Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů (úplné znění)

83

ZÁKON

ze dne 18. března 1998,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb. a zákona č. 19/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 3 včetně nadpisu zní:

"§ 3

Druhy územně plánovacích podkladů

(1) Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace, a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území.

(2) Územně plánovací podklady tvoří

a) urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území,

b) územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny,

c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území, demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území,

d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území.".

2. § 4, 5 a 7 se vypouštějí.

3. § 8 zní:

"§ 8

Územně plánovací dokumentaci tvoří

a) územní plán velkého územního celku,

b) územní plán obce,

c) regulační plán.".

4. § 9 včetně nadpisu zní:

"§ 9

Územní plán velkého územního celku

(1) Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů.

(2) Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů.".

5. § 10 včetně nadpisu zní:

"§ 10

Územní plán obce

(1) Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí hranice současně zastavěného území obce.

(2) Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí; může být zpracován pro vymezenou část území hlavního města Prahy a územně členěných statutárních měst.".

6. § 11 včetně nadpisu zní:

"§ 11

Regulační plán

(1) Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. V případě, že pro řešené území není schválen územní plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se hranice současně zastavěného území obce.

(2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami.".

7. Za § 11 se vkládá nový oddíl 3a, který včetně nadpisu a § 12 až 15 zní:

"ODDÍL 3a

ORGÁNY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

§ 12

Orgány územního plánování jsou

a) obce,

b) okresní úřady,

c) Ministerstvo pro místní rozvoj,

d) Ministerstvo obrany.

§ 13

Obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady.

§ 14

(1) Okresní úřad

a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obec,

b) zajišťuje na žádost obce pořízení územního plánu obce a regulačního plánu,

c) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj

a) pořizuje územní plány velkých územních celků,

b) pořizuje územně plánovací podklady; územně technické podklady pravidelně prověřující stav a záměry uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky,

c) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní město Prahu, pro města Brno, Ostrava, Plzeň a pro okresní úřady.

§ 15

Ministerstvo obrany pořizuje územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.".

8. § 16 včetně nadpisu se vypouští.

9. § 17 zní:

"§ 17

(1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území.

(2) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo jiného podnětu ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení.".

10. § 18 se vypouští.

11. § 20 včetně nadpisu zní:

"§ 20

Zadání

(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, (dále jen "pořizovatel") navrhne její hlavní cíle a požadavky pro její vypracování v zadání na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů území.

(2) Místo a den projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších ve vyhlášce uvedených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavení může každý uplatnit své podněty.

(3) Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy vždy jednotlivě. Tyto orgány do 30 dnů po obdržení návrhu uplatní svá stanoviska. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Návrh zadání musí být s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě, dohodnut.

(4) S návrhem zadání územně plánovací dokumentace pořizovatel vždy seznámí orgány územního plánování sousedních územních obvodů a na základě jejich požadavků je informuje o dalším průběhu pořizování územně plánovací dokumentace.

(5) Návrh zadání územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel vždy jednotlivě též dotčeným obcím, které mohou do 30 dnů po obdržení podat své připomínky.

(6) Návrh zadání územního plánu obce a regulačního plánu musí být projednán s nadřízeným orgánem územního plánování.

(7) Návrh zadání schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací dokumentaci.".

12. § 21 včetně nadpisu zní:

"§ 21

Koncept

(1) Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace.

(2) Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Jeho součástí je odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Místo a dobu konání veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou nejméně 30dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě koncept řešení vystaven k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán územního plánování vyrozumí pořizovatel o veřejném jednání ve stejné lhůtě jednotlivě a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30 dnů ode dne veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(3) Oznámení o veřejném jednání při projednávání konceptu řešení územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel každé dotčené obci, která může podat své námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání.

(4) Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky do 30dnů od veřejného jednání. K námitkám podaným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.

(5) Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace. Souborné stanovisko dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke schválení (§ 26). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky, sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.

(6) Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního plánu může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže bylo řešení prověřeno urbanistickou studií projednanou podle odstavců 2 a 4. Od zpracování konceptu řešení územního plánu velkého územního celku může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže řešení bylo prověřeno územní prognózou projednanou podle odstavců 2, 3 a 4. Zadání musí splňovat v těchto případech funkce souborného stanoviska podle odstavce 5.".

13. § 22 včetně nadpisu zní:

"§ 22

Návrh

(1) Návrh územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších určených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, což oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Ve lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu může každý uplatnit své připomínky.

(2) O vystavení návrhu vyrozumí pořizovatel písemně dotčené orgány státní správy vždy jednotlivě nejméně 15 dnů přede dnem vystavení. Tyto orgány mohou uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu své stanovisko. Návrh územně plánovací dokumentace pořizovatel dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136.

(3) Oznámení o vystavení návrhu územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel každé dotčené obci 15 dnů přede dnem vystavení. Obec může uplatnit námitky k návrhu nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení do 30 dnů od posledního dne vystavení.

(4) K návrhu regulačního plánu, územního plánu obce a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu územního plánu velkého územního celku mohou vlastníci dotčených pozemků a staveb uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.

(5) Pokud dotčené orgány státní správy nesdělí své stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, vyzve je pořizovatel ke splnění této povinnosti. Pokud ani do 15dnů po doručení výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko dotčeného orgánu státní správy, platí, že proti návrhu územně plánovací dokumentace nemá námitek.".

