstevní záložně.

(8) Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou, vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny, je možné pouze mezi členy družstevní záložny.

§ 4b

Členský vklad

(1) Členský vklad může být pouze peněžitý. Výše základního členského vkladu je pro každého člena stejná.

(2) Připouští-li to stanovy, může člen vložit do základního kapitálu družstevní záložny další členský vklad. Výše dalšího členského vkladu, při jeho vložení do základního kapitálu družstevní záložny, musí být vždy celočíselným násobkem základního členského vkladu. Další členský vklad musí být splacen jednorázově, s výjimkou případů uvedených v § 2b odst. 3.

(3) Člen je oprávněn snížit výši dalšího členského vkladu nejvýše o 20 % jeho původní výše za každých 12 měsíců ode dne jeho splacení za podmínky, že další členský vklad zůstane celočíselným násobkem základního členského vkladu. Ke snížení výše dalšího členského vkladu dochází dnem doručení písemného oznámení člena o této skutečnosti družstevní záložně.

(4) Majetkové vypořádání při snížení dalšího členského vkladu se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely jeho výpočtu se zohledňuje pouze částka, o kterou se další členský vklad snižuje. Pro výplatu majetkového vypořádání se § 4c odst. 2 použije obdobně.

(5) Při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem může člen nabýt více dalších členských vkladů.

(6) Určují-li to stanovy, je osoba vkládající členský vklad po vzniku družstevní záložny povinna uhradit spolu se základním členským vkladem nebo dalším členským vkladem i ážio. Způsob stanovení ážia určují stanovy. Uhrazené ážio je součástí rizikového fondu družstevní záložny.

§ 4c

Vypořádací podíl

(1) Výše vypořádacího podílu je určena poměrem členského vkladu, popřípadě snížení dalšího členského vkladu tohoto člena v daném účetním období, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k součtu souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů, vztahujících se k danému účetnímu období, všech členů k poslednímu dni daného účetního období a souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů členů, kterým v daném účetním období zaniklo členství. Takto získaný poměr se násobí výší vlastního kapitálu po odečtení výše rizikového fondu a výše rezervního fondu. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu po odečtení rizikového fondu a rezervního fondu podle řádné účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Vypořádací podíl člena, který z družstevní záložny vystoupil, protože nesouhlasil se změnou právní formy družstevní záložny, se určí z konečné, případně mezitímní účetní závěrky podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.

(2) Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne schválení řádné účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo. Družstevní záložna odloží výplatu vypořádacího podílu, anebo jeho části, pokud by výplata mohla ohrozit plnění požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky³⁸), zejména s přihlédnutím ke skutečnostem podle čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, a to na dobu, než pominou důvody, pro které byla výplata odložena.

(3) Řádná účetní závěrka družstevní záložny musí být předložena členské schůzi ke schválení do 6 měsíců od posledního dne účetního období.

§ 5

Stanovy

(1) Stanovy musí obsahovat

a) firmu a sídlo,

b) předmět podnikání,

c) vznik, zánik a podmínky členství, základní práva a povinnosti členů k družstevní záložně a družstevní záložny k členům,

d) výši základního členského vkladu a způsob jeho splácení, popřípadě i výši vstupního vkladu,

e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost, způsob jejich svolávání a jednání a lhůty, ve kterých se scházejí,

f) způsob použití zisku a způsob úhrady případné ztráty,

g) výši základního kapitálu,

h) dobu pro zánik členství při vystoupení člena,

i) možnost vložení dalších členských vkladů,

j) pravomoc a odpovědnost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise,

k) výši zápisného, které slouží ke krytí výdajů spojených se vznikem členství,

l) způsob a rozsah převodu pravomocí úvěrové komise na jiné osoby,

m) podmínky poskytování informací,

n) finanční řád, který stanoví zejména

1. druhy dalších fondů, jejich výši a způsob jejich vytváření a použití,

2. výši rizikového a rezervního fondu, jejich tvorbu a použití,

3. podmínky poskytování peněžních služeb,

4. zásady zajištění úvěrů,

5. základní druhy vkladů a úvěrů a meze úročení.

(2) Družstevní záložna může ve stanovách upravit také pravomoc členské schůze stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny.

Některá ustanovení o orgánech družstevní záložny

§ 5a

(1) K přijetí usnesení členské schůze je třeba, v případě hlasování o fúzi nebo rozdělení družstevní záložny, souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů.

(2) Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy.

(3) Rozhodnutí členské schůze o snížení výše základního členského vkladu bez předchozího souhlasu České národní banky, která posoudí snížení výše základního členského vkladu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 a části čtvrté a šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné. Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní banky je neplatné.

(4) Insolvenční správce svolá na základě žádosti České národní banky do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky. Pro svolání členské schůze insolvenčním správcem platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.^5a)

§ 6

(1) Kromě orgánů ustavovaných podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev ustavuje družstevní záložna úvěrovou komisi, která má nejméně tři členy. Člen úvěrové komise nesmí být členem představenstva, členem kontrolní komise družstevní záložny ani osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu.

(2) Úvěrovou komisi volí členská schůze družstevní záložny z řad členů družstevní záložny.

(3) Úvěrová komise rozhoduje o

a) poskytování úvěrů členům podle stanov,

b) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy,

c) zajištění úvěrů.

(4) Určí-li tak stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část výkonu svých pravomocí na jiné osoby, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Tím není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise podle § 6a odst. 2.

(5) Představenstvo rozhoduje kromě věcí podle tohoto zákona a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, popřípadě podle stanov

a) na návrh úvěrové komise o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bance a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo banky a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo banky,

b) o obchodování na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle § 3 odst. 1,

c) o obchodování na vlastní účet s registrovanými cennými papíry,

d) o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům.

(6) Představenstvo vypracuje výroční zprávu a předkládá ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo České národní bance do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být poskytnut členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze způsobem podle stanov.

(7) Každý orgán družstevní záložny jedná podle jednacího řádu, který schvaluje členská schůze.

(8) Při hlasování ve volených orgánech družstevní záložny má každý člen jeden hlas.

(9) Oprávnění kontrolní komise družstva ve vztahu k představenstvu družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev může kontrolní komise družstevní záložny uplatnit rovněž vůči úvěrové komisi.

(10) Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni neprodleně a úplně informovat Českou národní banku o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28, a o ztrátě odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti členů volených orgánů družstevní záložny. Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření.

(11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku tohoto porušení povinností těmito členy volených orgánů není družstevní záložna schopna plnit své splatné dluhy.

§ 6a

(1) Členem voleného orgánu družstevní záložny může být pouze důvěryhodná a odborně způsobilá osoba. Ve stanovách může být uvedeno, na které další funkce se tato podmínka vztahuje.

(2) Členové voleného orgánu, kteří způsobili družstevní záložně porušením právních povinností při výkonu působnosti voleného orgánu škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.

§ 7

Střet zájmů

(1) Úvěry členům volených orgánů družstevní záložny, jejím členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým podle občanského zákoníku lze poskytnout pouze za podmínek, za nichž jsou úvěry poskytovány ostatním členům družstevní záložny, přičemž

a) členům kontrolní komise, členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým lze úvěr poskytnout jen s předchozím souhlasem představenstva,

b) členům představenstva, členům úvěrové komise a osobám jim blízkým lze úvěr poskytnout pouze s předchozím souhlasem kontrolní komise.

