Zákon o auditorech - HLAVA II

HLAVA II

§ 3

Výkon auditorské činnosti

(1) Auditorskou činnost podle tohoto zákona jsou oprávněni provádět pouze auditoři.

(2) Auditorská společnost vykonává auditorskou činnost pouze vlastním jménem a na vlastní účet.

(3) Statutární auditor vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti.

(4) Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti. Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro více než jednoho auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník jedné auditorské společnosti.

§ 4

Vydání auditorského oprávnění fyzické osobě

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění fyzické osobě, která

a) získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu⁹), zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle jiného právního předpisu⁹), nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení poskytuje studentovi vysokoškolskou kvalifikaci,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi podle § 29 nebo odbornou praxi v obdobné pracovní pozici v jiném členském státě, v rozsahu nejméně 35 hodin týdně nebo po dobu ekvivalentní době 3 let, pokud byla praxe v rámci týdne kratší,

e) nevykonává činnost, na niž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

f) složila auditorskou zkoušku,

g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek,

h) složila slib auditora.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena¹¹). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž fyzická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Splnění požadavku

a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) dokládá žadatel vysokoškolským diplomem, dodatkem k diplomu, osvědčením o uznání vysokoškolského vzdělání v České republice nebo jejich ověřenou kopií nebo jiným obdobným dokladem osvědčujícím úspěšné ukončení vysokoškolského programu v zahraničí,

b) uvedeného v odstavci 1 písm. d) dokládá žadatel pracovní smlouvou nebo potvrzením od zaměstnavatele,

c) uvedeného v odstavci 1 písm. e) prokazuje žadatel čestným prohlášením,

d) uvedeného v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti starší 30 dnů.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) předloží žadatel, který je státním příslušníkem jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo státu posledního pobytu; je-li státem posledního pobytu žadatele Česká republika, postupuje se podle odstavce 4. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Je-li žadatel státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo má adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie a nepředložil-li výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, popřípadě státu jeho posledního pobytu, je-li nebo byl-li jím jiný členský stát nebo Švýcarská konfederace, doloží bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsány v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(6) Do 30 dnů ode dne doložení splnění všech požadavků uvedených v odstavcích 1 písm. a) až g) umožní Komora žadateli složení slibu auditora. Slib auditora se skládá do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory. Slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při provádění auditorské činnosti budu dodržovat právní řád České republiky, vnitřní předpisy Komory auditorů České republiky a auditorské standardy, ctít etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti.“ Po složení slibu Komora bezodkladně vydá žadateli auditorské oprávnění a zapíše jej do rejstříku auditorů (dále jen „rejstřík“) podle § 12.

§ 5

Vydání auditorského oprávnění obchodní společnosti

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění obchodní společnosti, která splňuje tyto podmínky:

a) fyzické osoby, které budou pro takovou osobu provádět povinné audity, jsou statutárními auditory,

b) většinou hlasovacích práv v ní disponují statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu,

c) většina členů řídicího orgánu jsou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu; má-li řídicí orgán dotčené osoby 2 členy, musí stanovené podmínky splňovat alespoň jeden z nich,

d) členové jejího řídicího orgánu jsou bezúhonní; pro posuzování bezúhonnosti člena řídicího orgánu, který není auditorem, platí § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 5 odst. 4 písm. a) a b) obdobně,

d) členové jejího řídicího orgánu a zástupci právnických osob, které jsou členem řídicího orgánu, jsou bezúhonní,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) nevykonává činnost, na níž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek; to neplatí, jde-li o osobu, která před podáním žádosti o vydání auditorského oprávnění neprováděla svoji činnost na území České republiky,

h) je bezúhonná.

h) je bezúhonná,

i) její skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „skutečný majitel“) je bezúhonný.

(2) Na žádost Komora udělí auditorské oprávnění právnické osobě před jejím vznikem, pokud je založena jako akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení, a prokáže-li splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až d). Této osobě vzniká auditorské oprávnění dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li tato osoba návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení auditorského oprávnění nebo není-li v této lhůtě návrhu vyhověno, rozhodne Komora o nesplnění podmínek pro vznik auditorského oprávnění.

(2) Na žádost Komora udělí auditorské oprávnění právnické osobě před jejím vznikem, pokud je založena jako akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení, a prokáže-li splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až d) a i). Této osobě vzniká auditorské oprávnění dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li tato osoba návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení auditorského oprávnění nebo není-li v této lhůtě návrhu vyhověno, rozhodne Komora o nesplnění podmínek pro vznik auditorského oprávnění.

(3) Komora zapíše auditorskou společnost do rejstříku a přidělí jí evidenční číslo

a) ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 1,

b) do 5 dnů ode dne, kdy Rejstříkový soud oznámí Komoře zveřejnění údaje o jejím zápisu do obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 2.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena²³). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. h) předloží žadatel z jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(7) Pro doložení bezúhonnosti člena řídicího orgánu se § 4 odst. 4 a 5 a § 5 odst. 5 a 6 použijí obdobně.

(7) Pro doložení bezúhonnosti člena řídicího orgánu žadatele, zástupce právnické osoby, která je členem řídicího orgánu žadatele, a skutečného majitele žadatele se § 4 odst. 4 a 5 a § 5 odst. 5 a 6 použijí obdobně.

(8) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která ke dni podání žádosti nejsou starší 30 dnů.

(9) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě ze třetí země, pokud splňuje podmínky pro vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1 a podmínky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky, a tato osoba prokáže, že je oprávněna provádět povinný audit ve státě, který je smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, která Českou republiku zavazuje zajistit auditorským osobám ze třetí země tohoto státu přístup k provádění povinného auditu.

(10) Auditorská osoba ze třetí země, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona.

§ 6

Pozastavení výkonu auditorské činnosti

(1) Komora pozastaví statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(2) Komora může pozastavit statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti nebo pokud bylo zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti. Výkon auditorské činnosti může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání nebo řízení o omezení svéprávnosti končí.

(3) Komora pozastaví auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(4) Komora může pozastavit auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti. Výkon auditorské činnosti může být z tohoto důvodu pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(5) Po dobu pozastavení výkonu auditorské činnosti

a) není auditor oprávněn vykonávat auditorskou činnost,

b) se statutárnímu auditorovi pozastavuje výkon funkce v orgánech Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

c) nemůže být statutární auditor volen do orgánů Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

d) nejsou dotčeny povinnosti auditora podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(6) Auditor je povinen Komoře bezodkladně písemně oznámit skutečnosti podle odstavců 1 až 4. K oznámení připojí kopii příslušných rozhodnutí.

§ 7

Zákaz výkonu auditorské činnosti

(1) Statutární auditor nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) mu byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,

b) mu byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost,

c) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty, nebo

d) byl omezen ve svéprávnosti.

(2) Auditorská společnost nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) jí byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a nenapraví tento stav do 6 měsíců ode dne porušení této podmínky, a to ode dne uplynutí této lhůty,

c) jí byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost, nebo

d) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty.

(3) Komora zakáže výkon auditorské činnosti, pokud

a) statutární auditor přestal splňovat požadavek bezúhonnosti,

b) statutární auditor přestal splňovat požadavek podle § 4 odst. 1 písm. e),

c) auditorská společnost přestala splňovat požadavek bezúhonnosti,

d) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. d) a nenapraví-li tento stav do 6 měsíců ode dne, kdy přestala splňovat tento požadavek, a to ode dne uplynutí této lhůty, nebo

d) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. d) nebo i) a nenapraví-li tento stav do 6 měsíců ode dne, kdy přestala splňovat tento požadavek, a to ode dne uplynutí této lhůty, nebo

e) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. f).

§ 7b

Další důvody zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti

(1) Komora rozhodne o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud o to auditor písemně požádá, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byla Komoře doručena žádost, není-li v žádosti uveden den pozdější. Nerozhodne-li Komora v této lhůtě, oprávnění k výkonu auditorské činnosti marným uplynutím lhůty zaniká.

