Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech

Čl. I

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 1) a č. 1a) zní:

"d) finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu,¹⁾ Bezpečnostní informační služby^1a) (dále jen "organizační složka státu") a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen "příspěvková organizace"),

¹) § 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 3 písm. b) se za slovo "poskytnuté" vkládají slova ", nestanoví-li zvláštní zákon jinak,".

3. V § 3 se na konci písmene e) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova "dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,".

4. V § 3 písm. f) se za slova "peněžních prostředků" vkládají slova "poskytnutých ze" a za slovo "rozpočtu," se v obou případech vkládají slova "státního fondu,".

5. V § 3 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l), m) a n), která včetně poznámky pod čarou č. 4d) znějí:

"l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,

m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem^4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,

n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na programy (§ 12 odst. 1).

^4d) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.".

6. V § 4 odstavec 1 zní:

"(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu:

a) předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen,

b) předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů,

c) částky střednědobých výdajových rámců (§ 8a odst. 1) a jejich členění podle kapitol a státních fondů,

d) celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu,

e) celkové příjmy a výdaje státních fondů,

f) příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu,

g) příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů,

h) výdaje na programy (§ 12), u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda,

i) výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie podle jednotlivých kapitol a státních fondů,

j) přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky.".

7. V § 4 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

8. V § 4 odstavec 3 zní:

"(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U programů uvedených v odstavci 1 písm. h) a u výdajů podle odstavce 1 písm. i) odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení. Při vypracování střednědobého výhledu jsou ukazatele výdajů podle odstavce 1 písm. i) stanovené na počátku financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie závazné.".

9. V § 6 odst. 1 písm. i) části věty za středníkem se slovo "nemovitého" zrušuje a na konci textu se doplňují slova "[§ 48 odst. 2 písm. c)] a majetku České republiky, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)]".

10. V § 6 odst. 1 písm. r) se za slovo "stanovené" vkládají slova "tímto zákonem nebo".

11. V § 7 odst. 1 se na konci písmene k) odkaz na poznámku pod čarou č. 1) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 11a), která zní:

"^11a) § 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.".

Dosavadní poznámka pod čarou č. 11a) včetně odkazů na ni se označuje jako poznámka pod čarou č. 11e).

12. V § 7 odst. 1 písmeno o) zní:

"o) výdaje na realizaci státních záruk,".

13. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí:

"u) výdaje na vládní úvěry,

v) dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury.".

14. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: "Celkové výdaje státního rozpočtu v tomto návrhu ministerstvo stanoví na základě částky střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) obsaženého v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen "další rok"). Není-li takové usnesení nebo v něm není tato částka obsažena, stanoví je na základě částky střednědobého výdajového rámce, která je jakožto částka na další rok uvedena v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok bezprostředně předcházející běžnému roku (dále jen "minulý rok"). Ministerstvo tuto částku upraví (§ 8a odst. 3) a rozdělí na výdaje státního rozpočtu a výdaje jednotlivých státních fondů. Takto určenou částku výdajů státního rozpočtu uvede v návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu. Je-li střednědobý výdajový rámec změněn dalšími usneseními Poslanecké sněmovny, ministerstvo je při stanovení celkových výdajů státního rozpočtu povinno se řídit jen těmi z nich, které Poslanecká sněmovna schválila do 30. června běžného roku.".

15. V § 8 odst. 2 větě šesté se slova "reprodukce majetku (dále jen "program")" nahrazují slovy "(§ 12 odst. 1)".

16. V § 8 odstavce 3 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 11b) a 11c) znějí:

"(3) Návrh rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv předají ministerstvu správci těchto kapitol nebo orgány Poslanecké sněmovny a Senátu příslušné ve věcech rozpočtu^11b) po projednání s ním. Ministerstvo je zařadí do návrhu zákona o státním rozpočtu, který předkládá ke schválení vládě.

(4) Nesouhlasí-li vláda s předloženými návrhy rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář Veřejného ochránce práv, rozhodne o číselných údajích na její žádost do 15. září rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.

(5) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.^11c)

^11b) § 46 odst. 4 písm. g), § 50 odst. 1 písm. y) a § 117 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
§ 36 odst. 3 věta druhá zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

^11c) § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.".

17. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně poznámky pod čarou č. 11d) znějí:

"§ 8a

Střednědobý výdajový rámec

(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, a to vždy jednou částkou, s vyloučením výdajů na

a) realizaci státních záruk, jestliže ručitelské smlouvy, ručitelská prohlášení, záruční listiny nebo zákony, které státu ručitelskou povinnost stanoví, nabyly účinnosti do 30. dubna 2004, s výjimkou výdajů ke splnění ručitelské povinnosti státu vůči věřitelům státní organizace Správa železniční dopravní cesty podle zvláštního zákona,^11d)

b) návratné finanční výpomoci.