(2) Člen úvěrové komise a člen, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, nemohou být ručiteli za úvěr, o jehož poskytnutí rozhodovali.

(3) Z jednání a rozhodování voleného orgánu družstevní záložny je vždy vyloučen člen tohoto orgánu, o jehož zájmu se rozhoduje.

(4) Ve výroční zprávě musí být vždy uvedeny údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v odstavci 1.

(5) Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zákazu konkurence nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Člen představenstva družstevní záložny nesmí být současně členem statutárního orgánu, správní rady nebo členem dozorčího orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí pro členství člena představenstva družstevní záložny ve statutárním orgánu, správní radě nebo dozorčím orgánu finanční instituce, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zajišťovny nebo úvěrové instituce jiné než družstevní záložna, které družstevní záložnu ovládají, a dále právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírů a podniku pomocných služeb.

(6) Člen voleného orgánu družstevní záložny je povinen před svým zvolením do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí, o své důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, o tom, zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce.

(7) Družstevní záložna je povinna do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny doručit České národní bance žádost o posouzení podmínek pro výkon funkce včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek. Pokud Česká národní banka rozhodne, že zvolený člen orgánu družstevní záložny nesplňuje podmínky pro výkon funkce, zaniká výkon funkce dnem doručení tohoto rozhodnutí družstevní záložně. Česká národní banka ve věci posouzení podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny rozhodne do 60 dnů ode dne doručení žádosti; pokud tak neučiní, považují se podmínky pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny za splněné. Povinnost žádat o posouzení podmínek pro výkon funkce družstevní záložna nemá, jde-li o člena výboru pro audit³⁷).

§ 7a

Řídicí a kontrolní systém

(1) Družstevní záložna musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení družstevní záložny, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,

4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na družstevní záložnou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,

b) řízení rizik, které vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu družstevní záložny k rizikům, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností družstevní záložny,

d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a

e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise jako celku, zajišťující porozumění činnostem družstevní záložny, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností družstevní záložny.

(3) Družstevní záložna ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Družstevní záložna má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jestliže je družstevní záložna odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce, má tyto povinnosti také na konsolidovaném základě.

(5) Družstevní záložna, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud družstevní záložna prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.

(6) Družstevní záložna, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1 používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.

(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na řídicí a kontrolní systém družstevních záložen na individuálním i konsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů družstevní záložny, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské unie.

§ 7aa

(1) Družstevní záložna zajistí, aby

a) člen jejího představenstva, člen její kontrolní komise a člen její úvěrové komise byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,

b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a

c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise.

(2) Člen představenstva, člen kontrolní komise a člen úvěrové komise družstevní záložny po celou dobu výkonu své funkce

a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,

b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu družstevní záložny vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,

c) v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než

1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo

2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.

(3) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu družstevní záložny povolit členovi představenstva, členovi kontrolní komise nebo členovi úvěrové komise v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu družstevní záložny.

(4) Pro účely ustanovení odstavce 2 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci

a) téže skupiny ovládající družstevní záložny,

b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) obchodní korporace, ve které má družstevní záložna kvalifikovanou účast.

(5) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v družstevní záložně zastává výkonnou řídicí funkci.

§ 7ab

(1) Družstevní záložna, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí

a) výbor pro rizika,

b) výbor pro jmenování,

c) výbor pro odměňování.

(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů družstevní záložny.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti družstevní záložny podle odstavce 1.

§ 7ac

Česká národní banka

a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování,

b) sleduje, jestli družstevní záložna s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků družstevní záložny, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů družstevní záložny; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů družstevní záložny,

e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků družstevní záložny, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,

f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,

g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě družstevní záložny nebo systémové nestabilitě,

h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů představenstva, členů kontrolní komise a členů úvěrové komise družstevní záložny.

§ 7ad

(1) Družstevní záložna zavede pro své pracovníky postupy pro interní hlášení porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,

b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka družstevní záložny, Česká národní banka a družstevní záložna zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,

c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy družstevní záložny podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

§ 7b

Uveřejňování informací

(1) Družstevní záložna uveřejňuje základní údaje o sobě, o svých členech, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Družstevní záložna, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení,

b) řídicím a kontrolním systému podle § 7a odst. 1 písm. a) až e),

c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 7a odst. 4.

(3) Družstevní záložna splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací družstevními záložnami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Družstevní záložna každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má pobočku,

a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,

b) obrat,

c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,

d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,

e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,

f) získané veřejné podpory.

(6) Údaje podle odstavce 5 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.

(7) Družstevní záložna uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 5.

(8) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele družstevní záložny.

(9) Družstevní záložna uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(10) Česká národní banka

a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,

b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,

c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 9, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,

d) stanoví vyhláškou rozsah údajů ověřovaných auditorem.

Hospodaření družstevní záložny

§ 8

Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč.

§ 8a

(1) Družstevní záložna přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.

(2) Družstevní záložna pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností družstevní záložny.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze družstevní záložna, která není

a) ovládána tuzemskou ovládající bankou^12a), tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,

b) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce nebo ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou družstevní záložnou v takové skupině,

c) odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, nebo

d) zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze družstevní záložna, která je odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce.

§ 8aj

Kombinovaná kapitálová rezerva

(1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

a) bezpečnostní kapitálová rezerva,

b) proticyklická kapitálová rezerva,

c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,

d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,

e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.

(3) Družstevní záložna udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna udržuje kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná družstevní záložna ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědná družstevní záložna ovládaná evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 8ar odst. 2 nebo § 8as odst. 2.

(4) Pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace družstevní záložny s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu družstevní záložna ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 28 odst. 2 písm. f).

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2,

b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4,

c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

§ 8ak

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

Proticyklická kapitálová rezerva

§ 8al

(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.

(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,

b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,

c) specifikům českého národního hospodářství,

d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k

a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2,

b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,

c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.

(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3,

b) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží.

(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

a) údaje podle odstavce 5,

b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,

c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2,

d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,

e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok,

f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.

(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.

§ 8am

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu⁴⁰), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 8an

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.

Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika

§ 8ao

(1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložny, skupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených družstevní záložně prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.

(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2,

b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,

c) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat,

d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 8ap

(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,

b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,

c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,

d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,

e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,

f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy.

(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.

(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.

(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro družstevní záložnu, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví³⁸). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.

§ 8aq

(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8ao odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.

(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.

§ 8ar

Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka rozhodne, aby družstevní záložna, která byla označena jako globální systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo družstevní záložna s výjimkou družstevní záložny ovládané evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:

a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,

b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,

c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce,

d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,

e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.

(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise. Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede důvody, pro které tak činí.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu.

(6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné.

§ 8as

Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložna, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo družstevní záložna.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:

a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,

b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,

c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo

d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.

(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně.

(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.

(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,

b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,

c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou ovládající úvěrovou institucí a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot:

a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě.

§ 8at

(1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika.

(2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena.

§ 8au

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8al až 8ao se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8ao odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může družstevní záložna podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8ao odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

§ 8b

(1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl

a) ověření účetní závěrky družstevní záložny,

b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,

c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,

d) ověření uveřejňovaných údajů podle § 7b a v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou Českou národní bankou.

Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení.

(2) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. V případě, že Česká národní banka požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) pro příslušný kalendářní rok prominula, je oprávněna vyžadovat, aby družstevní záložna zajistila ověření systému nebo jeho části podle odstavce 1 písm. b) v kterémkoliv následujícím kalendářním roce. Česká národní banka sdělí družstevní záložně do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření podle odstavce 1 písm. b). Družstevní záložna může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s družstevní záložnou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem toto ověření omezuje.

(3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora.

(4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.

§ 9

(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.

(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny.

(3) Rozdělení zisku nebo krytí ztráty družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk nebo ztráta vyplývá.

§ 9a

(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

§ 10

Fondy družstevní záložny

(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:

a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,

b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.

(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.

§ 11

(1) Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která mohou upravovat zejména

a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,

b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv.

(2) Pravidla a ukazatele podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 12

Družstevní záložna je povinna zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.

§ 13

Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny

(1) Soud může na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže

a) počet členů klesl pod 30,

b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,

c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,

d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.

(2) Soud může na návrh České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.

(3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.

(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.

(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnost, pokud Česká národní banka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení.

(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 5 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.

(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se nařízení vlády upravující určení odměny likvidátora nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.

(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.

§ 13a

(1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů.

(2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

§ 13b

(1) Jestliže družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

Pojištění vkladů členů

§ 14

Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části čtrnácté zákona o bankách. Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující postupy České národní banky při výpočtu, stanovení a povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu pojištění vkladů, ustanovení upravující informační povinnost bank vůči klientům ve vztahu k systému pojištění pohledávek z vkladů a dále ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Garančního systému finančního trhu při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části čtrnácté zákona o bankách.

Dohled nad družstevními záložnami

§ 21

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad činností družstevních záložen a dodržováním povinností stanovených jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou družstevní záložny oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama.

(3) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.

(4) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku^5a). Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(5) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu⁴¹).

(6) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(7) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(8) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

a) družstevní záložny,

b) finanční holdingové osoby,

c) smíšené finanční holdingové osoby,

d) smíšené holdingové osoby,

e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),

f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti.

(9) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 5, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

a) vyžadovat předložení dokladů,

b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,

c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 8, jejich zástupců a pracovníků,

d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 8 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.

(10) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 8 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

§ 21a

Proces přezkumu a vyhodnocování

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, rizika, která může družstevní záložna představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika a rizika odhalená zátěžovými testy.

(2) Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu družstevní záložně stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

a) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,

b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení družstevní záložnou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,

d) míru, v jaké kapitál udržovaný družstevní záložnou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,

e) expozice družstevní záložny vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,

f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,

g) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) geografické umístění expozic družstevní záložny,

i) model podnikání družstevní záložny,

j) zhodnocení systémového rizika.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

a) celkové řízení rizika likvidity družstevní záložny; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení družstevní záložny na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,

b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota družstevní záložny o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,

c) expozice družstevní záložny vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle čl. 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených družstevní záložnou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání družstevní záložny,

d) řídicí a kontrolní systém družstevní záložny, podnikovou kulturu a způsobilost členů představenstva a kontrolní komise vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po družstevní záložně program jednání představenstva a kontrolní komise a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti představenstva a kontrolní komise.

(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

a) zda družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že družstevní záložna v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,

b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní družstevní záložně prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 21b

(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, že více družstevních záložen je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených družstevních záložen stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených družstevních záložen s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 21a odst. 3 písm. j).

(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy družstevních záložen. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.

(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo družstevní záložně povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti družstevní záložny a na používání interních přístupů u nových produktů.

§ 21c

(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a.

(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce družstevní záložny, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.

(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje

a) seznam družstevních záložen, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,

b) plán kontrol na místě v obchodních místech družstevní záložny, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,

c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,

d) seznam družstevních záložen, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 21a a § 21b odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

e) seznam družstevních záložen, které představují systémové riziko pro finanční trh,

f) seznam dalších družstevních záložen, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.

(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:

a) zvýšit počet kontrol na místě u dané družstevní záložny,

b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v družstevní záložně,

c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací družstevní záložnou,

d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů družstevní záložny,

e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by družstevní záložna mohla být vystavena.

§ 22

(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu nad družstevními záložnami důležitých pro řádný výkon dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,

b) odňatých povoleních,

c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) smlouvách podle § 25d odst. 8 a 9 a dohodách podle § 25e odst. 3,

e) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,

f) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna,

g) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

h) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu nad družstevními záložnami důležitých pro řádný výkon dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,

b) udělených a odňatých povoleních,

c) smlouvách podle § 25d odst. 8 a 9 a dohodách podle § 25e odst. 3,

d) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,

f) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání povolení podle tohoto zákona a prováděcích předpisů,

g) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o jeho organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,

h) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními družstevními záložnami o

1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1000000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností družstevní záložny,

2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních výhod osob uvedených v bodě 1,

i) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a,

j) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 21a odst. 3 až 5, § 21b odst. 2 a 3 a § 28 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a odst. 3,

k) případech, kdy použije § 21b odst. 1,

l) postupech přijatých podle § 26 odst. 1, 2, 4 a 5,

m) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,

n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany družstevní záložny; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,

o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,

p) opatřeních přijatých podle § 7ac písm. g),

q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 7aa odst. 3,

r) údajích shromážděných podle § 7ac písm. h),

s) údajích získaných od družstevní záložny o rozhodnutí členů, která se týkají odměňování,

t) opatřeních k nápravě uložených podle § 28 odst. 2 bodu 11, § 28 odst. 6 a pokutách uložených za správní delikt podle § 27a odst. 1, § 27b odst. 2 písm. a), d), f) až m), o) až q) a § 27c odst. 1, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy,

u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.

(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem,

d) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 8al odst. 3 a údajích uvedených v § 8al odst. 7.

(5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění⁴³) o postupech přijatých podle § 26 odst. 1, 2, 4 a 5.

(6) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.

(7) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů družstevní záložny.

(8) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

§ 22a

Výměna informací při dohledu nad pobočkami družstevních záložen

(1) V rámci výkonu dohledu nad družstevními záložnami Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na družstevní záložně a o řízení družstevní záložny. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad družstevní záložnou, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálových poměrech, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného družstevní záložnou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.

(3) Česká národní banka může informace podle odstavce 2 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.

(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany klientů nebo členů družstevní záložny nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita družstevní záložny nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita družstevní záložny. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.

(5) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví³⁹), pokud nesouhlasí s opatřeními, která přijal orgán dohledu jiného členského státu, na jehož území družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím pobočky.

(6) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.

§ 22aa

Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě

(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.

(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, zahraničního obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku,

b) postupech shromažďování informací od družstevních záložen v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,

c) vývoji v družstevní záložně nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci družstevní záložny v konsolidačním celku,

d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající úvěrovou institucí o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání. Orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu⁴⁴).

§ 22b

(1) Pobočka družstevní záložny, jejímž prostřednictvím vykonává družstevní záložna svou činnost na území hostitelského státu, může být orgánem dohledu tohoto státu označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).

(2) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky družstevní záložny za významnou, jestliže tato družstevní záložna vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby k této dohodě došlo do 2 měsíců ode dne, kdy byla informována o záměru označit pobočku za významnou.