(2) Statutárnímu auditorovi zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, a to dnem smrti nebo dnem, který se pokládá za den jeho smrti.

(3) Auditorské společnosti zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zanikne, a to dnem jejího zániku.

(4) Řízení o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 Komora přeruší, pokud není ukončeno kárné řízení, kontrola kvality nebo jiné řízení vedené Komorou nebo Radou, anebo nemá-li auditor splněny veškeré povinnosti vůči Komoře a Radě, a to do ukončení těchto řízení nebo kontroly anebo do splnění těchto povinností.

§ 7c

Společná ustanovení k pozastavení nebo zákazu výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti

(1) Auditorovi, který má zakázán výkon auditorské činnosti podle § 7, současně zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

(2) Zánikem oprávnění k výkonu auditorské činnosti není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 15, povinnost uchovávat dokumentaci, informace a záznamy podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a spis auditora podle § 20a odst. 2.

(3) Žádá-li ten, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, o vydání auditorského oprávnění ve lhůtě, která je kratší než 5 let ode dne zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, § 4 odst. 1 písm. d), f) a h) se nepoužije.

(4) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, lhůta stanovená v odstavci 3 neběží po dobu, po kterou je kontrolorem kvality v rámci systému zajištění kvality podle § 24 odst. 2.

(5) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti zákazem podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 7 odst. 2 písm. a) a c), může být vydáno auditorské oprávnění nejdříve po uplynutí doby, na kterou byl zákaz výkonu auditorské činnosti uložen.

(6) Informaci o pozastavení výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti a jejich důvodech zaznamená Komora bezodkladně v rejstříku. O těchto skutečnostech informuje Komora Radu a příslušný orgán členského státu, ve kterém je auditor oprávněn provádět povinný audit.

§ 8

Auditorská zkouška

(1) Auditorská zkouška sestává z dílčích částí. Auditorská zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny její dílčí části. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.

(2) Obsah dílčích částí auditorské zkoušky musí odpovídat účelu auditorské zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele potřebných k provádění auditorské činnosti.

(3) Auditorskou zkouškou jsou prověřovány znalosti v těchto oblastech:

a) všeobecná účetní teorie a zásady,

b) právní předpisy a standardy vztahující se k sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

c) mezinárodní účetní standardy, mezinárodní standardy účetního výkaznictví a související interpretace, novely těchto standardů a souvisejících interpretací vydané nebo přijaté Radou pro mezinárodní účetní standardy,

d) finanční analýza,

e) manažerské účetnictví,

f) řízení rizik a vnitřní kontrola,

g) provádění auditu a profesní znalosti,

h) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům,

i) mezinárodní auditorské standardy vydané Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy a auditorské standardy vydané Komorou a

j) profesní etika a nezávislost.

(4) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti v těchto oblastech:

a) správa a řízení obchodních korporací,

b) informační a komunikační systémy,

c) podniková ekonomika a všeobecná a finanční ekonomie,

d) matematika a statistika a

e) základní zásady finančního řízení.

(5) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti právního řádu České republiky v těchto oborech práva:

a) občanské a obchodní právo,

b) finanční právo,

c) insolvenční právo a

d) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.

(6) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí části auditorské zkoušky. Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 5 let ode dne konání první dílčí části auditorské zkoušky. Pokud některá z dílčích částí auditorské zkoušky byla úspěšně vykonána před více než 5 lety ode dne úspěšného vykonání poslední dílčí části auditorské zkoušky, k jejímu vykonání se nepřihlíží.

(7) Pokud uchazeč úspěšně vykonal zkoušku formou státní závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oblastech nebo oborech uvedených v odstavcích 3 až 5, rozsah a obsah této zkoušky se v rozhodující části shoduje s oblastmi nebo obory auditorské zkoušky podle odstavců 3 až 5 a zkouška byla úspěšně vykonána nejvýše 5 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od dílčí auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.

(8) Komora uchovává osobní údaje uvedené v přihlášce k auditorské zkoušce a k jejím dílčím částem do doby ukončení řízení o udělení auditorského oprávnění.

§ 8a

Rozdílová zkouška

(1) Rozdílovou zkouškou se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace¹³) ověřuje úroveň přiměřených znalostí právního řádu České republiky v rozsahu, v jakém se vztahují k povinnému auditu.

(2) Rozdílová zkouška sestává z dílčích částí. Rozdílová zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny dílčí části rozdílové zkoušky. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.

(3) Při stanovení obsahu jednotlivých dílčích částí rozdílové zkoušky Komora zohlední doporučení Rady vydaná podle § 38 odst. 2 písm. i).

(4) Pro rozdílovou zkoušku se § 8 odst. 6 až 8 použijí obdobně.

§ 8b

Zkušební řád

(1) Komora vydá zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(2) Zkušební řád stanoví

a) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4,

b) obsah jednotlivých dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,

c) počet dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,

d) výši poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky nesmí být vyšší než 7000 Kč,

e) výši poplatku za přihlášku k rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; poplatek spojený s provedením rozdílové zkoušky nesmí být vyšší než částka stanovená podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,

f) postup při neúčasti na dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,

g) způsob, jakým je žadatel vyrozuměn o výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,

h) počet členů odvolací zkušební komise a její postup při přezkumu hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí,

i) způsob organizačního zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky a způsob dokumentování konání, průběhu a hodnocení jednotlivých zkoušek a případných přezkumů.

§ 8c

Zkušební komise

(1) Zkušební komise je složena ze statutárních auditorů a dalších odborníků z teorie a praxe v oblastech a oborech uvedených v § 8. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává Rada.

(2) Hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná dílčí zkušební komise. Předsedu a členy dílčí zkušební komise jmenuje Komora z členů zkušební komise. Počet členů dílčí zkušební komise musí být vždy lichý.

(3) Dílčí zkušební komise rozhoduje o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky uchazeče výrokem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(4) Uchazeč může písemně požádat Komoru o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, a to do 15 dnů ode dne, kdy byl o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky vyrozuměn.

(5) Přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná odvolací zkušební komise složená z členů zkušební komise, kteří nerozhodovali o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky. Předsedu a členy odvolací zkušební komise jmenuje Komora.

(6) Odvolací zkušební komise rozhodne o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, pokud zjistí, že při této dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky byly porušeny právní předpisy nebo byly zjištěny jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky; v opačném případě hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky potvrdí. Proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se nelze odvolat.

(7) Opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se koná nejpozději do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 6, a to před dílčí zkušební komisí jmenovanou Komorou z členů zkušební komise.

(8) Správní řád se nevztahuje na rozhodování o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí.

§ 9

Průběžné vzdělávání

Statutární auditoři jsou povinni účastnit se programu průběžného vzdělávání s cílem zvyšovat si teoretické a profesní znalosti. Program průběžného vzdělávání v rozsahu nejvýše 60 hodin ročně stanoví vnitřní předpis Komory.

§ 10

Auditoři z jiných členských států a volné poskytování služeb

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorovi z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a složí rozdílovou zkoušku. Komora nevyžaduje složení rozdílové zkoušky po auditorovi z jiného členského státu, pokud je úroveň jeho znalostí právního řádu České republiky, které se týkají povinného auditu, srovnatelná s úrovní požadovanou podle § 8.

(2) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění s výjimkou provádění povinného auditu.

(3) Pro účely uznání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 2 se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace¹³). Uznávacím orgánem je Komora.

(4) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky dočasně nebo příležitostně provádět také fyzická osoba oprávněná k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky.

(5) Oznámení podle odstavce 4 obsahuje kromě náležitostí a dokladů podle zákona o uznávání odborné kvalifikace též

a) druh auditorské činnosti, kterou fyzická osoba hodlá provádět,

b) místo výkonu auditorské činnosti,

c) předpokládanou dobu výkonu auditorské činnosti,

d) adresu pro doručování písemností na území České republiky.

