Zákon o auditorech - HLAVA II

HLAVA II

§ 3

Výkon auditorské činnosti

Povinný audit podle tohoto zákona jsou oprávněni provádět auditoři. Další auditorské činnosti jsou auditoři oprávněni provádět v souladu s tímto zákonem.

Vydávání auditorského oprávnění

§ 4

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění fyzické osobě, která

a) získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu⁹) nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení poskytuje studentovi vysokoškolskou kvalifikaci,

b) je způsobilá k právním úkonům,

c) je bezúhonná,

d) absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi podle § 29 v pracovním poměru jako asistent auditora nebo odbornou praxi v obdobné pracovní pozici v jiném členském státě, v rozsahu nejméně 35 hodin týdně nebo po dobu ekvivalentní době 3 let, pokud byla praxe v rámci týdne kratší,

e) nevykonává činnost, na niž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

f) složila auditorskou zkoušku,

g) nebyla v posledních 10 letech vyškrtnuta ze seznamu auditorů nebo jí nebylo odebráno osvědčení v souvislosti s uložením kárného opatření nebo jí byl v této lhůtě trvale zakázán výkon auditorské činnosti, s výjimkou postupu podle § 7 odst. 1 písm. e),

h) uhradila poplatky podle § 8 odst. 7,

i) nemá nedoplatek na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu¹⁰),

j) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,

k) složila slib auditora.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena¹¹). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž fyzická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Splnění požadavku

a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) dokládá žadatel vysokoškolským diplomem, dodatkem k diplomu nebo jejich ověřenou kopií nebo jiným obdobným dokladem osvědčujícím úspěšné ukončení vysokoškolského programu v zahraničí,

b) uvedeného v odstavci 1 písm. b) prokazuje žadatel občanským průkazem, cestovním pasem nebo jiným obdobným dokladem,

c) uvedeného v odstavci 1 písm. d) dokládá žadatel například pracovní smlouvou, potvrzením od zaměstnavatele nebo výpisem ze seznamu asistentů auditora,

d) uvedeného v odstavci 1 písm. e) prokazuje žadatel čestným prohlášením.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹²) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem na území České republiky, která se zdržovala v posledních 5 letech mimo území České republiky, bezúhonnost prokazuje též čestným prohlášením. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem mimo území České republiky bezúhonnost prokazuje též dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby, a zdržovala-li se tato fyzická osoba v posledních 5 letech mimo území státu trvalého nebo jiného pobytu, též čestným prohlášením. Nevydává-li stát trvalého nebo jiného pobytu doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.

(5) Do 30 dnů ode dne doložení splnění všech požadavků uvedených v odstavcích 1 písm. a) až h) umožní Komora žadateli složení slibu auditora. Slib auditora se skládá do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory. Slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při provádění auditorské činnosti budu dodržovat právní řád, vnitřní předpisy Komory auditorů České republiky a auditorské standardy, ctít etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti.“ Po složení slibu Komora bezodkladně vydá žadateli auditorské oprávnění a zapíše jej do seznamu auditorů.

§ 5

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění též obchodní společnosti, která splňuje tyto podmínky:

a) fyzické osoby, které budou provádět povinné audity jejím jménem, jsou statutárními auditory,

b) prostou většinou hlasovacích práv v ní disponuje auditorská společnost nebo statutární auditoři, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění nebo jsou oprávněni k provádění povinného auditu v jiném členském státě,

c) prostou většinu členů jejího statutárního orgánu tvoří statutární auditoři nebo auditorské společnosti, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění nebo jsou oprávněni k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě; má-li statutární orgán dotčené právnické osoby dva členy, musí stanovené podmínky splňovat alespoň jeden z nich,

d) členové jejího statutárního orgánu jsou bezúhonní; pro posuzování bezúhonnosti platí § 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 obdobně,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) nemá nedoplatek na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu¹⁰),

g) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,

h) je bezúhonná.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena²³). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky bezúhonnost též prokazuje dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla. Nevydává-li stát sídla doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.

