Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony - Čl. IV

Čl. IV

1. Dosavadní vztahy trvalého užívání podle § 70 hospodářského zákoníku, které se nezměnily na výpůjčku podle § 59 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na výpůjčku na dobu určitou v trvání do 1. ledna 2007 včetně. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními občanského zákoníku; v ostatním obdobně platí § 59 odst. 2 uvedeného zákona a dále § 60a téhož zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb.

2. Pokud se účastníci užívacího vztahu postupem podle § 59 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., popřípadě podle § 60a téhož zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb. nedohodnou jinak, výpůjčka podle bodu 1 zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady.

3. Ustanovení § 27 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se použije i v případech vzniku práva věcného břemene ve prospěch jiné osoby než bytového družstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.