(2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje

a) způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se očekával při stanovení této částky,

b) vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při stanovení této částky s těmito důsledky nepočítalo,

c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie na programy nebo projekty z tohoto rozpočtu spolufinancované, s kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné výši,

d) ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,

e) způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo.

(3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje státního rozpočtu na další rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno promile, a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b).

(4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda Poslanecké sněmovně zároveň s návrhem zákona o státním rozpočtu na další rok.

§ 8b

Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců

(1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh

a) částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle § 8a odst. 3,

b) částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2,

c) částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna téhož roku.

(2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo

a) pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,

b) pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového rámce,

c) pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,

d) pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů a předloží je vládě do 31. května běžného roku. Vláda je projedná a po případných úpravách je jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku.

(3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.

(4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují

a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,

b) pro návrh střednědobého výhledu

1. správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,

2. státní fondy návrh svých příjmů a výdajů

a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.

(5) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.

^11d) § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.".

18. § 14 včetně poznámky pod čarou č. 15a) zní:

"§ 14

(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").

(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

a) jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,

b) název a adresu poskytovatele,

c) poskytovanou částku,

d) účel, na který je poskytovaná částka určena,

e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,

g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,

h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6),

i) den vydání rozhodnutí.

(4) Na rozhodnutí podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení¹⁵⁾ a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.^15a)

(5) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen "dotace neobsahující prostředky od Evropské unie"), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 3 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 3 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.

(6) V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen "dotace obsahující prostředky od Evropské unie"), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Může též stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich. V tom případě stanoví, která to jsou. Při postupu podle tohoto odstavce poskytovatel v rozhodnutí o dotaci vždy stanoví u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem, a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. Podle tohoto odstavce poskytovatel postupuje, umožňuje-li to právo Evropských společenství.

(7) Odstavec 6 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 8).

(8) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).

(9) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾ o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.

(10) Poskytovatel je povinen zaznamenat v centrální evidenci dotací a návratných finančních výpomocí, poskytovaných ze státního rozpočtu, údaje o těchto dotacích a návratných finančních výpomocích a o jejich příjemcích. Obsah a rozsah údajů, které je poskytovatel povinen zaznamenat v této evidenci, a postupy a lhůty, které je při tom povinen plnit, stanoví ministerstvo vyhláškou.

^15a) § 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.".

19. V § 16 odst. 2 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní:

"d) hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,".

20. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.".

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

21. V § 20 odst. 4 větě první se za slovo "prostředků" vkládají slova "poskytnutých ze".

22. V § 20 odst. 4 větě šesté se slova "reprodukce majetku" zrušují.

23. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní:

"§ 21

Roční zprávy

(1) Organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok, u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů, které vznikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do konce roku, u těch, které zanikly během roku, doba od počátku roku do dne jejich zániku a u těch, které vznikly i zanikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do dne jejich zániku. Za zaniklé organizační složky státu vypracovávají roční zprávy jejich právní nástupci, zřizovatelé nebo správci.

(2) Zpracovatel zprávy ji předloží zřizovateli, jestliže ho má; státní fond ji předloží ministerstvu, do jehož působnosti patří (§ 28 odst. 2). Zpracovatel zprávu též uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup vždy do 30. června běžného roku za minulý rok.

(3) Obsah roční zprávy stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy stanovící povinnost utajovat některé informace a údaje nebo právo je nezveřejňovat.^17a)

^17a) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.".

24. V § 23 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

25. V § 24 odstavec 2 zní:

"(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.".

26. V § 25 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

27. V § 25 odst. 2 se slova "a d) se nevztahují" nahrazují slovy "se nevztahuje".

28. V § 26 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).

29. V § 29 odst. 1 se slova "uplynulého rozpočtového" nahrazují slovem "minulého".

30. V § 30 odst. 4 větě první se slova "uplynulého rozpočtového" nahrazují slovem "minulého".

31. V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.".

32. V § 30 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.".

33. V § 34 odst. 4 se věta druhá zrušuje.

34. V § 36 odstavec 3 zní:

"(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou.".

35. V § 38 odst. 2 se slova "včetně penále" zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta "Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].".

36. V § 39 odst. 2 se za slovo "předpisu" vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 22).

37. V § 39 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Výsledky sledování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů uvádí ve své roční zprávě (§ 21).".

38. § 44 zní:

"§ 44

(1) Porušením rozpočtové kázně je

a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu,

b) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,

c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,

d) neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,

e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,

f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,

g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4.

(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na

a) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

b) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

c) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

d) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

e) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie,

f) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie,

g) ostatní prostředky státního rozpočtu,

h) ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.

(3) Peněžními prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a), c) a e) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,

b) podle odstavce 2 písm. b), d) a f) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,

c) podle odstavce 2 písm. g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c) a e),

d) podle odstavce 2 písm. h) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d) a f).

