Zákon o auditorech - HLAVA II

HLAVA II

§ 3

Výkon auditorské činnosti

(1) Auditorskou činnost podle tohoto zákona jsou oprávněni provádět pouze auditoři.

(2) Auditorská společnost vykonává auditorskou činnost pouze vlastním jménem a na vlastní účet.

(3) Statutární auditor vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti.

(4) Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti. Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro více než jednoho auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník jedné auditorské společnosti.

Vydávání auditorského oprávnění

§ 4

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění fyzické osobě, která

a) získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu⁹) nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení poskytuje studentovi vysokoškolskou kvalifikaci,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi podle § 29 nebo odbornou praxi v obdobné pracovní pozici v jiném členském státě, v rozsahu nejméně 35 hodin týdně nebo po dobu ekvivalentní době 3 let, pokud byla praxe v rámci týdne kratší,

e) nevykonává činnost, na niž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

f) složila auditorskou zkoušku,

g) nemá ke dni podání žádosti evidován nedoplatek na daních, odvodech, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních, včetně souvisejících pokut a penále a nákladů řízení anebo nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,

h) složila slib auditora.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena¹¹). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž fyzická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Splnění požadavku

a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) dokládá žadatel vysokoškolským diplomem, dodatkem k diplomu nebo jejich ověřenou kopií nebo jiným obdobným dokladem osvědčujícím úspěšné ukončení vysokoškolského programu v zahraničí,

b) uvedeného v odstavci 1 písm. d) dokládá žadatel například pracovní smlouvou, potvrzením od zaměstnavatele nebo výpisem z rejstříku auditorů (dále jen „rejstřík“),

c) uvedeného v odstavci 1 písm. e) prokazuje žadatel čestným prohlášením,

d) uvedeného v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti starší 30 dnů.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) předloží žadatel, který je státním příslušníkem jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo státu posledního pobytu; je-li státem posledního pobytu žadatele Česká republika, postupuje se podle odstavce 4. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Je-li žadatel státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo má adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie a nepředložil-li výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, popřípadě státu jeho posledního pobytu, je-li nebo byl-li jím jiný členský stát nebo Švýcarská konfederace, doloží bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsány v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(6) Do 30 dnů ode dne doložení splnění všech požadavků uvedených v odstavcích 1 písm. a) až g) umožní Komora žadateli složení slibu auditora. Slib auditora se skládá do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory. Slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při provádění auditorské činnosti budu dodržovat právní řád České republiky, vnitřní předpisy Komory auditorů České republiky a auditorské standardy, ctít etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti.“ Po složení slibu Komora bezodkladně vydá žadateli auditorské oprávnění a zapíše jej do rejstříku podle § 12.

§ 5

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění obchodní společnosti nebo auditorské osobě z jiného členského státu, která splňuje tyto podmínky:

a) fyzické osoby, které budou pro takovou osobu provádět povinné audity, jsou statutárními auditory,

b) většinou hlasovacích práv v ní disponují statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu,

c) většina členů řídicího orgánu jsou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu; má-li řídicí orgán dotčené osoby 2 členy, musí stanovené podmínky splňovat alespoň jeden z nich,

d) členové jejího řídicího orgánu jsou bezúhonní; pro posuzování bezúhonnosti člena řídicího orgánu, který není auditorem, platí § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 5 odst. 4 písm. a) a b) obdobně,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) nevykonává činnost, na níž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

g) nemá ke dni podání žádosti evidován nedoplatek na daních, odvodech, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních, včetně souvisejících pokut a penále a nákladů řízení anebo nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek, nejde-li o osobu, která před podáním žádosti o vydání auditorského oprávnění neprováděla svoji činnost na území České republiky,

h) je bezúhonná.

(2) Na žádost Komora udělí auditorské oprávnění právnické osobě před jejím vznikem, pokud je založena jako akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení, a prokáže-li splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až d). Této osobě vzniká auditorské oprávnění dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li tato osoba návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení auditorského oprávnění nebo není-li v této lhůtě návrhu vyhověno, rozhodne Komora o nesplnění podmínek pro vznik auditorského oprávnění.

(3) Komora zapíše auditorskou společnost do rejstříku a přidělí jí evidenční číslo

a) ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 1,

b) do 5 dnů ode dne, kdy Rejstříkový soud oznámí Komoře zveřejnění údaje o jejím zápisu do obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 2.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena²³). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. h) předloží žadatel z jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(7) Pro doložení bezúhonnosti člena řídicího orgánu se § 4 odst. 4 a 5 a § 5 odst. 5 a 6 použijí obdobně.