(6) Komora je oprávněna ověřit odbornou kvalifikaci osob oprávněných provádět auditorskou činnost podle odstavců 1 a 4 pro přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu⁶); postupuje při tom podle zákona o uznávání odborné kvalifikace¹³).

§ 10a

Schvalování auditorů ze třetích zemí

Na základě vzájemnosti je auditorskou činnost podle tohoto zákona oprávněn na území České republiky provádět také auditor ze třetí země, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) a složí rozdílovou zkoušku. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění.

§ 10b

Auditorská osoba z jiného členského státu a volné poskytování služeb

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a pokud klíčový auditorský partner určený auditorskou osobou z jiného členského státu k provedení povinného auditu jejím jménem je statutárním auditorem.

(2) Za účelem posouzení požadavků podle odstavce 1 si Komora vyžádá od příslušného orgánu domovského členského státu potvrzení o oprávnění auditorské osoby z jiného členského státu k provádění povinného auditu v domovském členském státě.

(3) Komora bezodkladně informuje Radu a příslušný orgán domovského členského státu o vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1.

(4) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona; § 7 odst. 2 písm. b) a § 24 až 24i se nepoužijí.

(5) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) jí zaniklo auditorské oprávnění podle § 7c, nebo

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v odstavci 1, nebo pokud jí bylo zrušeno oprávnění k provádění povinného auditu v domovském členském státě.

(6) Komora bezodkladně informuje Radu, příslušný orgán domovského členského státu a příslušné orgány jiného členského státu, v nichž je auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, oprávněna provádět povinný audit, o zániku auditorského oprávnění podle odstavce 5 písm. a).

(7) Dočasně nebo příležitostně, a vždy s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět auditorskou činnost také jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením provádění dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky; § 10 odst. 5 se použije obdobně.

Rejstřík auditorů

§ 11

(1) Komora vede rejstřík, který obsahuje údaje o

a) statutárních auditorech,

b) auditorských společnostech,

c) osobách, které vykonávají auditorskou činnost v České republice dočasně nebo příležitostně podle § 10 odst. 4 nebo § 10b odst. 7,

d) asistentech auditora,

e) osobách registrovaných podle § 47.

(2) Rejstřík obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady a jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a řízení podle § 26 a hlavy XI.

(3) Rejstřík je veden v elektronické podobě.

(4) Údaje jsou v rejstříku vedeny v českém jazyce.

(5) Údaje obsažené v rejstříku jsou, s výjimkou rodného čísla, data narození, adresy bydliště a opatření napomenutí, veřejně přístupné na internetových stránkách Komory.

(6) Údaje o asistentech auditora se nezveřejňují.

(7) Komora může ve statutu Komory stanovit, že se do neveřejné části rejstříku zapisují i další potřebné údaje.

(8) Údaje do rejstříku v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají.

(9) Údaje zapisované do rejstříku nebo jejich změny jsou osoby podle odstavce 1 povinny bezodkladně oznámit Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení zahájit řízení podle § 26.

§ 12

Rejstřík obsahuje tyto údaje o statutárních auditorech:

a) jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

b) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,

c) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony,

d) den vzniku auditorského oprávnění,

e) informaci o auditorském oprávnění k výkonu auditorské činnosti s výjimkou provádění povinného auditu podle § 10 odst. 2,

f) evidenční číslo, které mu bylo ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění přiděleno (dále jen „evidenční číslo“),

g) název auditorské společnosti, u které je statutární auditor zaměstnán nebo s níž je spojen jako společník nebo jinak, adresu jejího sídla a její evidenční číslo, nebo jméno statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, u kterého je zaměstnán, adresu jeho sídla a jeho evidenční číslo, pokud existují,

h) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, správních trestech uložených podle hlavy XI a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.

h) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, správních trestech uložených podle hlavy XI a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 12a

Rejstřík obsahuje tyto údaje o auditorských společnostech:

a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

b) údaje o členech řídicího orgánu

1. u fyzických osob jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

2. u právnických osob název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a jméno a adresu bydliště fyzické osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

c) jméno a adresu bydliště nebo název nebo jméno podnikatele a adresu sídla všech společníků včetně rozsahu jejich hlasovacích práv,

d) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony, popřípadě kontaktní údaj a jméno kontaktní osoby,

e) adresu místa provozovny, pokud je zřízena,

f) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,

g) den vzniku auditorského oprávnění,

h) evidenční číslo,

i) jméno a evidenční číslo statutárního auditora provádějícího povinný audit pro auditorskou společnost na základě pracovněprávního nebo jiného vztahu,

j) případné členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a propojených osob nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné,

k) všechny další registrace auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států a auditorské osoby ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

l) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, správních trestech uložených podle hlavy XI a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.

l) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, správních trestech uložených podle hlavy XI a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 12b

V případě osob uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) se do rejstříku zapisují údaje uvedené v oznámení podle § 10 odst. 5.

§ 12c

Rejstřík obsahuje tyto údaje o asistentech auditora:

a) jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, adresu pro doručování písemností, není-li shodná s adresou bydliště,

b) název auditorské společnosti, u které vykonává odbornou praxi, adresu jejího sídla a její evidenční číslo nebo jméno statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, u kterého vykonává odbornou praxi, adresu jeho sídla a jeho evidenční číslo,

c) datum zápisu do rejstříku,

d) registrační číslo, které mu bylo při zápisu do rejstříku přiděleno.

§ 12d

V případě osob registrovaných podle § 47 se do rejstříku zapisují informace podle § 12 a 12a, pokud jsou u těchto osob v zahraničí evidovány.

§ 12e

(1) Pro potřeby vedení rejstříku a zápisu údajů do něj využívá Komora

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum narození,

d) adresa místa pobytu,

e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu,

f) datum úmrtí,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

h) omezení svéprávnosti.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) datum úmrtí,

f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 13

Etický kodex

Auditor při provádění auditorské činnosti dodržuje etický kodex, který je minimálním standardem profesní etiky auditora. Etický kodex stanoví zejména bližší podmínky dodržování zásady bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti, odborné způsobilosti a náležité péče. Etický kodex vydává Komora jako svůj vnitřní předpis. Při vydání etického kodexu Komora respektuje mezinárodní etické požadavky, zejména etický kodex Mezinárodního výboru pro etické standardy účetních.

§ 13a

Profesní skepticismus auditora

Statutární auditor při provádění povinného auditu zastává postoj, který obnáší kritické myšlení, všímavost a citlivost na okolnosti, které by mohly ukazovat na možnou nesprávnost způsobenou chybou nebo podvodným jednáním, a kritické posuzování důkazních informací, a to nezávisle na své dřívější zkušenosti s poctivostí a integritou vedení účetní jednotky, u které provádí povinný audit, a osob pověřených jejím řízením; statutární auditor zastává tento postoj zejména při přezkumu odhadů vedení účetní jednotky, pokud jde o

a) oceňování reálnou hodnotou,

b) změny hodnoty aktiv účetní jednotky,

c) tvorbu, změny, oceňování a použití rezerv účetní jednotky a

d) budoucí peněžní toky významné pro předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.

§ 14

Nezávislost

(1) Auditor musí být nezávislý na účetní jednotce, u které provádí auditorskou činnost. Provádí-li auditor u účetní jednotky povinný audit, musí být nezávislý nejméně po dobu odpovídající účetnímu období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, a dále do vydání zprávy auditora.

(2) Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud

a) existuje jakýkoliv finanční nebo obchodní vztah, nebo jiný smluvní vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi ním nebo osobami tvořícími s ním síť a účetní jednotkou,

b) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky docházelo ke kontrole vlastních služeb, nebo

c) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky existoval vlastní zájem na výsledku povinného auditu.

