Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (úplné znění)

468

ZÁKON

ze dne 6. prosince 2011,

kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. I

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

2. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu poznámky pod čarou doplňují slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací.“.

3. V § 2 písm. f) se slova „a dohled“ nahrazují slovy „ , dohled“.

4. V § 2 písmeno g) zní:

„g) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně,“.

5. V § 2 písm. h) se za slova „jiné prostředky,“ vkládají slova „včetně prvků sítě, které nejsou aktivní,“ a slovo „rádiem“ se nahrazuje slovem „rádiovými“.

6. V § 2 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání,“.

7. V § 2 písm. m) se slovo „specifickou“ nahrazuje slovem „konkrétní“.

8. V § 2 písmeno p) zní:

„p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující přímo nebo nepřímo uskutečňování národních nebo mezinárodních volání,“.

9. V § 2 písmeno s) zní:

„s) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci,“.

10. V § 2 se na konci textu písmene u) slovo „a“ nahrazuje slovy „se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích,“.

11. V § 2 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) až aa), která včetně poznámky pod čarou č. 53 znějí:

„y) porušením ochrany osobních údajů porušení bezpečnosti, které vede k neoprávněnému přístupu nebo k neoprávněné nebo nahodilé změně, zničení, vyzrazení či ztrátě osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

z) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají přímo použitelnému předpisu Evropské unie⁵³), a které zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,

aa) přiřazenými službami služby související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které mohou umožnit, umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby a zahrnují zejména systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti uživatele.

⁵³) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.“.

12. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a doplňkových služeb“ zrušují.

13. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „uživatelů“ vkládají slova „a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup“.

14. V § 5 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „včetně služeb přenosu obsahu, a“.

15. V § 5 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

16. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

17. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „a doplňkových služeb“ zrušují.

18. V § 5 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „a“.

19. V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

20. V § 5 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“) a s Komisí Evropské unie (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie.“.

21. V § 5 odst. 3 písm. e) se slova „osob s nízkými příjmy“ nahrazují slovy „osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup,“.

22. V § 5 odst. 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru,

h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací.“.

23. V § 5 odstavec 4 zní:

„(4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména

a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,

b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury,

c) podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup, aby se investiční rizika rozložila, a přitom zajišťují zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace,

d) zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky,

e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.“.

24. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4.“.

25. V § 6 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší.“.

26. V § 9 odst. 1 se slova „a na“ zrušují a za slova „provozování přístrojů“ se vkládají slova „a na využívání rádiových kmitočtů“.

27. V § 10 odst. 1 písm. h) se slova „Evropských společenství^5a)“ nahrazují slovy „Evropské unie^5b)“.

Poznámka pod čarou 5b zní:

„^5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21 ES.“.

28. V § 10 odst. 1 písm. n) se slovo „nebo“ zrušuje.

29. V § 10 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní:

„p) oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů podle písmene m).“.

30. § 11 včetně nadpisu zní:

㤠11

Zvláštní povinnosti

(1) Zvláštními povinnostmi se rozumí

a) povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,

b) povinnosti uvedené v § 51 odst. 5 až 7, 11 a 12,

c) povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,

d) povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83),

e) povinnosti uvedené v § 69a a v § 69b.

(2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad.

(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.“.

31. V § 12 odst. 1 se slova „131“ nahrazují slovy „popřípadě i podle § 131“.

32. V § 13 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno.

(3) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby.“.

33. V § 13 odst. 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 odst. 3.“.

34. V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Právnická osoba dosud nezapsaná v obchodním rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.“.

35. V § 13 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa^10a).“.

36. V § 13 odstavec 7 zní:

„(7) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.“.

37. V § 13 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.“.

38. V § 14 odst. 1 se slova „základního registru osob^10a)“ nahrazují slovy „základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^10a)“.

39. V § 14 odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slovo „jméno,“ vkládají slova „popřípadě jména,“ a za slovo „firmu,“ se vkládá slovo „adresu“.

40. V § 14 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slovo „sídlo“ nahrazuje slovy „adresu sídla“.

41. V § 14 odstavec 4 zní:

„(4) Oznámí-li osoba uvedená v databázi Úřadu připravenost poskytovat služby podle § 99 odst. 3, Úřad v databázi tuto skutečnost vyznačí.“.

42. V § 15 odst. 1 se slova „Evropských společenství (dále jen „Společenství“)“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

43. V § 15 odst. 2 se slova „práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů“ nahrazují slovy „přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části“.

44. V § 15 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „využívání rádiových kmitočtů“ se vkládají slova „a krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů“.

45. V § 15 odstavec 5 zní:

„(5) Pro účely výkonu správy rádiového spektra a státní kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a o rádiových kmitočtech přidělených

a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,

b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,

c) Bezpečnostní informační službě,

d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,

e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,

f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely.“.

46. V § 15 odst. 6 se slova „spektru^10a)“ nahrazují slovy „spektru^10b)“.

Poznámka pod čarou č. 10b zní:

„^10b) Rozhodnutí Komise 2007/344 ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.“.

47. V § 15 se za odstavec 6 doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Úřad je povinen provádět systematické monitorování efektivního využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 ve výběrovém řízení podle § 21.

(8) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.“.

48. V § 16 odst. 3 se za slova „Plán přidělení kmitočtových pásem“ vkládají slova „(národní kmitočtová tabulka)“.

49. V § 16 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a“.

50. V § 16 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.“.

51. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní:

㤠16a

(1) Při správě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických komunikací.

(2) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné pro

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) ochranu veřejného zdraví proti škodlivým účinkům působení elektromagnetického pole,

c) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

d) zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů,

e) zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo

f) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro

a) splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Mezinárodní telekomunikační unii, nebo

b) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví⁵⁴), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(4) Úřad může v plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby, které slouží k ochraně života a zdraví.

(5) Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4 již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.

⁵⁴) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.“.

52. V § 17 odstavec 1 zní:

„(1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra,

d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví⁵⁴), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, nebo

e) experimentálním účelům.“.

53. V § 17 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,“.

54. V § 17 odst. 5 písmeno a) zní:

„a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu¹¹), nebo smlouvou s držitelem takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu¹⁶),“.

55. V § 17 odst. 5 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).

56. V § 17 odst. 5 písm. c) se slova „u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem ne starším než 3 měsíce, popřípadě“ nahrazují slovy „u osob dosud nezapsaných v obchodním rejstříku“.