(4) Organizační složka státu označí za peněžní prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství určeny na její určité výdaje, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

b) podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,

c) podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

d) podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,

e) podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má podle právního aktu Evropských společenství obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, které jsou právem Evropských společenství určeny jako náhrada jejích určitých výdajů, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

f) podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla.

(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu,

b) podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu,

c) podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má podle dohody s Evropskými společenstvími nebo jiných právních aktů obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu.

(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d) nebo f), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 3 písm. h)].".

39. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně poznámek pod čarou č. 23), 24) a 24a) zní:

"§ 44a

(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň

1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. g),

2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů,

3. podle § 44 odst. 1 písm. c) až g),

b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,²³⁾

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e),

e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a).

(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) nebo c), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.

(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. h),

b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu,

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f),

e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b).

(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí

a) v případě neoprávněného použití prostředků dotace neobsahující prostředky od Evropské unie, jímž bylo výhradně nesplnění podmínek, které byly v rozhodnutí o dotaci vyčleněny jako méně závažné (§ 14 odst. 5), 5 % z celkové částky dotace; totéž platí v případě neoprávněného použití prostředků takové dotace, jímž byla výhradně nesplnění stanovených podmínek, která byla uvedena v rozhodnutí o dotaci rovněž jako méně závažná (§ 14 odst. 5),

b) v případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie, v rozhodnutí o níž byly uvedeny jedna nebo více částek procent (§ 14 odst. 6), toto procento z celkové částky dotace v každém jednotlivém případě uvedeném v rozhodnutí; při neoprávněném použití prostředků dotace, kterým je nesplnění více podmínek, z nichž u každé je v rozhodnutí uvedena procentní částka, nebo kterým je více nesplnění podmínek, z nichž u každého je v rozhodnutí uvedena procentní částka, se procentní částky sčítají, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace,

c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

(5) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.

(6) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 3 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.

(7) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. b) a c) je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

(8) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány²⁴⁾ podle zvláštního právního předpisu.^24a) Odvod a penále lze vyměřit do deseti let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(9) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. a) může povolit místně příslušné finanční ředitelství. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. c) nebo penále může povolit ministerstvo s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) až f) a penále za prodlení s ním a s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a penále za prodlení s ním.

(10) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila. Finančnímu ředitelství nebo ministerstvu se žádost podává prostřednictvím územního finančního orgánu, který tento odvod nebo penále uložil.

²³) Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

²⁴) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^24a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.".

40. V § 45 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

"(6) Ministerstvo zřizuje účet, na kterém soustřeďuje, stanoví-li tak zvláštní zákon, peněžní prostředky utržené za prodej státních dluhopisů a z kterého přímo hradí ztrátu České konsolidační agentury.".

Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12.

41. V § 45 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Zůstatky těchto účtů Česká národní banka (§ 33 odst. 3) převede vždy ke dni 31. prosince na příslušný účet ve státních finančních aktivech.".

42. § 47 zní:

"§ 47

Organizační složka státu může na konci roku převést ze státního rozpočtu do svého rezervního fondu částku ve výši rozdílu mezi svým rozpočtem výdajů upraveným o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a), sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c) a zvýšeným o částky, o které bylo organizační složce státu povoleno překročení rozpočtu výdajů podle § 23 písm. b), a svými skutečnými rozpočtovými výdaji uskutečněnými za celý rok. To neplatí pro výdaje kapitol Všeobecná pokladní správa a Státní dluh. Ustanovení § 46 odst. 2 písm. a) není tímto ustanovením dotčeno.".

43. V § 48 odstavce 2 až 6 včetně poznámky pod čarou č. 25b) znějí:

"(2) Zdrojem rezervního fondu jsou

a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary,

b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi,

c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním,

d) u Ministerstva obrany příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit toto ministerstvo,

e) prostředky převedené podle § 47.

(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na

a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na

1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,

2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,

b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,

c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,

d) příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo příslušné hospodařit Ministerstvo obrany,

e) prostředky převedené podle § 47; tyto prostředky dále člení podle toho, na co byly před převedením rozpočtovány, na

1. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) a zároveň na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

2. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) s výjimkou prostředků podle bodu 1,

3. prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie s výjimkou prostředků podle bodu 1,

4. sociální dávky,

5. prostředky určené na úhrady škod způsobených pojistnými událostmi,

6. ostatní.

(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že

a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,

b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,

c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,

d) prostředky podle odstavce 3 písm. d) používá Ministerstvo obrany na výdaje na reprodukci majetku,

e) prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodů 1 až 5 na tytéž účely a tytéž programy a projekty a prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodu 6 na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.

