Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech

Čl. I

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. h) body 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 3a znějí:

„3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank⁴) (dále jen „banka“),

4. účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků³), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie^3a),

^3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom, ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“.

2. V § 3 písm. h) bodě 7 se slova „a účtech státních fondů vedených v bankách a pobočkách zahraničních bank⁴) (dále jen „banka“) nebo uložených na účtech vedených u České národní banky“ zrušují.

3. V § 3 písm. h) se doplňují body 8 až 15, které znějí:

„8. účtech Pozemkového fondu České republiky, státních fondů a Národního fondu,

9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,

10. účtech státní organizace Správa železniční dopravní cesty určených k příjmu dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu,

11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům správcem daně podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,

12. účtech Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a Národního fondu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje,

13. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu podpor výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu podle zákonů upravujících veřejné výzkumné instituce a podporu výzkumu a vývoje a dotací na další činnost ze státního rozpočtu,

14. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, k příjmu podpor výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zákona upravujícího vysoké školy a dotací ze státního rozpočtu a Národního fondu,

15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní banky,“.

4. V § 3 písm. i) se slova „peněžní likvidity státního rozpočtu, zejména“ nahrazují slovy „státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména“.

5. V § 3 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se

1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu,

2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové provizorium,

3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,

4. provádějí rozpočtová opatření,

5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“),

6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření,

7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených operacích za státní rozpočet,

8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů.“.

6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:

㤠3a

V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji vedenými mimo rozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systému.“.

7. V § 4 odstavec 1 zní:

„(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí ministerstvo.“.

8. V § 4 odstavec 3 zní:

„(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. U závazků státu vyplývajících ze schválených koncesních smluv^4e) odpovídá období střednědobého výhledu době trvání závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.“.

9. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a návratné finanční výpomoci“.

10. V § 8 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv předloží správci těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.

(4) Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 3 ve stanoveném termínu a návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení ministerstvem.“.

Poznámka pod čarou č. 11c se zrušuje.

11. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Na základě návrhů schválených podle odstavce 3, nebo určených podle odstavce 4, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 3 návrhy rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systému.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

12. V § 8a odstavec 1 zní:

„(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, s výjimkou dotací státním fondům. Stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna svým usnesením, a to vždy jednou částkou.“.

13. V § 8a odst. 3 se slova „ , a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b)“ zrušují.

14. V § 8b odst. 3 se za větu první vkládají věty „Společně s těmito údaji oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti.“.

15. § 9 včetně nadpisu zní:

㤠9

Rozpočtové provizorium

(1) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů rozpočtového provizoria.

(2) Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému.

(3) Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají.

(4) Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu.

(5) V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů.

(6) Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných ukazatelů.

(7) Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.“.

16. V § 12 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14a zní:

„(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku¹⁴), s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku^14a).

^14a) § 11 a 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.“.

17. V § 12 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Z informačního systému jsou předávány údaje do rozpočtového systému.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

18. V § 12 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

19. V § 14 odst. 10 se slova „odstavec 9“ nahrazují slovy „odstavce 8 a 9“ a slova „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 6“.

20. V § 16 odst. 1 se slova „stanoveného limitu“ nahrazují slovy „peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4“.

21. V § 23 odst. 2 se slova „jeho zanesením do chronologické evidence“ nahrazují slovy „změnou údajů v rozpočtovém systému“.

22. V § 24 odst. 5 se věta poslední zrušuje.

23. V § 24a a v § 26 odst. 2 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“.

24. V § 25 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.“.

25. V § 25 odstavce 10 a 11 znějí:

„(10) Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému.

(11) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby.“.

26. V § 25 se doplňuje odstavec 12, který zní:

„(12) Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.“.

27. V § 26 odst. 1 písm. g) se slova „ , paragrafu a zdrojové jednotky rozpočtové skladby“ nahrazují slovy „a paragrafu“.

28. V § 33 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 41 znějí:

„(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).

(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby⁴¹). Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.

(3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.

⁴¹) § 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb.“.