14. § 23 zní:

"§ 23

(1) Pořizovatel předloží schvalujícímu orgánu zprávu o projednání územně plánovací dokumentace spolu s vyhodnocením všech stanovisek a připomínek a s návrhem na rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasech s vyřízením námitek.

(2) Obcím a vlastníkům, kteří uplatnili námitky k návrhu územně plánovací dokumentace nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení, sdělí pořizovatel do 30 dnů po schválení, že jim bylo vyhověno, nebo důvody, pro které jim vyhověno nebylo.".

15. § 24 se vypouští.

16. § 25 včetně poznámky č. 1) zní:

"§ 25

(1) Návrh územního plánu obce a regulačního plánu posuzuje před schválením nadřízený orgán územního plánování z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání s tímto zákonem as ostatními právními předpisy¹⁾ včetně prověření souladu

a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,

b) regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého územního celku.

(2) Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního plánování pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1, lze územní plán obce nebo regulační plán schválit teprve na základě potvrzení nadřízeného orgánu územního plánování, že zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.

(3) Pokud nadřízený orgán nesdělí své stanovisko ve lhůtě uvedené v odstavci 2, platí, že s posuzovanou dokumentací souhlasí.

17. § 26 zní:

"§ 26

(1) Územní plány velkých územních celků schvaluje Ministerstvo pro místní rozvoj.

(2) Územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvaluje obec.

(3) Územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů schvaluje Ministerstvo obrany.

(4) Vláda si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace uvedené v odstavcích 1 a 3.".

18. § 27 se vypouští.

19. § 29 zní:

"§ 29

(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech; ostatní části řešení jsou směrné.

(2) Schvalující orgán vymezí závaznou část územně plánovací dokumentace včetně veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit [§ 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3].

(3) Závaznou část územního plánu velkého územního celku a její změny vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj uveřejněním jejich plného znění ve Sbírce zákonů formou sdělení. Závaznou část územního plánu obce a regulačního plánu vyhlásí obec obecně závaznou vyhláškou. Závazná část územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro zpracování a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území.".

20. § 30 zní:

"§ 30

Orgán územního plánování, který pořídil územně plánovací dokumentaci, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného území. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu územní plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku nebo regulační plán s následně schváleným územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku. Do té doby nelze rozhodovat podle těch částí navazující územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s následně schválenou územně plánovací dokumentací.".

21. § 31 odst. 1 a 2 znějí:

"(1) Změnu závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci.

(2) Na návrh pořizovatele schvalující orgán schvaluje pořízení změn územně plánovací dokumentace, jejich zadání a stanoví postup při jejich pořízení. V odůvodněných případech může spojit zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn územně plánovací dokumentace. Na obsah zadání, konceptu a návrhu změn územně plánovací dokumentace stejně jako na jejich projednávání se přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29. Před schválením změn územního plánu obce nebo regulačního plánu si pořizovatel vždy vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.".

22. Nadpis § 32 zní: "Umísťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území".

23. Dosavadní text § 32 se označuje jako odstavec 1, v písmenu d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

"e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.".

24. § 32 se doplňuje odstavci 2 a 3, které znějí:

"(2) Územní rozhodnutí nevyžadují

a) stavební úpravy a udržovací práce,

b) drobné stavby,

c) stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,

d) informační, reklamní a propagační zařízení,

e) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.

(3) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby či nástavby a staveb rozvodů inženýrských sítí může stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné; u jiných staveb a jejich změn lze tak postupovat jen tehdy, je-li pro dané území schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny anebo regulační plán.".

25. § 34 včetně nadpisu a poznámky č. 1b) zní:

"§ 34

Účastníci územního řízení

(1) Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

(2) Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu, o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatel a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

(3) Účastníkem každého územního řízení je obec a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává.^1b)

(4) Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.

26. V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Pokud navrhovaná stavba nebo jiné opatření v území bude svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené právními předpisy, předloží navrhovatel též návrh na vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

27. V § 35 odst. 3 se za slova "v přiměřené lhůtě" vkládají tato slova: "maximálně však 12 měsíců" a na konci odstavce se připojuje tato věta: "Lhůtu o přerušení územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.".

28. V § 36 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: "Místo a den ústního jednání, případně místního šetření sdělí stavební úřad jeho účastníkům nejméně 15dnů předem.".

29. V § 36 odst. 2 se číslovka "7" nahrazuje číslovkou "15".

30. § 36 odst. 3 a 4 znějí:

"(3) Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. Pokud dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí či opatření vyžadované zvláštním předpisem bylo k návrhu získáno před oznámením zahájení územního řízení, nesdělí ve stanovené nebo prodloužené lhůtě stanovisko k návrhu, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů se stavbou či jiným opatřením v území souhlasí.

(4) Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, o chráněném území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.".

31. V § 37 odst. 1 se ve větě první slova "jsou územní plány a územní projekty" nahrazují slovy "je územně plánovací dokumentace" a ve větě druhé se slovo "Nebyl-li" nahrazuje slovem "Nebyla-li", slova "zpracován územní plán nebo územní projekt" se nahrazují slovy "zpracována územně plánovací dokumentace" a vypouštějí se slova "územní prognózu,".

32. V § 37 odst. 2 se slova "schopností pohybu^1a)" nahrazují slovy "schopností pohybu a orientace^1a)".

Poznámka č. 1a) zní:

33. § 37 odst. 3 zní:

"(3) Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. S dotčenými orgány státní správy, jejichž rozhodnutí nebo opatření k podanému návrhu byla získána před oznámením zahájení územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.".