57. V § 17 odst. 6 se za slova „plánu přidělení kmitočtových pásem“ vkládají slova „(národní kmitočtová tabulka)“.

58. V § 17 odst. 8 se věta první zrušuje.

59. V § 17 odst. 10 se za slova „přidělení kmitočtových pásem“ vkládají slova „(národní kmitočtová tabulka)“.

60. V § 17 odst. 11 písm. c) se slova „anebo zajištění bezpečnosti státu“ zrušují.

61. V § 17 odst. 11 písmeno d) zní:

„d) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) nebo plán využití rádiového spektra; to neplatí v případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b,“.

62. V § 18 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. jiná nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,“.

63. V § 18 odst. 1 písm. c) se za slovo „označení“ vkládá slovo „radiokomunikační“.

64. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.“.

65. V § 18 odstavec 3 zní:

„(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22, může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f).“.

66. V § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 22a odst. 3 a 4, § 28 odst. 1, § 32 odst. 4, § 86 odst. 7, 8 a 9, § 92 odst. 2, § 105 odst. 2, § 108 odst. 1 písm. k), § 108 odst. 3, § 110 odst. 1, § 115 odst. 3 písm. k) a v § 117 odst. 2 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“.

67. V § 18 odst. 5 se slovo „individuálního“ zrušuje.

68. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu“ zrušují.

69. V § 19 odst. 1 písm. e) se slovo „individuálního“ zrušuje a na konci textu písmene e) se doplňují slova „podle § 17“.

70. V § 19 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „písmenu d)“ nahrazují slovy „písmenu e)“ a slova „až c)“ se nahrazují slovy „až d)“.

71. V § 19 odst. 2 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

72. V § 19 odst. 3 se za slova „v odstavci 1 písm. a)“ vkládají slova „až c)“.

73. V § 19 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Pokud jsou předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu.“.

74. V § 19 odst. 4 písm. d) se slovo „efektivnímu“ nahrazuje slovem „účelnému“ a na konci textu písmene d) se slovo „nebo“ zrušuje.

75. V § 19 odst. 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3.“.

76. V § 19 odst. 6 písmeno c) zní:

„c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),“.

77. V § 19 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:

„f) dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo

g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2.“.

78. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně nadpisů znějí:

㤠19a

Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak.

(2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.

(4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3.

§ 19b

Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely

(1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti.

(2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln.

(3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.

(4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely.

(5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. Dobu platnosti lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.

(6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2.

(7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou rádiovými zařízeními ostatních radiokomunikačních služeb a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb.

(9) V případě že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.

(10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,

c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce,

d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),

e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.

(11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.

(13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e).

(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost informace o výsledcích využívání rádiových kmitočtů k experimentálním účelům.

(15) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění pro experimentální účely nemá odkladný účinek.“.

79. § 20 a 21 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 57a a 55 znějí:

㤠20

Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.

(2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede

a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká,

b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtů,

d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o zrušení přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě zrušeného přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o zrušení přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě zrušeného přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma.

(4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 18 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména

a) nutnost zachování omezení počtu práv,

b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu,

c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů,

d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty,

e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací.

(5) V případě, že na základě výsledků přezkumu bude mít Úřad za to, že je třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. Po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu. Tuto výzvu Úřad učiní nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu. O žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21.

(6) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21.

§ 21

Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů

(1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů^57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130.

(2) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména

a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů,

b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů,

c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací.

(4) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.

(5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně

a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena,

b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,

c) údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení,

d) podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů, včetně doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny,

e) určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3 nebo zda jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

f) výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3,

g) aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

h) podmínek účasti výběrového řízení,

i) lhůty pro podávání žádostí,

j) výše a podmínek složení peněžité záruky⁵⁵), je-li vyžadována pro zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů, kdy peněžitá záruka propadá.

(6) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.

(7) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení.

(8) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do dvou měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci rozhodnutí podle věty první a zaplacení ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Nezaplatí-li úspěšný žadatel cenu za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli.

(9) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.

^57a) § 146 správního řádu.

⁵⁵) § 147 správního řádu.“.

80. V § 22 odstavec 1 zní:

„(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise.“.

81. V § 22b odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.

82. V § 22b odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5.“.

83. V § 22c odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.

84. V § 22c odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.“.

85. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, Úřad rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.“.

86. V § 24 odst. 1 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a držitel oprávnění pro experimentální účely jsou povinni“.

87. V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „na poměru přidělené šířky kmitočtového pásma k minimální šířce kmitočtového pásma příslušného kmitočtového rastru stanoveného v plánu využití rádiového spektra“ nahrazují slovy „využívané šířce kmitočtového pásma“.

88. V § 24 odst. 2 písm. e) se slovo „efektivní“ nahrazuje slovem „účelné“.

89. § 25 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 zní:

㤠25

Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit.

(2) Žádost musí obsahovat

a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a),

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle § 17 odst. 4,

c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.

(4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem⁵⁶) se nevyžaduje.

(5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3000 Kč.

(6) Pokud se žadateli nevyhoví, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtů.

(7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.

(8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek.

(9) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.

(10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

⁵⁶) § 37 odst. 4 správního řádu.“.

90. V § 26 odst. 1 se slova „žadatele o oprávnění“ zrušují.

91. V § 26 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.“.

92. V § 27 odst. 1 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c) a podle § 20 odst. 3“.

93. V § 27 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na

a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,

b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra.

(3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8.

94. V § 29 odst. 1 se za slova „využívání čísel“ vkládají slova „ , včetně evropských harmonizovaných čísel^18a),“.

95. V § 29 odst. 2 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“.

96. V § 30 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie⁵⁷)“.

Poznámka pod čarou č. 57 zní:

„⁵⁷) Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie E.169 a E.152.“.

97. V § 30 odst. 1 větě druhé se za slovo „veřejné“ vkládají slova „i neveřejné“.

98. V § 30 odst. 2 se za slovo „nepodnikající“ vkládá slovo „právnické“ a věta poslední se zrušuje.

99. V § 30 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta druhá, která zní: „V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první.“.

100. V § 30 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“.

101. V § 30 odst. 4 se slova „u osob zapsaných v obchodním rejstříku doložena výpisem z obchodního rejstříku ne starším než 3 měsíce;“ zrušují a za slovo „rejstříku“ se vkládá slovo „doložena“.

102. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“.

103. V § 32 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno d) se zrušuje.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

104. V § 33 odstavec 1 zní:

„(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na čísla tísňového volání. Čísly tísňového volání jsou jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.“.

105. V § 33 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 2 až 11.

106. V § 33 odst. 2 se slova „telefonní službu“ nahrazují slovy „službu elektronických komunikací pro originaci národních volání“.

107. V § 33 odst. 3 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

108. V § 33 odst. 3 písm. b) se slova „Úřadu a“ zrušují.

109. V § 33 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

110. V § 33 odst. 5 se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“ a slova „Úřadu a“ se vypouštějí.

111. V § 33 odstavec 6 zní:

„(6) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v seznamech telefonních čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby (dále jen „účastnické seznamy“), v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

112. V § 33 odst. 7 se slova „se vznikem“ nahrazují slovy „s originací“.

113. V § 33 odst. 8 se slova „telefonní službu“ nahrazují slovy „službu elektronických komunikací pro originaci národních volání“.

114. V § 33 odst. 9 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“, číslo „4“ nahrazuje číslem „3“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „5“.

115. V § 33 odstavec 10 zní:

„(10) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. Subjekt provozující pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání je oprávněn dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání.“.

116. V § 33 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:

„(11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání.“.

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.

117. V § 33a se vkládá nadpis „Přístup k evropským harmonizovaným číslům“.

118. V § 33a se slova „bezplatné volání“ nahrazují slovy „volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku,“.

119. V § 33a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

120. V § 34 odstavec 1 zní:

„(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě

a) geografických telefonních čísel na určeném území,

b) negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.

Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.“.

121. V § 34 odst. 2 se slova „veřejné telefonní“ nahrazují slovy „veřejné komunikační“.

122. V § 34 odst. 3 se slovo „telefonních“ nahrazuje slovem „komunikačních“.

123. V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout jeden pracovní den.“.

124. § 35 včetně nadpisu zní:

㤠35

Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup

a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat,

b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie, čísel patřících do Evropského telefonního číslovacího prostoru a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání.

(2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby.

(3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.“.

125. V § 36 odst. 4 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.

126. V § 36 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé.“.

127. V § 36 odst. 7 písmeno c) zní:

„c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic^16b) nebo správce dědictví^16c), nebo“.

128. V § 38 odst. 2 písm. a) se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“.

129. V § 38 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) pravidelné vydávání účastnických seznamů a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům,“.

130. V § 38 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě“.

131. V § 38 odst. 2 písm. f) se za slovo „službě,“ vkládají slova „ , k informační službě o telefonních číslech a k účastnickým seznamům“.

132. V § 38 odst. 2 písmeno g) zní:

„g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou:

1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační síti pro spotřebitele,

2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístupu k podobným službám se zvýšenou cenou anebo volání na určené druhy čísel pro účastníka,

3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro účastníka,

4. poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány, jsou-li tyto informace dostupné, a

5. kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby.“.

133. V § 38 odst. 3 větě předposlední se slova „zvláštními cenami“ nahrazují slovy „poskytováním zvláštních cen“.

134. V § 39 odst. 1 až 3 se za slova „odst. 2“ vkládají slova „a 3“.

135. V § 39 odst. 1 se slova „a 131“ zrušují.

136. V § 39 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí:

„(14) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést

a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,

b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,

c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,

d) informace o finančních, technických a odborných předpokladech nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti poskytovat univerzální službu,

e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.

(15) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.“.

137. V nadpisu § 40 a v § 40 odst. 1, 2 a 5 se slova „veřejné telefonní“ nahrazují slovy „veřejné komunikační“.

138. V nadpisu § 41 se slovo „Telefonní“ nahrazuje slovem „Účastnické“.

139. V § 41 odst. 1 větě první se slova „telefonní seznam účastníků“ nahrazují slovy „účastnický seznam“.

140. V § 41 odst. 1 větě druhé a třetí se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „účastnický“.

141. V § 41 odst. 1 větě druhé se slova „a též“ nahrazují slovem „nebo“.

142. V § 41 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) předat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údaje svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje svých účastníků-právnických osob, pokud k jejich uveřejnění dali účastníci souhlas. Osobní údaje fyzických osob a identifikační údaje právnických osob se uveřejní v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen účastníky bezplatně informovat před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu,“.

143. V § 41 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud je poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 zároveň podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, řídí se udělování souhlasu k uveřejnění údajů jeho účastníků podmínkami podle písmene a).“.

144. V § 41 odst. 4 se slovo „telefonních“ nahrazuje slovem „účastnických“.

145. V § 41 odst. 5 větě první se za slovo „jméno,“ vkládají slova „popřípadě jména,“.

146. V § 41 odst. 5 větě druhé se slovo „místo“ nahrazuje slovy „adresu sídla“.

147. V § 41 odst. 6 větě první se slovo „telefonního“ nahrazuje slovem „účastnického“.

148. V § 41 odst. 6 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.“.

149. § 42 včetně nadpisu zní:

㤠42

Veřejné telefonní automaty a jiné obdobné technické prostředky umožňující přístup k veřejně dostupné telefonní službě

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. e), je povinen ve stanovené geografické oblasti uspokojovat přiměřené potřeby koncových uživatelů týkající se počtu veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě, geografického pokrytí, kvality poskytované služby a dostupnosti, včetně potřeb zdravotně postižených koncových uživatelů.

(2) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen zabezpečovat bezplatný přístup koncových uživatelů

a) k veřejným telefonním automatům nebo jiným obdobným technickým prostředkům umožňujícím přístup k veřejně dostupné telefonní službě a jejich nepřetržité fungování,

b) k číslům tísňových volání (§ 33) bez nutnosti použití platebních prostředků.“.

150. V § 43 odst. 1 se za slovo „službě,“ vkládají slova „tak aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila“ a slovo „přístupem“ se nahrazuje slovem „přístup“.

151. V § 43 odst. 1 se slovo „telefonním“ nahrazuje slovem „účastnickým“.

152. § 44 včetně nadpisu zní:

㤠44

Doplňkové služby

(1) Systémem předplatného se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání veřejně dostupné telefonní služby.