(5) Odstavcem 4 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy, které výdaje organizačních složek státu omezují.^25b)

(6) Prostředky rezervního fondu určené na financování programů a na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které na tyto programy a projekty nebyly použity podle odstavce 4 písm. e), organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.

^25b) Například nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.".

44. V § 49 odst. 2 větě třetí se za slovo "karet" vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 26a) znějí: ", u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem^26a).

^26a) Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.".

45. V § 52 odst. 1 se za slovo "bank" vkládají slova "nebo, působí-li tyto jednotky v cizině, zahraničních bank".

46. V § 53 odst. 3 se slova "podle § 57 odst. 2" zrušují.

47. V § 53 odst. 6 se číslovka "3" nahrazuje číslovkou "10".

48. V § 57 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).

49. V § 57 odst. 2 písm. c) se číslovka "4" nahrazuje číslovkou "2".

50. V § 57 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:

"(5) Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob, pohledávek a finančního majetku^28a) a alespoň 2 roky se podstatněji nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech snížit nebo zvýšit rezervní fond.

^28a) § 11 až 13 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.".

51. V § 59 odst. 2 se za slovo "hradí" vkládá slovo "přednostně".

52. V § 68 odst. 4 se slovo "zákon" nahrazuje slovy "právní předpis".

53. V § 70 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 30a) zní:

"(3) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost^30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To pro tyto peněžní prostředky platí i poté, kdy byly podle § 47 převedeny do rezervního fondu [§ 48 odst. 4 písm. e)].

^30a) § 788 občanského zákoníku. § 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).".

54. § 71 zní:

"§ 71

Konference a další odborné akce

(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých zaměstnanců na odborných konferencích a dalších odborných akcích (dále jen "konference"), pokud jejich program souvisí s činností organizační složky státu nebo příspěvkové organizace. Na tuto úhradu se nevztahuje § 66.

(2) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může být pořadatelem konference, jejíž rozpočet je vyrovnán příspěvky účastníků.

(3) Se souhlasem svého zřizovatele nebo toho, kdo vykonává jeho funkci (dále jen "zřizovatel"), může být organizační složka státu nebo příspěvková organizace pořadatelem nebo spolupořadatelem mezinárodní konference nebo konference se zahraniční účastí pořádané na základě stanov nebo jiného závazného dokumentu mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo pověření mezinárodní organizace (dále jen "mezinárodní konference"). Rozpočet mezinárodní konference nemusí být vyrovnán příspěvky účastníků.

(4) Výdaje organizační složky státu na mezinárodní konferenci, které jsou vyšší než 500 000 Kč, musí organizační složka státu zařadit do návrhu svého rozpočtu jako závazný ukazatel. Zřizovatel, pokud tyto výdaje v této výši v návrhu rozpočtu schválí, jejich zařazení jako závazného ukazatele zachová. Stejně tak je jako závazný ukazatel zachová vláda, pokud je v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně nesníží na částku 500 000 Kč nebo nižší. Výdaje organizačních složek státu každé kapitoly na mezinárodní konference, které u každé z nich činí 500 000 Kč nebo méně, se v návrhu rozpočtu této kapitoly sečtou, a jestliže tento součet činí více než 500 000 Kč, správce kapitoly ho do návrhu rozpočtu kapitoly zařadí jako závazný ukazatel. Jestliže vláda v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně tuto částku nesníží na 500 000 Kč nebo méně, její zařazení v tomto návrhu jako závazného ukazatele zachová. Vznikne-li potřeba úhrady podílu účasti organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která nemohla být rozpočtována, schvaluje rozpočtové opatření zabezpečující tyto peněžní prostředky vláda.".

55. § 73 zní:

"§ 73

Poskytování státních záruk

(1) Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

(2) Ministerstvo zřizuje fond státních záruk. Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu provede soupis všech plateb představujících realizaci státních záruk, ke kterým by v dalším roce mohlo být povinno, a u každé odhadne pravděpodobnost, že ji bude muset skutečně provést. Do návrhu zákona o státním rozpočtu uvede do rozpočtu výdajů pro každou tuto platbu částku ve výši tolika procent z této platby, kolikaprocentní tato pravděpodobnost je. V dalším roce převede ze státního rozpočtu do fondu státních záruk částku, která je součtem všech těchto částek.

(3) Výdaje na realizaci státních záruk provádí ministerstvo tak, že částku, kterou má věřiteli zaplatit, převede z fondu státních záruk do příjmů státního rozpočtu, překročí o ni rozpočet výdajů a z výdajů státního rozpočtu ji zaplatí.".

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Právní vztahy vzniklé podle rozpočtových pravidel účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

2. Peněžní prostředky, které jsou v rezervním fondu organizační složky státu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona použijí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Zmocnění k vydání úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění rozpočtových pravidel, jak vyplývá z pozdějších zákonů.