(4) Pokud zaniká právnická osoba, které bylo vydáno auditorské oprávnění, s právním nástupcem, přechází auditorské oprávnění na tohoto právního nástupce, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1, a pokud neexistuje jiná překážka takovéhoto přechodu.

§ 6

Dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti a dočasné odebrání auditorského oprávnění

(1) Statutární auditor má dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) mu bylo rozhodnutím uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

b) byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ode dne právní moci rozsudku,

c) mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu provádět auditorskou činnost, ke dni právní moci rozsudku,

d) proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestné činy vymezené v § 4 odst. 2, ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

e) bylo zahájeno řízení o jeho omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

f) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nebyl zaplacen ani do 1 měsíce po doručení písemné výzvy Komory k zaplacení v náhradní lhůtě s poučením o následcích nezaplacení, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty do dne, kdy byl dlužný příspěvek uhrazen, nebo

g) o to písemně požádá, ode dne doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější, do dne, kdy byla Komoře doručena jeho písemná žádost o ukončení dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li v žádosti uveden den pozdější.

(2) Trvá-li dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 déle než 5 po sobě jdoucích let a neúčastnil-li se statutární auditor programů průběžného vzdělávání podle § 9, je podmínkou ukončení dočasného zákazu auditorské činnosti úspěšné absolvování písemného přezkoušení znalostí podle § 8; rozsah tohoto přezkoušení stanoví zkušební řád.

(3) Auditorská společnost má dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) jí bylo rozhodnutím uloženo opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

b) proti ní bylo zahájeno trestní řízení pro trestné činy vymezené v § 5 odst. 2 vedené podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nebyl zaplacen ani do 1 měsíce po doručení písemné výzvy Komory k zaplacení v náhradní lhůtě s poučením o následcích nezaplacení, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty do dne, kdy byl dlužný příspěvek uhrazen, nebo

d) o to písemně požádá, ode dne doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější, do dne, kdy byla Komoře doručena její písemná žádost o ukončení dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li v žádosti uveden den pozdější.

(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 3 je auditor povinen vrátit vydané auditorské oprávnění ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti.

(5) Po dobu dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti

a) je statutárnímu auditorovi též pozastaven výkon funkce v orgánech Komory, uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

b) statutární auditor nemůže být volen do orgánů Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

c) není dotčena povinnost auditora platit povinné příspěvky Komoře a

d) není dotčena odpovědnost auditora vyplývající z rozhodnutí podle § 25.

(6) Komora na žádost auditora rozhodne o opětovném vydání auditorského oprávnění auditorovi, pominula-li skutečnost, která byla důvodem k dočasnému zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li dále stanoveno jinak.

(7) Informaci o dočasném zákazu činnosti auditorovi zaznamená Komora bezodkladně v seznamu auditorů. Obdobně postupuje Komora v případě opětovného vydání dočasně odebraného auditorského oprávnění.

§ 7

Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti a trvalé odebrání auditorského oprávnění

(1) Statutární auditor má trvale zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) mu bylo rozhodnutím uloženo kárné opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ke dni právní moci tohoto rozhodnutí,

b) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo mu byla tato způsobilost omezena, a to ke dni právní moci rozsudku,

c) přestal splňovat požadavky bezúhonnosti podle § 4 odst. 1 písm. c), ke dni, kdy nastaly skutečnosti, jež jsou překážkou bezúhonnosti,

d) existuje překážka splnění požadavku podle § 4 odst. 1 písm. e) a tato překážka není odstraněna ani po uplynutí lhůty stanovené v písemné výzvě vydané Komorou, která činí 3 měsíce, a to ke dni marného uplynutí stanovené lhůty, nebo

e) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější; účinky trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti v tomto případě nenastávají, pokud nejsou ukončena řízení spojená s kontrolou zajištění kvality, kárným řízením a obdobná řízení spojená s prováděním auditorské činnosti a pokud statutární auditor nemá splněny veškeré ostatní povinnosti vůči Komoře a Radě.