(8) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která ke dni podání žádosti nejsou starší 30 dnů.

(9) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě ze třetí země, pokud splňuje podmínky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky, a tato osoba prokáže, že je oprávněna provádět povinný audit ve státě, který je smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, která Českou republiku zavazuje zajistit auditorským osobám ze třetí země tohoto státu přístup k provádění povinného auditu.

(10) Auditorská osoba z jiného členského státu a auditorská osoba ze třetí země, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění, se považují za auditorskou společnost podle tohoto zákona.

§ 6

Pozastavení výkonu auditorské činnosti

(1) Komora pozastaví statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(2) Komora může pozastavit statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti nebo pokud bylo zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti. Výkon auditorské činnosti může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání nebo řízení o omezení svéprávnosti končí.

(3) Komora pozastaví auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(4) Komora může pozastavit auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti. Výkon auditorské činnosti může být z tohoto důvodu pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(5) Po dobu pozastavení výkonu auditorské činnosti

a) není auditor oprávněn vykonávat auditorskou činnost,

b) se statutárnímu auditorovi pozastavuje výkon funkce v orgánech Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d) a v Prezidiu Rady,

c) nemůže být statutární auditor volen do orgánů Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

d) nejsou dotčeny povinnosti auditora podle tohoto zákona.

(6) Auditor je povinen Komoře bezodkladně písemně oznámit skutečnosti podle odstavců 1 až 4. K oznámení připojí kopii příslušných rozhodnutí.

§ 7

Zákaz výkonu auditorské činnosti

(1) Statutární auditor nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) mu bylo uloženo kárné opatření zákazu výkonu auditorské činnosti,

b) mu byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost,

c) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty, nebo

d) byl omezen ve svéprávnosti.

(2) Auditorská společnost nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) jí bylo uloženo opatření zákazu výkonu auditorské činnosti,

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a nenapraví tento stav do 6 měsíců ode dne porušení této podmínky, a to ode dne uplynutí této lhůty,

c) jí byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost, nebo

d) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty.

(3) Komora zakáže výkon auditorské činnosti, pokud

a) statutární auditor přestal splňovat požadavek bezúhonnosti,

b) statutární auditor přestal splňovat požadavek podle § 4 odst. 1 písm. e),

c) auditorská společnost přestala splňovat požadavek bezúhonnosti,

d) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. d) a nenapraví-li tento stav do 6 měsíců ode dne, kdy přestala splňovat tento požadavek, a to ode dne uplynutí této lhůty, nebo

e) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. f).

§ 7a

Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti

(1) Auditor nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud mu bylo uloženo opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti podle § 25 odst. 1 písm. e).

(2) Komora trvale zakáže auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud vykonával auditorskou činnost v době, kdy měl zakázán výkon auditorské činnosti podle § 7.

§ 7b

Další důvody zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti

(1) Komora rozhodne o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud o to auditor písemně požádá, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byla Komoře doručena žádost, není-li v žádosti uveden den pozdější. Nerozhodne-li Komora v této lhůtě, oprávnění k výkonu auditorské činnosti marným uplynutím lhůty zaniká.

(2) Statutárnímu auditorovi zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, a to dnem smrti nebo dnem, který se pokládá za den jeho smrti.

(3) Auditorské společnosti zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zanikne, a to dnem jejího zániku.

(4) Řízení o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 Komora přeruší, pokud není ukončeno kárné řízení, kontrola kvality nebo jiné řízení vedené Komorou nebo Radou, anebo nemá-li auditor splněny veškeré povinnosti vůči Komoře a Radě, a to do ukončení těchto řízení nebo kontroly anebo do splnění těchto povinností.

§ 7c

Společná ustanovení k pozastavení, zákazu nebo trvalému zákazu výkonu auditorské činnosti

(1) Auditorovi, který má zakázán nebo trvale zakázán výkon auditorské činnosti, zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

(2) Zánikem oprávnění k výkonu auditorské činnosti není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 15, povinnost uchovávat dokumentaci a spis auditora podle § 20a odst. 2 a povinnost dodržovat zákaz podle § 45 odst. 4.

(3) Žádá-li ten, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1, o vydání auditorského oprávnění ve lhůtě, která je kratší než 5 let ode dne zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, § 4 odst. 1 písm. d), f) a h) se nepoužije.

(4) Ten, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti zákazem podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 7 odst. 2 písm. a) a c), může žádat o vydání auditorského oprávnění nejdříve po uplynutí doby, na kterou byl zákaz výkonu auditorské činnosti uložen.