34. V § 38 se odstavec 1 vypouští a zároveň se ruší číslování odstavců; v dosavadním odstavci 2 se na konci tečka vypouští a připojují se tato slova: "nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu.".

35. § 39 věta první zní: "V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení.".

36. V § 40 odst. 1 se čárka mezi slovy "terénním úpravám, pracím" nahrazuje spojkou "a", vypouštějí se slova "a zařízením" a doplňuje se tato věta: "Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též dnem, kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo jeho právního nástupce o tom, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje.".

37. § 41 odst. 2 zní:

"(2) Stavební úřad projedná návrh na změnu územního rozhodnutí s účastníky řízení v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká jejich práv, právem chráněných zájmů nebo povinností, a s dotčenými orgány státní správy v rozsahu, v jakém se změna dotýká zájmů chráněných těmito orgány podle zvláštních předpisů.".

38. § 41 odst. 3 se vypouští.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

39. V § 42 odst. 2 větě první se slova "a o ochranném pásmu" nahrazují slovy " ,rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu a rozhodnutí o stavební uzávěře".

40. § 44 včetně nadpisu a poznámky č. 2) zní:

"§ 44

Oprávnění k provádění staveb

(1) Stavbu a její změnu může provádět jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů.²⁾

(2) Jednoduché stavby a jejich změny, s výjimkou staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), včetně jejich změn, může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborné vedení jejich realizace oprávněnou osobou [§ 46a odst. 1, odst. 3 písm. b)].

(3) Jednoduché stavby uvedené v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobné stavby, změny těchto staveb a udržovací práce na stavbě může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň tři roky praxe v oboru, (dále jen "kvalifikovaná osoba"), pokud sám není odborně způsobilý dozor provádět.

41. § 46a včetně nadpisu a poznámky č. 2a) zní:

"§ 46a

Vybrané činnosti ve výstavbě

(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, (dále jen "vybrané činnosti ve výstavbě") mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu.^2a)

(2) Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud zabezpečí jejich výkon osobami uvedenými v odstavci 1.

(3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují

a) projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb se za vybrané činnosti nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba,

b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a změn těchto staveb.

(4) Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena,^2a) jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.

42. Za § 46a se vkládá nový § 46b, který zní:

"§ 46b

(1) Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm. a) (dále jen "projektant") odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace. Statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl kontrolovatelný. Projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám.

(2) Osoba, která vede realizaci stavby, je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou osobu.^2a)".

43. § 47 včetně poznámky č. 3) zní:

"§ 47

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.

(2) Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštních předpisů³⁾ z hledisek uvedených v odstavci 1.

44. V § 55 odst. 1 se slova "změny staveb, zejména u přístavby, nástavby a stavebních úprav" nahrazují slovy "změn dokončených staveb".

45. § 55 odst. 2 písm. a) a b) znějí:

"a) u drobných staveb,

b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.".

Písmeno c) se vypouští.

46. § 55 odst. 3 zní:

"(3) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.".

47. § 56 písm. b) zní:

"b) u nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek,".

48. V § 57 odst. 1 se slova "(§ 139 odst. 3)" nahrazují slovy "[§ 139 písm. d)]".

49. § 57 odst. 2 zní:

"(2) Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu a udržovací práce může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Pokud toto sdělení nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení anebo stavební úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášená drobná stavba, stavební úprava či udržovací práce podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník provést.".

50. V § 57 odst. 3 se slova "nebo bylo odevzdáno k poštovní přepravě" vypouštějí.

51. V § 57 se na konci odstavce 4 připojuje věta, která včetně poznámky č. 3a) zní: "Totéž se týká objektů na územích vyhlášených ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona.^3a)

52. § 58 odst. 2 zní:

"(2) Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní.".

53. V § 58 odst. 4 se slova "vlastnictví nebo užívací právo k pozemku, popřípadě souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku či staveb na něm" nahrazují slovy "vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm".

54. § 58 odst. 5 zní:

"(5) Žádá-li stavebník o povolení stavby, která má zčásti spočívat na stavbě ve vlastnictví jiné osoby, musí připojit k žádosti o povolení stavby písemnou smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřenou s vlastníkem stavby, na jejíž části má spočívat; totéž platí i v případech, kdy se obě stavby mají provádět současně.".

Odstavec 6 se vypouští.

55. § 59 včetně nadpisu zní:

"§ 59

Účastníci stavebního řízení

(1) Účastníky stavebního řízení jsou

a) stavebník,

b) osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena,

c) další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává.^1b)

(2) U staveb prováděných svépomocí je účastníkem stavebního řízení též osoba, která na návrh stavebníka bude odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).

(3) Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat i jiné osoby, zejména projektanta a zhotovitele stavby; ty však nejsou účastníky stavebního řízení.

(4) Účastníky stavebního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.".

56. V § 60 odst. 2 se slova "nebo neprokázal-li stavebník náležitosti podle § 58 odst. 2 až 6," vypouštějí.

57. V § 60 odst. 3 se slova "u staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností" nahrazují slovem "též" a za slovo "pohybu" se vkládají tato slova: "a orientace".

58. V § 61 odst. 1 větě třetí se za slovo "projednávání" vkládají tato slova: "regulačního plánu, jakoži".

59. V § 61 odst. 3 se tečka za slovem "přihlédnuto" nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "určená lhůta nesmí být kratší než sedm dní.".