(3) Auditora lze považovat za nezávislého v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 2 nevyvolávají střet zájmů nebo neohrožují dodržování požadavků stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(4) Auditor nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud

a) má vliv na řízení účetní jednotky,

b) získává nebo má příslib získat od auditované účetní jednotky jakýkoliv jiný prospěch vyjma svých odměn za služby poskytnuté účetní jednotce, nebo

c) drží investiční nástroje vydané, zajištěné nebo utvrzené účetní jednotkou, s výjimkou cenných papírů kolektivního investování vlastněných nepřímo prostřednictvím investičních fondů, podílových fondů nebo fondů obhospodařovaných penzijní společností, nebo má významný a přímý podíl na prospěchu z těchto investičních nástrojů nebo se účastní transakce s nimi.

(5) Auditor též nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud podmínky podle odstavce 4 písm. c) naplňuje

a) statutární auditor provádějící povinný audit jeho jménem,

b) jeho klíčový auditorský partner,

c) zaměstnanec, zástupce auditora nebo ten, jehož služby auditor využívá, a kteří se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem této účetní jednotky,

d) manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího poskytování státní sociální podpory nebo příbuzný v řadě přímé a sourozenec, kteří žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku se statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo osobou uvedenou v písmenech a) až c),

e) osoba ovládaná auditorem, osoba ovládající auditora, které se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem této účetní jednotky,

f) právnická osoba, která je ovládána osobami uvedenými v písmenech a) až d),

g) svěřenský fond, jiné právní uspořádání bez právní osobnosti nebo jiný obdobný vztah podle zahraničního práva, který byl vytvořen ve prospěch auditora nebo osoby uvedené v písmenech a) až d), nebo

h) osoba, jejíž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy auditora nebo osob uvedených v písmenu a), b) nebo d).

(6) Odstavce 1 až 4 se obdobně použijí i na osobu, která by mohla ovlivnit výsledek povinného auditu.

(7) V případě, že v účetním období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, dojde k přeměně právnické osoby, u které je prováděn povinný audit, auditor ve vztahu k osobám zúčastněným na přeměně posoudí schopnost pokračovat v provádění povinného auditu účetní jednotky i po rozhodném dni přeměny, a to s ohledem na podmínky nezávislosti uvedené v odstavcích 2 až 5. Pokud auditor zjistí naplnění některé z podmínek uvedených v odstavci 2, 4 nebo 5, přijme bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději do 3 měsíců, nezbytná opatření.

(8) Odstavec 7 se použije obdobně v případě přeměny jiných účetních jednotek nebo v případě převzetí podílu v právnické osobě, u které je prováděn povinný audit nebo pokud tato právnická osoba převezme podíl v jiné právnické osobě.

§ 14a

Nezávislost osob při provádění auditorské činnosti

(1) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro auditorskou společnost, zajistí auditorská společnost, aby do provádění této auditorské činnosti nezasahovali způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti,

a) společníci této auditorské společnosti,

b) členové orgánů této auditorské společnosti,

c) její klíčoví auditorští partneři,

d) vedoucí zaměstnanci nebo zástupci této auditorské společnosti,

e) zaměstnanci této auditorské společnosti a další fyzické osoby, jejichž služeb auditorská společnost využívá,

f) osoby tvořící síť s touto auditorskou společností, nebo

f) osoby tvořící síť s touto auditorskou společností,

g) propojené osoby.

g) propojené osoby, nebo

h) skuteční majitelé této auditorské společnosti.

(2) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí statutární auditor, pro něhož je auditorská činnost prováděna, zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti; ustanovení odstavce 1 písm. d) až f) se použijí obdobně.

(3) Zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění auditorské činnosti, nesmějí dále osoba ovládaná auditorem nebo osoba ovládající auditora.

(4) Auditor, statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a osoby uvedené v § 14 odst. 5 nesmějí požadovat ani přijímat peněžité ani nepeněžité dary nebo jiné výhody od účetní jednotky, u které auditor provádí povinný audit, nebo od s ní spřízněné strany, ledaže lze označit hodnotu takových peněžitých nebo nepeněžitých darů nebo jiných výhod za nepatrnou. Spřízněnou stranou v tomto případě je spřízněná strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy.

(5) Auditor je povinen uvést ve spisu auditora případy ohrožení své nezávislosti a nestrannosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.

§ 14b

Příprava na povinný audit a posuzování rizika ohrožení nezávislosti

(1) Auditor před přijetím auditorské zakázky posoudí zejména, zda

a) splňuje požadavky nezávislosti uvedené v § 14 a 14a,

b) existují rizika ohrožení nezávislosti, a zda v takovém případě byla přijata ochranná opatření s cílem tato rizika zmírnit,

c) jsou splněny požadavky uvedené v § 14g odst. 4 tak, aby byl povinný audit proveden podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,

d) je splněn požadavek § 5 odst. 1 písm. a) nebo § 10b odst. 1 a

e) v případě provádění činností prostřednictvím jiné osoby nedojde ke snížení účinnosti vnitřního systému řízení kvality a k omezení výkonu veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(2) Skutečnosti podle odstavce 1 auditor zdokumentuje, a pokud přijme auditorskou zakázku, založí dokumentaci jako součást spisu auditora.

§ 14c

Řídicí a kontrolní systém auditora

(1) Auditorská společnost zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci,

3. postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů nebo ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora,

4. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu s jinými právními předpisy,

5. systém odměňování statutárních auditorů, zaměstnanců nebo zástupců, osob, jejichž služeb auditor využívá, společníků a členů řídicích a kontrolních orgánů, včetně postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu; zejména nesmí být výše odměn, které auditorská společnost obdrží za poskytování neauditorských služeb účetní jednotce, u níž provádí auditorskou činnost, součástí hodnocení výkonnosti a odměňování jakékoli osoby, která se podílí na provádění auditorské činnosti,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření a sledování rizik,

2. požadavek na řízení rizik,

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik nebo jejich dopadů,

c) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje pravidelnou kontrolu dodržování právních předpisů a povinností plynoucích z etického kodexu, auditorských standardů podle § 18, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a vnitřních předpisů nebo metodik auditorské společnosti.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 až 5 a odstavce 1 písm. b) a c).

(3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nemusí zavést řídicí a kontrolní systém podle odstavce 2, provádí-li auditorskou činnost pouze u mikro účetních jednotek nebo malých účetních jednotek podle zákona o účetnictví nebo provádí-li auditorskou činnost s výjimkou povinného auditu; v takovém případě zavede alespoň postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů nebo ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a pravidelnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z etického kodexu, auditorských standardů podle § 18 a vnitřních předpisů nebo metodik.

(4) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s auditorskou činností auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a musí pokrývat všechny jejich činnosti.

(5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy k jejich splnění, jakož i požadavky podle § 14d až 14f, jsou promítnuty do vnitřních předpisů nebo metodik. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet stanoví postup pro přijímání, změnu a uplatňování vnitřních předpisů nebo metodik.

§ 14d

Zabezpečení a uspořádání výkonu činnosti auditora

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavedou

a) postupy, jejichž prostřednictvím zajistí, aby statutární auditoři a zaměstnanci, kteří se podílejí na činnosti související s povinným auditem, disponovali náležitými odbornými znalostmi a dovednostmi pro provádění povinného auditu,

b) postupy, které zabezpečí rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování ohrožení nezávislosti nebo porušení požadavků uvedených v § 14g až 14i,

c) postupy, které zabezpečí odborné vedení statutárních auditorů, zaměstnanců a dalších fyzických osob, kteří se podílejí na činnosti související s povinným auditem, a dohled nad nimi,

d) vnitřní systém řízení kvality, jehož cílem je zajišťování kvality provádění auditorské činnosti; odpovědnost za vnitřní systém řízení kvality nesou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu, kteří jsou členy řídicího orgánu podle § 5 odst. 1 písm. c) společně a nerozdílně,

e) postupy přezkumu vnitřního systému řízení kvality,

f) postupy pro řádné vedení spisů auditora, včetně stanovení jejich struktury, a

g) vhodná organizační opatření pro zaznamenávání a vyřizování událostí, které mají nebo by mohly mít vážný dopad na dobrou pověst auditora.