(5) Informaci o pozastavení nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti a jejich důvodech zaznamená Komora bezodkladně v rejstříku. O těchto skutečnostech informuje Komora Radu a příslušný orgán členského státu, ve kterém je auditor oprávněn provádět povinný audit.

§ 8

Auditorská zkouška

(1) Auditorská zkouška je zaměřena na tyto oblasti:

a) všeobecná účetní teorie a zásady,

b) právní požadavky a standardy vztahující se k přípravě účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

c) mezinárodní účetní standardy,

d) finanční analýza,

e) nákladové a manažerské účetnictví,

f) řízení rizik a vnitřní kontrola,

g) provádění povinného auditu a profesní znalosti,

h) právní požadavky a profesní standardy vztahující se k auditorské činnosti a statutárním auditorům,

i) mezinárodní auditorské standardy vydané Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy a auditorské standardy vydané Komorou,

j) profesní etika a nezávislost.

(2) Dále se auditorská zkouška zaměřuje v rozsahu nezbytném pro provádění auditorské činnosti také na znalosti v těchto oborech:

a) právo obchodních společností a správa a řízení obchodních společností,

b) insolvenční právo,

c) finanční právo,

d) občanské a obchodní právo,

e) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení,

f) informační a výpočetní systémy,

g) podniková, všeobecná a finanční ekonomie,

h) matematika a statistika,

i) zásady finančního řízení podniků.

(3) Pokud uchazeč složil vysokoškolskou zkoušku formou státní zkoušky nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oborech uvedených v odstavcích 1 a 2, jejíž rozsah a obsah se v rozhodující části shoduje s oblastmi auditorské zkoušky podle odstavců 1 a 2, a byla-li zkouška složena nejvýše 5 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od části auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.

(4) Auditorskou zkoušku tvoří dílčí zkoušky a je vykonána složením všech dílčích zkoušek. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a má písemnou formu.

(5) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí zkoušky. Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 5 let ode dne konání první dílčí zkoušky; není-li auditorská zkouška složena v této lhůtě, složené dílčí zkoušky se při podání nové žádosti o vykonání auditorské zkoušky uznávají ve lhůtě do 5 let ode dne jejich složení.

(6) Hodnocení dílčích zkoušek provádí nejméně tříčlenná zkušební komise složená ze statutárních auditorů a dalších odborníků z teorie a praxe v oblastech uvedených v odstavcích 1 a 2 jmenovaných a odvolávaných Radou. Zkušební komise rozhoduje o hodnocení uchazeče výrokem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(7) Žadatel může písemně požádat Komoru o přezkoumání hodnocení, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl žadatel o výsledku dílčí zkoušky vyrozuměn. Přezkum provádí odvolací zkušební komise složená z členů zkušební komise, kteří nerozhodovali o výsledku dílčí zkoušky. Odvolací zkušební komisi jmenuje Rada.

(8) Podrobnosti organizačního a jiného zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky stanoví zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(9) Zkušební řád stanoví zejména

a) podrobnosti k podání žádosti o vykonání auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,

b) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4,

c) počet a obsah dílčích zkoušek,

d) výši poplatku za přihlášku k dílčí zkoušce a rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí zkoušce nebo části rozdílové zkoušky nesmí být vyšší než 6000 Kč,

e) průběh a způsob hodnocení auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,

f) způsob hlasování zkušební komise,

g) postup při neúčasti na zkoušce a

h) podrobnosti k přezkumu hodnocení zkušební komise.

§ 9

Průběžné vzdělávání

Statutární auditoři jsou povinni účastnit se programu průběžného vzdělávání s cílem zvyšovat si teoretické a profesní znalosti. Program průběžného vzdělávání v rozsahu nejvýše 60 hodin ročně stanoví vnitřní předpis Komory.

§ 10

Auditoři z jiných členských států a volné poskytování služeb

(1) Auditorskou činnost podle tohoto zákona je oprávněna na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, za podmínek stanovených tímto zákonem. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 o oprávnění provádět auditorskou činnost na území České republiky se pro účely uznání kvalifikačních předpokladů použije zákon o uznávání odborné kvalifikace¹³). Uznávacím orgánem je Komora.

(3) U osoby uvedené v odstavci 1 se vyžaduje kompenzační opatření formou složení rozdílové zkoušky, pokud není doklady o dosažené kvalifikaci prokázána znalost všech oblastí uvedených v § 8. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce.

(4) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky dočasně nebo příležitostně provádět také fyzická osoba oprávněná k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky.