(2) Auditorská společnost má trvale zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) jí bylo rozhodnutím uloženo opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ke dni právní moci tohoto rozhodnutí,

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a nenapraví tento stav do 6 měsíců ode dne porušení této podmínky, ke dni uplynutí této lhůty,

c) přestala splňovat požadavky bezúhonnosti podle § 5 odst. 1 písm. h), a to ke dni, kdy nastaly skutečnosti, jež jsou překážkou bezúhonnosti,

d) existuje překážka splnění požadavku podle § 5 odst. 1 písm. d) až g) a tato překážka není odstraněna ani po uplynutí lhůty stanovené v písemné výzvě vydané Komorou, která činí 3 měsíce, a to ke dni marného uplynutí této lhůty, nebo

e) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější; účinky trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti v tomto případě nenastávají, pokud nejsou ukončena řízení spojená s kontrolou zajištění kvality, kárným a jiným řízením a obdobná řízení spojená s prováděním auditorské činnosti a pokud auditorská společnost nemá splněny veškeré ostatní povinnosti vůči Komoře a Radě.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 je auditor povinen vrátit vydané auditorské oprávnění ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti.

(4) Komora rozhodnutím trvale zakáže auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud

a) prováděl auditorskou činnost v době, kdy měl dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, nebo

b) pozbyl dobrou pověst.

(5) Informaci o trvalém zákazu činnosti zaznamená Komora bezodkladně v seznamu auditorů. O trvalém zákazu výkonu auditorské činnosti a jeho důvodech informuje Komora též příslušné orgány členských států, ve kterých je auditor oprávněný provádět povinný audit.

(6) Auditorovi lze opětovně vydat auditorské oprávnění na základě písemné žádosti a po splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne vzniku účinků trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti nebo ode dne vrácení auditorského oprávnění, došlo-li k tomuto vrácení později. Tato lhůta neplatí pro případ trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti na základě řízení podle § 25.

(7) Trvá-li zákaz výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 déle než 5 po sobě jdoucích let a neúčastnil-li se příslušný statutární auditor programů průběžného vzdělávání podle § 9, je podmínkou opětovného vydání auditorského oprávnění úspěšné absolvování písemného přezkoušení znalostí podle § 8; rozsah tohoto přezkoušení stanoví zkušební řád.

§ 8

Auditorská zkouška

(1) Auditorská zkouška je zaměřena na tyto oblasti:

a) všeobecná účetní teorie a zásady,

b) právní požadavky a standardy vztahující se k přípravě účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

c) mezinárodní účetní standardy,

d) finanční analýza,

e) nákladové a manažerské účetnictví,

f) řízení rizik a vnitřní kontrola,

g) provádění povinného auditu a profesní znalosti,

h) právní požadavky a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům,

i) mezinárodní auditorské standardy, případně další auditorské standardy vydané Komorou,

j) profesní etika a nezávislost.

(2) Dále se auditorská zkouška zaměřuje v rozsahu nezbytném pro provádění auditorské činnosti také na znalosti v těchto oborech:

a) právo obchodních společností a správa a řízení obchodních společností,

b) insolvenční právo,

c) finanční právo,

d) občanské a obchodní právo,

e) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení,

f) informační a výpočetní systémy,

g) podniková, všeobecná a finanční ekonomie,

h) matematika a statistika,

i) zásady finančního řízení podniků.

(3) Pokud uchazeč složil vysokoškolskou zkoušku nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oborech uvedených v odstavcích 1 a 2, jejíž rozsah a obsah se v rozhodující části shoduje s oblastmi auditorské zkoušky podle odstavců 1 a 2, a byla-li zkouška složena nejvýše 7 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od části auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.

(4) Auditorskou zkoušku tvoří dílčí zkoušky a je vykonána složením všech dílčích zkoušek. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a má písemnou formu.

(5) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí zkoušky. Auditorská zkouška musí být vykonána nejpozději do 3 let ode dne konání první dílčí zkoušky; není-li auditorská zkouška vykonána v této lhůtě, složené dílčí zkoušky se při podání nové žádosti o vykonání auditorské zkoušky neuznávají.

