ČÁST SEDMNÁCTÁ
Čl. XIX
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 476/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovem „pobyt“.
2. § 16a zní:
„§ 16a
Místně příslušným k dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí je správce daně, v jehož obvodu územní působnosti
a) měl zůstavitel naposledy trvalý pobyt, nebo neměl-li trvalý pobyt, správce daně, v jehož obvodu se nachází zůstavitelův majetek,
b) se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se spolu s nemovitostí též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch, popřípadě je-li samostatně zřizováno právo odpovídající věcnému břemeni nebo jiné plnění obdobné věcnému břemeni,
c) má trvalý pobyt nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,
d) má trvalý pobyt nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o darování do ciziny, nebo
e) se nacházel movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch, nelze-li určit místní příslušnost podle písmen a) až d).“.
3. V § 17 se slova „a daň na celé koruny nahoru“ zrušují.
4. V § 18 v nadpisu se slovo „Vyměření“ nahrazuje slovem „Stanovení“.
5. V § 18 odst. 1 větě první se slovo „vyměření“ nahrazuje slovem „stanovení“.
6. V § 18 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Zjistí-li daňový subjekt, že údaje rozhodné pro stanovení daně dědické nebo daně darovací by zakládaly vyšší daň než údaje, které uvedl v daňovém přiznání, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k tomuto zjištění, dodatečné daňové přiznání. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůty pro stanovení daně podle daňového řádu.
(3) Za podmínek, které daňový řád stanoví pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke zjištění, že údaje rozhodné pro stanovení daně dědické nebo daně darovací by zakládaly daň nižší než údaje, které uvedl v daňovém přiznání.“.
7. V § 18 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) V dodatečném daňovém přiznání k dani dědické nebo k dani darovací daňový subjekt uvede původní a nové údaje rozhodné pro stanovení daně.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
8. V § 18 odst. 6 se slova „za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 21)“ zrušují.
9. § 22 se zrušuje.