(2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet využívají vhodné systémy, zdroje a postupy s cílem zajistit kontinuitu a pravidelnost provádění činnosti související s povinným auditem.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pravidelně ověřují a hodnotí účinnost vnitřního systému řízení kvality a dalších opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 a přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet provedou nejméně jednou ročně hodnocení vnitřního systému řízení kvality.

§ 14e

Rozpoznávání a zamezování střetu zájmů

(1) Auditorská společnost zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 1 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 2 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, aby v případě provádění činností prostřednictvím jiné osoby nedošlo ke snížení kvality provádění auditorské činnosti a nedošlo k omezení výkonu veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Tímto postupem není dotčena odpovědnost auditora za provedení auditorské činnosti.

(4) Postupy nebo jiná opatření zavedená auditorskou společností a statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet musí být přiměřené a úměrné rozsahu a složitosti činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet.

§ 14f

Informace a komunikace

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o závěrech hodnocení podle § 14d odst. 3 a o případných opatřeních navržených za účelem změny vnitřního systému řízení kvality.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a auditorská společnost zavedou postupy pro své zaměstnance nebo zástupce k internímu hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

§ 14g

Vybrané aspekty provádění povinného auditu

(1) Auditorská společnost určí alespoň jednoho klíčového auditorského partnera jako osobu odpovědnou za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit.

(2) Hlavním kritériem při určení klíčového auditorského partnera je zajištění kvality povinného auditu, požadavků na nezávislost a nestrannost auditora a provedení povinného auditu s odbornou způsobilostí a řádnou péčí.

(3) Klíčový auditorský partner musí být aktivně zapojen do provádění povinného auditu.

(4) Auditorská společnost klíčovému auditorskému partnerovi určenému podle odstavce 1 a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet k provedení povinného auditu zajistí

a) vytvoření dostatečného časového rámce,

b) vyčlenění vhodných zdrojů a

c) vytvoření vhodného auditorského týmu s ohledem na dodržení požadavku provedení povinného auditu s odbornou způsobilostí a řádnou péčí a požadavku na nezávislost a nestrannost auditora.

§ 14h

Záznamy, evidence a uchovávání dokumentů

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vyhotoví alespoň jednou ročně přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality a s obsahem tohoto přehledu seznámí své zaměstnance. Přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality obsahuje shrnutí všech opatření souvisejících s porušením tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, které bylo zjištěno v rámci činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo které bylo předmětem kárného řízení nebo řízení o přestupku.

(2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zdokumentují zadání, rozsah a způsob poskytnutí poradenských služeb jinou osobou při provádění auditorské činnosti.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o účetní jednotce, u které provádí povinný audit; tyto záznamy obsahují

a) obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti,

b) v případě auditorské společnosti jméno nebo jména klíčových auditorských partnerů,

c) údaje o odměnách účtovaných auditorskou společností nebo účtovaných nebo evidovaných statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, a to za každé účetní období v členění na odměny účtované nebo evidované za

1. povinný audit,

2. ostatní auditorskou činnost a

3. neauditorské služby.

(4) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o případných písemných stížnostech v souvislosti s prováděním povinných auditů a o porušeních tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podle odstavce 1.

(5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovávají záznamy vyhotovené v souladu s odstavci 1 až 4 a čl. 6 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nejméně po dobu 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly vyhotoveny.

§ 14i

Vztah statutárního auditora k auditované účetní jednotce

(1) Statutární auditor nesmí přijmout v účetní jednotce pozici osoby zaměstnané v účetní jednotce, které její pracovní postavení dává významný vliv nebo ji činí odpovědnou za provádění strategií navržených řídicím nebo kontrolním orgánem a koncepcí schválených řídicím nebo kontrolním orgánem účetní jednotky nebo za výkon jiné funkce, kterou označila účetní jednotka na základě vyhodnocení jako klíčovou pro činnost účetní jednotky, nebo funkci člena výboru pro audit anebo člena řídicího nebo kontrolního orgánu (dále jen „osoba v klíčové funkci“), před uplynutím 1 roku poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně na fyzickou osobu, která prováděla povinný audit nebo se podílela na činnostech souvisejících s povinným auditem, které zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

(3) Fyzická osoba, která se podílela na činnosti související s povinným auditem, které bylo vydáno auditorské oprávnění k výkonu auditorské činnosti, nesmí v účetní jednotce přijmout pozici osoby v klíčové funkci, neuplynul-li od ukončení činnosti na povinném auditu nejméně 1 rok.

§ 15

Povinnost auditora zachovávat mlčenlivost

(1) Auditor je povinen, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má pozastaven výkon auditorské činnosti nebo kterému zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, zaměstnance nebo zástupce auditora, společníky a členy orgánů auditorské společnosti a další fyzické osoby, jejichž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti.

(2) Je-li auditor nahrazen jiným auditorem, poskytne novému auditorovi přístup ke všem shromážděným významným informacím, které se týkají auditované účetní jednotky a provedené auditorské činnosti.

(3) Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací České národní bance v oblasti její dohledové působnosti na finančním trhu¹⁶) nebo příslušnému orgánu podle jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

b) poskytnutí informací novému auditorovi podle odstavce 2 nebo auditorovi skupiny v případě provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky podle § 19,

c) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely přezkumu řízení kvality zakázky a monitorování zásad a postupů vnitřního systému řízení kvality,

d) plnění povinností podle § 21 odst. 3 až 5,

e) poskytnutí dokumentů Radou příslušnému orgánu jiného členského státu podle § 42 odst. 1, případně příslušnému orgánu třetí země podle § 49, nebo auditorem příslušnému orgánu třetí země podle § 49 odst. 4,

f) poskytnutí informací kontrolorovi kvality pro účely kontroly kvality,

g) poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství,

h) poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora,

i) plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit trestný čin,

j) poskytnutí informací podle čl. 7 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

k) poskytnutí informací podle čl. 12 odstavce 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 Evropské radě pro systémová rizika nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem,

l) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely společného provádění povinného auditu podle § 20c,

m) poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem auditorovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se auditor nemůže dovolávat v souvislosti s uplatňováním práv a povinností Komory nebo Rady v souvislosti s kontrolní činností a dohledovou činností nebo uplatňováním přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

§ 15a

Zproštění auditora povinnosti zachovávat mlčenlivost

(1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může auditora zprostit

a) účetní jednotka nebo, v případě zániku účetní jednotky, právní nástupce účetní jednotky svým prohlášením; má-li účetní jednotka více právních nástupců, ke zproštění auditora povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců účetní jednotky, nebo

b) Komora, pokud je to nezbytné pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako auditora.

(2) Povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a účetní jednotkou, ve které provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem; povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán též v jiných řízeních, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako auditora.

(3) Povinností zachovávat mlčenlivost nejsou zaměstnanec nebo zástupce auditora, společník a člen orgánu auditorské společnosti, fyzická osoba, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, vázáni v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi auditorem a účetní jednotkou, ve které tento auditor provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem, a to v rozsahu, v jakém byl auditor zproštěn povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1.

(4) Na zaměstnance nebo zástupce auditora, společníka a člena orgánu auditorské společnosti, fyzickou osobu, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, se odstavec 2 a § 15 odst. 2 a 3 použijí obdobně.

