Zákon o auditorech - Seznam auditorů

Seznam auditorů

§ 11

(1) Komora vede seznam auditorů, který obsahuje informace o

a) statutárních auditorech,

b) auditorských společnostech,

c) registrovaných auditorech a auditorských osobách ze třetích zemí podle § 48.

Seznam auditorů obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady, případně jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a kárných opatření podle § 25 odst. 1 písm. b) až e) a § 25 odst. 3 a 4.

(2) Seznam auditorů je veden v elektronické podobě¹⁴).

(3) Údaje jsou v seznamu auditorů vedeny v českém jazyce.

(4) Údaje uvedené v seznamu auditorů, s výjimkou dat narození a rodných čísel, jsou veřejně přístupné.

(5) Údaje do seznamu auditorů v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají. Jsou-li údaje předávány v elektronické podobě, musí být podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb¹⁵).

(5) Údaje do seznamu auditorů v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají. Jsou-li údaje předávány v elektronické podobě, musí být podepsané uznávaným elektronickým podpisem¹⁵).

(6) Informace zapisované do seznamu auditorů, které se týkají splnění podmínek stanovených v § 4 a 5, a dále informace nebo jejich změny podle § 12 je auditor povinný bezodkladně oznámit Komoře.

§ 12

(1) Seznam auditorů obsahuje tyto informace o statutárních auditorech:

a) jméno a příjmení statutárního auditora, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, místa podnikání, obchodní firmu, je-li odlišná od jména a příjmení statutárního auditora, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) poskytnuté správcem základního registru osob^15a),

b) datum vydání auditorského oprávnění a jeho číslo,

c) informaci, zda statutární auditor provádí auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo jménem auditorské společnosti nebo jménem jiného auditora,

d) obchodní firmu, adresu sídla, registrační číslo a elektronickou adresu, má-li ji zřízenu, auditorské společnosti nebo společností, u kterých je statutární auditor zaměstnán nebo s nimiž je spojen jako společník nebo jinak, pokud existují, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

e) informace o všech dalších registracích jako statutárního auditora provedené u příslušných orgánů jiných členských států a jako auditora ve třetích zemích, včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

f) den dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, den trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti a den nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření, včetně druhu kárného opatření, s výjimkou napomenutí.

(2) Seznam auditorů obsahuje tyto informace o auditorských společnostech:

a) obchodní firmu, adresu sídla, právní formu a identifikační číslo,

b) jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, adresu bydliště nebo místo pobytu nebo bydliště mimo území České republiky osob, které jsou jejich statutárním, řídicím nebo dozorčím orgánem,

c) jména a adresy míst podnikání nebo obchodní firmy, adresy sídla a právní formu všech společníků včetně rozsahu jejich hlasovacích práv,

d) informace o kontaktních místech, jméno, příjmení a adresu kontaktní osoby, elektronickou adresu, má-li ji zřízenu, a adresy všech provozoven na území České republiky,

e) datum získání auditorského oprávnění a číslo auditorského oprávnění,

f) jméno, příjmení a registrační čísla statutárních auditorů provádějících povinný audit jménem auditorské společnosti, zaměstnaných u auditorské společnosti nebo s ní spojených jako společníci či jinak,

g) případné členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a propojených osob nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné,

h) všechny další registrace auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států a auditorské osoby ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

i) den dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, den trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti a den nabytí právní moci rozhodnutí o uložení opatření podle § 25, včetně druhu tohoto opatření, s výjimkou napomenutí.

(3) V případě registrovaných auditorů a auditorských osob ze třetích zemí se do seznamu auditorů zapisují informace podle odstavců 1 a 2, pokud jsou u těchto osob v zahraničí evidovány. Změnu zapisovaných informací jsou tyto osoby povinny oznámit bez zbytečného odkladu Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení přistoupit k zahájení řízení podle § 25.

§ 13

Etický kodex

Auditor při provádění své činnosti dodržuje etický kodex, který je minimálním standardem profesní etiky auditora. Etický kodex stanoví zejména bližší podmínky dodržování zásady bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti, odborné způsobilosti a náležité péče, a to pro výkon auditorské činnosti, jako činnosti ve veřejném zájmu. Etický kodex vydává Komora jako svůj vnitřní předpis. Při jeho zpracování respektuje mezinárodní etické požadavky, zejména etický kodex Mezinárodní federace účetních.