(5) Oznámení podle odstavce 4 obsahuje kromě náležitostí a dokladů podle zákona o uznávání odborné kvalifikace též

a) druh auditorské činnosti, kterou fyzická osoba hodlá provádět,

b) místo výkonu auditorské činnosti,

c) předpokládanou dobu výkonu auditorské činnosti,

d) adresu pro doručování písemností na území České republiky.

(6) Komora je oprávněna ověřit odbornou kvalifikaci osob oprávněných provádět auditorskou činnost podle odstavců 1 a 4 pro přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu⁶); postupuje při tom podle zákona o uznávání odborné kvalifikace¹³).

§ 10a

Schvalování auditorů ze třetích zemí

(1) Na základě vzájemnosti se umožní auditorovi ze třetí země provádět auditorskou činnost, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4 a složí rozdílovou zkoušku, pokud není doklady o dosažené kvalifikaci prokázána znalost všech oblastí uvedených v § 8. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce.

(2) Auditor ze třetí země podle odstavce 1 je považován za auditora podle tohoto zákona. Auditorovi ze třetí země Komora vydá auditorské oprávnění nejpozději do 30 dnů ode dne splnění podmínek podle odstavce 1.

Rejstřík auditorů

§ 11

(1) Komora vede rejstřík, který obsahuje údaje o

a) statutárních auditorech,

b) auditorských společnostech,

c) auditorech z jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace, kteří vykonávají auditorskou činnost v České republice dočasně nebo příležitostně,

d) asistentech auditora,

e) osobách registrovaných podle § 47.

(2) Rejstřík obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady a jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a řízení podle § 26.

(3) Rejstřík je veden v elektronické podobě.

(4) Údaje jsou v rejstříku vedeny v českém jazyce.

(5) Údaje obsažené v rejstříku jsou, s výjimkou rodného čísla, data narození, adresy bydliště a opatření napomenutí, veřejně přístupné na internetových stránkách Komory.

(6) Údaje o asistentech auditora se nezveřejňují.

(7) Komora může ve statutu Komory stanovit, že se do neveřejné části rejstříku zapisují i další potřebné údaje.

(8) Údaje do rejstříku v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají. Jsou-li údaje předávány v elektronické podobě, musí být podepsané uznávaným elektronickým podpisem¹⁵).

(8) Údaje do rejstříku v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají.

(9) Údaje zapisované do rejstříku nebo jejich změny jsou osoby podle odstavce 1 povinny bezodkladně oznámit Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení zahájit řízení podle § 26.

§ 12

Rejstřík obsahuje tyto údaje o statutárních auditorech:

a) jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

b) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,

c) den vzniku auditorského oprávnění,

d) evidenční číslo, které mu bylo ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění přiděleno (dále jen „evidenční číslo“),

e) název auditorské společnosti, u které je statutární auditor zaměstnán nebo s níž je spojen jako společník nebo jinak, adresu jejího sídla a její evidenční číslo, nebo jméno statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, u kterého je zaměstnán, adresu jeho sídla a jeho evidenční číslo, pokud existují,

f) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření a důvodu uložení.

§ 12a

Rejstřík obsahuje tyto údaje o auditorských společnostech:

a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

b) údaje o členech řídicího orgánu

1. u fyzických osob jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

2. u právnických osob název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a jméno a adresu bydliště fyzické osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

c) jméno a adresu bydliště nebo název nebo jméno podnikatele a adresu sídla všech společníků včetně rozsahu jejich hlasovacích práv,

d) informace o kontaktních místech, jméno a adresu kontaktní osoby,

e) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,

f) den vzniku auditorského oprávnění,

g) evidenční číslo,

h) jméno a evidenční číslo statutárního auditora provádějícího povinný audit pro auditorskou společnost na základě pracovněprávního nebo jiného vztahu,

i) případné členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a propojených osob nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné,

j) všechny další registrace auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států a auditorské osoby ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

k) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření a důvodu uložení.

§ 12b

V případě osob uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) se do rejstříku zapisují údaje uvedené v oznámení podle § 10 odst. 5.

§ 12c

Rejstřík obsahuje tyto údaje o asistentech auditora:

a) jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, adresu pro doručování písemností, není-li shodná s adresou bydliště,

b) název auditorské společnosti, u které vykonává odbornou praxi, adresu jejího sídla a její evidenční číslo nebo jméno statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, u kterého vykonává odbornou praxi, adresu jeho sídla a jeho evidenční číslo,

c) datum zápisu do rejstříku,

d) registrační číslo, které mu bylo při zápisu do rejstříku přiděleno.