(6) Hodnocení dílčích zkoušek provádí nejméně tříčlenná zkušební komise složená ze statutárních auditorů a dalších odborníků z ekonomické a právní teorie a praxe jmenovaných a odvolávaných Radou. Zkušební komise rozhoduje o hodnocení uchazeče výrokem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Nesouhlasí-li uchazeč s rozhodnutím zkušební komise, může se proti němu odvolat.

(7) Podrobnosti organizačního a jiného zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky stanoví zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(8) Zkušební řád stanoví zejména

a) podrobnosti k podání žádosti o vykonání auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,

b) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4,

c) počet a obsah dílčích zkoušek,

d) výši poplatku za přihlášku k dílčím zkouškám a rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí zkoušce nebo rozdílové zkoušce nesmí být vyšší než 6000 Kč,

e) průběh a způsob hodnocení auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,

f) způsob hlasování zkušební komise a

g) postup při neúčasti na zkoušce.

§ 9

Průběžné vzdělávání

Statutární auditoři jsou povinni účastnit se programu průběžného vzdělávání s cílem zvyšovat si teoretické a profesní znalosti. Program průběžného vzdělávání v rozsahu nejvýše 60 hodin ročně stanoví vnitřní předpis Komory.

§ 10

Auditoři z jiných členských států a volné poskytování služeb

(1) Auditorskou činnost podle tohoto zákona je oprávněna na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, za podmínek stanovených tímto zákonem. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 o oprávnění provádět auditorskou činnost na území České republiky se pro účely uznání kvalifikačních předpokladů použije zákon o uznávání odborné kvalifikace¹³). Uznávacím orgánem je Komora.

(3) U osoby uvedené v odstavci 1 se vyžaduje kompenzační opatření formou složení rozdílové zkoušky, pokud není doklady o formální kvalifikaci prokázána znalost všech oblastí uvedených v § 8. Rozdílová zkouška se koná zpravidla v českém jazyce.

(4) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky dočasně nebo příležitostně provádět také fyzická osoba podle odstavce 1, oznámí-li před zahájením dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky.

(5) Oznámení podle odstavce 4 obsahuje kromě náležitostí a dokladů podle zákona o uznávání odborné kvalifikace též

a) druh auditorské činnosti, kterou fyzická osoba hodlá provádět,

b) místo výkonu auditorské činnosti,

c) předpokládanou dobu výkonu auditorské činnosti,

d) adresu pro doručování písemností na území České republiky.

(6) Komora je oprávněna ověřit odbornou kvalifikaci osob oprávněných provádět auditorskou činnost podle odstavců 1 a 4 pro přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu⁶); postupuje při tom podle zákona o uznávání odborné kvalifikace¹³).

(7) Komora vede evidenci osob oprávněných vykonávat auditorskou činnost podle odstavce 4. Evidence obsahuje údaje uvedené v odstavci 5. Na vedení této evidence se přiměřeně použijí ustanovení o vedení seznamu auditorů.

Seznam auditorů

§ 11

(1) Komora vede seznam auditorů, který obsahuje informace o

a) statutárních auditorech,

b) auditorských společnostech,

c) registrovaných auditorech a auditorských osobách ze třetích zemí podle § 48.

Seznam auditorů obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady, případně jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a kárných opatření podle § 25 odst. 1 písm. b) až e) a § 25 odst. 3 a 4.

(2) Seznam auditorů je veden v elektronické podobě¹⁴).

(3) Údaje jsou v seznamu auditorů vedeny v českém jazyce.

(4) Údaje uvedené v seznamu auditorů, s výjimkou dat narození a rodných čísel, jsou veřejně přístupné.

(5) Údaje do seznamu auditorů v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají. Jsou-li údaje předávány v elektronické podobě, musí být podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb¹⁵).

(5) Údaje do seznamu auditorů v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají. Jsou-li údaje předávány v elektronické podobě, musí být podepsané uznávaným elektronickým podpisem¹⁵).

(6) Informace zapisované do seznamu auditorů, které se týkají splnění podmínek stanovených v § 4 a 5, a dále informace nebo jejich změny podle § 12 je auditor povinný bezodkladně oznámit Komoře.