60. V § 61 odst. 5 větě první se slova "Místní národní výbor a ostatní" nahrazují slovy "Obec a"; ve větě druhé se slovo "Tyto" nahrazuje slovem "Dotčené" a poslední dvě věty se vypouštějí.

61. § 61 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

"(6) Pokud dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí nebo opatření vyžadované zvláštním předpisem bylo k projektové dokumentaci připojené k žádosti o stavební povolení získáno před oznámením zahájení stavebního řízení, nesdělí ve stanovené lhůtě stanovisko k navrhované stavbě, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů se stavbou souhlasí.".

62. V § 62 odst. 1 písm. b) se za slovo "prostředí," vkládají tato slova: "ochrany zdraví a života," a za slovo "výstavbu" se vkládají tato slova: "a zvláštnímu předpisu^1a)".

63. § 62 odst. 3 a 4 znějí:

"(3) Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky.

(4) Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne.".

64. § 63 se vypouští.

65. § 66 odst. 2 se vypouští; zároveň se zrušuje číslování odstavců.

66. V § 68 odst. 3 se za slovo "pohybu" vkládají tato slova: "a orientace".

67. Název oddílu 5 a § 71 až 73 včetně poznámek č. 4) a 4a) znějí:

"ODDÍL 5

TERÉNNÍ ÚPRAVY, PRÁCE A ZAŘÍZENÍ

§ 71

(1) Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry a dále též těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem.⁴⁾ Povolení se nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.

(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují informační, reklamní a propagační zařízení (dále jen "zařízení") o ploše větší než 0,6 m², která jsou umísťována na pozemku nebo stavbě a jsou viditelná z veřejných prostorů. Zařízení v obvodu dráhy^4a) podléhá souhlasu speciálního stavebního úřadu.

(3) Umísťování reklamních a propagačních zařízení na stavbách, které jsou kulturní památkou, a v jejich prostorech je možné pouze se souhlasem příslušného orgánu památkové péče.

(4) Ohlášené zařízení lze provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jeho provedení nemá námitek. Stavební úřad může stanovit, že zařízení lze provést jen na základě povolení; má-li být zařízení umístěno v ochranném pásmu pozemní komunikace, stavební úřad stanoví, že zařízení lze provést jen na základě povolení.

(5) Ohlášení se nevyžaduje u označení budov státních nebo samosprávných orgánů a jiných veřejných institucí, veřejně prospěšných staveb, u návěstí v zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku, u uličních, požárních, dopravních a vodohospodářských značek, u označení zvláště chráněných území, geodetických bodů, veřejných telefonních automatů, hovoren a stanic apod. Ohlášení se nevyžaduje též u označení budov právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů.

(6) Obec může obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti stanovit své požadavky pro umísťování zařízení ve svém územním obvodu z hlediska místních podmínek.

§ 72

K podání žádosti o povolení nebo k ohlášení terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 je oprávněn vlastník pozemku nebo stavby anebo ten, kdo prokáže jiné právo k použití pozemku nebo stavby pro požadovaný účel.

§ 73

Na řízení o povolení terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 odst. 1 a 4 se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4.

^4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.".

68. § 74 se vypouští.

69. V § 75 odst. 1 se slova "změny stavby" nahrazují slovem "přístavby", slova "orgány nebo organizacemi k tomu oprávněnými nebo odpovědnými geodety⁸⁾" se nahrazují slovy "odborně způsobilými osobami", na konec odstavce se doplňuje tato věta: "Výsledky vytyčení musí být ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry.⁸⁾".

Poznámka č. 8) zní:

70. § 75 odst. 4 se vypouští.

71. V § 78 odst. 1 se za slovo "stavebník," vkládají tato slova: "vlastník stavby,".

72. § 80 odst. 1 věta druhá se vypouští a v odstavci 3 se slovo "dodavatele" nahrazuje slovy "zhotovitele stavby".

73. V § 81 odst. 3 se za slovo "užívání," vkládají tato slova: "zejména nejsou-li splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení k zabezpečení užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,^1a)".

74. § 82 odst. 3 se vypouští.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

75. § 83 zní:

"§ 83

Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Stavebník musí k žádosti připojit dohodu se zhotovitelem stavby obsahující sjednané podmínky předčasného užívání. Nejpozději do 15 dnů po dokončení stavby je stavebník nebo budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.".

76. § 85 odst. 1 zní:

"(1) Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní prostředí, jsou přípustné jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby; na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76 až 84.".

77. § 85 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Změna v užívání stavby nemůže být povolena, pokud je v rozporu se závaznou částí územně plánovací dokumentace.".

78. § 87 odst. 1 věta první zní: "Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku tohoto pozemku.".

79. § 87 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:

"(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.

(4) Vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření) stavební úřad nařídí nezbytnou úpravu a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení. Stavbu nebo její část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad od jejich kolaudace neupustil.".

80. V § 88 se v návětí odstavce 1 za slovo "stavby" vkládají tato slova: "nebo zařízení".

81. § 88 odst. 1 písm. b) zní:

"b) stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavebník v řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení,".

82. V § 88 odst. 1 písm. c) se slova "(§ 102 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 102 odst. 4)".

83. V § 88 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Zjistí-li stavební úřad v průběhu stavebního řízení, že stavba již byla zahájena bez stavebního povolení, řízení zastaví a bude postupovat podle odstavce 1 písm. b).