§ 12d

V případě osob registrovaných podle § 47 se do rejstříku zapisují informace podle § 12 a 12a, pokud jsou u těchto osob v zahraničí evidovány.

§ 12e

(1) Pro potřeby vedení rejstříku a zápisu údajů do něj využívá Komora

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum narození,

d) adresa místa pobytu,

e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu,

f) datum úmrtí,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

h) omezení svéprávnosti.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) datum úmrtí,

f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 13

Etický kodex

Auditor při provádění auditorské činnosti dodržuje etický kodex, který je minimálním standardem profesní etiky auditora. Etický kodex stanoví zejména bližší podmínky dodržování zásady bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti, odborné způsobilosti a náležité péče. Etický kodex vydává Komora jako svůj vnitřní předpis. Při vydání etického kodexu Komora respektuje mezinárodní etické požadavky, zejména etický kodex Mezinárodního výboru pro etické standardy účetních.

§ 14

Nezávislost auditora

(1) Auditor musí být při provádění auditorské činnosti nezávislý na auditované osobě, zejména se nesmí podílet na jejím rozhodování. Při provádění auditorské činnosti je vázán právními předpisy a je rovněž povinen dodržovat auditorské standardy podle § 18, etický kodex podle § 13 a vnitřní předpisy Komory.

(2) Existuje-li jakýkoli přímý nebo nepřímý finanční, obchodní, pracovněprávní nebo jiný vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi auditorem nebo osobami tvořícími síť a auditovanou účetní jednotkou, ze kterého lze usuzovat, že je ohrožena nezávislost auditora, nesmí auditor u této účetní jednotky provádět povinný audit.

(3) Jestliže je nezávislost auditora ve vztahu k auditované účetní jednotce ohrožena skutečnostmi, jako je kontrola vlastních služeb, existence vlastního zájmu, upřednostňování některých osob, správa majetku nebo další skutečnosti uvedené v etickém kodexu, musí auditor přistoupit k opatřením s cílem toto ohrožení zmírnit. Je-li význam tohoto ohrožení ve srovnání s uplatněnými opatřeními takový, že nezávislost auditora je přesto ohrožena, auditor povinný audit neprovede.

(4) Auditor nesmí provádět auditorskou činnost v účetní jednotce, pokud je dlouhodobě závislý na příjmech ze služeb poskytnutých této účetní jednotce.

(5) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro auditorskou společnost, nesmějí společníci, vedoucí zaměstnanci nebo členové řídicích a kontrolních orgánů této auditorské společnosti anebo propojené osoby této auditorské společnosti zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(6) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí statutární auditor, pro něhož je auditorská činnost prováděna, a jeho vedoucí zaměstnanci, zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(7) V případě kontroly vlastních služeb nebo existence vlastního zájmu při provádění auditorské činnosti v subjektu veřejného zájmu v případě, kde je to nutné pro zabezpečení nezávislosti auditora, nesmí být auditorem taková činnost provedena.

(8) Auditor je povinen uvést ve spisu auditora všechna významná ohrožení své nezávislosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.

§ 15

Povinnost mlčenlivosti

(1) Auditor je povinen, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má pozastaven výkon auditorské činnosti nebo kterému zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, členy Prezidia Rady, členy orgánů Komory, zaměstnance Komory a Rady, kontrolory kvality a dále na osoby, které na základě pověření Komorou nebo Radou mají nebo měly k takovým informacím přístup, zaměstnance auditora, společníky a členy orgánů auditorské společnosti.

(2) Auditora a další osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit mlčenlivosti o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, účetní jednotka nebo Komora.

(3) Je-li auditor nahrazen jiným auditorem, poskytne novému auditorovi přístup ke všem shromážděným významným informacím, které se týkají auditované účetní jednotky a provedené auditorské činnosti.

(4) Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací Radě pro účely výkonu její působnosti podle § 37 odst. 2, České národní bance v oblasti její dohledové působnosti na finančním trhu¹⁶) nebo příslušnému orgánu podle jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

b) poskytnutí informací novému auditorovi podle odstavce 3 nebo auditorovi skupiny v případě provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky podle § 19,

c) plnění povinností podle § 21 odst. 3 až 5,

d) poskytnutí dokumentů Radou příslušnému orgánu jiného členského státu podle § 42 odst. 1, případně příslušnému orgánu třetí země podle § 49, nebo auditorem příslušnému orgánu třetí země podle § 49 odst. 4,

e) poskytnutí informací kontrolorovi kvality pro účely kontroly kvality,

f) poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství,

g) poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora,

h) plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit trestný čin.