(2) Selektivním zamezením podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která účastníku umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k jiným podobným službám se zvýšenou cenou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

(3) Položkovým vyúčtováním ceny se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání. Neobsahuje položky za volání, která účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání.

(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na výdaje spotřebitele.

(5) Rozsah vyúčtování ceny uvedeného v odstavci 3 stanoví prováděcí právní předpis.“.

153. V § 45 odstavec 1 zní:

„(1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen.“.

154. V § 46 se slova „a všeobecné“ zrušují.

155. § 51 včetně nadpisu zní:

㤠51

Analýza relevantních trhů

(1) Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.

(2) Úřad provádí analýzu relevantních trhů v intervalu 1 až 3 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní silou uložil povinnosti podle odstavce 5, popřípadě ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další 3 roky, oznámí-li to s odůvodněním Komisi a ta do jednoho měsíce od oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.

(3) V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních trzích²³), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do dvou let ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy, které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.

(4) Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 5, 6 nebo 12, které hodlá uložit za účelem nápravy.

(5) Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z následujících povinností

a) průhlednosti podle § 82,

b) nediskriminace podle § 81,

c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,

d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84,

e) umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, nebo

f) související s regulací cen podle § 56 a 57.

Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a povinnostech má být rozhodováno.

(6) Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 5 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.

(7) V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k závěru, že uložením povinností podle odstavců 5 a 6 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován, povinnost funkční separace podle § 86a.

(8) Pokud povinnosti podle odstavců 5, 6, 7 a 12 na relevantním trhu již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností.

(9) Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52 odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a povinností uložených podle odstavců 5, 6, 7 a 12.

(10) Rozhodnutí podle odstavců 5 až 13 Úřad uveřejní podle § 125.

(11) V případě nadnárodních trhů Úřad postupuje v souladu s právem Evropské unie a provede společně s dotčenými národními regulačními úřady analýzu relevantního trhu a popřípadě stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu. Po projednání s dotčenými národními regulačními úřady Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností uvedených v odstavcích 5, 6, 7 a 12. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě.

(12) Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 5, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat

a) neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových uživatelů,

b) nepřiměřené vzájemné vázání služeb,

c) účtování neúměrně vysokých cen, nebo

d) omezování hospodářské soutěže stanovením dumpingových cen.

(13) Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle odstavce 5 písm. a) až c) a f). Pokud není uložení těchto povinností dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce 12.

156. V § 52 se odstavec 3 zrušuje.

157. V § 53 odst. 1 se slova „vykonávající v jakékoliv formě trvalou hospodářskou nebo obchodní činnost“ nahrazují slovem „podnikající“.

158. V § 54 odst. 2 se slova „veřejně dostupné telefonní služby“ nahrazují slovy „veřejně dostupné služby elektronických komunikací“.

159. V § 55 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , včetně rizik spojených s investicemi do nových sítí“.

160. V § 55 se odstavce 4 a 5 zrušují.

161. V § 57 odst. 1 se slovo „dochází“ nahrazuje slovy „by mohlo docházet“.

162. V § 58 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje.

163. V § 58 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 3 doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se bod 4, který zní:

„4. závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích u vertikálně integrovaného podniku, včetně uložení zákazu stlačování marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,“.

164. V § 61 se v odstavci 3 číslo „11“ nahrazuje číslem „10“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a k evropským harmonizovaným číslům“.

165. V § 61 odstavec 6 zní:

„(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.“.

166. V § 62 odst. 1 se slovo „doplňkových“ nahrazuje slovem „přiřazených“.

167. V § 62 odst. 2 se za slova „Mezinárodní telekomunikační unií (ITU),“ vkládají slova „Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT),“.

168. § 63 včetně nadpisu zní:

㤠63

Náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací

(1) Ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy

a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu,

b) je-li uživatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

c) popis poskytované služby, zejména

1. informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání,

2. informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

3. minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení,

4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby,

5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,

6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,

d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,

e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,

f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,

g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba,

h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek,

i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,

j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,

k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení,

l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,

m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,

n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti,

o) výše ceny za přenesení telefonního čísla a popřípadě dalších identifikátorů účastníka a podmínky přenesení,

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto,

q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé své provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zpřístupnit informace o svých službách. Úřad může prováděcím právním předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat

a) účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky,

b) účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání,

c) účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

d) o všech postupech zavedených poskytovatelem k měření a řízení provozu, aby se zabránilo naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv tyto postupy mohou mít na kvalitu služby,

e) účastníky o jejich právu rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny,

f) pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících produktů a služeb jim určeným.

(4) Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a).

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat o této změně účastníka. Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.

(7) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel požádá.

(8) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, jsou neplatná.“.

169. § 64 včetně nadpisu zní:

㤠64

Vyúčtování ceny, reklamace

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:

a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo

b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.

Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncovým uživatelem, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.“.

170. V § 65 odst. 1 se slova „prostřednictvím veřejné telefonní sítě“ zrušují.

171. V § 66 odstavec 1 zní:

„(1) Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, předat jí osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5. Podnikatel podle věty první je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník sdělil, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu.“.

172. § 69 zní:

㤠69

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a, je-li to technicky možné, podnikatel zajišťující přístup k veřejné komunikační síti je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit

a) hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,

b) informace prostřednictvím automatických hlásek, které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho síti,

c) volání na čísla tísňového volání.“.

173. Za § 69 se vkládají nové § 69a a 69b, které znějí:

㤠69a

(1) Aniž je dotčeno ustanovení § 38, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu nebo zajišťujícím přístup k veřejné komunikační síti podmínky týkající se povinnosti poskytovat koncovému uživateli doplňkové služby podle § 38 a, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné, službu multifrekvenční tónové volby a zobrazení telefonního čísla volajícího účastníka.

(2) Úřad povinnost poskytovat povinnosti v odstavci 1 neuloží, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

§ 69b

Aniž je dotčeno ustanovení § 43, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.“.

174. V § 71 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.“.

175. V § 71 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a případné postupy pro vyhodnocování kvality“.

176. V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb.“.

177. V § 74 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

178. V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

179. V § 74 odst. 5 se na konci textu věty poslední doplňují slova „a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup“.

180. V § 74 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

181. V § 75 odst. 5 se za slovo „zaslány“ vkládají slova „prostřednictvím datové schránky nebo“.

182. V § 76 se odstavce 2 až 4 zrušují.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2.

183. § 77 se zrušuje.