(3) Podá-li stavebník proti rozhodnutí o odstranění zařízení vydanému podle § 88 odst. 1 písm. b) odvolání, předmětné zařízení nemůže být provozováno a reklamy budou odstraněny nebo zcela zakryty tak, aby nebyly viditelné. Nesplní-li majitel zařízení tuto povinnost, vykoná ji stavební úřad na náklady vlastníka sám.".

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.

84. § 94 odst. 2, 3 a 4 znějí:

"(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nezajistí-li provedení zabezpečovacích prací vlastník stavby, stavební úřad ve spolupráci s obcí zajistí jejich okamžité provedení prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů, která je k provedení prací odborně vybavena; takové osobě může stavební úřad provedení prací nařídit.

(3) Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na náklad vlastníka stavby. Zajistí-li stavební úřad provedení prací podle odstavce 2, uhradí náklady s tím spojené a vymáhá jejich zaplacení na vlastníku stavby obec.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně, nařizují-li se zabezpečovací práce pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.".

Dosavadní odstavec 5 se vypouští.

85. § 95 odst. 1 zní:

"(1) Stavební úřad může poskytnout vlastníku stavebního pozemku nebo stavby na jeho žádost státní stavební příspěvek ke krytí účelně vynaložených nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav, zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby, pokud byly nařízeny výlučně ve veřejném zájmu a pokud důvodem takového nařízení nebylo porušení povinností vlastníka stavebního pozemku nebo stavby.".

86. V § 95 odst. 2 se slova "poskytnutého na nařízené nezbytné úpravy či údržbu" vypouštějí.

87. § 96 odst. 1 věty druhá a třetí se vypouštějí.

88. V § 96 odst. 3 se slova "v dohodě s orgánem příslušným podle zákona o hospodaření s byty nebo s nebytovými prostory" a slova "nezbytných úprav a údržby," vypouštějí.

89. § 96 se doplňuje odstavcem 4, který včetně poznámky č. 8a) zní:

"(4) Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad obec. Při zajištění bytové náhrady se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu.^8a)

90. § 96a zní:

"§ 96a

Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 85, 86, 87, 88, 94 a 96 jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.".

91. § 97 odst. 1 zní:

"(1) Účastníky řízení podle § 85 až 96 jsou osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, a dále osoby, které na návrh stavebníka budou odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).".

92. § 97 odst. 3 zní:

"(3) Účastníkem řízení je i právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, popřípadě její organizační složka, která bude provádět neodkladné zabezpečovací práce.".

93. V § 98 se slova "organizací a občanů" nahrazují slovy "právnických a fyzických osob" a za slovo "vyplývajících" se vkládají tato slova: "z tohoto zákona, z předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí,".

94. V § 99 písm. b) se za slova "podle § 122" vkládají tato slova: "a 124".

95. Dosavadní text § 100 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 až 6, které znějí:

"(2) Při realizaci staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na staveništi k dispozici dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem v řízení o jejím povolení a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie. Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby se stanovenými identifikačními údaji a ponechat jej tam až do kolaudace stavby. Rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.

(3) Při realizaci staveb a jejich změn, jejichž stavebníkem nebo zhotovitelem je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, musí být veden stavební deník. Při realizaci ostatních staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na staveništi veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebník má právo nahlížet do stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat svá stanoviska.

(4) Vedle osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě též orgány státního stavebního dohledu (§ 99), osoba určená k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby (§ 44 odst. 2 a 3), popřípadě osoby, které na základě smlouvy se stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.

(5) Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá.

(6) Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, podrobnosti jejich vedení a využití upraví prováděcí předpis.".

96. V § 102 odst. 5 písm. b) se slova "podle potřeby" vypouštějí.

97. § 102 odst. 5 písm. c) zní:

"c) u fyzických osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě (§ 46a), které tyto činnosti řádně nevykonávají, dá příslušnému orgánu podnět k přezkoumání jejich způsobilosti.".

98. Dosavadní text § 103 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

"(2) Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových podzemních staveb a zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té poskytovat osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze.".

99. § 105 odst. 1 návětí a písmena a) a b) znějí:

"(1) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kč bude potrestán ten, kdo

a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním,

b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení či ohlášení, pokud je podle tohoto zákona předepsáno, nebo v rozporu s ním,".

100. § 105 odst. 1 písm. f) zní:

"f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo do ní (§ 134),";

v písmenu g) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) užívá drobnou stavbu provedenou bez ohlášení nebo užívá informační, reklamní a propagační zařízení, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním.".

101. § 105 odst. 2 zní:

"(2) Přestupku se dopustí a pokutou od 10 000 Kč do 25 000 Kč bude potrestán ten, kdo

a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo činnosti územním rozhodnutím zakázané,

b) jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,

c) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu s účelem drobné stavby provedené na základě ohlášení (§ 57) anebo umožní jiné osobě užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,

d) odstraňuje nebo odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,

e) přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,

f) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1).".

102. § 105 odst. 3 návětí zní:

"(3) Přestupku se dopustí a pokutou od 25 000 Kč do 50 000 Kč bude potrestán ten, kdo".

103. V § 105 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova: "nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí," a v písmenu d) se na konci připojují tato slova: "nebo zařízení".

104. V § 105 odst. 3 písm. d) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

"e) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.".

105. § 105 odst. 4 zní:

"(4) Přestupku se dopustí a pokutou od 50 000 Kč do 100 000 Kč bude potrestán ten, kdo bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním provádí stavbu v chráněném území nebo v ochranném pásmu nebo na pozemku, který není určen k zastavění, a kdo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění takové stavby.".

