Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hnojivech

Předpis č. 9/2009 Sb.

Znění od 1. 1. 2021

9/2009 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o hnojivech

Čl. I

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 553/2005 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se slova „Nařízení (ES) č. 2003/2003 Evropského Parlamentu a Rady z 13. října 2003 o hnojivech.“ nahrazují slovy „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.“ a slova „splaškových kalů“ se nahrazují slovy „kalů z čistíren odpadních vod“.

2. V § 1 odst. 1 větě první se slova „statkových hnojiv,“ zrušují, za slovo „kalů1a)“ se vkládají slova „a dále podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání sedimentů,“ a věta druhá se zrušuje.

3. V § 1 odst. 3 větě první se slova „na statková hnojiva a“ zrušují, za slovo „kaly“ se vkládají slova „a na sedimenty“ a věta druhá se zrušuje.

4. V § 1 se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámek pod čarou č. 2 a 2a znějí:

(4) Na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování, se použijí ustanovení § 7, 8, 12, 13 a § 14 až 14b.

(5) Na hnojiva ES se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropských společenství o hnojivech2) a dále ustanovení tohoto zákona o skladování (§ 8), používání (§ 9), odborném dozoru (§ 12), zvláštních opatřeních (§ 13) a přestupcích a jiných správních deliktech (§ 14 až 14b).

(6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) vykonává činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí přímo použitelný předpis Evropských společenství o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu2a).

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.

2a) Nařízení Komise (ES) č. 181/2006 ze dne 1. února 2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přídavky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení.“.

5. V § 2 písm. a) se slova „obsahující živiny“ nahrazují slovy „způsobilá poskytnout účinné množství živin“.

6. V § 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až g), která znějí:

b) minerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivo obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů,

c) organickým hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě,

d) organominerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické formě,

e) kapalným hnojivem hnojivo v suspenzi nebo v roztoku,

f) tekutým hnojivem statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %,

g) sedimentem usazeniny na dně rybníků, vodních nádrží a vodních toků vznikající převážně usazováním erodovaných půdních částic,“.

Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena h) až p).

7. V § 2 písmeno h) zní:

h) statkovým hnojivem hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin,“.

8. V § 2 písm. l) se slova „statkových hnojiv,“ zrušují.

9. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slova „podle tohoto zákona“ vkládají slova „nebo jim byl udělen souhlas podle § 3a“ a slova „hnojivo splňující podmínky tohoto zákona, které odpovídá typu hnojiva uvedenému ve vyhlášce, o kterém vyhláška stanoví, že je hnojivem ES, a které je slovy „HNOJIVO ES“ označeno“ se nahrazují slovy „statkové hnojivo a hnojiva ES“.

10. V § 3 odst. 2 se slova „nebo statkové hnojivo“ zrušují.

11. V § 3 odst. 5 se slova „ , statková hnojiva a pomocné látky“ nahrazují slovy „a pomocných látek“.

12. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a a 4 zní:

„§ 3a

Ohlášení hnojiv a pomocných látek

(1) Výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce, je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu.

(2) Ohlášení podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu

a) je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavatel, jméno, příjmení a pobyt výrobce, případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,

b) název hnojiva nebo pomocné látky, jeho druh a typ podle vyhlášky,

c) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivo nebo pomocnou látku obsahující dusičnan amonný.

(3) Hnojivo nebo pomocnou látku, které jsou předmětem ohlášení podle odstavce 1, může ohlašovatel uvést do oběhu na základě písemného souhlasu ústavu. Nebude-li ohlašovateli takový souhlas doručen do 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz uvádění do oběhu podle odstavce 4, platí, že ústav souhlas udělil. Souhlas ústavu je platný po dobu pěti let. Tato doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl ohlašovateli takový souhlas doručen, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu.