184. V § 78 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu“.

185. V § 78 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.“.

186. V § 78 odstavec 4 zní:

„(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.“.

187. V § 79 odst. 2 písm. a) se slovo „povinnost“ nahrazuje slovy „povinnosti, včetně povinnosti“ a za slova „podle § 78“ se vkládá čárka.

188. V § 79 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech a nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb.“.

189. V § 82 odst. 1 se za slova „síťové charakteristiky“ vkládají slova „ , včetně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich využívání,“.

190. V § 82 odst. 2 větě druhé se za slovo „přístup“ vkládají slova „nebo propojení“.

191. V § 83 odst. 7 větě první se za slova „televizních služeb“ vkládají slova „koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob,“.

192. V § 84 odst. 1 se slova „veřejně dostupnou síť elektronických komunikací“ nahrazují slovy „veřejnou komunikační síť“.

193. V § 84 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění prvků sítě, které nejsou aktivní, nebo účastnického vedení, s cílem mimo jiné umožnit volbu nebo předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnického vedení,“.

194. V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „pokud podnik využívající přístup plní své závazky plynoucí z uzavřené smlouvy o přístupu,“.

195. V § 84 odst. 2 písmeno e) zní:

„e) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,“.

196. V § 84 odst. 2 písm. f) se slova „v mobilních“ nahrazují slovy „ve veřejných komunikačních“.

197. V § 84 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) poskytovat přístup k přiřazeným službám.“.

198. V § 84 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Úřad je oprávněn v rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.“.

199. V § 84 odstavec 3 zní:

„(3) Podnik, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy.“.

200. V § 84 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitost podle § 104, sdílet své přiřazené prostředky nebo svůj majetek, prostřednictvím nichž je cizí nemovitost využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost je Úřad oprávněn uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé podle věty první nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(5) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by zdvojení kabelového rozvodu bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitosti podle § 104, nebo vlastníkovi kabelového rozvodu. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.

201. V § 84 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „2 až 5“.

202. V § 84 odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce“.

203. V § 84 odst. 6 písm. c) zní:

„c) ochranu počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím k financování z veřejného rozpočtu a rizikům plynoucím z počáteční investice vlastníka, a náklady vlastníka zařízení na jeho údržbu,“.

204. V § 84 odst. 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „se zaměřením na účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury“.

205. V § 84 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) ochranu vlastníků dotčených nemovitostí.“.

206. V § 84 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) zda v případě rozhodování o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky podle odstavce 4 z důvodu splnění cílů územního plánování podnikatel, na jehož návrh se rozhoduje, ke dni podání návrhu již podstoupil řádný proces vyjednávání s vlastníkem přiřazeného prostředku a prokázal, že vyčerpal všechna technická a jiná možná řešení jak vybudovat jeho vlastní, nezávislé přiřazené prostředky.“.

207. V § 84 odst. 7 se slova „nebo 3“ zrušují.

208. V § 84 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“.

209. § 85 včetně nadpisu zní:

㤠85

Zpřístupnění účastnického vedení

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.

(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.

(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

(6) Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění účastnického vedení obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy³¹).“.

210. V § 86 odstavec 2 zní:

„(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu

a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo

b) který je uveden v § 83 odst. 5.

Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.“.

211. V části první hlavě IV se za díl 5 doplňuje díl 6, který včetně nadpisu zní:

„Díl 6

Funkční a dobrovolná separace

§ 86a

Funkční separace

(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.

(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.

(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:

a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,

b) odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,

c) analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a

d) analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.

(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat

a) přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky,

b) údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat,

c) pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a odpovídající motivační strukturu,

d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,

e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším dotčeným podnikům a

f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.

(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

§ 86b

Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

(1) V případě, že podnikatel s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá

a) převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo

b) provést dobrovolnou separaci,

informuje o tom Úřad předem a včas tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Podnikatel také informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu podle písmene b).

(2) Úřad následně provede koordinovaným postupem analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k přístupové síti, a na základě svého posouzení rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51.

(3) Právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.“.

212. V § 87 odst. 2 se slova „formuláře v obsahu stránky poskytované na síti internet“ nahrazují slovy „elektronického formuláře na internetu“.

213. V § 88 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup k osobním údajům uživatelů; na žádost Úřadu pro ochranu osobních údajů mu podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnou informace o těchto postupech, počtu přijatých žádostí, o právním odůvodnění těchto žádostí a o jejich zodpovězení.“.

214. V § 88 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) V případě porušení ochrany osobních údajů fyzické osoby je povinen podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost Úřadu pro ochranu osobních údajů. Toto oznámení obsahuje popis důsledků porušení ochrany a technická ochranná opatření, která podnikatel přijal, nebo navrhuje přijmout.

(5) V případě, že je porušení ochrany osobních údajů uživatele podle odstavce 4 způsobilé ovlivnit zvláště závažným způsobem soukromí fyzické osoby a nebo podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neprovedl opatření, kterými by měl být tento stav napraven a která by byla dostatečná k ochraně ohrožených osobních údajů v souladu s posouzením Úřadu pro ochranu osobních údajů, oznámí tuto skutečnost také dotčené fyzické osobě a Úřadu pro ochranu osobních údajů. V tomto oznámení podnikatel uvede povahu porušení ochrany osobních údajů, doporučení k provedení zásahů zmírňujících dopad porušení ochrany osobních údajů a kontaktní informační místo.

(6) Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého stavu porušení ochrany podle odstavce 4 uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost, aby dotčenou fyzickou osobu o porušení ochrany údajů informoval, pokud již tak neučinil sám.

(7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vede pouze pro účely přezkumu plnění povinností podle odstavců 4 a 5 přehled porušení ochrany osobních údajů, včetně informací o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k nápravě stavu. Prováděcí právní předpis může stanovit podrobnější podmínky, za nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen oznámit porušení ochrany osobních údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.“.

215. V § 89 odst. 3 se slova „provedení nebo usnadnění“ zrušují.

216. V § 90 odst. 3 se slova „podle § 129 odst. 2“ nahrazují slovy „podle § 129 odst. 3“.

217. V § 90 odst. 6 se za slova „pokud k tomu dal“ vkládá slovo „předem“.

218. V § 91 odst. 1 se za slova „elektronických komunikací“ vkládají slova „nebo službou elektronických komunikací“ a za slovo „polohu“ vkládá slovo „telekomunikačního“.

