Zákon, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o finančním arbitrovi

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o finančním arbitrovi

Čl. I

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se mění takto:

1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:

㤠1

K rozhodování sporů mezi

a) poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb,

b) vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,

c) věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru¹),

d) investičními fondy, investičními společnostmi nebo zahraničními investičními společnostmi a spotřebiteli ze standardních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti,

pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu, je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“). Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.

¹) Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.“.

2. Poznámky pod čarou č. 1a až 2 se zrušují.

3. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní:

㤠1a

(1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra, která je organizační složkou státu, účetní jednotkou a jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

(2) V čele Kanceláře finančního arbitra je arbitr.

(3) Organizaci a úkoly Kanceláře finančního arbitra upravuje statut, který vydá arbitr.

(4) Pracovní poměr a odměňování arbitra, zástupce arbitra a dalších zaměstnanců v Kanceláři finančního arbitra se řídí zákoníkem práce.“.

4. § 3 zní:

㤠3

(1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, investiční fond, investiční společnost, zahraniční investiční společnost, poskytovatel platebních služeb a vydavatel elektronických peněz.

(2) Navrhovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí uživatel platebních služeb v případě sporů uvedených v § 1 písm. a), držitel elektronických peněz v případě sporů uvedených v § 1 písm. b) a spotřebitel v případě sporů uvedených v § 1 písm. c) a d).

(3) Spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.“.

5. V § 4 odstavec 1 zní:

„(1) Arbitra a zástupce arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let z osob splňujících podmínky stanovené tímto zákonem. Funkční období počíná dnem jmenování, je-li funkce arbitra nebo jeho zástupce neobsazena, jinak dnem následujícím po dni skončení funkčního období dosavadního arbitra nebo jeho zástupce. Vláda jmenuje arbitra nebo zástupce arbitra nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím funkčního období arbitra nebo zástupce arbitra [§ 6 odst. 3 písm. a)]. V ostatních případech [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d)] vláda jmenuje arbitra nebo zástupce arbitra tak, aby období ode dne skončení výkonu funkce arbitra nebo zástupce arbitra do dne jmenování nového arbitra nebo zástupce arbitra nepřesáhlo 2 měsíce.“.

6. V § 4 odst. 2 se slovo „zvoleny“ nahrazuje slovem „jmenovány“ a za slova „které jsou“ se vkládá slovo „bezúhonné,“.

7. V § 4 odst. 4 se slovo „volbu“ nahrazuje slovem „jmenování“.

8. V § 4 odstavec 5 zní:

„(5) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen.“.

9. V § 5 odst. 2 se slova „Poslanecké sněmovně“ nahrazují slovy „vládě“.

10. V § 5 odst. 3 se za slova „Poslanecké sněmovně“ vkládají slova „a vládě“ a slova „stanovených v § 1 odst. 2“ se zrušují.

11. V § 6 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu,“.

12. V § 6 odst. 3 písm. c) se slova „předsedovi Poslanecké sněmovny“ nahrazují slovy „předsedovi vlády“.

13. V § 7 odst. 1 se slova „Poslanecká sněmovna“ nahrazují slovem „Vláda“.

14. V § 7 odst. 2 se slova „Poslanecká sněmovna“ nahrazují slovem „Vláda“ a za slovo „způsobem“ se vkládají slova „nebo opakovaně“.

15. V § 12 odst. 7 se slova „České národní banky“ nahrazují slovy „v Kanceláři finančního arbitra“.

16. V § 17a odst. 1 větě první se částka „10000 Kč“ nahrazuje částkou „15000 Kč“, ve větě druhé se částka „10000 Kč“ nahrazuje částkou „15000 Kč“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Sankce je příjmem státního rozpočtu.“.

17. V § 17a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

18. § 22 zní:

㤠22

Arbitra může povinnosti mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu činnosti podle tohoto zákona, zprostit pouze vláda.“.

19. V § 23 odstavec 8 zní:

„(8) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Instituce, která dosud nebyla povinna splnit informační povinnost podle § 19 zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna splnit informační povinnost podle § 19 zákona č. 229/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zákon č. 229/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje i na výkon funkce finančního arbitra a jeho zástupce zvoleného Poslaneckou sněmovnou.

3. Funkční období zástupce finančního arbitra jmenovaného vládou poprvé po dni nabytí účinnosti tohoto zákona je 2 roky.

4. Zaměstnanci České národní banky vykonávající práci pro finančního arbitra na základě písemných dohod o přidělení k výkonu práce k finančnímu arbitrovi uzavřených mezi Českou národní bankou a těmito zaměstnanci se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci České republiky zařazení v Kanceláři finančního arbitra. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců přecházejí tímto dnem z České národní banky na Českou republiku, za kterou jedná a tato práva a povinnosti jejím jménem vykonává Kancelář finančního arbitra.

5. Majetek ve vlastnictví České národní banky, s výjimkou nemovitostí, který ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona užíval finanční arbitr k plnění úkolů stanovených zákonem a který je potřebný k výkonu povinností finančního arbitra podle zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za úplatu do vlastnictví České republiky. Závazky související s tímto majetkem se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona závazky České republiky. Příslušnost hospodařit s tímto majetkem a plnění závazků s ním souvisejících náleží Kanceláři finančního arbitra. Výši úplaty za tento majetek odvozenou od jeho účetní hodnoty a rozsah kompenzace souvisejících závazků stanoví dohoda mezi Českou národní bankou a Českou republikou - Ministerstvem financí. O předání a převzetí tohoto majetku a závazků sepíše Česká národní banka a Kancelář finančního arbitra nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona protokol. Protokol musí obsahovat vymezení majetku a závazků. Obdobně se postupuje ohledně práv z duševního vlastnictví.