29. V § 33 odst. 4 se slova „souhrnného účtu“ nahrazují slovy „souhrnných účtů“ a slova „zůstatku na tomto účtu“ se nahrazují slovy „zůstatků na těchto účtech“.

30. V § 33 odst. 6 se věta druhá zrušuje.

31. V § 33 odstavec 7 zní:

„(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 jsou výdajem státního rozpočtu.“.

32. V § 33 se doplňují odstavce 8 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 41a znějí:

„(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti. Majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 je Česká národní banka oprávněna ve vztahu k těmto účtům poskytovat pouze platební služby podle zákona o platebním styku^41a) spočívající v provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a to i za použití platebního prostředku spočívajícího v aplikaci elektronického bankovnictví.

(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.

(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky^2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.

^41a) § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.“.

33. V § 34 odstavec 3 zní:

„(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo krátkodobě půjčovat právnickým osobám podle § 35 odst. 5; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno.“.

34. V § 34 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního právního předpisu²²) musí být provedena před provedením rezervace. Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby.

(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.

35. V § 34 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.“.

36. V § 35 odstavce 4 a 5 znějí:

„(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů a z dalších zdrojů financování státního dluhu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro poskytování půjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.

(5) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž závazky z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona stát, státním fondům, dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že je půjčka nezbytná k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.“.

37. V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Půjčky poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle § 35 odst. 5 nejsou výdajem státního rozpočtu a splátky těchto půjček nejsou příjmem státního rozpočtu.“.

38. V § 37 se odstavce 5 a 6 zrušují.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 5 a 6.

39. V § 44 odst. 1 písm. g) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

40. V § 44 odst. 1 písm. i) se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 9“.

41. V § 44a odst. 4 písm. b) se slova „územním finančním orgánem“ nahrazují slovy „finančním úřadem“ a slova „územní finanční orgán“ se nahrazují slovy „finanční úřad“.

42. V § 44a se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno“.

43. V § 45 odst. 4 se slova „příslušném příjmovém rozpočtovém účtu“ nahrazují slovy „svém příjmovém účtu státního rozpočtu“ a slova „z příslušných výdajových rozpočtových účtů“ se nahrazují slovy „ze svého výdajového účtu státního rozpočtu“.

44. V § 45 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.“.

Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.

45. V § 45 odst. 6 se slova „ , účty pro vnitřní organizační jednotky, o kterých vedoucí organizační složky státu rozhodl, že hospodaří se zálohou,“ a slovo „dále“ zrušují.

46. V § 45 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a věta druhá se zrušuje.

47. § 46 zní:

㤠46

(1) Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve 2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31. prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc prosinec.“.

48. V § 49 odst. 10 se za slovo „poplatky,“ vkládají slova „podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c),“ a za slovo „části,“ se vkládají slova „a to včetně jejich příslušenství,“.

49. V § 50 odst. 2 se věty druhá a třetí nahrazují větami „O tyto prostředky, převedené na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede organizační složka státu nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.“.

50. § 52 zní:

㤠52

(1) Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na běžné účty, které je možné zřídit u bank v zahraničí.

(2) Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.

(3) Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního předpisu²⁷).

(4) Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.

(5) Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.

(6) Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty u bank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45 odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat.

(7) Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na těchto účtech koncem roku nepropadají.“.

51. § 65 se včetně nadpisu zrušuje.

52. V § 75a se slovo „účtů“ nahrazuje slovem „účtu“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Částka střednědobého výdajového rámce na rok 2015 stanovená Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013 se při předložení zákona o státním rozpočtu na rok 2014 upraví podle § 8a odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, Národní fond a organizační složky státu, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Příspěvkové organizace, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Organizační složky státu zruší nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny účty, které jsou pro ně vedené, s výjimkou účtů uvedených v § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, výnosy daní nebo podíl na nich, podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a příspěvky ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu mohou být subjektům uvedeným v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovány na dosavadní účty vedené u bank nejdéle po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Subjekty uvedené v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zřídí účty v České národní bance určené pro příjem prostředků uvedených ve větě první ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.