§ 12

(1) Seznam auditorů obsahuje tyto informace o statutárních auditorech:

a) jméno a příjmení statutárního auditora, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, místa podnikání, obchodní firmu, je-li odlišná od jména a příjmení statutárního auditora, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) poskytnuté správcem základního registru osob^15a),

b) datum vydání auditorského oprávnění a jeho číslo,

c) informaci, zda statutární auditor provádí auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo jménem auditorské společnosti nebo jménem jiného auditora,

d) obchodní firmu, adresu sídla, registrační číslo a elektronickou adresu, má-li ji zřízenu, auditorské společnosti nebo společností, u kterých je statutární auditor zaměstnán nebo s nimiž je spojen jako společník nebo jinak, pokud existují, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

e) informace o všech dalších registracích jako statutárního auditora provedené u příslušných orgánů jiných členských států a jako auditora ve třetích zemích, včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

f) den dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, den trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti a den nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření, včetně druhu kárného opatření, s výjimkou napomenutí.

(2) Seznam auditorů obsahuje tyto informace o auditorských společnostech:

a) obchodní firmu, adresu sídla, právní formu a identifikační číslo,

b) jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, adresu bydliště nebo místo pobytu nebo bydliště mimo území České republiky osob, které jsou jejich statutárním, řídicím nebo dozorčím orgánem,

c) jména a adresy míst podnikání nebo obchodní firmy, adresy sídla a právní formu všech společníků včetně rozsahu jejich hlasovacích práv,

d) informace o kontaktních místech, jméno, příjmení a adresu kontaktní osoby, elektronickou adresu, má-li ji zřízenu, a adresy všech provozoven na území České republiky,

e) datum získání auditorského oprávnění a číslo auditorského oprávnění,

f) jméno, příjmení a registrační čísla statutárních auditorů provádějících povinný audit jménem auditorské společnosti, zaměstnaných u auditorské společnosti nebo s ní spojených jako společníci či jinak,

g) případné členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a propojených osob nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné,

h) všechny další registrace auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států a auditorské osoby ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

i) den dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, den trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti a den nabytí právní moci rozhodnutí o uložení opatření podle § 25, včetně druhu tohoto opatření, s výjimkou napomenutí.

(3) V případě registrovaných auditorů a auditorských osob ze třetích zemí se do seznamu auditorů zapisují informace podle odstavců 1 a 2, pokud jsou u těchto osob v zahraničí evidovány. Změnu zapisovaných informací jsou tyto osoby povinny oznámit bez zbytečného odkladu Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení přistoupit k zahájení řízení podle § 25.

§ 13

Etický kodex

Auditor při provádění své činnosti dodržuje etický kodex, který je minimálním standardem profesní etiky auditora. Etický kodex stanoví zejména bližší podmínky dodržování zásady bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti, odborné způsobilosti a náležité péče, a to pro výkon auditorské činnosti, jako činnosti ve veřejném zájmu. Etický kodex vydává Komora jako svůj vnitřní předpis. Při jeho zpracování respektuje mezinárodní etické požadavky, zejména etický kodex Mezinárodní federace účetních.

§ 14

Nezávislost auditora

(1) Auditor musí být při provádění auditorské činnosti nezávislý na auditované osobě a nesmí se podílet na jejím rozhodování. Při provádění auditorské činnosti je vázán právními předpisy a je rovněž povinen dodržovat auditorské standardy podle § 18, etický kodex a ostatní vnitřní předpisy Komory.

(2) Existuje-li jakýkoli přímý nebo nepřímý finanční, obchodní, pracovněprávní nebo jiný vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi auditorem nebo osobami tvořícími síť a auditovanou účetní jednotkou, ze kterého lze usuzovat, že je ohrožena nezávislost auditora, nesmí auditor provádět povinný audit.

(3) Jestliže je nezávislost auditora ve vztahu k auditované účetní jednotce ohrožena skutečnostmi, jako je kontrola vlastních služeb, existence vlastního zájmu, upřednostňování některých osob, správa majetku nebo další skutečnosti uvedené v etickém kodexu, musí auditor přistoupit k opatřením s cílem toto ohrožení zmírnit. Je-li význam tohoto ohrožení ve srovnání s uplatněnými opatřeními takový, že nezávislost auditora je přesto ohrožena, auditor povinný audit neprovede.