§ 14

Nezávislost auditora

(1) Auditor musí být při provádění auditorské činnosti nezávislý na auditované osobě a nesmí se podílet na jejím rozhodování. Při provádění auditorské činnosti je vázán právními předpisy a je rovněž povinen dodržovat auditorské standardy podle § 18, etický kodex a ostatní vnitřní předpisy Komory.

(2) Existuje-li jakýkoli přímý nebo nepřímý finanční, obchodní, pracovněprávní nebo jiný vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi auditorem nebo osobami tvořícími síť a auditovanou účetní jednotkou, ze kterého lze usuzovat, že je ohrožena nezávislost auditora, nesmí auditor provádět povinný audit.

(3) Jestliže je nezávislost auditora ve vztahu k auditované účetní jednotce ohrožena skutečnostmi, jako je kontrola vlastních služeb, existence vlastního zájmu, upřednostňování některých osob, správa majetku nebo další skutečnosti uvedené v etickém kodexu, musí auditor přistoupit k opatřením s cílem toto ohrožení zmírnit. Je-li význam tohoto ohrožení ve srovnání s uplatněnými opatřeními takový, že nezávislost auditora je přesto ohrožena, auditor povinný audit neprovede.

(4) Auditor nesmí provádět auditorskou činnost v účetní jednotce, pokud je dlouhodobě závislý na příjmech ze služeb poskytnutých této účetní jednotce.

(5) Provádí-li statutární auditor auditorskou činnost jménem auditorské společnosti, nesmějí společníci nebo vedoucí zaměstnanci této auditorské společnosti, členové statutárních, řídicích a dozorčích orgánů této společnosti nebo propojených osob zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při poskytování takového auditu.

(6) V případě kontroly vlastních služeb nebo existence vlastního zájmu při provádění auditorské činnosti v subjektu veřejného zájmu v případě, kde je to nutné pro zabezpečení nezávislosti statutárního auditora a auditorské společnosti, nesmí být auditorem taková činnost provedena.

(7) Auditor je povinný uvést ve spisu auditora všechna významná ohrožení své nezávislosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.

§ 15

Povinnost mlčenlivosti

(1) Auditor je povinný, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, kterou audituje, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má dočasný nebo trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti, nebo jinak ukončil výkon auditorské činnosti, a dále na osoby pověřené Komorou nebo Radou, které k takovým informacím mají nebo měly přístup, zaměstnance auditora, společníky i členy orgánů auditorské společnosti.

(2) Auditora a další osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit mlčenlivosti o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, účetní jednotka nebo Komora.

(3) Je-li auditor nahrazen jiným auditorem, poskytne novému auditorovi přístup ke všem shromážděným významným informacím, které se týkají auditované účetní jednotky.

(4) Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací České národní bance v oblasti její dohledové působnosti na finančním trhu¹⁶) nebo příslušnému orgánu podle jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

b) poskytnutí informací novému auditorovi podle odstavce 3 nebo auditorovi skupiny v případě provádění auditu konsolidované účetní závěrky podle § 19,

c) plnění povinností podle § 21 odst. 3 až 5,

d) poskytnutí dokumentů týkajících se povinného auditu Radou, auditorem orgánu veřejného dohledu jiného členského státu, případně třetí země podle § 42 a 49,

e) poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství, nebo

f) poskytnutí informací soudu nebo poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení statutárního auditora.

§ 16

Cena za provedení povinného auditu nesmí být

a) ovlivněna poskytováním doplňkových služeb auditované osobě ani stanovena na jejich základě, nebo

b) podmíněna dalšími skutečnostmi, které ohrožují nezávislost, nestrannost nebo kvalitu provedení povinného auditu.

§ 17

Určení auditora a smlouva o povinném auditu

(1) Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditora její nejvyšší orgán. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem.

(2) Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu.

(3) Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě, a to včetně řádného uvedení důvodů; toto platí obdobně i v případě ukončení smluvního vztahu před provedením povinného auditu jiným způsobem.