§ 16

Odměna za provedení povinného auditu nesmí být

a) ovlivněna poskytováním doplňkových služeb auditované osobě ani stanovena na jejich základě, nebo

b) ovlivněna dalšími skutečnostmi, které ohrožují nezávislost, nestrannost nebo kvalitu provedení povinného auditu.

§ 17

Určení auditora a smlouva o povinném auditu

(1) Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její nejvyšší orgán. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí kontrolní orgán této účetní jednotky za podmínky, že jeho členové nejsou členy řídicího orgánu.

(2) Pokud má účetní jednotka, která je zadavatelem veřejné zakázky podle zákona upravujícího veřejné zakázky, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, postup podle odstavce 1 se nepoužije, jsou-li auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet určeni postupem podle zákona upravujícího veřejné zakázky za podmínky, že způsob určení auditora je nezávislý na členech řídicího orgánu této auditované účetní jednotky.

(3) Pokud má účetní jednotka bez právní osobnosti povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavce 1

a) obhospodařovatel, jde-li o jím obhospodařovaný podílový fond nebo podfond,

b) obhospodařovatel, jde-li o svěřenský fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

c) penzijní společnost, jde-li o jí obhospodařovaný účastnický, transformovaný nebo důchodový fond,

d) ten, kdo ji zřídil, jde-li o účetní jednotku, která je pobočkou.

(4) Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a nelze-li určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1 až 3, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet způsobem, který je nezávislý na členech řídicího orgánu této auditované účetní jednotky.

(5) Osoba, která jedná jménem účetní jednotky, je oprávněna uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s auditorem určeným podle odstavců 1, 2, 3 nebo 4.

(6) Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, auditorskými standardy podle § 18 nebo etickým kodexem. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu.

(7) Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě, a to včetně řádného uvedení důvodů; toto platí obdobně i v případě ukončení smluvního vztahu před provedením povinného auditu jiným způsobem.

§ 18

Auditorské standardy

Auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie¹⁷) a s auditorskými standardy vydanými Komorou, které stanoví postupy auditora při provádění auditorské činnosti, neupravené auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie. Pokud zvláštní povaha ověření jiných ekonomických informací neumožňuje takto postupovat, přihlédne auditor při ověření jiných ekonomických informací k těmto auditorským standardům a přiměřeně je použije. Seznam auditorských standardů upravených právem Evropské unie a auditorských standardů vydávaných Komorou a jejich aktuální znění Komora zveřejňuje na internetových stránkách Komory.

§ 19

Povinný audit konsolidované účetní závěrky

(1) Při provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky určí konsolidující účetní jednotka auditora skupiny, který má plnou odpovědnost za zprávu auditora. Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky také prověří rozsah a způsob provedení auditorské činnosti provedené jedním nebo více auditory, auditory z jiného členského státu nebo auditorskými osobami z jiného členského státu, auditory ze třetí země nebo auditorskými osobami ze třetí země a uchovává dokumentaci o tomto prověření po dobu uvedenou v § 20 odst. 6, a to v rozsahu, který příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.

(2) Pokud je u významné části skupiny prováděn povinný audit u subjektu ze třetí země, s jejímiž příslušnými orgány není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49 odst. 1 písm. d), je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném u tohoto subjektu jedním nebo více auditory, auditory z jiného členského státu nebo auditorskými osobami z jiného členského státu, auditory ze třetí země nebo auditorskými osobami ze třetí země, a to v rozsahu potřebném pro povinný audit konsolidované účetní závěrky.

(3) Pro splnění povinnosti zajištění předložení dokumentace podle odstavce 2 auditor skupiny dále

a) zajistí kopii této dokumentace,

b) smluvně k této dokumentaci zajistí neomezený přístup na požádání, nebo

c) provede jiné vhodné opatření.

(4) Brání-li právní nebo jiná překážka předání dokumentace k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazní prostředek, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k auditu získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů příslušné země důkazní prostředek o takové překážce.

§ 20

Zpráva auditora

(1) O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém auditor uvede

1. jméno podnikatele, adresu sídla nebo adresu bydliště, liší-li se od adresy sídla u auditované účetní jednotky, která je fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, nebo název a adresu sídla u auditované účetní jednotky, která je právnickou osobou, zahraniční právnickou osobou, pobočkou nebo organizační složkou, identifikační číslo osoby, je-li účetní jednotce přiděleno a

2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetní jednotky uvedené v bodu 1 včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena, a identifikaci příslušného rámce účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena,

b) rozsah provedeného povinného auditu včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými byl povinný audit proveden,

c) výrok auditora, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena; výrok auditora je buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit,

d) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za nezbytné uvést nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné, zejména významné nejistoty s významným vlivem na předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky,

e) vyjádření, ve kterém auditor jasně uvede, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,

f) vyjádření auditora podle § 20b, provedl-li takové ověření.