(4) Auditor nesmí provádět auditorskou činnost v účetní jednotce, pokud je dlouhodobě závislý na příjmech ze služeb poskytnutých této účetní jednotce.

(5) Provádí-li statutární auditor auditorskou činnost jménem auditorské společnosti, nesmějí společníci nebo vedoucí zaměstnanci této auditorské společnosti, členové statutárních, řídicích a dozorčích orgánů této společnosti nebo propojených osob zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při poskytování takového auditu.

(6) V případě kontroly vlastních služeb nebo existence vlastního zájmu při provádění auditorské činnosti v subjektu veřejného zájmu v případě, kde je to nutné pro zabezpečení nezávislosti statutárního auditora a auditorské společnosti, nesmí být auditorem taková činnost provedena.

(7) Auditor je povinný uvést ve spisu auditora všechna významná ohrožení své nezávislosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.

§ 15

Povinnost mlčenlivosti

(1) Auditor je povinný, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, kterou audituje, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má dočasný nebo trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti, nebo jinak ukončil výkon auditorské činnosti, a dále na osoby pověřené Komorou nebo Radou, které k takovým informacím mají nebo měly přístup, zaměstnance auditora, společníky i členy orgánů auditorské společnosti.

(2) Auditora a další osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit mlčenlivosti o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, účetní jednotka nebo Komora.

(3) Je-li auditor nahrazen jiným auditorem, poskytne novému auditorovi přístup ke všem shromážděným významným informacím, které se týkají auditované účetní jednotky.

(4) Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací České národní bance v oblasti její dohledové působnosti na finančním trhu¹⁶) nebo příslušnému orgánu podle jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

b) poskytnutí informací novému auditorovi podle odstavce 3 nebo auditorovi skupiny v případě provádění auditu konsolidované účetní závěrky podle § 19,

c) plnění povinností podle § 21 odst. 3 až 5,

d) poskytnutí dokumentů týkajících se povinného auditu Radou, auditorem orgánu veřejného dohledu jiného členského státu, případně třetí země podle § 42 a 49,

e) poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství, nebo

f) poskytnutí informací soudu nebo poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení statutárního auditora.

§ 16

Cena za provedení povinného auditu nesmí být

a) ovlivněna poskytováním doplňkových služeb auditované osobě ani stanovena na jejich základě, nebo

b) podmíněna dalšími skutečnostmi, které ohrožují nezávislost, nestrannost nebo kvalitu provedení povinného auditu.

§ 17

Určení auditora a smlouva o povinném auditu

(1) Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditora její nejvyšší orgán. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem.

(2) Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu.

(3) Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě, a to včetně řádného uvedení důvodů; toto platí obdobně i v případě ukončení smluvního vztahu před provedením povinného auditu jiným způsobem.

§ 18

Mezinárodní auditorské standardy a auditorské standardy vydávané Komorou

Auditoři jsou povinni při provádění auditorské činnosti postupovat v souladu s mezinárodními auditorskými standardy upravenými právem Evropských společenství¹⁷) a s auditorskými standardy vydanými Komorou, které upravují postupy auditora při provádění auditorské činnosti neupravené mezinárodními auditorskými standardy. Seznam mezinárodních auditorských standardů a auditorských standardů vydávaných Komorou a jejich aktuální znění Komora zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 19

Povinný audit konsolidované účetní závěrky

(1) Při provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky určí konsolidující účetní jednotka auditora skupiny, který má plnou odpovědnost za zprávu auditora. Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky také prověří rozsah a způsob provedení auditorské činnosti provedené jedním nebo více auditory a auditory a auditorskými společnostmi schválenými k provádění povinného auditu v ostatních členských státech a auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země a uchovává dokumentaci o tomto prověření po stejnou dobu, která je uvedena v § 20 odst. 6, a to v rozsahu, který příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.