§ 18

Mezinárodní auditorské standardy a auditorské standardy vydávané Komorou

Auditoři jsou povinni při provádění auditorské činnosti postupovat v souladu s mezinárodními auditorskými standardy upravenými právem Evropských společenství¹⁷) a s auditorskými standardy vydanými Komorou, které upravují postupy auditora při provádění auditorské činnosti neupravené mezinárodními auditorskými standardy. Seznam mezinárodních auditorských standardů a auditorských standardů vydávaných Komorou a jejich aktuální znění Komora zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 19

Povinný audit konsolidované účetní závěrky

(1) Při provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky určí konsolidující účetní jednotka auditora skupiny, který má plnou odpovědnost za zprávu auditora. Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky také prověří rozsah a způsob provedení auditorské činnosti provedené jedním nebo více auditory a auditory a auditorskými společnostmi schválenými k provádění povinného auditu v ostatních členských státech a auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země a uchovává dokumentaci o tomto prověření po stejnou dobu, která je uvedena v § 20 odst. 6, a to v rozsahu, který příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.

(2) Pokud je u části skupiny prováděn povinný audit jedním nebo více auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země, s níž není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49, je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném jedním nebo více auditory nebo auditorskými osobami ze třetí země, včetně pracovních materiálů významných pro audit konsolidované účetní závěrky.

(3) Pro splnění povinnosti zajištění předložení dokumentace podle odstavce 2 auditor skupiny dále

a) zajistí kopii této dokumentace,

b) smluvně k této dokumentaci zajistí neomezený přístup na požádání, nebo

c) provede jiné vhodné opatření.

(4) Brání-li právní nebo jiná překážka předání dokumentace k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazní prostředek, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k auditu získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů příslušné země důkazní prostředek o takové překážce.

§ 20

Zpráva auditora

(1) O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém statutární auditor uvádí

1. jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo bydliště u auditovaných účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo u auditovaných účetních jednotek, které jsou právnickou osobou, nebo název a místo podnikání pobočky nebo organizační složky¹⁸) u auditovaných účetních jednotek, které jsou zahraniční právnickou osobou, identifikační číslo, je-li účetní jednotce přiděleno, právní formu účetní jednotky a

2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetních jednotek uvedených v bodu 1, včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena,

b) rozsah provedeného povinného auditu včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými byl povinný audit proveden,

c) výrok auditora, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy; výrok auditora je buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit,

d) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za vhodné uvést, zejména významné nejistoty a skutečnosti s významným vlivem na předpoklad časově neomezeného trvání účetní jednotky z důvodu finanční situace účetní jednotky.

(2) Vydává-li auditor zprávu o ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy, je povinen se vyjádřit k souladu výroční zprávy s účetní závěrkou nebo konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.

(3) Statutární auditor je povinen ve zprávě auditora uvést své jméno, příjmení a číslo auditorského oprávnění, datum vyhotovení a podpis. Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede obchodní firmu, sídlo, číslo auditorského oprávnění a jména a příjmení statutárních auditorů, kteří jménem auditorské společnosti vypracovali zprávu auditora, čísla jejich auditorského oprávnění, jejich podpis a datum vyhotovení.

(4) Zprávu auditora projedná auditor se statutárním orgánem auditované účetní jednotky. Případné připomínky tohoto orgánu ke zprávě auditora je statutární auditor povinen písemně vypořádat.

(5) O průběhu povinného auditu vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů podle § 18.

(6) Auditor uchovává spis nejméně 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora o provedení povinného auditu.

(7) Právo nahlížet do spisu mají

a) auditor skupiny podle § 19,

b) dozorčí a kárná komise Komory,

c) členové Prezidia a jimi pověřené osoby, pro účely kontroly kvality podle § 24,

d) soud a

e) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení statutárního auditora.

§ 21

Práva a povinnosti auditora

(1) Auditor je mimo jiných povinností stanovených tímto zákonem povinen

a) dodržovat vnitřní předpisy Komory,

b) dodržovat mezinárodní auditorské standardy a auditorské standardy vydávané Komorou,

c) nenařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou a

d) platit povinný příspěvek na činnost Komory ve výši stanovené vnitřním předpisem Komory,

e) spolupracovat s Radou při výkonu veřejného dohledu nad auditem.

(2) Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si statutární auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Statutární auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům statutárního auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

(3) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státnímu dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,

b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,

c) mohou ohrozit její časově neomezené trvání, nebo

d) mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku podle § 20 odst. 1 písm. c),

je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled.

(4) Povinnost podle odstavce 3 má též auditor, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 disponuje 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo pokud jde o ovládající nebo ovládanou osobu¹⁹).

(5) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, jsou povinni neprodleně písemně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy.

(6) Auditor je povinen pro potřeby výkonu dohledu poskytnout České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu prováděného v účetní jednotce, která podléhá dohledu České národní banky.

