ČÁST DRUHÁ
Čl. II
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 72/1995 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., se mění takto:
1. V § 37 odst. 2 se slova "orgán sociálně právní ochrany dětí" nahrazují slovy "orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí (dále jen "orgán sociálně-právní ochrany dětí")".
2. V § 37b odst. 2, § 43 odst. 2, § 68 odst. 3, § 68a, § 69 odst. 2, § 79 odst. 3 a 4 a § 83 odst. 2 se slova "sociálně právní" nahrazují slovy "sociálně-právní".
3. Nadpis v části druhé hlavě druhé zní: "Výchovná opatření".
4. § 41 včetně poznámek pod čarou č. 6) a 7) se zrušuje.
5. V § 42 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 3.
6. V § 43 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
7. V § 43 odst. 1 se za slovo "může" vkládají slova "soud, neučinil-li tak" a za slovo "dětí" se vkládá čárka.
8. V § 43 odst. 2 věta první zní: "Učinil-li orgán sociálně-právní ochrany dětí opatření uvedené v odstavci 1, nepotřebuje schválení soudu.".
9. V § 43 odst. 2 větě poslední se slovo "jen" zrušuje.
10. Za § 45 se vkládají nové § 45a až 45d, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7a) znějí:
"Pěstounská péče
§ 45a
(1) Soud může svěřit dítě do pěstounské péče fyzické osobě (dále jen "pěstoun"), jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovy dítěte.
(2) Dítě může být svěřeno též do společné pěstounské péče manželů; ustanovení § 45 odst. 2 a 3 platí obdobně.
(3) Pěstounská péče může být zrušena rozhodnutím soudu. Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů; učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.
§ 45b
(1) Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské péče je soud povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí o tom, zda ten, kdo se má stát pěstounem, je osobou vhodnou pro výkon této péče.
(2) Je-li dítě v ústavní výchově z rozhodnutí soudu, může být před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dočasně svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a splňuje stanovené podmínky; obdobně může být do péče budoucích pěstounů svěřeno i dítě, které není v ústavní výchově, se souhlasem rodičů. Nebude-li do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí u soudu zahájeno řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, rozhodnutí o dočasném svěření dítěte pozbude právní účinky.
§ 45c
(1) Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat. Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednomu z manželů, platí ustanovení § 33 obdobně.
(2) Pěstoun při péči o osobu dítěte vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Nemá vyživovací povinnost k dítěti a právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech. Má-li pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.
(3) Dítě je povinno pomáhat podle svých schopností v domácnosti pěstouna; pokud má vlastní příjem a žije ve společné domácnosti s pěstounem, je povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny.
§ 45d
(1) Nárok na výživné určené rozhodnutím soudu na dítě, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního právního předpisu,7a) přechází na stát. Je-li výživné vyšší než příspěvek uvedený ve větě první, náleží dítěti rozdíl mezi výživným a příspěvkem; tento rozdíl se vyplácí pěstounovi.
(2) Soud uloží rodičům, popřípadě jiným fyzickým osobám povinným poskytovat výživné dítěti, aby toto výživné poukazovaly příslušnému orgánu, který vyplácí pěstounovi, popřípadě zletilému dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zvláštního právního předpisu.7a)
7a) § 37 a 38 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.".
11. V § 46 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
12. § 47 zní:
"§ 47
(1) Soud soustavně sleduje provádění výchovných opatření jím učiněných a hodnotí jejich účinnost. Soud může požádat obec nebo okresní úřad, aby namísto soudu sledovaly, zda jsou dodržována výchovná opatření učiněná soudem.
(2) Je-li dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost samo schopno vyjádřit svobodně svůj názor a poznatky, je třeba při výchovných opatřeních na jeho názor a poznatky vzít zřetel.".
13. § 48 se zrušuje.
14. V § 63 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta, která včetně poznámky pod čarou č. 7b) zní: "K návrhu na osvojení dítěte do ciziny je osvojitel povinen připojit pravomocné rozhodnutí o souhlasu s osvojením vydaném Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí (§ 67 odst. 3).7b)
7b) § 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.".
15. V § 67 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) K osvojení dítěte do ciziny je třeba souhlas Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.".
16. V § 70 se na konci odstavce doplňuje tato věta: "Soud je povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí.".
17. V § 103 se slovo "ošetřovným." nahrazuje slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 12) znějí: "platbou podle zvláštních právních předpisů.12)
12) Například vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 176/1996 Sb., kterým se stanoví výše příspěvku na úhradu péče poskytované mládeži umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivní péče.".