(2) Pokud je u části skupiny prováděn povinný audit jedním nebo více auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země, s níž není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49, je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném jedním nebo více auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země, včetně pracovních materiálů významných pro audit konsolidované účetní závěrky.

(3) Pro splnění povinnosti zajištění předložení dokumentace podle odstavce 2 auditor skupiny dále

a) zajistí kopii této dokumentace,

b) smluvně k této dokumentaci zajistí neomezený přístup na požádání, nebo

c) provede jiné vhodné opatření.

(4) Brání-li právní nebo jiná překážka předání dokumentace k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazní prostředek, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k auditu získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů příslušné země důkazní prostředek o takové překážce.

§ 20

Zpráva auditora

(1) O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém statutární auditor uvádí

1. jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo bydliště u auditovaných účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo u auditovaných účetních jednotek, které jsou právnickou osobou, nebo název a místo podnikání pobočky nebo organizační složky¹⁸) u auditovaných účetních jednotek, které jsou zahraniční právnickou osobou, identifikační číslo, je-li účetní jednotce přiděleno, právní formu účetní jednotky a

2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetních jednotek uvedených v bodu 1, včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena,

b) rozsah provedeného povinného auditu včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými byl povinný audit proveden,

c) výrok auditora, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy; výrok auditora je buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit,

d) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za vhodné uvést, zejména významné nejistoty a skutečnosti s významným vlivem na předpoklad časově neomezeného trvání účetní jednotky z důvodu finanční situace účetní jednotky.

(2) Vydává-li auditor zprávu o ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy, je povinen se vyjádřit k souladu výroční zprávy s účetní závěrkou nebo konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.

(3) Statutární auditor je povinen ve zprávě auditora uvést své jméno, příjmení a číslo auditorského oprávnění, datum vyhotovení a podpis. Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede obchodní firmu, sídlo, číslo auditorského oprávnění a jména a příjmení statutárních auditorů, kteří jménem auditorské společnosti vypracovali zprávu auditora, čísla jejich auditorského oprávnění, jejich podpis a datum vyhotovení.

(4) Zprávu auditora projedná auditor se statutárním orgánem auditované účetní jednotky. Případné připomínky tohoto orgánu ke zprávě auditora je statutární auditor povinen písemně vypořádat.

(5) O průběhu povinného auditu vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů podle § 18.

(6) Auditor uchovává spis nejméně 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora o provedení povinného auditu.

(7) Právo nahlížet do spisu mají

a) auditor skupiny podle § 19,

b) dozorčí a kárná komise Komory,

c) členové Prezidia a jimi pověřené osoby, pro účely kontroly kvality podle § 24,

d) soud a

e) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení statutárního auditora.

§ 21

Práva a povinnosti auditora

(1) Auditor je mimo jiných povinností stanovených tímto zákonem povinen

a) dodržovat vnitřní předpisy Komory,

b) dodržovat mezinárodní auditorské standardy a auditorské standardy vydávané Komorou,

c) nenařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou a

d) platit povinný příspěvek na činnost Komory ve výši stanovené vnitřním předpisem Komory,

e) spolupracovat s Radou při výkonu veřejného dohledu nad auditem.

(2) Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si statutární auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Statutární auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům statutárního auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

(3) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státnímu dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,

b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,

c) mohou ohrozit její časově neomezené trvání, nebo

d) mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku podle § 20 odst. 1 písm. c),

je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled.

(4) Povinnost podle odstavce 3 má též auditor, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 disponuje 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo pokud jde o ovládající nebo ovládanou osobu¹⁹).

(5) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, jsou povinni neprodleně písemně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy.

(6) Auditor je povinen pro potřeby výkonu dohledu poskytnout České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu prováděného v účetní jednotce, která podléhá dohledu České národní banky.

(7) Auditorská společnost je povinna určit jednoho nebo více statutárních auditorů, kteří jsou osobou odpovědnou za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit.