(2) Ověřuje-li auditor účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku účetní jednotky, která vyhotovuje výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, je povinen ověřit výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.

(3) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora jméno podnikatele, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení.

(4) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.

(5) Zprávu auditora projedná auditor s řídicím orgánem auditované účetní jednotky. Případné připomínky tohoto orgánu ke zprávě auditora je auditor povinen písemně vypořádat.

(6) Vydává-li auditor zprávu o ověření konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora spojeny.

§ 20a

Spis auditora

(1) O průběhu auditorské činnosti vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů.

(2) Auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovává spis nejméně po dobu 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora.

(3) Právo nahlížet do spisu mají

a) auditor skupiny podle § 19,

b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,

c) kárná komise Komory pro účely řízení podle § 26,

d) dozorčí komise a kontroloři kvality pro účely kontroly kvality,

e) členové Prezidia a jimi pověřené osoby pro účely § 37 odst. 2, nebo pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

f) zaměstnanci České národní banky, je-li to potřebné pro výkon dohledu nad finančním trhem,

g) soud, týká-li se občanskoprávní řízení činnosti auditora,

h) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení činnosti auditora.

§ 20b

Další požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy

Ověřuje-li auditor výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu obchodní společnosti, auditor

a) se také vyjádří, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy,

b) také uvede, zda na základě poznatků a povědomí o obchodním závodě, k nimž dospěl při provádění povinného auditu, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva neobsahuje významné věcné nesprávnosti; dospěje-li k názoru, že výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva obsahuje významné věcné nesprávnosti, uvede jejich povahu.

§ 21

Práva a povinnosti auditora

(1) Auditor je mimo jiných povinností stanovených tímto zákonem povinen

a) dodržovat vnitřní předpisy Komory,

b) nenařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou,

c) platit povinný příspěvek na činnost Komory ve výši stanovené vnitřním předpisem Komory a

d) spolupracovat s Radou a poskytnout jí potřebnou součinnost při výkonu veřejného dohledu nad auditem.

(2) Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

(3) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státnímu dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,

b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,

c) mohou ohrozit její časově neomezené trvání, nebo

d) mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku podle § 20 odst. 1 písm. c),

je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled.

(4) Povinnost podle odstavce 3 má též auditor, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 disponuje 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo pokud jde o ovládající nebo ovládanou osobu.

(5) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, je povinen neprodleně písemně informovat řídicí a kontrolní orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy.

(6) Auditor je povinen pro potřeby výkonu dohledu poskytnout České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu prováděného v účetní jednotce, která podléhá dohledu České národní banky.

(7) Auditorská společnost je povinna určit jednoho nebo více statutárních auditorů, kteří jsou osobou odpovědnou za provedení povinného auditu pro auditorskou společnost, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit.

(8) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost jsou povinni provést taková opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat, k

a) zamezení porušování povinností podle § 25 odst. 1 statutárním auditorem, který pro ně vykonává auditorskou činnost, nebo

b) odvrácení následků porušení těchto povinností statutárním auditorem, který pro ně vykonává auditorskou činnost.

§ 22

Pojištění odpovědnosti za škodu

Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním auditorské činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

§ 23

Omezení podnikání auditora

(1) S výjimkou auditorské činnosti auditor nesmí vykonávat další výdělečnou činnost mající znaky podnikání, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Překážkou provádění auditorské činnosti auditorem není

a) správa vlastního majetku,

b) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,

c) vedení účetnictví nebo provozování poradenské a organizační činnosti podle jiného právního předpisu,

d) daňové poradenství podle jiného právního předpisu,

e) výkon funkce insolvenčního správce, hostujícího insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce nebo likvidátora podle jiných právních předpisů,

f) činnost znalce,

g) činnost mediátora.

§ 24

Systém kontroly kvality

(1) Auditor podléhá systému kontroly kvality, jehož účelem je především kontrolovat, zda auditor postupuje při provádění auditorské činnosti podle tohoto zákona, zejména pak v souladu s auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem podle § 13 a vnitřními předpisy Komory.

(2) Systém kontroly kvality organizuje a řídí Komora v souladu s dozorčím řádem, plánem kontroly kvality a doporučeními vydanými Radou podle § 38 odst. 2 písm. h).

