Zákon, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů - Čl. I

Čl. I

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:

1. Na konci textu § 1 se doplňují slova „a při ochraně kritické infrastruktury³⁴) a odpovědnost za porušení těchto povinností“.

Poznámka pod čarou č. 34 zní:

„³⁴) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu.“.

2. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie³⁴) a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury.“.

3. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2, 35 a 36 zní:

㤠2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s

1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo

2. ochranou kritické infrastruktury,

b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému²), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“),

c) krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob,

d) pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení,

e) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení,

f) věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace,

g) kritickou infrastrukturou prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu³⁵), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu,

h) evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie,

i) prvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura³⁶), určené podle průřezových a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury,

j) ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury,

k) subjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury,

l) průřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života,

m) odvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa.

²) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

³⁵) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

³⁶) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 3 odst. 1 se slova „v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí“ zrušují a slova „a složek integrovaného záchranného systému“ se nahrazují slovy „ , orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury“.

5. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému²).“.

6. V § 3 odst. 3 se slova „a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny“ nahrazují slovy „ , sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje“.

7. V § 3 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu³⁵), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou.“.

8. V § 3 odst. 6 se slova „stejně jako nařízení kraje“ nahrazují slovy „ve Věstníku právních předpisů kraje“ a slovo „vyvěšuje“ se nahrazuje slovem „zveřejňuje“.

9. V § 3 odst. 9 se slovo „vyvěsí“ nahrazuje slovem „zveřejní“.

10. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „situace“ vkládají slova „ , při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury“.

11. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) stanoví průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury,

e) rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu.“.

12. V § 5 a 7 úvodní části ustanovení a v § 31 odst. 5 se slova „podle tohoto zákona“ zrušují.

13. V § 6 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:

„(1) Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit

a) evakuaci osob a majetku z vymezeného území,

b) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,

c) ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky³⁷),

d) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace.

³⁷) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

14. V § 6 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření,“.

15. V § 6 odst. 2 písmeno f) zní: „f) nařídit přednostní zásobování

1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,

2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,

3. prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,“.

16. V § 7 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

17. V § 7 písm. c) se slova „a jiných nebezpečných“ zrušují a za slovo „látek“ se doplňují slova „ , biologických agens a geneticky modifikovaných organismů³⁸)“.

Poznámka pod čarou č. 38 zní:

„³⁸) Například zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008.“.

18. V části I hlavě II nadpis dílu 2 zní: „Ministerstva a jiné ústřední správní úřady“.

19. V § 9 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti.“.

Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.

20. V § 9 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v jejich působnosti“.

21. V § 9 odst. 2 písm. b) se za slova „nebo vedoucí“ vkládají slova „jiného ústředního“.

22. V § 9 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu,“.

23. V § 9 odst. 2 písm. d) se za slova „vyžádání jiného“ vkládají slova „ministerstva nebo jiného ústředního“.

24. V § 9 odst. 2 písm. f) se slova „prostřednictvím Ministerstva vnitra“ zrušují.

25. V § 9 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , s výjimkou údajů podle § 15 odst. 3, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra“.

26. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti

a) navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra,

b) vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,

c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastruktury,

d) zašlou návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,

e) kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,

f) poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích,

g) poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

27. V § 9 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Ministerstva a jiné ústřední správní úřady“.

28. V § 9 na konci odstavce 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.“.

29. V § 9 odst. 5 písmeno a) zní:

„a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,“.

30. V § 10 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zní:

„(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení¹²)

a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení,

b) organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti¹³) zaměstnanců orgánů krizového řízení,

c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů,

d) v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,

e) navrhuje průřezová kritéria,

f) zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury podle § 4 odst. 1 písm. e),

g) plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,

h) každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,

i) každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury,

j) zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízení,

k) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3,

l) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly.

¹²) § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 239/2000 Sb.

¹³) Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

31. V § 10 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

32. § 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15 a 39 zní:

㤠11

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno

a) zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu¹⁵); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,

b) koordinovat na vyžádání kraje činnost zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických zařízení, která mají urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné zdravotní péče,

c) rozhodnout o rozsahu poskytované zdravotní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy³⁹).

¹⁵) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.

³⁹) § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“.

33. § 12a zní:

㤠12a

Ministerstvo průmyslu a obchodu

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno

a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice,

b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury v energetice, poskytuje vládě a Ministerstvu vnitra součinnost pro národní meziresortní i mezinárodní výměnu informací v této oblasti, pro plnění funkce kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a pro podání zprávy Evropské komisi o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie.“.

34. § 13 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní:

㤠13

(1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení

a) zřizuje krizový štáb,

b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů¹⁰) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,

c) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám,

d) projednává s vládou krizová opatření, která se dotýkají České národní banky.

(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti⁴⁰), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů.

(3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky.

(4) Česká národní banka k ochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti

a) navrhuje odvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra,

b) vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,

c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,

d) kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.

⁴⁰) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“.

35. V části I hlavě II nadpis dílu 4 zní: „Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje“.

36. § 14 zní:

㤠14

(1) Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí.

(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem

a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje,

b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje,

c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje,

d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3.

(3) Hejtman v době krizového stavu

a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,

b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,

c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.

(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit

a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku³⁷) pro řešení krizové situace,

b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,

c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,

d) přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury,

e) zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě,

f) hlášení přechodné změny pobytu osob,

g) evakuaci obyvatelstva,

h) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.

(5) Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží.

(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou.“.

37. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:

㤠14a

(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací

a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje,

b) plní úkoly podle krizového plánu kraje.

(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.“.