219. V § 95 odst. 1 písm. b) větě předposlední se za slovo „účastníci“ vkládají slova „nebo uživatelé“.

220. V § 95 odst. 1 písm. b) větě poslední se za slovo „účastník“ vkládají slova „nebo uživatel“.

221. V § 96 odst. 1 se za slovo „účastníkům“ vkládají slova „nebo uživatelům“.

222. V § 96 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Je zakázáno využívat síť nebo službu elektronických komunikací pro účely přímého marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel předem souhlas.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

223. V § 96 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle odstavců 1 až 4, je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých účastníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena. Tím není dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.“.

224. § 98 a 99 včetně nadpisů znějí:

㤠98

Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb a integritu sítí.

(2) Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim, pro připojování neveřejných komunikačních sítí a zajištění kontinuity dodávek služeb, které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(4) O závažném narušení bezpečnosti a ztrátě integrity sítě, rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní, přijatých opatřeních a o předpokládaném termínu odstranění příčiny podle odstavce 3 je podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen bezodkladně informovat Úřad, subjekty provozující pracoviště pro příjem tísňového volání a vhodným způsobem i uživatele. Rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad může v případě, že je zveřejnění těchto informací ve veřejném zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost.

(5) Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok, která informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a 4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.

(6) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může Úřad uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být proveden kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je dále povinen na žádost Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a integrity sítí a bezpečnosti služeb, bezpečnostní audit a jeho výsledky.

§ 99

Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit bezpečnost a integritu své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn při nebezpečí vzniku krizové situace a za krizového stavu³⁹) na žádost Ministerstva vnitra poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu³⁸). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(4) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti a integrity své sítě a bezpečnosti služeb, včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě a o předpokládaném termínu odstranění příčiny.“.

225. V § 100 odst. 9 se za větu první vkládají věty „To neplatí v případě, že stavba nebo činnost související s prováděním stavby byla zahájena dříve než provoz elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Změna stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě se v příslušné části považuje za novou stavbu nebo nové zahájení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě.“.

226. V § 104 odst. 3 větě druhé se za slova „je možno“ vkládají slova „k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a c)“.

227. V § 104 odst. 15 písm. b) se za slovo „vedení“ vkládají slova „veřejné komunikační sítě“.

228. V § 107 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.“.

229. V § 107 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období odvolaného předsedy Rady.“.

Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12.

230. V § 108 odst. 1 písm. h) se za slova „členských států“ vkládají slova „ , Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením BEREC“.

231. V § 108 odst. 1 písmeno m) zní:

„m) vykonává státní kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení,“.

232. V § 108 odst. 1 písmeno p) zní:

„p) provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,“.

233. V § 108 odst. 1 písmeno z) zní:

„z) rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 5,“.

234. V § 108 odst. 1 se na konci písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno bb), které zní:

„bb) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.“.

235. V § 108 odst. 3 větě první se za slova „Evropské unie,“ vkládají slova „Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Sdružením BEREC“.

236. V § 114 odst. 2 větě první se slova „bezpečnosti státu“ nahrazují slovy „veřejné bezpečnosti“ a slovo „předběžném“ se zrušuje.

237. V § 114 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Toto opatření je platné nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud během této doby povinná osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto opatření prodloužit až o další tři měsíce.“.

238. V § 114 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité služby elektronických komunikací nebo souboru služeb, pokud by toto poskytování mohlo vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to do doby, než podnikatel poskytující tuto službu začne plnit uložené povinnosti podle § 84 odst. 1.“.

239. V § 115 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až o), která znějí:

„l) zabezpečení efektivního využívání rádiových kmitočtů a jejich účelnou správu,

m) sbírání informací o budoucím rozvoji sítí nebo služeb včetně změn topologie sítí, pokud by mohly mít dopad na poskytování služeb na daném velkoobchodním trhu,

n) kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1,

o) posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků.“.

240. V § 115 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Úřad dále shromažďuje dostupné informace o obecném předmětu opravných prostředků, počtu žalob podaných podle § 246 občanského soudního řádu a podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto opravných prostředcích a o počtu rozhodnutí, kterými byla nařízena předběžná opatření, a to v elektronické podobě. Tyto informace Úřad poskytne Komisi nebo Sdružení BEREC na základě jejich odůvodněné žádosti.“.

241. V § 116 odst. 1 se za slova „s Komisí“ vkládají slova „ , a to zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra,“.

242. V § 117 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a Sdružení BEREC“.

243. V § 117 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úřad se subjekty uvedenými v tomto odstavci spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra.“.

244. § 118 až 120 včetně nadpisů znějí:

㤠118

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,

d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,

f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním,

g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 3,

h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,

i) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,

j) využívá síť nebo službu elektronických komunikací v rozporu s § 96 odst. 1 nebo 2,

k) v rozporu s § 96 odst. 3 jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje,

l) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 7, § 86 odst. 3,

m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno,

n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2,

o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1, nebo

r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,

c) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

d) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,

e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo

f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.

(6) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez souhlasu Úřadu,

b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám podle § 30 odst. 10,

c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 nebo 2,

d) využívá poskytnuté informace v rozporu se stanoveným účelem nebo nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2,

e) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 2, nebo

f) v rozporu s § 30 odst. 11 uzavře smlouvu o převodu oprávnění k využívání čísel bez souhlasu Úřadu.

(7) Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu tím, že

a) neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3, nebo

b) bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel nezajistí, aby bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění podle § 36 odst. 8.

(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3 nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c),

b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,

c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,

d) poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla podle § 33a odst. 1,

e) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,

f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,

g) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

h) nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání podle § 67,

i) nesplní povinnost podle § 69 písm. a) nebo b),

j) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3,

k) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,

l) nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

m) neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

n) porušuje povinnost zajištění transparentnosti maloobchodní ceny roamingu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

o) nepředá údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3, nebo

p) nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1, nebo

b) neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.

(10) Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím, že

a) neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle § 44 odst. 4,

b) neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,

c) neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,

d) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

g) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

i) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7,

j) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo 3,

k) nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41 odst. 3,

l) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2,

m) neumožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu podle § 40 odst. 5,

n) neplní některou z povinností podle § 41 odst. 1,

o) uveřejní identifikační údaje bez souhlasu účastníka nebo neumožní bezplatné neuveřejnění, opravu, ověření anebo odstranění identifikačních údajů z účastnického seznamu v rozporu s § 41 odst. 6,

p) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst. 2,

q) v rozporu s § 39 odst. 14 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, nebo

r) neposkytuje zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě podle § 43 odst. 1.