(7) Auditorská společnost je povinna určit jednoho nebo více statutárních auditorů, kteří jsou osobou odpovědnou za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit.

§ 22

Pojištění odpovědnosti za škodu

Statutární auditor a auditorská společnost musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním auditorské činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

§ 23

Omezení podnikání auditora

(1) Auditor nesmí vykonávat další výdělečnou činnost mající znaky podnikání, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Překážkou provádění auditorské činnosti auditorem není

a) správa vlastního majetku,

b) členství v dozorčím orgánu účetní jednotky,

c) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,

d) vedení účetnictví nebo provozování ekonomické, poradenské a organizační činnosti podle jiného právního předpisu,

e) daňové poradenství podle jiného právního předpisu,

f) výkon funkce insolvenčního správce, hostujícího insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce nebo likvidátora podle jiných právních předpisů,

g) činnost znalce.

§ 24

Kontrola kvality

(1) Statutární auditor a auditorská společnost podléhají systému kontroly kvality, jehož účelem je především kontrolovat, zda auditoři postupují při provádění auditorské činnosti podle mezinárodních auditorských standardů, auditorských standardů vydávaných Komorou a etického kodexu.

(2) Systém kontroly kvality organizuje a řídí Komora v souladu s dozorčím řádem, který je vnitřním předpisem Komory, a který zároveň stanoví podrobnosti provádění kontroly kvality osobami podle odstavce 3 písm. d) a postup projednání zprávy o kontrole kvality.

(3) Systém kontroly kvality musí splňovat tato kritéria:

a) je nezávislý na kontrolovaných statutárních auditorech a auditorských společnostech,

b) podléhá veřejnému dohledu podle části šesté,

c) jeho financování je bezpečné a nesmí být negativně ovlivňováno ze strany auditorů,

d) kontrolu kvality provádí fyzická osoba, která je nezávislá na kontrolovaném auditorovi a která má náležité odborné vzdělání a zkušenosti v oblasti povinného auditu a účetního výkaznictví a pro tyto účely prošla zvláštním školením určeným Komorou (dále jen „osoba provádějící kontrolu kvality“), kterou určí dozorčí komise Komory,

e) kontrola kvality se u dotyčného auditora provádí nejméně jednou za 6 let, pokud není stanoveno jinak.

(4) Komora vydává vnitřní předpis k systému kontroly kvality, který zejména stanoví podrobnosti organizačního a personálního zajištění systému kontroly kvality auditorem.

(5) Osoby provádějící kontrolu kvality prověřují při kontrole kvality i vybrané spisy auditora a posuzují dodržování používaných mezinárodních auditorských standardů a auditorských standardů vydávaných Komorou, požadavky na nezávislost, množství a kvalitu vynaložených zdrojů, výši auditorských odměn a vnitřní systém řízení kvality auditorské společnosti.

(6) Termín kontroly kvality stanoví Komora a oznámí jej auditorovi nejméně 30 dnů před jejím konáním. Od data oznámení termínu kontroly kvality do doby, kdy je tato kontrola ukončena, nemůže statutární auditor a auditorská společnost požádat o dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 písm. g) nebo § 6 odst. 3 písm. d) nebo trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. e) nebo § 7 odst. 2 písm. e). Způsob provedení a další podmínky organizačního zajištění kontroly kvality stanoví dozorčí řád.

(7) Kontrola kvality se u auditorů, kteří provádí auditorskou činnost v subjektech veřejného zájmu, provede nejméně jednou za 3 roky.

(8) Statutární auditor a auditorská společnost předloží osobě provádějící kontrolu kvality seznam auditovaných osob a na požádání zpřístupní spisy, které si tato osoba vyžádá.

(9) O kontrole kvality vyhotoví osoba provádějící kontrolu kvality zprávu, ve které uvede zjištěné nedostatky a doporučí způsob a lhůtu pro jejich odstranění, a tuto zprávu s auditorem projedná. Zprávu o kontrole kvality předává osoba provádějící kontrolu kvality Komoře, která uchová zprávu o kontrole kvality po dobu 7 let od provedení kontroly.

(10) Neodstraní-li auditor v doporučené lhůtě nedostatky uvedené ve zprávě o kontrole kvality, zahájí Komora kárné řízení podle § 25.

(11) Jednou ročně vydává Komora souhrnnou zprávu o kontrole kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky systémů kontroly kvality auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Zprávu Komora doručuje Radě a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.