(3) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto státu údaje uvedené v § 22aa odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 25k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 25g odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které družstevní záložně uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.

(4) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v družstevní záložně, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území hostitelského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených tímto vývojem.

(5) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 3 a 4, § 22a a v § 22aa kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 25d odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 3. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 25l odst. 4 a 5 se použije obdobně.

(6) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity družstevní záložny za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.

(7) Povinnosti uvedené v odstavcích 3 až 6 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 2 nebo poté, kdy byla o označení pobočky družstevní záložny za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.

§ 22c

Česká národní banka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou, která vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 21c informace získané orgánem dohledu hostitelského státu při kontrole na místě.

§ 23

Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí kontrolním řádem.

§ 25a

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.

(2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní banky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízení v České republice,

b) poskytnutí informací orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě a Evropské komisi,

c) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 21b odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.

c) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 21b odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a

d) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce

a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u družstevní záložny,

b) dohledu nad orgánem podle písmene a),

c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,

d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,

e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,

h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,

i) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,

j) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění investorů a mechanismů financování řešení krize,

k) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,

l) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(5) Odstavec 4 se použije pro poskytování informací veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů uvedených v odstavci 4 písm. g), h), i) a k) též v jiných státech a Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika³⁴) obdobně.

(6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 6 je možné pouze za podmínky, že pro jejich příjemce je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(8) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě.

§ 25b

(1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou.

(2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 není ani předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.

(3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení²⁰),

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon²¹),

c) správců daně za podmínek podle daňového řádu,

d) příslušného orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,

e) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,

f) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,

g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona²²),

h) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,

i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona^18c),

j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky.

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet člena po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(6) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(7) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona²³) tím nejsou dotčena.

(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu^3c) orgánu, který tento dohled vykonává.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 25c

(1) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 6 je představenstvo této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 25d

(1) Dohledem na konsolidovaném základě podle tohoto zákona se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dohled nad bankami podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.

(6) Výkon dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(7) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie²⁷) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci²⁸).

(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie²⁷) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu.

(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

§ 25e

(1) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající úvěrové instituce, jejímž členem je odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce.

(2) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny úvěrová instituce, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.

(3) Česká národní banka

a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo

b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první,

jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem jako nevhodné, zejména s ohledem na význam družstevních záložen, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí družstevní záložnu, která bude plnit povinnosti odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby.

(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(5) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.

(6) Česká národní banka může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný dohled na konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad úvěrovou institucí, která je členem stejného konsolidačního celku a které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, a Evropský orgán pro bankovnictví. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členského státu. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí, která je členem stejného konsolidačního celku a které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, a Evropské komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

§ 25f

(1) Odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, družstevní záložna ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě

a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 7a),

b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného kapitálu (§ 8a),

c) požadavky na operace v rámci konsolidačního celku.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle odstavce 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě.

(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, družstevní záložna ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce, které jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Česká národní banka postupuje obdobně podle § 8b odst. 3.

(5) Česká národní banka je oprávněna vyžadovat od odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědné družstevní záložny ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou, družstevní záložny ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědné družstevní záložny ve skupině ovládající úvěrové instituce, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, audit informací, které předávají pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(6) Družstevní záložna je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.

(7) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby členem jejich představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(8) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že tito členové nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Skutečnosti a doklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 25g

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, má kromě úkolů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem²⁶) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto úkoly:

a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,

b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi družstevních záložen upravenými v § 7a odst. 1 písm. b), části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v § 8a, výkonu dohledu prováděného podle § 21a a ukládání opatření podle § 28, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,

c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v družstevní záložně a na mimořádné situace (§ 25h odst. 1), a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v družstevní záložně a mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 25i odst. 1 písm. b) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh daného státu (§ 22a),

e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním některého z interních přístupů nebo změnou takového používaného přístupu.

(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví³⁵).

(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající úvěrové instituce, skupinou evropské finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí³⁵).

§ 25h

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a nastane-li mimořádná situace včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí

a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i), a

b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.

(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 25i

(1) Česká národní banka před

a) rozhodnutím podle § 2b odst. 3,

b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu družstevní záložně, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1,

c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je dotčená družstevní záložna, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.

§ 25j

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou mimořádnou situaci, jež může mít dopad v České republice, Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti

a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a

b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.

§ 25k

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny, uložit členovi této skupiny

a) opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 28 odst. 2 písm. c), jde-li o družstevní záložnu,

b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost bank, jde-li o banku nebo zahraniční banku, nebo

c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem a rizika likvidity této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity.

(3) Nebude-li dohod podle odstavce 1 v těchto lhůtách dosaženo,

a) je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví³⁶); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající úvěrové instituce, skupinou evropské finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní bankou družstevní záložně, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny,

a) je Česká národní banka příslušná uvedené družstevní záložně uložit samostatně opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 28 odst. 2 písm. c); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedených lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví³⁶); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(5) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.

(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1, 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.

(7) Družstevní záložna je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

§ 25l

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled podle tohoto zákona na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 25g a 25h kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 25d odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.

(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při

a) výměně informací,

b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 25d odst. 6 až 9, je-li to účelné,

c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 21a,

d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 25d odst. 5, § 22aa odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,

f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 25g odst. 1 písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.

(3) Členy kolegia jsou

a) Česká národní banka,

b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,

c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,

e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.

(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 22b odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.

(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.

(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

§ 26

(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

(4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím dohled nad skupinou této evropské smíšené finanční holdingové osoby.

§ 27

(1) Družstevní záložna je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější.

(3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona. Ověřené kopie stanov a jejich změny musí být uloženy u České národní banky.

Správní delikty

§ 27a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,

b) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky,

c) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, nebo

d) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 3.

(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Pracovník nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů (§ 25c).

(4) Člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10.

(5) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje.

(6) Insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4).

(7) Fyzická osoba, která je členem konsolidačního celku, jehož členem je také družstevní záložna, se dopustí přestupku tím, že nesplní požadavek České národní banky podle § 27f odst. 2 písm. a) nebo povinnost stanovenou rozhodnutím České národní banky vydaném na základě § 27f odst. 2 písm. b) a c).

(8) Člen představenstva nebo člen kontrolní komise družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 28ab.

(9) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,

b) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,

c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo d), odstavce 3, odstavce 4 nebo odstavce 7,

d) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130000000 Kč.

§ 27b

Správní delikty družstevní záložny

(1) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

a) vykonává činnost v rozporu s vydaným povolením [§ 1 odst. 5 písm. a)],

b) nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky podle § 28,

c) neuveřejní schválenou účetní závěrku, výroční zprávu nebo opis povolení (§ 1 odst. 6),

d) neoprávněně nabude přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stane se členem, společníkem nebo akcionářem právnické osoby nebo jiným způsobem nabude vliv na řízení právnické osoby (§ 1 odst. 8),

e) připustí na členské schůzi účast osoby, které Česká národní banka pozastavila práva podle § 2c odst. 1,

f) neinformuje Českou národní banku o nabytí nebo změně kvalifikované účasti osob na družstevní záložně podle § 2c odst. 3,

g) zřídí pobočku na území hostitelského státu bez souhlasu České národní banky (§ 2d odst. 1) nebo změní skutečnosti týkající se činnosti pobočky na území hostitelského státu v rozporu s ustanovením § 2e odst. 2,

h) začne podnikat na území hostitelského státu bez založení pobočky, aniž by tento svůj záměr včetně specifikace vykonávané činnosti předem oznámila České národní bance (§ 2f),

i) neposkytne na vyžádání hostitelského státu informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu v souladu s § 2g odst. 2,

j) svým jednáním nebo jednáním své pobočky na území hostitelského státu porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,

k) nabude majetek v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 a 3,

l) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem^18a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku,

m) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem.

