Vztahy mezi rodiči a dětmi
§ 23
(1) Určení (zjištění nebo popření) otcovství se řídí právním řádem státu, jehož příslušnost nabylo dítě narozením.
(2) Žije-li dítě v Československé socialistické republice, může být otcovství určeno (zjištěno nebo popřeno) podle práva československého, je-li to v zájmu dítěte.
(3) K platnosti uznání otcovství postačí, stane-li se podle práva státu, v němž k uznání došlo.
§ 24
(1) Vztahy mezi rodiči a dětmi, včetně výchovy a výživy, řídí se právem státu, jehož příslušníkem je dítě. Žije-li dítě v Československé socialistické republice, mohou být tyto vztahy posuzovány podle práva československého, je-li to v zájmu dítěte.
(2) Nároky rodičů na výživu vůči dětem se řídí právem státu, jehož příslušníkem je ten z rodičů, který nárok na výživu uplatňuje.
§ 25
(1) Nároky matky dítěte vůči jeho otci, za něhož není provdána, řídí se právem státu, jehož příslušnicí je matka v době narození dítěte.
(2) Jestliže matka dítěte, která je cizí státní příslušnicí, má bydliště v Československé socialistické republice a otec dítěte je československým příslušníkem, řídí se nároky matky dítěte podle práva československého.
§ 26
(1) Osvojení se řídí právem státu, jehož příslušníkem je osvojitel.
(2) Mají-li osvojující manželé různou státní příslušnost, musí být splněny podmínky právních řádů obou manželů.
(3) Jestliže by bylo třeba podle odstavců 1 a 2 použít cizího právního řádu, který by osvojení nedovoloval anebo jen za okolností mimořádně tíživých, avšak osvojitel nebo alespoň jeden z osvojujících manželů žije v Československé socialistické republice delší dobu, použije se práva československého.
§ 27
Zdali při osvojení a podobných vztazích je třeba přivolení dítěte, nebo jiných osob a orgánů, je nutno posoudit podle právního řádu státu, jehož je příslušníkem dítě.