§ 22

Pojištění odpovědnosti za škodu

Statutární auditor a auditorská společnost musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním auditorské činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

§ 23

Omezení podnikání auditora

(1) Auditor nesmí vykonávat další výdělečnou činnost mající znaky podnikání, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Překážkou provádění auditorské činnosti auditorem není

a) správa vlastního majetku,

b) členství v dozorčím orgánu účetní jednotky,

c) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,

d) vedení účetnictví nebo provozování ekonomické, poradenské a organizační činnosti podle jiného právního předpisu,

e) daňové poradenství podle jiného právního předpisu,

f) výkon funkce insolvenčního správce, hostujícího insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce nebo likvidátora podle jiných právních předpisů,

g) činnost znalce.

§ 24

Kontrola kvality

(1) Statutární auditor a auditorská společnost podléhají systému kontroly kvality, jehož účelem je především kontrolovat, zda auditoři postupují při provádění auditorské činnosti podle mezinárodních auditorských standardů, auditorských standardů vydávaných Komorou a etického kodexu.

(2) Systém kontroly kvality organizuje a řídí Komora v souladu s dozorčím řádem, který je vnitřním předpisem Komory, a který zároveň stanoví podrobnosti provádění kontroly kvality osobami podle odstavce 3 písm. d) a postup projednání zprávy o kontrole kvality.

(3) Systém kontroly kvality musí splňovat tato kritéria:

a) je nezávislý na kontrolovaných statutárních auditorech a auditorských společnostech,

b) podléhá veřejnému dohledu podle části šesté,

c) jeho financování je bezpečné a nesmí být negativně ovlivňováno ze strany auditorů,

d) kontrolu kvality provádí fyzická osoba, která je nezávislá na kontrolovaném auditorovi a která má náležité odborné vzdělání a zkušenosti v oblasti povinného auditu a účetního výkaznictví a pro tyto účely prošla zvláštním školením určeným Komorou (dále jen „osoba provádějící kontrolu kvality“), kterou určí dozorčí komise Komory,

e) kontrola kvality se u dotyčného auditora provádí nejméně jednou za 6 let, pokud není stanoveno jinak.

(4) Komora vydává vnitřní předpis k systému kontroly kvality, který zejména stanoví podrobnosti organizačního a personálního zajištění systému kontroly kvality auditorem.

(5) Osoby provádějící kontrolu kvality prověřují při kontrole kvality i vybrané spisy auditora a posuzují dodržování používaných mezinárodních auditorských standardů a auditorských standardů vydávaných Komorou, požadavky na nezávislost, množství a kvalitu vynaložených zdrojů, výši auditorských odměn a vnitřní systém řízení kvality auditorské společnosti.

(6) Termín kontroly kvality stanoví Komora a oznámí jej auditorovi nejméně 30 dnů před jejím konáním. Od data oznámení termínu kontroly kvality do doby, kdy je tato kontrola ukončena, nemůže statutární auditor a auditorská společnost požádat o dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 písm. g) nebo § 6 odst. 3 písm. d) nebo trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. e) nebo § 7 odst. 2 písm. e). Způsob provedení a další podmínky organizačního zajištění kontroly kvality stanoví dozorčí řád.

(7) Kontrola kvality se u auditorů, kteří provádí auditorskou činnost v subjektech veřejného zájmu, provede nejméně jednou za 3 roky.

(8) Statutární auditor a auditorská společnost předloží osobě provádějící kontrolu kvality seznam auditovaných osob a na požádání zpřístupní spisy, které si tato osoba vyžádá.

(9) O kontrole kvality vyhotoví osoba provádějící kontrolu kvality zprávu, ve které uvede zjištěné nedostatky a doporučí způsob a lhůtu pro jejich odstranění, a tuto zprávu s auditorem projedná. Zprávu o kontrole kvality předává osoba provádějící kontrolu kvality Komoře, která uchová zprávu o kontrole kvality po dobu 7 let od provedení kontroly.

(10) Neodstraní-li auditor v doporučené lhůtě nedostatky uvedené ve zprávě o kontrole kvality, zahájí Komora kárné řízení podle § 25.

(11) Jednou ročně vydává Komora souhrnnou zprávu o kontrole kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky systémů kontroly kvality auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Zprávu Komora doručuje Radě a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.