(11) Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

b) v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované,

c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

d) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,

e) nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84 odst. 2,

f) odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84 odst. 7,

g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 8,

h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1,

i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,

j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,

k) neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 5 písm. f),

l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 5 písm. a) až e), 6, 7 nebo 12,

m) využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,

n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

o) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

q) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

(12) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1, 2, 4, 5 nebo 6,

b) nepostupuje podle § 64 odst. 12,

c) neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,

d) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,

e) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,

f) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,

g) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

h) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,

i) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,

j) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,

k) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,

l) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů podle § 65 odst. 1, nebo

m) postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3.

(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností při šíření služeb a programů televize širokého formátu podle § 68 odst. 1,

b) nesplní některou z povinností podle § 69,

c) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,

d) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),

e) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,

f) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,

g) nejedná podle § 79 odst. 1 o propojení, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání,

h) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),

i) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 9,

j) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 84 odst. 4,

k) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, nebo

l) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,

c) neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu nebo je po uplynutí doby uchovávání nezlikviduje podle § 97 odst. 3,

d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,

e) nevede evidenci podle § 97 odst. 10 nebo tuto evidenci nepředá podle § 97 odst. 11,

f) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,

g) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost služeb, které poskytuje, podle § 98 odst.1,

h) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,

i) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),

j) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,

k) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,

l) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,

m) v rozporu s § 34 odst. 4 překročí lhůtu pro přenesení čísla stanovenou opatřením obecné povahy, anebo v rozporu s § 34 odst. 5 překročí dobu jednoho pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,

n) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,

o) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3,

p) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,

q) neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele návrh smlouvy podle § 63 odst. 2,

r) nezpřístupní informace podle § 63 odst. 3,

s) neumožní uživateli uzavřít smlouvu podle § 63 odst. 4,

t) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 5,

u) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,

v) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63 odst. 7,

w) nesplní povinnost uveřejnit přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele uloženou Úřadem podle § 71 odst. 1,

x) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,

y) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo

z) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6.

(15) Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nenabízí všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5,

b) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,

c) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

d) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

e) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

f) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

(16) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,

b) neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo

c) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.

(17) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b),

b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a), nebo

c) nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).

(18) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.

(19) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle § 83 odst. 8.

(20) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání podle § 33 odst. 1 nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33 odst. 2, nebo

b) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel tísňového volání podle § 33 odst. 5.

(21) Za správní delikt podle § 118 se uloží pokuta do

a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. f),

b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až p), odstavce 10 písm. j) až r), odstavce 12 písm. f) až m), odstavce 13 písm. i) až l) nebo odstavce 14 písm. j) až z),

c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až e), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až h), odstavce 14 písm. a) až i), odstavce 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20.

§ 119

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) uskutečňuje zlomyslná volání,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,

e) uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání,

f) využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní cena přiznána,

g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

h) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,

i) v rozporu s § 96 odst. 1 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi nebo uživateli, který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,

j) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

k) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1,

l) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo

m) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 6 a § 86 odst. 3.

(2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

c) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.

(3) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

(4) Fyzická osoba jako osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 7 neinformuje podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

(5) Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(6) Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.

(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za přestupek podle odstavců 2 až 6 lze uložit pokutu do 100000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200000 Kč.

§ 120

(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(2) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.

(3) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 40000000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.

(4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(6) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“.

245. § 121 se zrušuje.

246. § 122 včetně nadpisu zní:

㤠122

Vztah ke správnímu řádu

(1) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.

(2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100000 Kč.

(3) V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí být kratší než 10 dnů.

(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 5, 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 5, § 69a, § 69b, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10000000 Kč.

(5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci^48b).“.

247. V § 124 se odstavec 3 zrušuje.

248. V § 127 odst. 1 se za slova „činnosti (§ 7)“ vkládají slova „nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení“.

249. V § 127 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Úřad může konzultovat se Sdružením BEREC věcnou problematiku sporu.“.

250. V § 129 odst. 2 se věta třetí zrušuje.

251. V § 129 odst. 3 větě první se za slova „doručení vyřízení reklamace“ vkládají slova „nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10)“ a slovo „reklamaci“ se nahrazuje slovem „námitku“.

252. V § 129 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 58 zní:

„(5) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení⁵⁸).

⁵⁸) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.

253. § 131 včetně nadpisu zní:

㤠131

Konzultace s Komisí a jinými členskými státy

(1) Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí.

(2) Úřad v co nejvyšší míře zohlední připomínky regulačních úřadů ostatních členských států, Sdružení BEREC a Komise, byly-li podány ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.

(3) Pokud by navrhované opatření podle odstavce 1, jehož předmětem je definovat relevantní trh nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu, podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření a vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce lhůty podle odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované opatření přijmout. Pokud Komise rozhodne, že je návrh opatření nutné vzít zpět, Úřad návrh opatření vezme zpět a do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise jej změní nebo rozhodne o zastavení řízení. V případě, že Úřad opatření změní, provede veřejnou konzultaci a postupuje v souladu s odstavcem 1.

(4) Pokud by navrhované opatření uvedené v § 51 odst. 3 nebo § 79 odst. 2 podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření. Úřad následující 3 měsíce po oznámení stanoviska Komise spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle uvedené v § 5. Pokud během této lhůty vydá Komise doporučení, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Pokud se výsledné opatření odchyluje od doporučení Komise, Úřad svůj postup odůvodní.

(5) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1.

(6) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou proporcionality přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 3. Platnost tohoto opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců. Úřad poskytne opatření bezodkladně po jeho přijetí, v souladu s odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3, Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Úřad s ohledem na připomínky Komise, Sdružení BEREC nebo regulačních úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.“.

254. § 134 zní:

㤠134

(1) Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d) referenční údaje ze základního registru osob.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení, včetně předchozích příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa pobytu a data přihlášení k pobytu, popřípadě i adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů⁵⁰),

h) údaje o rodinných příslušnících, kteří jsou zákonnými zástupci účastníka.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení včetně předchozích příjmení,

b) rodné číslo,

c) pohlaví,

d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi,

f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

g) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo manžela, nebo registrovaného partnera; je-li manželem, nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

i) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo dítěte; je-li cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

c) pohlaví,

d) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu⁵¹),

e) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,

b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,

c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,

d) právní forma,

e) záznam o zpřístupnění datové schránky,

f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,

g) právní stav,

h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace.