§ 15b

Povinnost dalších osob zachovávat mlčenlivost

(1) Člen orgánu Rady, člen orgánu Komory, zaměstnanec Komory, zaměstnanec Rady a osoba pověřená k výkonu činnosti Komory a Rady jsou povinni, pokud tento nebo jiný zákon nestanoví jinak, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce nebo zaměstnání nebo které se týkají činnosti Komory nebo Rady, a to i po zániku takové funkce nebo ukončení pracovněprávního nebo jiného smluvního vztahu; tato povinnost se vztahuje i na osobu, která na základě pověření Komorou nebo Radou má nebo měla k takovým informacím přístup.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 může ve zvlášť odůvodněných případech zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které nejsou veřejně známy,

a) Komora, jde-li o

1. člena orgánu Komory,

2. zaměstnance Komory, nebo

3. osobu pověřenou Komorou, nebo

b) Prezident Rady, jde-li o

1. člena orgánu Rady,

2. zaměstnance Rady, nebo

3. osobu pověřenou Radou.

(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací osobami uvedenými v odstavci 1 a v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, Radě, Komoře, příslušným orgánům členských států nebo třetích zemí nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, kontroly kvality nebo spolupráce s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(4) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se dále nepovažuje poskytnutí informací osobami podle odstavce 1 a čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu upravujícího provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

§ 16

Odměna za povinný audit

Auditor nesmí od účetní jednotky požadovat nebo přijmout odměnu za provedení povinného auditu, která je

a) ovlivněna poskytováním jiné služby této účetní jednotce auditorem nebo stanovena na jejím základě,

b) vypočítaná podle předem daných určených pravidel v závislosti na výsledku povinného auditu, nebo

c) ovlivněna další skutečností, která ohrožuje nezávislost a nestrannost auditora nebo kvalitu povinného auditu.

§ 17

Určení auditora a smlouva o povinném auditu

(1) Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její nejvyšší orgán.

(2) Nemá-li účetní jednotka uvedená v odstavci 1 nejvyšší orgán, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její kontrolní orgán, nejsou-li členové kontrolního orgánu členy řídicího orgánu.

(3) Pokud má účetní jednotka bez právní osobnosti povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1, 2 a 4

a) obhospodařovatel, jde-li o jím obhospodařovaný podílový fond nebo podfond,

b) obhospodařovatel, jde-li o svěřenský fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

c) penzijní společnost, jde-li o jí obhospodařovaný účastnický, transformovaný nebo důchodový fond,

d) ten, kdo ji zřídil, jde-li o účetní jednotku, která je pobočkou.

(4) Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a nelze-li určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1 až 3, určí účetní jednotka auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet způsobem, který je nezávislý na členech řídicího orgánu této auditované účetní jednotky. To se nepoužije, pokud je účetní jednotka fyzickou osobou.

(5) Osoba, která je oprávněna právně jednat za účetní jednotku, je oprávněna uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s auditorem určeným podle odstavců 1, 2, 3 nebo 4.

§ 17a

Zánik závazku ze smlouvy o povinném auditu

(1) Účetní jednotka může závazek ze smlouvy o povinném auditu vypovědět nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupit, pouze

a) není-li povinný audit auditorem prováděn v souladu s právními předpisy, auditorskými standardy podle § 18 nebo etickým kodexem,

b) pokud došlo při provádění auditorské činnosti k ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a nelze přistoupit k opatření s cílem tato ohrožení snížit na zjevně nevýznamnou úroveň, která by neohrozila dodržování požadavků stanovených tímto zákonem, nebo

c) brání-li statutárnímu auditorovi v provedení povinného auditu dočasně nebo trvale mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli nebo neplní-li auditor závazky ze smlouvy o povinném auditu vztahující se k probíhající auditní zakázce, a to v případě, že by účetní jednotka při trvání této překážky nebo neplnění povinností ze smlouvy o povinném auditu auditorem nesplnila svou zákonnou povinnost.

(2) Účetní jednotka závazek ze smlouvy o povinném auditu vypoví nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupí,

a) odmítne-li Česká národní banka podle jiného zákona auditora určeného pro provedení povinného auditu, nebo

b) nařídí-li jí Česká národní banka podle jiného zákona změnu auditora provádějícího povinný audit.

(3) Nepostupuje-li účetní jednotka podle odstavce 1 nebo 2, zruší soud závazek ze smlouvy o povinném auditu na návrh Rady nebo toho, kdo v účetní jednotce nakládá samostatně nebo společně podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 5 % všech hlasů v účetní jednotce, která je subjektem veřejného zájmu podle zákona upravujícího účetnictví (dále jen „subjekt veřejného zájmu“) z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo pokud byla porušena pravidla pro určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(4) Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy není důvodem pro výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu.

(5) Výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou, auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet oznámí účetní jednotka, auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet neprodleně Radě; smluvní strana, která závazek ze smlouvy o povinném auditu vypověděla nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupila, uvede v oznámení důvody, pro které k výpovědi nebo odstoupení došlo.

§ 17b

Zakázaná ujednání

Ke smluvnímu ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, se nepřihlíží.

§ 18

Auditorské standardy

Auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie¹⁷) a s auditorskými standardy vydanými Komorou, které stanoví postupy auditora při provádění auditorské činnosti, neupravené auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie. Pokud zvláštní povaha ověření jiných ekonomických informací neumožňuje takto postupovat, přihlédne auditor při ověření jiných ekonomických informací k těmto auditorským standardům a přiměřeně je použije. Seznam auditorských standardů upravených právem Evropské unie a auditorských standardů vydávaných Komorou a jejich aktuální znění Komora zveřejňuje na internetových stránkách Komory.

§ 19

Povinný audit konsolidované účetní závěrky

(1) Při provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky určí konsolidující účetní jednotka auditora skupiny, který má plnou odpovědnost za zprávu auditora podle § 20 nebo podle čl. 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky posoudí a písemně zdokumentuje povahu, časové rozpětí a rozsah činnosti provedené auditorem části skupiny a přezkoumá a písemně zdokumentuje způsob jejího provedení. Auditorem části skupiny se rozumí auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu, auditor ze třetí země nebo auditorská osoba ze třetí země, kteří provádějí činnost vztahující se k povinnému auditu konsolidované účetní závěrky.

(3) Auditor skupiny uchovává dokumentaci podle odstavce 2 nejméně po dobu uvedenou v § 20a odst. 2, a to v rozsahu, která příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.

(4) Pro účely uvedené v odstavci 2 si auditor skupiny vyžádá souhlas auditora části skupiny s předáním jím provedené příslušné dokumentace o provedené činnosti.

(5) Není-li auditor skupiny schopen přezkoumat a písemně zdokumentovat způsob provedení činnosti provedené auditorem části skupiny podle odstavce 2, přijme vhodná opatření s cílem zjistit, jakým způsobem byla tato činnost provedena auditorem části skupiny, případně zajistí provedení dodatečné činnosti nebo ji provede sám. O této skutečnosti informuje Radu.

(6) Pokud je u významné části skupiny prováděn povinný audit u subjektu ze třetí země, s jejímiž příslušnými orgány není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49 odst. 1 písm. d), je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném u tohoto subjektu auditorem části skupiny, a to v rozsahu potřebném pro povinný audit konsolidované účetní závěrky.

(7) Pro splnění povinnosti zajištění předložení dokumentace podle odstavce 6 auditor skupiny dále

a) zajistí kopii této dokumentace,

b) smluvně k této dokumentaci zajistí neomezený přístup na požádání, nebo

c) provede jiné vhodné opatření.

(8) Brání-li právní nebo jiná překážka předání dokumentace k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazní prostředek, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k auditu získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů příslušné země důkazní prostředek o takové překážce.

(9) Auditor skupiny je povinen na žádost Komory nebo Rady zpřístupnit dokumentaci podle odstavce 2 pro účely systému zajištění kvality podle § 24 nebo šetření podle § 40b.