(2) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání interních přístupů a interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a,

d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tyto přístupy používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovených v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice,

h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a,

i) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o velkých expozicích v souladu s požadavky podle čl. 394 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

j) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o pákovém poměru v souladu s požadavky podle čl. 430 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

k) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o likviditě v souladu s požadavky podle čl. 415 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

l) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

m) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,

n) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem,

o) nesplní některou z informačních povinností podle § 2c odst. 3,

p) poskytne plnění držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu družstevní záložny v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

q) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise družstevní záložny, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.

(3) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

a) nevypracuje výroční zprávu, nepředloží ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je vypracovávána, nebo schválenou výroční zprávu nezašle České národní bance do 10 dnů od jejího schválení (§ 6 odst. 6),

b) poskytne osobám uvedeným v § 7 odst. 1 úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za jakých poskytuje úvěry ostatním svým členům (§ 7 odst. 1),

c) neuvede ve výroční zprávě údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v § 7 odst. 1 v souladu s ustanovením § 7 odst. 4,

d) nedoručí České národní bance do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny žádost o posouzení podmínek pro výkon jeho funkce, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7),

e) nabude pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti v rozporu s § 1 odst. 5 písm. e),

f) neoznámí České národní bance vybraného auditora nebo nového auditora v případě, že původně navržený auditor byl Českou národní bankou odmítnut (§ 8b odst. 3),

g) nezajistí, aby v případě vykázání ztráty členská schůze při schvalování řádné účetní závěrky rozhodla o úhradě této ztráty v souladu s ustanovením § 9 odst. 2,

h) nevypočte řádně příspěvek do Fondu pojištění vkladů nebo příspěvek řádně a včas nezaplatí (§ 14),

i) neprovede opravné zúčtování v souladu s ustanovením § 13b odst. 1,

j) poruší povinnost zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a jeho obchodech s družstevní záložnou (§ 25b),

k) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné nebo neodpovídající skutečnému stavu, nebo nedodrží lhůty pro jejich předložení (§ 25f),

l) nepředloží nebo neposkytne informace anebo podklady podle § 27 odst. 1, 2 nebo 3 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f), i) nebo m),

b) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) nebo c),

c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), d) až n) nebo podle odstavce 3 písm. b), d), e), g), h), j), k) nebo l),

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10% čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 27c

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nabude nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3,

b) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 3,

c) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,

d) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3,

e) nesplní informační povinnost podle § 2c odst. 3, nebo

f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako insolvenční správce družstevní záložny se dopustí správního deliktu tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky podle § 5a odst. 4.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako člen konsolidačního celku, jehož členem je také družstevní záložna, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některý z požadavků České národní banky podle § 27f odst. 2.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4,

b) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

c) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo f) nebo odstavce 3,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do 130000000 Kč,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 27d

(1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí, aby člen představenstva, člen kontrolní komise nebo člen úvěrové komise splňoval požadavky podle § 25f odst. 7, nebo

b) v rozporu s § 25f odst. 8 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách členů představenstva nebo členů kontrolní komise anebo jí nepředloží požadované podklady.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b).

Společná ustanovení

§ 27e

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.

(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního deliktu.

(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila.

(4) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k

a) délce trvání protiprávního jednání,

b) finanční situaci právnické osoby,

c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit,

d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním,

e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu,

f) předchozím správním deliktům právnické osoby.

(5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě.

(6) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(7) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(8) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

§ 27ea

(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka.

(2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení,

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

§ 27f

(1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí

a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 2g,

b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

(2) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,

c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.

§ 28

Opatření k nápravě

(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a vyhodnocení podle § 21a.

(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka

a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu

1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona,

2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky České národní banky podle tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,

4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,

5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro družstevní záložnu,

6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,

7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy,

8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,

9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,

10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk členům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,

11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,

13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud nedodržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 8aj odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likviditních pozicích,

c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny, k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b) a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky,

d) uložit dodatečné uveřejňování informací,

f) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění něž podle § 8aj odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu.

g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.

(3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, zejména pokud

a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 8a odst. 1, nebo v jejich uplatňování,

b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky,

c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů 8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase,

d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky,

e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna,

f) družstevní záložna oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací.

(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,

a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,

b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup a stanovila lhůtu k jeho provedení,

c) uložit, aby provedla úpravy plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,

d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,

e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že družstevní záložna bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný, nebo

f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,

g) uložit jiná vhodná opatření.

(5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka

a) uložit, aby tato osoba

1. vyměnila člena představenstva, člena kontrolní komise nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu,

2. svolala členskou schůzi a tato členská schůze projedná s Českou národní bankou stanovenou záležitost nebo její návrh,

3. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,

4. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,

b) rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady; nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem,

c) změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností v něm uvedených,

d) nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny,

e) nařídit svolání členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze,

f) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s družstevní záložnou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako družstevní záložna nebo mají k družstevní záložně zvláštní vztah,

g) uložit zvýšit likvidní prostředky družstevní záložny alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,

h) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(6) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále

a) dočasně zakázat členovi představenstva nebo kontrolní komise družstevní záložny nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v družstevní záložně nebo výkon funkce v jiné družstevní záložně,

b) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.

(7) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. h) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.

§ 28a

(1) Česká národní banka je oprávněna

a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou,

b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly.

(2) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.

(3) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.

(4) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.

(5) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

§ 28aa

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení,

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

§ 28ab

V případě, že člen představenstva nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru družstevní záložny pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.

§ 28b

Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

Odnětí povolení nebo souhlasu

§ 28g

(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti družstevní záložny Česká národní banka povolení odejme.

(2) Povolení může být dále odňato, jestliže

a) družstevní záložna nezačala podnikat do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry,

b) v činnosti družstevní záložny byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 27b odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), l), m), o), p), q) nebo § 27c odst. 1 písm. e),

c) žadatel v žádosti o povolení uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,

d) proti družstevní záložně bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

e) družstevní záložna nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 28 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 28 odst. 2 písm. c).

(3) Česká národní banka odejme povolení, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr družstevní záložny na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povolení zaniká též ke dni zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnost do obchodního rejstříku v souladu s § 13 odst. 5.

(5) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.

§ 28h

(1) V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 28g se stanoví den, ke kterému se povolení odnímá.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nesmí družstevní záložna přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby, než tato právnická osoba vypořádá své pohledávky a dluhy, považuje se za družstevní záložnu podle tohoto zákona.

§ 28i

(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání družstevních záložen na individuálním a konsolidovaném základě, a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů,

b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),

c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad družstevními záložnami podle § 21a,

d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání družstevními záložnami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,

e) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření,

g) informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad skupinou evropské finanční holdingové osoby podle § 25d odst. 8 a 9.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

§ 28j

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

§ 28k

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

ČÁST II

§ 29

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 32/1995 Sb., se doplňuje takto:

1. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky č. 18c) zní:

"m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev^18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank.