106. V § 105 odst. 5 poznámka č. 10) zní:

107. § 106 odst. 1 návětí zní:

"(1) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která"; v písmenu a) se na konci čárka vypouští a připojují se tato slova: "nebo v rozporu s ním,".

108. § 106 odst. 1 písm. b) zní:

"b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení nebo ohlášení, pokud je podle tohoto zákona předepsáno nebo v rozporu s ním,".

109. § 106 odst. 1 písm. e) zní:

"e) užívá drobnou stavbu nebo informační, reklamní a propagační zařízení provedené bez ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 57, § 71 odst. 2).".

110. V § 106 odst. 1 písm. e) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

"f) provádí projektovou činnost bez oprávnění, pokud pro její provádění zákon takové oprávnění požaduje.".

111. § 106 odst. 2 návětí a písmeno a) znějí:

"(2) Stavební úřad uloží pokutu od 200 000 Kč do 500 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která

a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním,".

112. V § 106 odst. 2 písm. e) se slova "nebo inženýrskou" vypouštějí.

113. § 106 odst. 2 písm. g) a h) znějí:

"g) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1),

h) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu se stavebním povolením.".

Písmena i) a j) se vypouštějí.

114. § 106 odst. 3 návětí zní:

"(3) Stavební úřad uloží pokutu od 500 000 Kč do 1000 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která".

115. § 106 odst. 3 písm. c) a d) znějí:

"c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním,

d) bez vážného důvodu neprovedla nařízené neodkladné zabezpečovací práce,".

116. V § 106 odst. 3 písm. e) se za slovo "stavby" vkládají tato slova: "nebo zařízení".

117. V § 106 odst. 3 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

"f) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.".

118. V § 106 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: "Stejně postupuje stavební úřad vůči právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, provádějící práce pro stavebníka, který se dopustil přestupku podle § 105 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a) a odst. 4.".

119. § 106 odst. 5 zní:

"(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů porušila nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna.".

120. § 107 včetně nadpisu zní:

"§ 107

Zvýšení pokut

(1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu,

a) byla-li za přestupek (§ 105) nebo jiný správní delikt (§ 106) téže skutkové podstaty uložena stejné osobě v posledních dvou letech pokuta,

b) týká-li se protiprávní jednání stavby nebo prostoru, které jsou předmětem státní ochrany památek, nebo jde o I. zónu národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo o národní přírodní rezervaci či národní přírodní památku.^1b)

(2) Horní hranice výše pokut se zvyšuje na dvojnásobek v případech, kdy protiprávní jednání podle § 105 a 106 trvá i po výzvě orgánu státního stavebního dohledu nebo po rozhodnutí stavebního úřadu, jímž bylo takové jednání zakázáno.

(3) Horní hranice výše pokut za přestupky se zvyšuje na desetinásobek, provádí-li fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním pro účely podnikání anebo umožní-li fyzická osoba právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů užívat stavbu pro účely podnikání bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním [§ 105 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a b)].".

121. Za § 107 se vkládá nový § 107a, který včetně nadpisu a poznámek č. 8b) a 8c) zní:

"§ 107a

Vybírání, vymáhání a výnos pokut

(1) Výnos pokut ukládaných

a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem,^8b)

b) podle § 106 orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni; pokuta uložená v prvním stupni okresním úřadem je příjmem okresního úřadu; pokuta uložená jiným správním orgánem je příjmem státního rozpočtu.

(2) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních předpisů.^8c)

^8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.".

122. V § 108 odst. 2 písm. e) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky č. 10b) zní:

"f) účely vymezené zvláštními zákony.^10b)

123. V § 108 odst. 3 se text v závorce vypouští.

124. § 117 včetně názvu části páté a oddílu 1 zní:

"ČÁST PÁTÁ

STAVEBNÍ ÚŘADY

ODDÍL 1

OBECNÉ STAVEBNÍ ÚŘADY

§ 117

(1) Stavebními úřady jsou

a) okresní úřady,

b) hlavní město Praha a jeho obvody a části určené statutem,

c) územně členěná statutární města a jejich obvody a části určené statutem,

d) ostatní města a obce, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena.

(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů seznam stavebních úřadů podle okresů.

(3) Okresní úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a obcí.".

125. § 118 a 119 znějí:

"§ 118

(1) Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem okresního úřadu uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni.

(2) Jestliže obec, která je stavebním úřadem, přestane vykonávat působnost stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro ni působnost stavebního úřadu okresní úřad, pokud nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody o výkonu působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.

(3) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může územní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo více městských obvodů nebo městských částí.

§ 119

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.".

126. V § 120 odst. 1 se čárka za slovem "komunikací" nahrazuje spojkou "a" a slova "a telekomunikačních staveb" se vypouštějí.

127. V § 120 odst. 2 text za středníkem zní: "povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.".

128. V § 121 odst. 1 se slova "federálního" a "národní" vypouštějí.

129. § 121 odst. 2 písm. a) až d) znějí:

"a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů,

b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,

c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,

d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.".

130. § 121 odst. 3 se vypouští.

131. § 124 včetně poznámky č. 11a) zní:

"§ 124

(1) Okresní úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu:

a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o kulturní památky,

b) určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a 3), s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na kulturních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat,

c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení a nařizovat jejich odstranění,

d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 3),

e) kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení,

f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104).