§ 20

Zpráva auditora

(1) O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém auditor uvede

1. obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, a

2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetní jednotky uvedené v bodu 1 včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena, a identifikaci příslušného rámce účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena,

b) rozsah provedeného povinného auditu včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými byl povinný audit proveden,

c) výrok auditora, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena; výrok auditora je buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit,

d) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za nezbytné uvést nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné, zejména významné nejistoty s významným vlivem na předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky,

e) vyjádření, ve kterém auditor jasně uvede, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,

f) vyjádření auditora podle § 20b.

(2) Provádí-li auditor povinný audit subjektu veřejného zájmu, uvede ve zprávě auditora údaje podle odstavce 1 a čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(3) Provádí-li auditor povinný audit účetní jednotky, která vyhotovuje výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, je povinen ověřit výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.

(4) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora své jméno, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení.

(5) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.

(6) Zprávu auditora projedná auditor s řídicím orgánem auditované účetní jednotky. Případné připomínky tohoto orgánu ke zprávě auditora je auditor povinen písemně vypořádat.

(7) Vydává-li auditor zprávu o ověření konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora spojeny.

§ 20a

Spis auditora

(1) O průběhu auditorské činnosti vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů a dále záznamy a dokumenty podle § 14a odst. 5, § 14b odst. 2, § 19 odst. 2, § 20, § 45 odst. 2 a čl. 6, 8, 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovává spis nejméně po dobu 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora.

(3) Spis auditora musí být uzavřen nejpozději do 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora.

(4) Právo nahlížet do spisu mají

a) auditor skupiny podle § 19,

b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,

c) kárná komise Komory pro účely řízení podle § 26,

d) dozorčí komise a kontroloři kvality pro účely kontroly kvality,

e) členové Prezidia a jimi pověřené osoby pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, nebo pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

f) členové disciplinárního výboru pro účely § 39b odst. 3 a 4,

g) členové kontrolního výboru pro účely kontroly kvality,

h) zaměstnanci České národní banky, je-li to potřebné pro výkon dohledu nad finančním trhem,

i) soud, týká-li se občanskoprávní řízení činnosti auditora,

j) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení činnosti auditora.

§ 20b

Další požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy

Ověřuje-li auditor výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu obchodní společnosti, auditor

a) se také vyjádří, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy,

b) také uvede, zda na základě poznatků a povědomí o obchodní společnosti, k nimž dospěl při provádění povinného auditu, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva neobsahuje významné věcné nesprávnosti; dospěje-li k názoru, že výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva obsahuje významné věcné nesprávnosti, uvede jejich povahu.

§ 20c

Společné provádění povinného auditu

Určí-li účetní jednotka více než jednoho statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo více než jednu auditorskou společnost pro společné provedení povinného auditu, vyhotovují určení auditoři společnou zprávu auditora obsahující společný výrok auditora; § 20 se použije obdobně. Dospějí-li statutární auditoři vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorské společnosti vzájemně k rozdílnému stanovisku auditora, ve společné zprávě auditora uvede každý z nich vlastní výrok auditora a důvody neshody.

§ 21

Práva a povinnosti auditora

(1) Auditor je mimo jiných povinností stanovených tímto zákonem povinen

a) dodržovat vnitřní předpisy Komory,

b) nenařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou,

c) platit povinný příspěvek na činnost Komory ve výši stanovené vnitřním předpisem Komory a

d) spolupracovat s Radou a poskytnout jí potřebnou součinnost při výkonu působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(2) Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

(3) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státnímu dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,

b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,

c) mohou ohrozit její nepřetržité trvání, nebo

d) mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku podle § 20 odst. 1 písm. c),

je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled.

(4) Povinnost podle odstavce 3 má též auditor, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 je v úzkém propojení. Tímto úzkým propojením je úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

(5) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, je povinen neprodleně písemně informovat řídicí a kontrolní orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy.

(6) Auditor je povinen pro potřeby výkonu dohledu poskytnout České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu prováděného v účetní jednotce, která podléhá dohledu České národní banky.

(7) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost jsou povinni provést taková opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat, k

a) zamezení porušování povinností podle § 25 odst. 1 statutárním auditorem, který pro ně vykonává auditorskou činnost, nebo

b) odvrácení následků porušení těchto povinností statutárním auditorem, který pro ně vykonává auditorskou činnost.

§ 22

Pojištění odpovědnosti za škodu

Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním auditorské činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

§ 23

Omezení podnikání auditora

(1) S výjimkou auditorské činnosti auditor nesmí vykonávat další výdělečnou činnost mající znaky podnikání, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Překážkou provádění auditorské činnosti auditorem není, nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu jinak,

a) správa vlastního majetku,

b) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,

c) vedení účetnictví nebo provozování poradenské a organizační činnosti podle jiného právního předpisu,

d) daňové poradenství podle jiného právního předpisu,

e) výkon funkce insolvenčního správce, hostujícího insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce nebo likvidátora podle jiných právních předpisů,

f) činnost znalce,

g) činnost mediátora.

§ 24

Systém zajištění kvality

(1) Kontrolou kvality u auditora se zjišťuje, zda auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s

a) tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory a

b) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(2) Systém zajištění kvality zahrnuje kontroly kvality organizované a řízené

a) kontrolním výborem podle § 39c odst. 4 písm. a) a

b) dozorčí komisí podle § 35 odst. 1.

(3) Systému zajištění kvality podléhají všichni auditoři, nestanoví-li tento zákon jinak.

(4) Systém zajištění kvality musí splňovat tato kritéria:

a) je nezávislý na kontrolovaných auditorech,

b) podléhá veřejnému dohledu podle hlavy VI,

c) kontrolu kvality provádí kontrolor kvality; tím není dotčen čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

d) provedení kontroly kvality se stanovuje na základě analýzy rizik, a to u

1. auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu, ve lhůtách upravených v čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

2. auditora, který neprovádí povinný audit ani u jednoho subjektu veřejného zájmu, nejméně jednou za 6 let.

(5) Za auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu se pro účely systému zajištění kvality považuje auditor, který provedl povinný audit u subjektu veřejného zájmu

a) podle čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 3 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl,

b) podle čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 6 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl.

(6) Jednou ročně Komora zpracovává dílčí zprávu o výsledcích kontrol kvality prováděných Komorou, kterou předává Radě ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců od skončení kalendářního roku.

(7) Jednou ročně vydává Rada souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky vnitřních systémů řízení kvality u auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Souhrnná zpráva o systému zajištění kvality obsahuje i informace vycházející z dílčí zprávy zpracované podle odstavce 6. Souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality zveřejní Rada na svých internetových stránkách nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního roku.

§ 24a

Organizace systému zajištění kvality

(1) Kontrolní výbor organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s řádem ke kontrolám kvality, plánem kontrol kvality a požadavky na zajištění kvality podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Dozorčí komise organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s dozorčím řádem, plánem kontrol kvality a doporučeními vydanými Radou podle § 38 odst. 2 písm. i).

(3) Řád ke kontrolám kvality podle odstavce 1 vydá Rada jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality.

(4) Dozorčí řád podle odstavce 2 vydá Komora jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality.

§ 24b

Plán kontrol kvality

(1) Komora předloží Radě v každém kalendářním pololetí návrh plánu na provedení kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí. Při předložení návrhu plánu Radě Komora vždy uvede, jakým způsobem zohlednila kritéria uvedená v § 24 odst. 4 písm. d).

(2) V návrhu plánu podle odstavce 1 Komora uvede jméno auditora, u něhož je kontrola kvality plánována, jméno, popřípadě jména kontrolorů kvality pověřených provedením kontroly kvality, jméno navrženého vedoucího kontrolní skupiny a termín zahájení kontroly kvality.

(3) Rada zpracuje plán kontrol kvality kontrolního výboru a dozorčí komise pro účely splnění kritérií uvedených v § 24 odst. 4 písm. d); při jeho zpracování zohlední návrh plánu předložený Komorou. Plán kontrol kvality obsahuje údaje podle odstavce 2.