(4) Pokud by ohlášení uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu podle odstavce 1

a) neodpovídalo typu hnojiva nebo pomocné látky uvedenému ve vyhlášce, nebo

b) nesplňovalo podmínky stanovené tímto zákonem nebo s ním bylo v rozporu,

ústav rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu zakáže. Takové rozhodnutí musí být ústavem vydáno do 20 dnů ode dne, kdy mu ohlášení uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu došlo.

(5) Ústav vede v elektronické podobě databázi ohlášených osob, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 a údaj o platnosti ohlášení. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

3a) § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 21 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.

13. § 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 až 8 zní:

„§ 4

Registrace hnojiv

(1) O registraci hnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatele, který je oprávněn k podnikání podle zvláštního právního předpisu5) a má trvalý pobyt, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel“). Oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů a trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky se nevyžaduje u osoby, která má pobyt nebo sídlo anebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, pokud je oprávněna k podnikání v souladu s předpisy tohoto státu.

(2) Žádost o registraci hnojiva obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu

a) je-li žadatelem dovozce nebo dodavatel, jméno, příjmení a pobyt výrobce, případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,

b) název hnojiva a jeho druh,

c) obsah jednotlivých součástí hnojiva, včetně obsahu rizikových prvků a rizikových látek; u živin též jejich formu a rozpustnost,

d) zrnitost a jemnost mletí hnojiva,

e) hmotnost hnojiva, popřípadě objem,

f) rozsah a způsob použití hnojiva a podmínky jeho skladování,

g) popis výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě hnojiva,

h) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivo obsahující dusičnan amonný.

(3) Podá-li žadatel žádost o registraci hnojiva, poskytne současně ústavu potřebné vzorky hnojiva nebo umožní jejich odběr, popřípadě poskytne další podklady a informace nezbytné pro prokázání splnění požadavků podle tohoto zákona. Žadatel současně uhradí poplatek podle zvláštního právního předpisu6).

(4) Ústav provede u hnojiva odborné posouzení splnění požadavků podle tohoto zákona (dále jen „posouzení“) nebo přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami nebo testy (dále jen „přezkoušení“); o této skutečnosti ústav žadatele uvědomí. Posouzení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou již dostatečně známé nebo lze použít srovnání s již registrovaným hnojivem. Přezkoušení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou neznámé, zejména jedná-li se o hnojivo zcela nové, u kterého nelze použít srovnání s již registrovaným hnojivem.

(5) Ústav může uznat posouzení nebo výsledek přezkoušení, které provedlo jiné odborné pracoviště, včetně odborného pracoviště, které má sídlo mimo území České republiky, a od vlastního posouzení nebo přezkoušení upustit, pokud bylo posouzení nebo přezkoušení provedeno postupem odpovídajícím požadavkům stanoveným jiným právním předpisem7).

(6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději

a) do 6 měsíců, pokud se provádí posouzení,

b) do 18 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení ve skleníku, v hale nebo v laboratoři,

c) do 36 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení na poli,

ode dne doručení žádosti.

(7) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony8).

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí pro pomocné látky obdobně.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv a pomocných látek, závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů.

5) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných.

6) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

7) Například vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.

8) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb.“.

14. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8a zní:

„§ 5

Rozhodnutí o registraci

(1) Rozhodnutí o registraci hnojiva obsahuje

a) název hnojiva,

b) číslo rozhodnutí,

c) hodnoty chemických a fyzikálních vlastností hnojiva,

d) rozsah a způsob použití hnojiva,

e) omezení při uvádění do oběhu a při používání, způsob balení a varovná označení, jsou-li nezbytná pro zajištění ochrany lidí, zvířat a životního prostředí,

f) dobu platnosti rozhodnutí.

(2) Rozhodnutí o registraci hnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší.