(3) Systém kontroly kvality musí splňovat tato kritéria:

a) je nezávislý na kontrolovaném auditorovi,

b) podléhá veřejnému dohledu podle hlavy VI,

c) jeho financování je bezpečné a nesmí být negativně ovlivňováno ze strany auditorů,

d) kontrolu kvality provádí kontrolor kvality,

e) kontrola kvality se u auditora provádí nejméně jednou za 6 let,

f) kontrola kvality se u auditora, který provádí povinný audit u subjektu veřejného zájmu, provádí nejméně jednou za 3 roky.

(4) Komora přijme dozorčí řád, který je vnitřním předpisem Komory a který zároveň stanoví podmínky organizačního a personálního zajištění systému kontroly kvality, podrobnosti provádění kontroly kvality kontrolory kvality a postup projednávání zpráv o kontrole kvality.

(5) Rada schvaluje plán kontroly kvality, který předkládá Komora nejméně jednou v každém kalendářním pololetí. Plán kontroly kvality obsahuje jméno auditora, u něhož je kontrola kvality plánována, jméno kontrolora kvality pověřeného provedením kontroly kvality, termín provedení kontroly kvality a prohlášení kontrolora kvality o splnění požadavků stanovených v § 24b odst. 1.

(6) Jednou ročně vydává Komora souhrnnou zprávu o kontrole kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky vnitřních systémů řízení kvality u auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Zprávu Komora doručuje Radě a zároveň ji zveřejní na internetových stránkách Komory.

§ 24a

Kontrolor kvality

(1) Kontrolorem kvality může být pouze fyzická osoba, která

a) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení mu poskytuje vysokoškolskou kvalifikaci,

b) má nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu a

c) absolvovala školení kontroly kvality určené Komorou.

(2) Pro účely společné kontroly kvality podle § 24c se kontrolorem kvality rozumí též osoba pověřená příslušným orgánem třetí země k účasti na společné kontrole kvality.

(3) Před provedením kontroly kvality prokáže kontrolor kvality Komoře čestným prohlášením splnění požadavků stanovených v § 24b odst. 1.

§ 24b

Kontrola kvality

(1) Kontrola kvality nesmí být provedena kontrolorem kvality, pokud

a) je s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů,

b) je s kontrolovaným auditorem v obchodním, pracovněprávním nebo jiném vztahu,

c) je členem řídicího, kontrolního nebo nejvyššího orgánu kontrolovaného auditora, nebo

d) neuplynuly alespoň 2 roky ode dne, kdy přestal být s kontrolovaným auditorem ve vztahu podle písmen b) a c).

(2) Termín kontroly kvality stanoví Komora a oznámí jej auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem jejího zahájení. Ode dne oznámení termínu kontroly kvality do dne, kdy je tato kontrola ukončena, nemůže auditor a jeho klíčový auditorský partner požádat o ukončení výkonu auditorské činnosti podle § 7b odst. 1.

(3) Při kontrole kvality kontrolor kvality prověřuje i vybrané spisy auditora a posuzuje zejména, zda auditor postupuje v souladu s auditorskými standardy podle § 18, požadavky na nezávislost, množství a kvalitu vynaložených zdrojů včetně dodržení požadavků na průběžné vzdělávání, výši auditorských odměn a vnitřní systém řízení kvality u auditora.

(4) Auditor předloží kontrolorovi kvality seznam auditovaných osob a na požádání zpřístupní spisy a další související dokumentaci nutnou k provedení kontroly kvality, které si kontrolor kvality vyžádá, a poskytne mu potřebnou součinnost.

(5) O kontrole kvality vyhotoví kontrolor kvality zprávu, ve které uvede zjištěné nedostatky, a tuto zprávu s auditorem projedná. Ve zprávě o kontrole kvality uvede kontrolor kvality i případná doporučení ke zjištěním z kontroly kvality a lhůtu pro jejich uskutečnění, která nesmí být delší než 12 měsíců. Zprávu o kontrole kvality předává kontrolor kvality Komoře, která uchová zprávu o kontrole kvality nejméně po dobu 7 let ode dne ukončení kontroly kvality.

(6) Auditor je povinen uskutečnit doporučení uvedená ve zprávě o kontrole kvality ve stanovené lhůtě.

§ 24c

Společná kontrola kvality

Za podmínek stanovených pracovními ujednáními podle § 49 odst. 1 písm. d) může Rada umožnit provedení společné kontroly kvality za účasti osob pověřených dotyčnými příslušnými orgány třetí země. Společná kontrola kvality probíhá pod vedením Rady. Rada stanoví termín provedení a rozsah společné kontroly kvality v souladu s pracovními ujednáními.