^18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 36 odst. 2 písm. b) bodu 3 se na konci připojují tato slova: "kromě úroků a jiných výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci.".

ČÁST III

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 30

Družstevní záložny plní vůči České národní bance informační povinnost podle zvláštních předpisů.²⁰)

§ 31

(1) Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku je družstevní záložna povinna uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1996. K 30. dubnu 1997 se příspěvek zúčtuje mezi družstevní záložnou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 16 odst. 1.

(2) Ministr financí poprvé jmenuje členy představenstva Fondu po vzniku alespoň prvních deseti družstevních záložen.

(3) Při prvním jmenování členů představenstva Fondu jmenuje ministr financí dva členy na jeden rok, dva členy na dva roky a předsedu a místopředsedu na tři roky.

§ 32

(1) Ministr financí poprvé jmenuje ředitele nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

(2) V kalendářním roce jmenování ředitele poskytne stát pro činnost Úřadu návratnou finanční výpomoc. V tomto roce se poplatky družstevních záložen podle § 26 odst. 4 nezvyšují.

(3) Do doby vzniku Úřadu se ustanovení § 2 odst. 3 nepoužije.

§ 32a

Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. a) až c) uveřejní družstevní záložna poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b.

§ 32b

Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b.

§ 32c

(1) Pro účely § 8ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %.

(2) Pro účely § 8ar činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok

a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar,

b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar,

c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar.

§ 32d

(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

§ 33

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Přechodná a závěrečná ustanovení zavedena zákonem č. 406/2001 Sb. Čl. II

Pokud byly podmínky dané tímto zákonem pro vznik nároku na náhradu za pojištěný vklad splněny již před účinností tohoto zákona a nárok na náhradu za pojištěný vklad nevznikl, posuzují se právní vztahy takto založené podle tohoto zákona. Tímto není dotčeno ustanovení § 18 odst. 1 a 2. Pohledávka oprávněné osoby vůči družstevní záložně podle tohoto zákona se snižuje, nestalo-li se tak před účinností tohoto zákona, o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu ke dni účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni se Fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. V případě náhrady za pojištěný vklad vedený v jiné než české měně podle tohoto zákona se přepočet na českou měnu provede podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, který o 7 pracovních dnů předchází účinnost tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 212/2002 Sb. Čl. II

1. Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona. Oprávněným osobám, kterým již vznikl nárok na náhradu za pojištěný vklad (dále jen "náhrada") podle dosavadní právní úpravy, náleží náhrada ve výši stanovené podle tohoto zákona, přičemž při výplatě náhrady se přihlédne k náhradě vyplacené podle dosavadní právní úpravy. Dodatečně oprávněné osoby, které jsou věřiteli družstevní záložny, v níž probíhá ke dni účinnosti tohoto zákona konkursní řízení, nebo byly věřiteli z pohledávek vůči družstevní záložně, která ke dni účinnosti tohoto zákona zanikla po splnění rozvrhového usnesení, mají nárok na výplatu náhrady za splnění podmínek uvedených v bodech 2 až 4.

2. Pokud byl na majetek družstevní záložny prohlášen konkurs a do dne účinnosti tohoto zákona nebylo doposud vydáno rozvrhové usnesení, vstupuje Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen "Fond") dnem účinnosti tohoto zákona do věřitelských práv oprávněné osoby v rozsahu odpovídajícímu právu této osoby na výplatu náhrady. O této skutečnosti informuje Fond bez zbytečného odkladu konkursního správce. V případě, kdy oprávněná osoba nepřihlásila svou pohledávku v konkursním řízení, je Fond do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona oprávněn přihlásit pohledávku vyplývající ze vstupu Fondu do věřitelských práv oprávněné osoby; k takto přihlášené pohledávce se přihlédne, a proběhlo-li již přezkumné jednání, má se za to, že byla pohledávka zjištěna. Pokud již oprávněná osoba obdržela náhradu vypočtenou podle dosavadních předpisů, odečte se tato částka od náhrady vypočtené podle tohoto zákona.

3. Pokud byl na majetek družstevní záložny prohlášen konkurs a do dne účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozvrhové usnesení, ale doposud nedošlo k zániku družstevní záložny, vstupuje Fond dnem účinnosti tohoto zákona do věřitelských práv oprávněné osoby, která podle rozvrhového usnesení nebudou uspokojena, v rozsahu odpovídajícímu nároku této osoby na výplatu náhrady za pojištěný vklad. Pokud již oprávněná osoba obdržela náhradu vypočtenou podle dosavadních předpisů, odečte se tato částka od náhrady vypočtené podle tohoto zákona.

4. Pokud došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona k zániku družstevní záložny po předchozím splnění rozvrhového usnesení, má se pro účely výpočtu náhrady za pojištěný vklad za to, že pohledávky oprávněných osob trvají v rozsahu, v kterém nebyly uspokojeny z rozvrhu. Fond věřitelům z těchto pohledávek vyplatí náhradu podle tohoto zákona. Při určení výše náhrady se přihlédne k již vyplacené náhradě vyplacené podle dosavadních předpisů a k rozsahu uspokojení věřitele z rozvrhového usnesení a dodatečně vypočtená náhrada se sníží o tyto částky. Za tímto účelem je Fond oprávněn požadovat po příslušném soudu stejnopis pravomocného rozvrhového usnesení. Soud takové usnesení na žádost Fondu poskytne.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 280/2004 Sb. Čl. II

1. Družstevní záložny uvedou své poměry do souladu se zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona (dále jen "tento zákon"), do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

2. Družstevní záložny, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo družstevní záložny, kterým bylo uděleno povolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nevznikly, nebo družstevní záložny, kterým bylo uděleno povolení podle bodu 3, jsou povinny dosáhnout výše kapitálu podle § 8 odst. 1 tohoto zákona do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Po dobu 6 měsíců ode dne, kdy družstevní záložny byly povinny dosáhnout výše kapitálu podle předchozí věty, se nepovažuje za nedostatek v podnikání družstevní záložny, která vznikla, nebo které bylo uděleno povolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, porušení § 8 odst. 1. Po tuto dobu se u těchto družstevních záložen rovněž nepřihlíží k § 13 odst. 1 písm. b). Úřad odejme povolení družstevní záložně, která do tří měsíců od uplynutí lhůty dle předchozí věty neprokáže Úřadu, že má kapitál ve výši podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.

3. Řízení o udělení povolení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Rozsah činností stanovených v takto udělených povoleních nepřevýší rozsah povolení podle bodu 5.

4. Ostatní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak.

5. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se mění povolení vydaná Úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona tak, že družstevní záložny jsou oprávněny vykonávat činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a), b), d) a § 3 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona. Do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona vydá Úřad z vlastního podnětu družstevní záložně s povolením vydaným dle dosavadních právních předpisů povolení opravňující družstevní záložnu vykonávat činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a), b), d) a § 3 odst. 2 písm. a) až c) a e) podle tohoto zákona s omezením na nabývání státních dluhopisů a dluhopisů, za které převzal stát záruku, dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka, hypotečních zástavních listů, komunálních obligací a dluhopisů vydaných centrálními bankami členských států OECD, za které převzaly tyto státy záruku. Dnem nabytí právní moci povolení podle tohoto zákona zaniká povolení udělené podle dosavadních právních předpisů.

