Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku - ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o bankách

Čl. I

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 230/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 5d písmena d) a e) znějí:

„d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,

e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),“.

2. V § 20b se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

3. V § 20b odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2 se vztahují“ nahrazují slovy „odstavce 1 se vztahuje“.

4. V § 20c odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.“.

5. V § 20c odst. 3 se slova „chybu v zúčtování“ nahrazují slovy „nesprávné provedení platební transakce“.

6. V § 38 odst. 9 se za slova „odstavců 1 až 8“ vkládají slova „a odstavce 11“.

7. V § 38 se doplňuje odstavec 11, který zní:

„(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.“.

8. V § 38a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „(dále jen „registr“)“.

9. V § 38a odst. 2 větě druhé se slova „této databázi“ nahrazují slovem „registru“, za slova „zahraničních bank“ se vkládají slova „ , Česká národní banka pro účely dohledu nad finančním trhem“ a slova „ , za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky“ se zrušují.

10. V § 38a odst. 2 větě třetí slova „této databáze“ se nahrazují slovy „registru a z registru za podmínek stanovených zákonem“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „a povinnosti mlčenlivosti“.

11. V § 38a odst. 2 větě poslední se slova „informační databáze“ nahrazují slovem „registru“.

12. V § 38a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným institucím členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob.

(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.

13. V § 38a odstavec 5 zní:

„(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.“.

14. V § 41f se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 13 a 14 znějí:

„(7) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce¹³), oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu¹⁴).

¹³) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

¹⁴) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.“.