(3) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojiva, může podat žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí; žádost doručí ústavu nejpozději 6 měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Platnost rozhodnutí o registraci hnojiva lze prodloužit nejvýše o 5 let. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

(4) V případě změny názvu hnojiva, identifikačních údajů8a) výrobce nebo osoby, jíž bylo rozhodnutí o registraci hnojiva vydáno, tato osoba podá žádost o změnu rozhodnutí o registraci. Pro řízení o změně rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

(5) Ústav zruší rozhodnutí o registraci hnojiva

a) na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatele,

b) pokud žadatel porušil některou z povinností stanovených v § 3 odst. 1 až 3; zároveň může stanovit, že hnojivo musí být staženo z oběhu.

(6) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

(7) Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo ke zrušení registrace na žádost podle odstavce 5 písm. a), může být dosud vyrobené nebo dovezené hnojivo dodavatelem uváděno do oběhu pouze po dobu jeho použitelnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku. Tuto dobu může ústav na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatele prodloužit.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro pomocné látky obdobně.

8a) § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.“.

15. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „o jeho registraci“ vkládají slova „ , bylo-li přiděleno“.

16. V § 7 odst. 1 písm. d) se slovo „aplikaci“ nahrazuje slovem „používání“.

17. V § 7 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 9a zní:

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné látky obdobně. Na statková hnojiva se ustanovení odstavce 1 nevztahuje. Pokud statková hnojiva nejsou dodávána přímo spotřebiteli10) nebo ten na označení trvá, je nutné označit druh statkového hnojiva, případně druh zvířete, od kterého hnojivo pochází, rozsah a způsob použití a hmotnost nebo objem.

9a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.

18. V § 7 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.

19. V § 8 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 11 znějí:

(1) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva nebo pomocné látky

a) uskladnit odděleně,

b) označit čitelným způsobem,

c) zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami,

d) evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojiv nebo pomocných látek.

(2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv a zabezpečit zjišťování jejich úniku způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva.

11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“.

20. V § 8 odst. 3 se slova „Podnikatelé v zemědělství“ nahrazují slovy „Zemědělští podnikatelé11)“.

21. V § 8 odst. 4 se slova „Statková hnojiva“ nahrazují slovem „Hnojiva“ a věta druhá a slovo „statkových“ se zrušují.

22. V § 8 odstavec 5 zní:

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv a pomocných látek, kapacitu skladovacích prostor.“.

23. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12b a 12c zní:

„§ 9

Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů

(1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud

a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,

b) způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12),

c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,

d) půda, na kterou mají být použity, je

1. zaplavená,

2. přesycená vodou,

3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo

4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;

toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.

(4) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo objemných krmiv.

(5) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem12a).

(6) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.

(7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé11) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

(8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,

b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,

c) způsob hlášení o používání upravených kalů.

(10) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.“.

24. V § 10 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12d zní:

(1) Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách12d) ústav provádí

a) agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů,

b) monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých, definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřicích postupů.

12d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.“.

25. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí

a) provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých intervalech,

b) odběr vzorků půd, jejich chemické, případně fyzikální nebo mikrobiologické rozbory a vyhodnocení výsledků těchto rozborů,

c) provedení rozborů na obsah rizikových prvků a rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských půd nebo z agrochemického zkoušení zemědělských půd vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnosti nebo nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního řetězce.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

26. V § 10 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.

27. V § 10 odst. 3 se za slovo „chemických“ vkládají slova „ , případně fyzikálních nebo mikrobiologických“.

28. V § 10 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.

29. V § 10 odst. 5 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje a v dosavadní větě druhé se slovo „pověření“ nahrazuje slovem „oprávnění“.

30. V § 10 odst. 6 se slova „podnikatel v zemědělství“ nahrazují slovy „zemědělský podnikatel11)“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „a monitoringu zemědělských půd“.

31. V § 10 odst. 7 se za slova „agrochemického zkoušení zemědělských půd“ vkládají slova „a monitoringu zemědělských půd“, slova „podnikatele v zemědělství“ se nahrazují slovy „zemědělského podnikatele11)“ a slova „podnikateli v zemědělství“ se nahrazují slovy „zemědělskému podnikateli11)“.

