317
ZÁKON
ze dne 8. prosince 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, se mění a doplňuje takto:
1. Poznámka č. 1) zní:
"1) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.".
2. § 3 zní:
"§ 3
Postavení uprchlíka lze přiznat též manželu a nezletilým dětem cizince, kterému bylo postavení uprchlíka přiznáno podle § 2 odst. 1, i když nesplňují podmínky v něm stanovené.".
3. § 5 odst. 2 zní:
"(2) Po prohlášení učiněném podle odstavce 1 orgán pasové kontroly vydá cizinci průkaz (příloha č. 2) opravňující k bezplatné přepravě do určeného uprchlického tábora. Průkaz je platný 24 hodin od doby jeho vydání.".
4. V § 5 odst. 4 se slova "48 hodin" nahrazují slovy "24 hodin".
5. V § 5 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: "Současně se zadrží cestovní, popřípadě jiný doklad, kterým cizinec prokázal svou totožnost.".
6. § 5 odst. 6 včetně poznámky č. 2) zní:
"(6) Nedodrží-li cizinec stanovené podmínky, je jeho další pobyt na území České republiky posuzován podle zvláštních předpisů.2)
2) Zákon č. 123/1992 Sb.".
7. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo "prohlídkám," vkládají slova "karanténním opatřením, případně obdobným ze zdravotního hlediska nezbytným opatřením,".
8. Dosavadní text § 11 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 a 3, které znějí:
"(2) Shledá-li při podání žádosti ministerstvo vnitra žádost jako zřejmě neodůvodněnou, rozhodne nejpozději do sedmi dnů ode dne podání žádosti o jejím zamítnutí. Před vydáním rozhodnutí je ministerstvo vnitra povinno vyzvat žadatele k pohovoru, aby podal vysvětlení k ověření důvodů, pro které lze žádost shledat jako zřejmě neodůvodněnou. Jestliže žadatel podal vysvětlení a jeho žádost poté nelze posuzovat jako zřejmě neodůvodněnou, postupuje se podle odstavce 1.
(3) Žádost je zřejmě neodůvodněná, jestliže:
a) žadatel neposkytuje spolupráci ke spolehlivému zjištění jeho totožnosti, zvláště jeho státního občanství, nebo, nemá-li žádné státní občanství, jeho posledního stálého pobytu,
b) žadatel je občanem státu nebo, nemá-li žádné státní občanství, měl poslední stálý pobyt na území státu, kde mu na základě obecně známých skutečností nehrozí pronásledování ve smyslu § 2 odst. 1,
c) ministerstvu vnitra jsou známy důvody uvedené v § 4,
d) žadatel odůvodňuje žádost pouze hospodářskou nouzí.".
9. V § 14 odst. 1 písm. c) se slova "československé státní občanství" nahrazují slovy "státní občanství České republiky".
10. § 16 včetně poznámky č. 3) zní:
"§ 16
(1) Proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 1, § 12 nebo § 14 má žadatel nebo uprchlík právo podat rozklad do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
(2) Proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 2 má žadatel právo podat rozklad do tří dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
(3) O rozkladu podle odstavců 1 a 2 rozhoduje ministr vnitra.
(4) Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem3) lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ministra vnitra o rozkladu.
3) § 247 až 250k občanského soudního řádu.".
11. Poznámka č. 4) zní:
"4) § 33 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb.".
12. V § 19 odst. 1 se slova "československý státní občan" nahrazují slovy "státní občan České republiky".
13. V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Pro účely zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení se uprchlík považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
14. V § 19 odst. 3 se vypouštějí slova "nebo slovenského".
15. V příloze č. 2 se vypouštějí slova "poučení, že po dobu 48 hodin od vydání slouží průkaz k prokazování totožnosti držitele".
Čl. II
Kde se v zákoně č. 498/1990 Sb. užívá pojem
a) "Česká a Slovenská Federativní Republika", rozumí se tím Česká republika,
b) "území, státní hranice nebo zmocněnec vlády České a Slovenské Federativní Republiky", rozumí se tím území, státní hranice nebo zmocněnec vlády České republiky,
c) "Sbor národní bezpečnosti", rozumí se tím Policie České republiky,
d) "federální ministerstvo vnitra", rozumí se tím ministerstvo vnitra.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.