(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

255. V § 134a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a data vydání předchozích občanských průkazů“.

256. V § 134a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a doby platnosti předchozích občanských průkazů“.

257. V § 134a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) rodné číslo,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilých dětí.“.

258. § 135 se zrušuje.

259. V § 150 odst. 1 se slova „§ 25 odst. 3“ zrušují, slova „§ 27 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 27 odst. 8“ a slova „§ 99 odst. 11“ se zrušují.

260. V § 150 odst. 2 se slova „§ 99 odst. 12“ zrušují.

261. V § 150 odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.

262. V § 150 odstavec 5 zní:

„(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 44 odst. 5, § 63 odst. 3, § 64 odst. 13, § 97 odst. 7 a 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.“.

263. V § 150 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Úřad pro ochranu osobních údajů může vydat vyhlášku k provedení § 88 odst. 7.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. V případě, že bylo v Plánu využití rádiového spektra v určitém kmitočtovém pásmu zmírněno omezení zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám uplatněné podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může držitel přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl tento příděl udělen přede dnem 25. května 2011 a tento příděl má dobu platnosti alespoň pět let po dni 25. května 2011, do dne 25. května 2016 podat u Úřadu žádost o přezkoumání tohoto přídělu ve vztahu k tomuto omezení.

2. Úřad před vydáním rozhodnutí o přezkoumání přídělu podle bodu 1 sdělí držiteli přídělu, v jakém rozsahu bude tento příděl změněn, a současně mu sdělí lhůtu, ve které může vzít žádost o přezkoumání zpět. V případě, že držitel tohoto přídělu vezme v dané lhůtě svou žádost o přezkoumání zpět, zůstává tento příděl v platnosti až do skončení doby jeho platnosti, nebo do pěti let od podání žádosti o přezkoumání v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.

3. Ode dne 25. května 2016 je Úřad oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Úřad je povinen uvést plán využití rádiového spektra do souladu s ustanovením § 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dvanácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Do 31. prosince 2012 se do výše čerpání úhrady výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává i čerpání úhrad nákladů podle čl. II bodů 7 a 8 zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Do 31. prosince 2012 je Úřad oprávněn čerpat úhradu výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kromě podmínky uvedené v tomto ustanovení pouze v případě, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných subjektů též podle čl. II bodů 2 až 4 zákona č. 153/2010 Sb.

7. Za předpokladu, že do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl omezen počet práv podle § 20 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů vydaného podle § 136 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, za 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud nebude v této době postupem podle § 20 odst. 1 a 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, omezen počet práv. V tomto případě je příděl nadále platný po dobu platnosti v něm uvedenou.

8. Pokud byla platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v rozhodnutí podle § 18 nebo § 19 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, stanovena delší, než činí doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů, na jehož základě bylo individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydáno, pozbývá takové individuální oprávnění platnosti nejpozději dnem právní moci rozhodnutí o udělení přídělu podle bodu 10.

9. Pokud v době do 1 roku přede dnem účinnosti tohoto zákona došlo k ukončení platnosti přídělu rádiových kmitočtů uplynutím doby, na kterou byl tento udělen, postupuje Úřad přiměřeně podle § 20 odst. 4 a 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.

10. Úprava doručování podle § 129 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na správní řízení zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona.

11. Dokud nenabudou účinnosti vyhlášky Úřadu vydané na základě § 44 odst. 5, § 64 odst. 13 a § 99 odst. 1, postupuje se podle dosavadních opatření obecné povahy.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o některých službách informační společnosti

Čl. III

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. c) se za slova „komunikační zařízení,“ vkládají slova „automatické volací a komunikační systémy, telekomunikační“ a slovo „telekomunikační“ se zrušuje.

2. V § 2 písmeno f) zní:

„f) obchodním sdělením všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem³) nebo vykonává regulovanou činnost²).“.

3. V § 10 odstavec 4 zní:

„(4) V případě přeshraniční spolupráce orgán dozoru uvedený v odstavci 1 písm. a) postupuje podle předpisu Evropské unie o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele^6a).“.

4. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

5. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:

㤠10a

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že bez souhlasu adresáta hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100000 Kč.“.

6. V § 11 odstavec 1 zní:

„(1) Právnické osobě, která hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení

a) bez souhlasu adresáta,

b) neoznačené jasně a zřetelně jako obchodní sdělení,

c) skrývající nebo utajující totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila,

d) neobsahující platnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, nebo

e) bez toho, že by zákazníkovi poskytla možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na svůj účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu při zaslání každé jednotlivé zprávy,

se uloží pokuta do výše 10000000 Kč.“.

7. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:

㤠11a

Poskytovatel služby informační společnosti, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle § 7, je oprávněn domáhat se jménem svých zákazníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena, soudní ochrany. Tím není dotčeno oprávnění zákazníka domáhat se svých nároků u soudu sám.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o ochraně spotřebitele

Čl. IV

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 3 se slova „zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů,“ zrušují.

2. V § 23 odst. 1 se za slova „až 11“ doplňují slova „a 15“.

3. V § 23 se doplňuje odstavec 15, který zní:

„(15) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 až 5a, § 6, § 9 až 10, § 11 až 13, § 15 až 16 a v § 19 na úseku služeb elektronických komunikací provádí Český telekomunikační úřad.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o ochraně osobních údajů

Čl. V

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 4 písmeno h) zní:

„h) blokováním operace nebo soustava operací, kterými se na stanovenou dobu omezí způsob nebo prostředky zpracování osobních údajů, s výjimkou nezbytných zásahů,“.

2. V § 21 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5.

3. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) nevede přehled případů porušení ochrany osobních údajů podle § 88 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů

Čl. VI

Zákon č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 304/2007 Sb., se mění takto:

1. V čl. I se body 55 a 56 zrušují.

2. V čl. VII se slova „s výjimkou čl. I bodu čl. 26, 55 a 56, které nabývají“ nahrazují slovy„s výjimkou čl. I bodu 26, který nabývá“.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

Čl. VII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.