6. Nucená správa, která byla zavedena v družstevní záložně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vykonává podle tohoto zákona.

7. Udělil-li Úřad družstevní záložně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona souhlas podle § 3 odst. 2 písm. g) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., je družstevní záložna oprávněna vykonávat činnosti podle tohoto souhlasu do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí Úřadu, nejdéle však do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Bylo-li zahájení plateb, v případě výplaty náhrad oprávněným osobám, stanoveno na den předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při vyplácení náhrad podle dosavadních právních předpisů.

9. Zaniklo-li členství v družstevní záložně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádací podíl se poskytne podle dosavadních právních předpisů.

10. Výše příspěvku do Fondu, který je družstevní záložna povinna uhradit nejpozději do 30. 4. 2004, činí 0,5 % z průměru objemu vkladů přepočítaných na základě čtvrtletních stavů pojištěných vkladů.

11. Na družstevní záložnu se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahuje zákaz být osobou ovládanou podle § 1 odst. 9.

12. Pokud fyzické osobě, která před nabytím účinnosti tohoto zákona v družstevní záložně uložila peněžní prostředky (dále jen "uložené prostředky") a učinila právní úkony směřující ke vzniku členství v družstevní záložně, nevznikl nárok na náhradu z Fondu, vzniká této osobě, jejím dědicům nebo pozůstalému manželu nárok na náhradu z Fondu ve výši podle § 18 odst. 2, ve znění dosavadních právních předpisů. Pro tento účel se nevyplacené uložené prostředky považují za pojištěný vklad a fyzická osoba, její dědici nebo pozůstalý manžel se považují za oprávněnou osobu. Ke dni účinnosti tohoto zákona se snižuje pohledávka oprávněné osoby o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu. K tomuto dni se Fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněné osoby za plnění z Fondu. Pro výpočet náhrady se přiměřeně použije ustanovení § 18, ve znění dosavadních právních předpisů, a při výpočtu její výše se vychází ze stavu uložených prostředků oprávněné osoby ke dni, kdy mohl být poprvé uplatněn nárok oprávněnou osobou. Představenstvo, likvidátor nebo správce konkursní podstaty družstevní záložny, u které vznikl oprávněné osobě nárok podle tohoto ustanovení, jsou povinni sdělit Fondu údaje podle § 17a odst. 1 vztahující se k oprávněné osobě podle tohoto ustanovení, a to do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při nesplnění této povinnosti může úřad uložit povinným osobám pokutu až do výše 100 000 Kč.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 377/2005 Sb. § 42

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. XV

1. Do doby vydání příslušného prováděcího právního předpisu České národní banky podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti prováděcí právní předpisy vydané ministerstvem na základě zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen "dosavadní znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech"), s tím, že tam, kde tyto prováděcí právní předpisy hovoří o Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, rozumí se tím Česká národní banka. Česká národní banka je oprávněna vydat vyhlášku, která zruší vyhlášku vydanou ministerstvem podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

2. Do doby vydání opatření České národní banky stanovujícího kapitálovou přiměřenost družstevní záložny Česká národní banka odejme povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen "družstevní záložna"), jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost družstevní záložny je menší než jedna třetina poměru stanoveného vyhláškou ministerstva.

3. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen "Úřad"). Dosavadní působnost Úřadu vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z Úřadu na Českou národní banku. Závazky, práva a povinnosti Úřadu z majetkoprávních a jiných právních vztahů přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z Úřadu na Českou národní banku, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočtové prostředky Úřadu určené k plnění závazků a povinností uvedených v tomto ustanovení přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku.

4. Nucené správy a likvidace družstevních záložen zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Pravomoc Úřadu v procesu nucené správy a likvidace přechází dnem účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku.

5. Osoby, které byly povinny zachovávat mlčenlivost podle dosavadních předpisů, mají tuto povinnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen "Fond") pohledávky Úřadu a závazky Úřadu vůči státu vzniklé v souvislosti s návratnými finančními výpomocemi poskytnutými Úřadu podle dosavadních právních předpisů.

7. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto Úřadu účastníkem řízení, v nichž vystupuje jako účastník Úřad, s výjimkou řízení souvisejících s pohledávkami Úřadu podle bodu 6, kdy se účastníkem těchto řízení stává Fond. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát.

8. Řízení zahájená v souvislosti s výkonem dohledu nad družstevními záložnami přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak.

9. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Úřadem se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí Úřadu, proti němuž bylo podáno odvolání, rozhodne o tomto odvolání ministerstvo podle dosavadních právních předpisů. Pokud ministerstvo takové rozhodnutí Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadních právních předpisů. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy.

11. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají plné moci udělené Úřadem.

12. Byl-li stanoven den zahájení výplat náhrad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje při dokončení vyplácení náhrad Fond podle dosavadních právních předpisů. Nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo byla-li družstevní záložna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušena s likvidací, postupuje se při stanovení dne zahájení výplat náhrad, vzniku nároku na náhradu za pojištěný vklad a při výplatě náhrady podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Práva Úřadu podle § 17 odst. 2 a § 19 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech vykonává Česká národní banka. Fond oznámí České národní bance nesplnění povinnosti podle § 17a odst. 1 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Při nesplnění povinností podle § 17a odst. 1 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech může Česká národní banka uložit povinným osobám podle dosavadních právních předpisů pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

13. Povinnost družstevních záložen hradit příspěvky Fondu za rok 2006 nevzniká. Družstevní záložny hradí příspěvky Fondu pojištění vkladů za celý rok 2006. Při výpočtu výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů za rok 2006 se ustanovení zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona užijí i pro období roku 2006 předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení tohoto bodu se nevztahuje na družstevní záložny, u kterých nastala skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, nebo které byly zrušeny s likvidací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Družstevní záložny, na které se nevztahuje ustanovení bodu 13, hradí do svého zániku příspěvky Fondu podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech ve výši 0,15 % průměrného objemu pojištěných vkladů podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Na družstevní záložny podle tohoto bodu se nevztahuje § 14 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na Fond dosavadní znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Předsedu a ostatní členy představenstva Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Ustanovení § 15 odst. 3 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech se nepoužije. Statut Fondu vydává představenstvo po předchozím souhlasu ministerstva. Roční rozpočet Fondu a jeho řádnou účetní závěrku schvaluje ministerstvo. Fond je povinen zajistit ověření své řádné účetní závěrky auditorem nebo auditorskou společností.

16. Pokud Úřad vydal rozhodnutí podle § 27a až § 27c dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a toto rozhodnutí nabude právní moci, je pokuta příjmem Fondu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2007 Sb. Čl. IV

1. Do 31. prosince 2007 se na družstevní záložnu nevztahuje § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto dobu družstevní záložna používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká národní banka vyhláškou podle § 8 odst. 9 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního přístupu pro výpočet kapitálových požadavků neprovádí Česká národní banka vůči této družstevní záložně přezkum a vyhodnocování podle § 22 odst. 8 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Řízení o vydání souhlasu s podmínkami podřízeného dluhu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 8 odst. 4 písm. i) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

3. Práva a povinnosti vzniklé na základě rozhodnutí České národní banky o schválení podmínek podřízeného dluhu podle § 8 odst. 4 písm. i) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou dotčeny.

4. Povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.

5. Povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.

6. Ověření systému podle § 8b odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, družstevní záložna poprvé zajistí za rok 2007. Ustanovení § 8b odst. 2 a 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tím nejsou dotčena.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2009 Sb. Čl. XI

1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo s jejím ovládnutím udělený podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo jejím ovládnutím podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, avšak nedosáhne nebo nepřekročí 33 %, na družstevní záložně udělený podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 % podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud osoba nebo osoby jednající ve shodě nezvýšily přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na základě tohoto souhlasu kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhla nebo překročila 30 %. Pokud tato osoba nebo tyto osoby jednající ve shodě zvýšily přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na základě souhlasu uděleného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhla nebo překročila 30 %, považuje se tento souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 30 % podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.

4. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení dosavadních právních předpisů se uloží podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo s jejím ovládnutím zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.

6. Řízení o udělení souhlasu s vložením dalšího členského vkladu podle § 4b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu. V případě, že člen vložením dalšího členského vkladu nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhne podílů stanovených v § 2b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se souhlas České národní banky udělený v tomto řízení také za souhlas podle § 2b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Pohledávku družstevní záložny za dlužníkem z důvodu uhrazovací povinnosti vzniklou před dnem účinnosti tohoto zákona je družstevní záložna oprávněna jednostranně započíst oproti úrokům z vkladu, vkladům a vypořádacímu podílu dlužníka.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 160/2010 Sb. Čl. VII

Spořitelní a úvěrní družstvo zajistí splnění povinnosti stanovené v § 8 odst. 10 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s ním souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 41/2011 Sb. Čl. IV

1. Jestliže lhůta stanovená v § 25k odst. 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.

2. Po dobu pěti let ode dne zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnost do obchodního rejstříku nelze použít postup podle § 183i až 183n obchodního zákoníku.

3. Družstevní záložna zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku III bodě 4 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 254/2012 Sb. Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. Spořitelní a úvěrní družstvo, kterému bylo uděleno povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za spořitelní a úvěrní družstvo podle § 1 odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Povolení k činnostem podle § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení k činnostem podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k činnostem podle § 3 odst. 1 písm. c) až i) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení k činnostem podle § 3 odst. 1 písm. a) až g) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 227/2013 Sb. Čl. VI

1. Opatření České národní banky (dále jen „opatření“), vydaná na základě zmocnění obsažených v zákoně č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v zákoně č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlášená ve Věstníku České národní banky uveřejněním jejich plného znění do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2014. Do dne 31. prosince 2014 může Česká národní banka platná opatření zrušit opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.

2. Za porušení povinností stanovených opatřením České národní banky, platným do dne jeho zrušení, může být Českou národní bankou uloženo opatření k nápravě nebo sankce podle zákonů uvedených v bodě 1, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Po dobu platnosti opatření České národní banky uveřejňuje Česká národní banka jejich platné znění způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2014 Sb. Čl. VI

(1) Družstevní záložna je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 7aa odst. 2 písm. c) a § 7aa odst. 4 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014.

(2) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 333/2014 Sb. Čl. II

1. Na družstevní záložnu, která podá žádost o souhlas se změnou právní formy na akciovou společnost podle § 13 odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a která současně podá žádost o udělení bankovní licence podle § 4a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, se do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije ustanovení o minimální výši základního kapitálu podle § 4 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě se k souhlasu se změnou právní formy a k udělení bankovní licence podle § 4a zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požaduje základní kapitál ve výši odpovídající částce alespoň 5000000 EUR. Družstevní záložna zároveň se žádostí o bankovní licenci, podanou ve lhůtě podle věty první, předloží ke schválení České národní bance reálný pětiletý plán navýšení základního kapitálu od okamžiku udělení bankovní licence; plán nepředkládá v případě, že její základní kapitál činí nejméně 500000000 Kč. Neplnění plánu navýšení základního kapitálu schváleného Českou národní bankou nebo neplnění podmínek, za nichž byl tento plán schválen, je nedostatkem v činnosti podle zákona upravujícího činnost bank.

2. Na banku vzniklou změnou právní formy družstevní záložny podle bodu 1 se po dobu 5 let ode dne udělení bankovní licence nepoužije ustanovení o minimální výši základního kapitálu podle § 4 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; výše základního kapitálu této banky však nesmí klesnout pod částku odpovídající 5000000 EUR. Česká národní banka odejme bankovní licenci, jestliže zjistí, že tato banka nenavýšila svůj základní kapitál do výše uvedené v § 4 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do 5 let ode dne udělení bankovní licence, nejde-li o banku v nucené správě.

3. Činnost uvedenou v § 3 odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonávanou na základě smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je družstevní záložna povinna ukončit nejpozději do 31. prosince 2017. Závazky z těchto smluv zaniknou nejpozději do 31. prosince 2017, ledaže se subjekt těchto závazků stane členem družstevní záložny.

4. Člen družstevní záložny uvede výši svého základního členského vkladu do souladu se stanovami družstevní záložny ve lhůtě uvedené v těchto stanovách; výše základního členského vkladu však musí dosáhnout alespoň 1000 Kč ke dni nabytí účinnosti čl. I bodu 3. Není-li tato povinnost splněna, členství v družstevní záložně zaniká a související vklady a úvěry musí být vypořádány nejpozději do 31. prosince 2020; do doby vypořádání nelze vklady zvyšovat s výjimkou připisovaných úroků a úvěry zvyšovat nad rámec původních smluvních podmínek.

5. Ustanovení § 3 odst. 4 věty druhé zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném od 1. července 2015, se nepoužije ve vztahu k souhrnu vkladů spojených s úrokem nebo obdobnou výhodou, které člen vložil do družstevní záložny před 1. červencem 2015, do dne, kdy dojde k prodloužení splatnosti těchto vkladů nebo k jejich zvýšení; přitom se nepřihlíží k připisovaným úrokům. Na takový souhrn vkladů se od 1. ledna 2018 použije ustanovení § 3 odst. 4 věty druhé zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném od 1. července 2015, v případě, že souhrn splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu člena družstevní záložny nepřesáhne 20000 Kč. Použije-li se na souhrn vkladů člena družstevní záložny uvedených ve větě první omezení podle § 3 odst. 4 věty druhé zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném od 1. července 2015, nenáleží členovi družstevní záložny úrok ani obdobná výhoda z části souhrnu vkladů, která převyšuje stanovené omezení.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES, 2009/27/ES a 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.

³) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

^3a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^3b) § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.

^3c) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).

^3d) § 31a odst. 4 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^3e) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

^3g) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.

⁴) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

^4a) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) § 223 odst. 1 obchodního zákoníku.

^5a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^10b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

^12a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^17a) § 41g odst. 2 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/2010 Sb.

^18a) Občanský zákoník.

^18c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti.

^18e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.

²⁰) Občanský soudní řád.

²¹) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

²²) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²³) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²⁴) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

²⁶) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

²⁷) Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

²⁸) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

²⁹) Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

³⁴) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.

³⁵) Čl. 112 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

³⁶) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

³⁷) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.

³⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

³⁹) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.

⁴⁰) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

⁴¹) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.

⁴³) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.

⁴⁴) Čl. 51 a 117 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.