Zákon České národní rady o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů - ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Čl. VIII

(1) Vznikl-li nárok na nemocenské, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, poskytuje se po tomto dni tato dávka za kalendářní dny. Výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství se po 31. prosinci 1992 upraví v poměru počtu pracovních dnů, který připadá v průměru na kalendářní týden, za něž k tomuto datu dávka náležela, k počtu kalendářních dnů v týdnu; přitom se vychází z výše dávky, která by náležela od čtvrtého dne jejího poskytování. Při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství po 31. prosinci 1992 se postupuje podle tohoto zákona (čl. III), a to i pokud jde o určení denního vyměřovacího základu ke dni převedení pracovnice na jinou práci s tím, že při jeho zjišťování podle § 18 odst. 1 zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění tohoto zákona (čl. I), se do počtu kalendářních dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, namísto dnů, za které bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, nezahrnují dny pracovní neschopnosti, mateřské dovolené a ošetřování člena rodiny nebo péče o zdravé dítě mladší než 10 let ve stanovených případech.

(2) Výše dávek uvedených v odstavci 1 a podpory při ošetřování člena rodiny, na které vznikl nárok po 31. prosinci 1992, se stanoví z rozhodného období určeného podle tohoto zákona i za dobu před 1. lednem 1993; je-li rozhodným obdobím období před 1. lednem 1993, nezahrnují se při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č.54/1956 Sb., ve znění tohoto zákona (čl. I), do počtu kalendářních dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, namísto dnů, za které bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny pracovní neschopnosti, mateřské dovolené a ošetřování člena rodiny nebo péče o zdravé dítě mladší než 10 let ve stanovených případech.

(3) Vznikl-li nárok na podporu při ošetřování člena rodiny před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.

(4) U osob, které byly ke dni 31. prosince 1992 zabezpečeny podle zákona č.103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, je rozhodným obdobím pro zjišťování vyměřovacího základu pro stanovení dávek nemocenského pojištění období po 31. prosinci 1992, pokud nárok na dávku vznikl po tomto dni.

(5) Pro účely podpůrčí doby stanovené v § 21 zákona č.54/1956 Sb., ve znění tohoto zákona (čl. I), se počet pracovních dnů podpůrčí doby nevyčerpané ke dni 1. ledna 1993 převede na kalendářní dny tak, že se vynásobí koeficientem 1,4.

Čl. IX

(1) Nároky na dávky nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných před 1. lednem 1993 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem; nebylo-li před tímto dnem včas zaplaceno pojistné a nárok na dávku proto nevznikl, nevznikne tento nárok ani doplacením dlužného pojistného po 31. prosinci 1992.

(2) Vznikl-li osobě samostatně výdělečně činné nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství po 31. prosinci 1992, je rozhodným obdobím pro stanovení této dávky období po tomto dni.

(3) Osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost ke dni 31. prosince 1992, nebyly podle předpisů platných před 1. lednem 1993 povinny podávat přihlášku k sociálnímu zabezpečení a jsou podle předpisů platných od 1. ledna 1993 účastny nemocenského pojištění, jsou povinny podat přihlášku k nemocenskému pojištění a zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nejpozději do 30. června 1993. Výše tohoto pojistného a příspěvku se přitom stanoví z příjmů dosažených v roce 1992; pokud však samostatná výdělečná činnost byla zahájena po 30. září 1992, postupuje se tak, jako by byla zahájena 1. ledna 1993. K přihlášce k nemocenskému pojištění je osoba samostatně výdělečně činná povinna přiložit výpis z daňového přiznání za rok 1992.

(4) Společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, kteří byli dne 31. prosince 1992 účastni nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných jen na základě výkonu práce pro tuto společnost, za kterou byli touto společností odměňováni, jsou povinni podat odhlášku z tohoto zabezpečení nejpozději do 31. ledna 1993.

(5) Občanům umístěným v ústavech sociální péče, v psychiatrických léčebnách a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, kterým se ke dni 28. února 1993 z důvodu tohoto umístění důchod nevyplácel nebo vyplácel ve snížené výši, náleží výplata důchodu v plné výši od splátky důchodu splatné v březnu 1993; to platí obdobně pro výplatu zvýšení důchodu pro bezmocnost s tím, že toto zvýšení se začne vyplácet na žádost oprávněného.

Čl. X

(1) Pro účely zjištění průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1992 se od průměrného měsíčního hrubého výdělku odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, vypočtené podle podmínek a sazeb platných pro pracovníka v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje. Podle věty první se postupuje i v případě, zjišťuje-li se pravděpodobný výdělek.¹)

(2) Průměrný výdělek člena družstva, jehož odměna nepodléhala v roce 1992 dani ze mzdy, zjištěný podle zákona č. 1/1992 Sb. pro první čtvrtletí 1993, se zvýší o zálohu na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro člena v měsíci, v němž se jeho průměrný výdělek zjišťuje.

(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity) náležející podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku před 1. lednem 1993, o jejíž výši bylo rozhodnuto nebo jejíž výše byla dohodnuta, nebo příslušela, se od 1. ledna 1993 zvyšuje o 35 %; nebyla-li po vzniku ztráty na výdělku výše této náhrady určena pevnou částkou, vychází se z čistého měsíčního výdělku před vznikem škody a čistý měsíční výdělek po vzniku škody se od 1. ledna 1993 zjistí podle § 275 odst. 3 zákoníku práce.