(4) O záměru provést kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, která není zahrnuta v plánu kontrol kvality, je Komora povinna informovat Radu s uvedením důvodů nebo rizik, pro které má být taková kontrola kvality provedena.

§ 24c

Kontrolor kvality

(1) Kontrolorem kvality může být pouze fyzická osoba, která

a) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu⁹), zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle jiného právního předpisu⁹), nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení mu poskytuje vysokoškolskou kvalifikaci,

b) má nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu,

c) absolvovala školení zaměřené na oblast kontroly kvality a

d) splňuje další požadavky podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem.

(2) Školení podle odstavce 1 písm. c) organizuje Rada.

(3) Před provedením kontroly kvality kontrolor kvality prokáže čestným prohlášením, že v provedení kontroly mu nebrání skutečnosti uvedené v § 24d odst. 1, a to

a) kontrolnímu výboru, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem, nebo

b) dozorčí komisi, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.

§ 24d

Kontrola kvality

(1) Kontrola kvality nesmí být provedena kontrolorem kvality, pokud

a) je s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů,

b) je osobou blízkou podle občanského zákoníku kontrolovanému statutárnímu auditorovi,

c) je s kontrolovaným auditorem smluvně zavázán,

d) je ovládající osobou kontrolované auditorské společnosti,

e) má podíl na hlasovacích právech v kontrolované auditorské společnosti,

f) je členem řídicího, kontrolního nebo nejvyššího orgánu kontrolované auditorské společnosti,

g) je skutečným majitelem kontrolované auditorské společnosti,

g) neuplynuly alespoň 3 roky ode dne, kdy přestal být s kontrolovaným auditorem ve vztahu podle písmen c) až f), nebo

h) neuplynuly alespoň 3 roky ode dne, kdy přestal být s kontrolovaným auditorem ve vztahu podle písmen c) až g), nebo

h) by došlo ke kontrole vlastní činnosti.

i) by došlo ke kontrole vlastní činnosti.

(2) Kontrola kvality je zahájena dnem doručení oznámení o termínu kontroly kvality auditorovi, který musí být oznámen auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem zahájení vlastní kontrolní činnosti

a) Radou, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem, nebo

b) Komorou, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.

(3) Kontrola kvality u statutárního auditora, který provádí auditorskou činnost pro auditorskou společnost nebo pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, se provádí společně s kontrolou kvality této auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 24 odst. 2.

§ 24e

Rozsah kontroly kvality

(1) Kontrolor kvality provede kontrolu kvality v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly kvality podle § 24 odst. 1 a její závěry doloží potřebnými podklady. Rozsah kontroly kvality musí být přiměřený a úměrný rozsahu a složitosti činnosti kontrolovaného auditora.

(2) Kontrolor kvality při kontrole kvality především

a) posuzuje soulad vnitřního uspořádání a postupů auditora s tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a požadavky na nezávislost a s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, s cílem ověřit účinnost vnitřního systému řízení kvality auditora,

b) hodnotí vnitřní systém řízení kvality auditora ve vztahu k § 14d a jeho účinnost,

c) posuzuje množství a kvalitu vynaložených zdrojů ve vztahu k § 14d a 14g,

d) kontroluje dodržování požadavku na průběžné vzdělávání,

e) posuzuje odměny za provedení auditorské činnosti ve vztahu k § 14, 14c a 16,

f) posuzuje vnitřní předpisy nebo metodiky auditora a

g) posuzuje soulad postupů s požadovanými postupy stanovenými vnitřními předpisy Komory.

(3) Při kontrole kvality prověřuje kontrolor kvality spisy auditora vybrané na základě provedené analýzy rizik spočívající v analýze možného nesprávného provádění auditorské činnosti.

(4) Při kontrole kvality organizované a řízené kontrolním výborem kontrolor kvality dále přezkoumává obsah zprávy o transparentnosti s ohledem na zjištění učiněná podle odstavce 2 a dodržování požadavků uvedených v čl. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

§ 24f

Protokol o kontrole kvality

(1) Zjistí-li kontrolor kvality v rámci kontroly kvality, že auditor nepostupoval při provádění auditorské činnosti v souladu s tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, uvede tuto skutečnost v kontrolním zjištění.

(2) Před vyhotovením protokolu o kontrole projedná kontrolor kvality s kontrolovaným auditorem kontrolní zjištění a případná navrhovaná opatření spočívající v nápravě nedostatků podle odstavce 1 zjištěných v rámci kontroly kvality (dále jen „opatření k nápravě“).

(3) Kontrolní zjištění a opatření k nápravě kontrolor kvality uvede v protokolu o kontrole a stanoví přiměřenou lhůtu k provedení opatření k nápravě, která nesmí být delší než 12 měsíců ode dne doručení stejnopisu protokolu o kontrole kontrolovanému auditorovi.

(4) Kopii protokolu o kontrole po ukončení kontroly kvality předá kontrolor kvality

a) Radě, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, nebo

b) Komoře, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem.

(5) Kontrolovaný auditor provede opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.

§ 24g

Uchovávání spisu o kontrole kvality

Spis o kontrole kvality se uchovává po dobu 10 let ode dne jeho uzavření; tato doba se prodlužuje o dobu nezbytnou pro vedení kárného řízení, řízení o přestupku nebo trestního řízení.

§ 24h

Kontrola kvality prováděná třetí osobou

Je-li kontrola kvality prováděna podle čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, § 24d až 24g se použijí obdobně.

§ 24i

Společná kontrola kvality

(1) Rada je oprávněna provést společnou kontrolu kvality u auditora, která se vztahuje k jím provedenému povinnému auditu společnosti, která vydala cenné papíry v třetí zemi nebo která je součástí skupiny zveřejňující konsolidovanou účetní závěrku v třetí zemi, s příslušným orgánem této třetí země, který splňuje požadavky, které Evropská komise prohlásí za přiměřené, za účelem zajištění účinného dohledu za podmínek stanovených tímto zákonem a pracovními ujednáními podle § 49.

(2) Společné kontroly kvality provádí osoba nebo osoby, které splňují požadavky stanovené tímto zákonem na provádění kontrol kvality, pověřené Radou společně s osobami pověřenými příslušným orgánem třetí země.

(3) Pracovní ujednání uzavřená mezi Radou a příslušným orgánem třetí země zajistí, kromě požadavků podle § 49 odst. 2, že

a) jsou stanoveny požadavky na rozsah provádění společné kontroly kvality, které je příslušný orgán třetí země povinen dodržovat při provádění společné kontroly kvality podle odstavce 2,

b) Rada může odmítnout společnou kontrolu kvality, pokud by společná kontrola kvality měla nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky,

c) příslušné orgány třetí země zaručí povinnost zachovávat mlčenlivost alespoň v rozsahu stanoveném v § 15b,

d) informace, na které se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu než těm, které jsou uvedeny v pracovních ujednáních, a mohou být použity pouze pro výkon pravomocí v oblasti dohledové působnosti příslušného orgánu třetí země pro účely kontroly kvality a šetření, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 24, 25 a v hlavách VI a XI, a

e) bez předchozího souhlasu Rady není příslušný orgán třetí země oprávněn dále poskytovat osobní údaje obsažené v pracovních materiálech k povinnému auditu a jiných dokumentech v držení auditorů; předávání údajů do třetí země probíhá podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů²²).

(4) Společná kontrola kvality musí splňovat tyto požadavky:

a) osoby pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality jsou oprávněny nahlížet do spisu auditora a jiných dokumentů souvisejících s prováděním povinného auditu v souladu s tímto zákonem,

b) osoby pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality jsou povinny prohlášením doložit splnění požadavků stanovených v § 24d odst. 1 a

c) kontrolor kvality neumožní osobě pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality přístup k těm dokumentům k auditu, pokud by tím došlo k porušení tohoto zákona nebo pracovních ujednání.

(5) Na společnou kontrolu kvality se použijí § 24c až 24g obdobně.