(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech vykonává pravomoc podle odstavce 1 městský obvod nebo městská část, stanoví-li tak město právním předpisem.^11a)

(3) Pokud obec nemá podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, okresní úřad obci odejme pravomoc přenesenou na ni podle odstavce 1; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).

132. § 125 odst. 2 zní:

"(2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění, provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.".

133. § 126 odst. 1 včetně poznámky č. 11b) zní:

"(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy,^11b) rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený orgán státní správy). Dotčený orgán státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí (stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku apod.) v souladu se zvláštním zákonem, na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.

134. § 126 odst. 3 a 4 včetně poznámek č. 12a) a 12b) znějí:

"(3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, jakož i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, a kolaudačního rozhodnutí stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u navrhovatele nebo stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydané podle zvláštního předpisu.^12a)

(4) K návrhům na vydání územního rozhodnutí podle tohoto zákona se nemusí předkládat vyjádření, souhlasy a stanoviska předepsaná zvláštními předpisy,^12b) jestliže zájmy sledované těmito předpisy byly již předmětem hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a zákona České národní rady č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a příslušný správní orgán od jejich vydání upustil ve svém vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 244/1992 Sb.

^12b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 309/1992 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.".

135. § 127 odst. 3 zní:

"(3) Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby změnit nebo zrušit ve veřejném zájmu, dojde-li během provádění stavby k nálezu kulturně cenného předmětu, detailu stavby, jakož i k archeologickému nálezu, jehož význam potvrdí Ministerstvo kultury, které současně rozhodne, jak budou stavebníkovi uhrazeny prokázané náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnou nebo zrušením vydaného stavebního povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z důvodu nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.".

136. Název části sedmé zní:

"ČÁST SEDMÁ

EVIDENCE A UKLÁDÁNÍ DOKUMENTACE".

137. § 128 až 130 se vypouštějí; nad § 131 se vypouští nadpis.

138. V § 131 odst. 1 se slova "a doplňcích" vypouštějí.

139. § 134 odst. 1 zní:

"(1) Pověření zaměstnanci okresních a obecních úřadů, pověření členové komisí obecních rad a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní správy jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkoly vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou vstupovat, jen je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku; toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Při využití tohoto oprávnění jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili užívání pozemků a staveb a aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.".

140. § 136 odst. 2 věta první zní: "Nepodaří-li se vzniklý rozpor odstranit do 60 dnů dohodou orgánů podle odstavce 1, rozhodne Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy do 60 dnů od postoupení tohoto rozporu k rozhodnutí.".

Věta druhá se vypouští.

141. V § 137 odst. 2 se slova ", na hospodářskou arbitráž nebo na jiný příslušný orgán" vypouštějí.

142. § 137 odst. 3 zní:

"(3) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li důkaz o podání návrhu ve stanovené lhůtě předložen stavebnímu úřadu, učiní si stavební úřad úsudek o námitce sám a rozhodne ve věci.".

143. V § 138 odst. 1 se slova "zemědělského a lesního půdního fondu" nahrazují slovy "přírody a krajiny a jednotlivých složek životního prostředí podle zvláštních předpisů".

144. V § 138 odst. 3 se slova "národním výborům nebo jiným" vypouštějí; zároveň se vypouští odstavec 4.

145. Za § 138 se vkládá nový § 138a, který včetně nadpisu zní:

"§ 138a

Obecné technické požadavky na výstavbu

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a technických požadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen "obecné technické požadavky").

(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.

(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.".

146. § 139 včetně nadpisu a poznámek č. 17c) a 17d) zní:

"§ 139

Obecné pojmy

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu

a) "stavba", rozumí se tím i její část,

b) "vlastník", rozumí se tím též osoba, která na základě zákona nebo písemné smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímto zákonem na místě vlastníka jednat,

c) "sousední pozemky a stavby na nich", rozumí se tím pozemky, které mají společnou hranici s pozemkem, který je předmětem správního řízení vedeného podle tohoto zákona, a stavby na těchto pozemcích,

d) "stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,

e) "nájemce", rozumí se tím též osoba užívající byt nebo nebytový prostor z odvozeného právního důvodu,

f) "jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména právo hospodaření s majetkem státu^17c) a právo odpovídající věcnému břemeni.^17d)

^17d) Např. § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.".

147. Za § 139 se vkládají nové § 139a a 139b, které včetně nadpisů a poznámky č. 19) znějí:

"§ 139a

Pojmy územního plánování

(1) Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území.

(2) Současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová čára zahrnující soubor

a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),

b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených parcelami uvedenými pod písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,

c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písmeny a) a b).

(3) Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným územním plánem obce, případně regulačním plánem.

(4) Navazující územně plánovací dokumentace je územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu obce.

§ 139b

Pojmy stavebního řádu

(1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.

(2) Stavby mohou být

a) trvalé,

b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.

(3) Změnami dokončených staveb jsou

a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,

b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,

c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.

(5) Jednoduchými stavbami jsou

a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m², pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,

b) stavby pro individuální rekreaci,

c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m², rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m,

d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,

e) opěrné zdi,

f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m² a hloubka 3 m.

(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů¹⁹⁾ a stavby vodohospodářských děl.

(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to

a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m,

b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a hloubka 3 m.

(8) Za drobné stavby se považují též

a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m² a výška 5 m,

b) oplocení,

c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,

d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod.

(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů¹⁹⁾ a stavby vodohospodářských děl.

(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů¹²⁾ se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.

(11) Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve správě Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby užívané pro služební činnost a ostatní stavby těchto orgánů určené pro služební potřebu.