32. V § 10 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „a dále stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem v rámci monitoringu a při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování“.

33. V § 11 se na konci nadpisu doplňují slova „a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin“.

34. V § 11 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:

(1) Ústav provádí zjišťování půdních vlastností lesních pozemků14) a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (dále jen „zjišťování vlastností“) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích. Zjišťování vlastností zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů.

14) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“.

35. V § 11 odst. 2 a 3 se slova „úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků“ nahrazují slovy „odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností“.

36. V § 11 odstavec 4 zní:

(4) Vyhodnocení výsledků chemických rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce ústav předá výsledky chemických rozborů týkající se půdních vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních dřevin v jeho vlastnictví, nájmu nebo podnájmu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku za vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu podle zvláštního právního předpisu6).“.

37. V § 11 odst. 5 se slova „půdních“ a „lesních pozemků“ zrušují.

38. V § 12 odst. 1 se slova „a statkových hnojiv“ zrušují a za slova „upravených kalů“ se vkládají slova „a sedimentů“.

39. V § 12 odstavec 2 zní:

(2) Ústav dozírá zda

a) výrobci3a), dovozci3a) a dodavatelé, kteří hnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu,

b) zemědělští podnikatelé11), kteří hnojiva vyrábějí, skladují nebo používají,

c) zemědělští podnikatelé11), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty,

dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a v případě sedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3 odst. 6 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.“.

40. V § 12 odst. 3 se slova „a statková hnojiva“ zrušují a za slova „upravené kaly“ se vkládají slova „nebo sedimenty“.

41. V § 12 odst. 5 se slova „podnikatelé v zemědělství“ nahrazují slovy „zemědělští podnikatelé11)“ a slova „pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv“ se zrušují.

42. V § 12 odst. 6 se slova „právním předpisem Evropských společenství s bezprostředními účinky“ nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b)“.

Poznámka pod čarou č. 16b zní:

16b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu.
Nařízení Komise (ES) č. 181/2006 ze dne 1. února 2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přídavky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení.“.

43. V § 13 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 16c zní:

(1) Ústav může uložit výrobcům3a), dovozcům3a), dodavatelům nebo zemědělským podnikatelům11), kteří produkují, uvádějí do oběhu, skladují nebo používají hnojiva, nebo zemědělským podnikatelům11), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty, zvláštní opatření, a to

a) zakázat použití hnojiva, upraveného kalu nebo sedimentu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy16c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b),

b) zakázat uvádění hnojiva do oběhu a nařídit jeho stažení z oběhu, včetně stanovení lhůty,

c) nařídit odstranění závad zjištěných při skladování hnojiva, včetně lhůty a podmínek jejich odstranění.

16c) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
§ 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.“.

44. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Odvolání proti rozhodnutí o zvláštním opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

45. § 14 až 14b včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 17 zní:

„§ 14

Přestupky

(1) Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběr půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd.

(2) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50000 Kč.

§ 14a

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Zemědělský podnikatel11) se dopustí správního deliktu tím, že

a) používá hnojiva, pomocné látky, upravené kaly, popřípadě sedimenty v rozporu s § 9 odst. 1 až 5,

b) v rozporu s § 9 odst. 6 a 7 nevede a po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let nebo neohlásí používání upravených kalů,

c) jako vlastník zemědělské půdy v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd,

d) jako vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností, nebo

e) jako vlastník lesních pozemků nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13.

(2) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány nebo jim nebyl udělen souhlas podle § 3a,

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, u nichž obsah rizikových prvků nebo rizikových látek je vyšší než stanoví vyhláška,

c) označuje nebo balí hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 7,

d) skladuje hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 8 odst. 1 až 4,

e) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo

f) poruší povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b).

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 50000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),

b) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. d),

c) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2 písm. c) nebo e),

d) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo f).

§ 14b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby17) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav.

(6) Pokuty vybírá ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

17) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

46. § 14c až 16 se včetně nadpisů zrušují.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).