Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním - Oddíl 2 - Ustanovení o řízení

Oddíl 2

Ustanovení o řízení

§ 48

Československé soudy a notářství postupují v řízení podle československých procesních předpisů, přičemž všichni účastníci mají rovné postavení při uplatňování svých práv.

Postavení cizinců v řízení

§ 49

Procesní způsobilost cizince se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Stačí však, má-li procesní způsobilost podle československého práva.

§ 50

Cizinci mají nárok na osvobození od soudních poplatků a záloh a na ustanovení bezplatného zástupce k ochraně jejich zájmů, je-li zaručena vzájemnost.

§ 51

(1) Cizinci, který se domáhá rozhodnutí o majetkovém právu, uloží soud na návrh odpůrce, aby složil soudem určenou jistotu za náklady řízení s tím, že nesloží-li jistotu do stanovené lhůty, nebude proti vůli odpůrce v řízení pokračovat a řízení zastaví.

(2) Jistotu nelze uložit, jestliže:

a) návrh na její složení byl podán teprve, když odpůrce ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon, ač již věděl, že navrhovatel není československým občanem nebo že československého občanství pozbyl;

b) ve státě, jehož je navrhovatel příslušníkem, se v podobných případech od československého občana jistota nežádá;

c) navrhovatel má v Československé socialistické republice nemovitý majetek v ceně dostačující k úhradě nákladů, které odpůrci v řízení vzniknou;

d) návrh na zahájení řízení je vyřizován platebním rozkazem;

e) navrhovatel je osvobozen od soudních poplatků a záloh.

§ 52

Listiny vydané soudy a úřady v cizině, které platí na místě, kde byly vydány, za listiny veřejné, mají důkazní moc veřejných listin také v Československé socialistické republice, jestliže jsou opatřeny předepsanými ověřeními.

Zjišťování cizího práva a vzájemnost

§ 53

(1) K zjištění cizího práva učiní justiční orgán všechna potřebná opatření; pokud mu obsah cizího práva není znám, může si za tím účelem vyžádat také informaci od ministerstva spravedlnosti.

(2) Vzniknou-li při projednávání věcí uvedených v § 1 pochybnosti, mohou si justiční orgány vyžádat u ministerstva spravedlnosti vyjádření.

§ 54

Prohlášení ministerstva spravedlnosti o vzájemnosti ze strany cizího státu, vydané v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí a s jinými příslušnými ministerstvy, je pro soudy i jiné státní orgány závazné.

Právní pomoc ve styku s cizinou

§ 55

Pokud není stanoveno jinak, stýkají se justiční orgány s cizími orgány prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.

§ 56

Československé justiční orgány poskytují na dožádání cizím justičním orgánům právní pomoc za podmínky vzájemnosti. Právní pomoc lze odepřít:

a) nespadá-li provedení dožadovaného úkonu do pravomoci dožádaného československého justičního orgánu; náleží-li však jeho provedení do pravomoci jiného justičního orgánu nebo do pravomoci jiných československých orgánů, bude dožádání postoupeno k vyřízení orgánu k tomu povolanému;

b) žádá-li se o provedení úkonu, který se příčí československému veřejnému pořádku.

§ 57

(1) Žádaná právní pomoc se poskytuje podle československých předpisů; na žádost cizího orgánu lze postupovat podle cizího procesního předpisu, nepříčí-li se žádaný postup československému veřejnému pořádku.

(2) Žádá-li o to cizí orgán, lze svědky, znalce a účastníky vyslechnout i přísežně. Totéž platí, je-li třeba v cizině předložit přísežné prohlášení o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nebo zachování nároků.

(3) Přísaha pro svědky a účastníky zní: "Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím."

(4) Přísaha pro znalce zní: "Přísahám na svou čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

(5) Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy, se přiměřeně pozmění.

§ 58

Není-li cizozemská písemnost opatřena ověřeným překladem do jazyka českého nebo slovenského, doručí se příjemci, je-li ochoten ji přijmout; příjemce je třeba poučit, že si musí být vědom právních následků, jaké mohou v cizině nastat, odmítne-li písemnost přijmout.

§ 59

(1) Na dožádání československého justičního orgánu provádí československý zastupitelský nebo konzulární orgán:

a) doručení osobám ve státě, kde vykonává působnost, je-li to přípustné podle mezinárodních smluv nebo jiných pravidel mezinárodního práva anebo nebrání-li tomu předpisy státu, kde úkon má být proveden;

b) doručení československým občanům ve státě, kde úkon má být proveden, kteří tam požívají diplomatických výsad a imunit, a výslech takových občanů jako svědků, znalců nebo účastníků řízení;

c) na základě zmocnění ministerstva zahraničních věcí výslech svědků, znalců a účastníků řízení, jakož i jiné úkony procesní, dostaví-li se tyto osoby dobrovolně a nebrání-li tomu předpisy platné ve státě, kde úkon má být proveden.

(2) Československý zastupitelský nebo konzulární orgán postupuje přiměřeně podle předpisů pro dožadující justiční orgán a úkony jím provedené mají tytéž účinky, jako kdyby je provedl justiční orgán sám.

§ 60

Doručení provedená na dožádání československého justičního orgánu cizím orgánem, jakož i důkazy před ním provedené jsou účinné, i když nejsou v souladu s předpisy cizího práva, vyhovují-li předpisům československým.

§ 61

Osvědčení o československém právu

Ministerstvo spravedlnosti vydává těm, kdo to potřebují k uplatnění svého práva v cizině, osvědčení o právu platném v Československé socialistické republice. V takovém osvědčení nemůže být podáván výklad zákona nebo výklad o tom, jak je třeba použít zákona na určitou právní věc.

§ 62

Vyšší ověření listin

K listinám vydaným justičními orgány nebo k listinám jimi ověřeným nebo před nimi podepsaným, jichž má být použito v cizině, připojí ministerstva spravedlnosti na žádost účastníka své vyšší ověření.