(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební účely jejích útvarů.

(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.

(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené zvláštními předpisy.^12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

148. § 142 včetně poznámky č. 18) se vypouští.

149. V § 143 odst. 1 se slova "Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj" nahrazují slovy "Ministerstvo pro místní rozvoj".

150. V § 143 odst. 1 písm. a) se slova "prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby" nahrazují slovy "zadání územně plánovací dokumentace".

151. V § 143 odst. 1 písm. k) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: "a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,^1a)".

152. § 143 odst. 2 až 5 znějí:

"(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.

(3) Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpis k provedení § 76 odst. 3 tohoto zákona.

(4) Hlavní město Praha může vyhláškou vydanou v přenesené působnosti stanovit obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, jakož i při územním, stavebním a kolaudačním řízení.

(5) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá

a) Ministerstvo dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací,

b) Ministerstvo životního prostředí právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby vodohospodářských děl,

c) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa,

d) Ministerstvo průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení.".

Čl. II

1. Územně plánovací dokumentace rozpracovaná ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví, projedná a schválí.

2. Při projednávání a schvalování návrhu změny nebo doplňku územně plánovací dokumentace schválené přede dnem účinnosti tohoto zákona se postupuje podle tohoto zákona.

3. Veřejně prospěšné stavby vymezené v závazné části územně plánovací dokumentace vyhlášené přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za veřejně prospěšné stavby vyhlášené podle tohoto zákona.

4. Výjimky z ustanovení bodů č. 1 a 2 v odůvodněných případech může udělit

a) Ministerstvo pro místní rozvoj u územně plánovací dokumentace, pro niž je pořizovatelem,

b) nadřízený orgán územního plánování na návrh pořizovatele územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, nejde-li o případ podle písmene a).

5. Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy s výjimkou zahájených řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b).

6. Rozsah dosavadního oprávnění obcí podle § 124 odst. 1 písm. a) až e) se dnem účinnosti tohoto zákona mění na rozsah stanovený v § 124 odst. 1 písm. a) až f).

7. V zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se nahrazují

a) pojmy "organizace", "socialistická organizace" a "stavební organizace" pojmem "právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů",

b) označení "Ministerstvo výstavby a techniky" označením "Ministerstvo pro místní rozvoj",

c) označení "Federální ministerstvo spojů" označením "Ministerstvo dopravy a spojů",

d) označení "Federální ministerstvo národní obrany" označením "Ministerstvo obrany",

e) názvy "Sbor národní bezpečnosti" a "Federální policejní sbor" názvem "Policie České republiky",

f) označení "okresní národní výbor" označením "okresní úřad",

g) označení "místní národní výbor" a "městský národní výbor" označením "obec",

h) pojem "zájem společnosti" pojmem "veřejný zájem",

a upravují se současně příslušné slovesné a věcné souvislosti.

Čl. III

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V příloze č. 2 SKUPINA 213: Stavebnictví u živností:

Projektová činnost ve výstavbě

a) ve sloupci 2 se za slovo "Autorizace" doplňují slova "v příslušném oboru",

b) ve sloupci 3 text zní: "§ 46a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů";

Provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování

a) název živnosti zní: "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování",

b) ve sloupci 3 text zní: "§ 44 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů".

2. V příloze č. 2 SKUPINA 213: Stavebnictví se doplňuje:

Čl. IV

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 548/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 4 odst. 2 písm. a), b), d) a e) znějí:

"a) k návrhu územního plánu velkého územního celku, územního plánu obce a regulačního plánu,

b) ke změně v užívání stavby,

d) ke kolaudaci stavby,

e) k projektové dokumentaci staveb, s výjimkou staveb, u nichž se nevyžaduje stavební povolení, a projektové dokumentace jednoduchých staveb,".

2. § 4 odst. 3 písm. a) zní:

"a) k vymezení ochranných pásem,".

3. § 4 odst. 3 písm. c) se vypouští.

Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).

Čl. V

Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, se mění a doplňuje takto:

1. V § 9 odst. 11 se vkládá nové písmeno a), které zní:

"a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, podpěrné body, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, pokud je jejich umístění řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace,".

Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f).

2. § 9 se doplňuje odstavcem 14, který zní:

"(14) Jestliže není schválena územně plánovací dokumentace a vlastník dotčeného pozemku není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, lze na návrh dodavatele vydat rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití tohoto pozemku, popřípadě jeho části pro účely uvedené v odstavci 11 písm. a).".

Čl. VI

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, se mění a doplňuje takto:

1. § 6 odst. 2 zní:

"(2) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření, kromě radonu, se nemusí provádět tehdy, nelze-li toto ozáření působením osob snížit v rozsahu zdůvodněném přínosem převyšujícím náklady na opatření.".

2. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb se musí provádět, pokud se stavba umísťuje na stavebním pozemku mimo území s nízkým radonovým rizikem. Podmínky stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Při užívání stavby s pobytovým prostorem, u něhož jsou překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím předpisem, může stavební úřad nařídit provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů hygienických - ohrožení zdraví uživatelů stavby - je-li to ve veřejném zájmu.

(4) Prováděcí předpis stanoví kritéria pro stanovení nízkého radonového rizika stavebního pozemku a kritéria pro hodnocení přínosů opatření ke snížení přírodního ozáření a směrné hodnoty pro rozhodování o těchto opatřeních, včetně směrných hodnot ozáření osob v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

Čl. VII

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. VIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Tošovský v. r.