38. V § 15 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 16, 41 až 45 znějí:

„(1) Hasičský záchranný sbor kraje¹⁶) při přípravě na krizové situace a jejich řešení

a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji,

b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,

c) zpracovává krizový plán kraje,

d) zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob,

e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností,

f) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3.

(2) Příslušný správní úřad za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje na vyžádání v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů způsobem zajišťujícím dálkový přístup údaje vedené v základním registru obyvatel⁴¹), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci⁴¹), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí⁴¹), agendovém informačním systému evidence obyvatel⁴²), informačním systému cizinců⁴³), registru silničních vozidel⁴⁴), centrálním registru silničních vozidel⁴⁴) a v registru řidičů⁴⁵).

¹⁶) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁴¹) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

⁴²) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

⁴³) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁴) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁵) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.“.

39. V § 15 odstavec 4 zní:

„(4) Hasičský záchranný sbor kraje

a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,

c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,

d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e).“.

40. V § 15 se odstavec 5 zrušuje.

41. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:

㤠15a

Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.“.

42. V části I hlavě II nadpis dílu 5 zní: „Orgány obce s rozšířenou působností“.

43. § 18 a 19 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 46 znějí:

㤠18

Starosta obce s rozšířenou působností

(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.

(2) Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Za tímto účelem

a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností,

b) organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení,

c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností krizový plán obce s rozšířenou působností,

d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3.

(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále

a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce,

b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,

c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,

d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

(4) Úkoly starosty obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy⁴⁶).

§ 19

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací

a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,

b) plní úkoly podle krizového plánu obce s rozšířenou působností,

c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,

d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,

e) vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů¹⁰) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.

(3) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy⁴⁶).

⁴⁶) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.

44. § 21 zní:

㤠21

(1) Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí.

(2) Starosta obce dále

a) za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,

b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,

c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce s rozšířenou působností,

d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

(3) V době krizového stavu starosta obce

a) zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje,

b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,

c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,

d) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

(4) Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.“.

45. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:

㤠21a

(1) Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací

a) organizuje přípravu obce na krizové situace,

b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,

c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,

d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,

e) se podílí na zajištění veřejného pořádku,

f) plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace a jejich řešení.

(2) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.“.

46. V § 22 odst. 1 se slova „jsou orgány obce povinny zajistit“ nahrazují slovy „starosta obce zajišťuje“.

47. § 23 se zrušuje.

48. V části I hlavě II se označení dílu 7 včetně nadpisu zrušuje.

49. Za § 23 se vkládá označení nové hlavy III, které včetně nadpisu zní:

„HLAVA III

OSTATNÍ ORGÁNY S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ“.

Dosavadní hlavy III až V se označují jako hlavy IV až VI.

50. V části I hlavě III se vkládá označení nového dílu 1, které zní:

„Díl 1

Bezpečnostní rady a krizové štáby“.

51. § 24 včetně nadpisu zní:

㤠24

Bezpečnostní rady

(1) Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace.

(2) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.

(3) Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností.

(4) Na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace na území kraje nebo ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.“.

52. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně nadpisů znějí:

㤠24a

Ústřední krizový štáb

Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.

§ 24b

Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností

(1) Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.

(2) Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje.

(3) Předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností.“.

53. V části I hlavě III se za § 24b vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 47 zní:

„Díl 2

Územní správní úřady

§ 24c

Územní správní úřady⁴⁷) uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizovém plánu obce s rozšířenou působností zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti.

⁴⁷) Například zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.

54. Za § 24c se vkládá označení nové hlavy IV, které včetně nadpisu zní:

„HLAVA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ“.

Dosavadní hlavy IV až VI se označují jako hlavy V až VII.

55. § 25 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zní:

㤠25

Finanční zabezpečení krizových opatření

Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu¹⁸). Za tímto účelem

a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků,

b) se finanční prostředky potřebné k zajištění přípravy na krizové situace vyčleňované ministerstvy a jinými ústředními správními úřady v rozpočtech kapitol považují za závazný ukazatel státního rozpočtu na příslušný rok,

c) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému. Způsob použití rezervy upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok.

¹⁸) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.“.

56. V § 26 v úvodní části ustanovení odstavce 2 se slova „standardy informačních systémů veřejné správy a“ zrušují.

57. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48 zní:

㤠26a

Zabezpečení závaznými geografickými podklady

(1) Orgány krizového řízení využívají při přípravě na krizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě.

(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.

(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem⁴⁸).

⁴⁸) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.“.

58. V § 27 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámek pod čarou č. 49 a 19 zní:

„(1) Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů⁴⁹), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi¹⁹).

⁴⁹) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 2 až 9.

59. V § 27 odst. 3 a v § 31 odst. 2 se slova „§ 14 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 15 odst. 3“.

60. V § 27 se v odstavcích 5 a 6 slovo „zaměstnanec“ zrušuje a ve větě druhé se za slova „krizového řízení“ vkládají slova „nebo jím pověřený pracovník“.

61. V § 28 odst. 1 se za slovo „Vláda,“ vkládají slova „ministerstva a jiné ústřední“ a slova „ostatní orgány s územní působností“ se nahrazují slovy „územní správní úřady, orgány obcí s rozšířenou působností“.

62. V § 28 odstavec 2 zní:

„(2) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé.“.

63. V § 28 odst. 4 písm. a) se slova „určené podle § 15 odst. 4 písm. a)“ nahrazují slovy „s rozšířenou působností“.

64. V § 28 odst. 4 písm. b) se za slova „plánu krizové připravenosti“ vkládají slova „a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury“.

65. V části první nadpis hlavy V zní: „PRÁVA A POVINNOSTI OSOB“.

66. V § 29 odst. 2 se slova „správní úřad“ nahrazují slovy „zpracovatel krizového plánu“, za slova „je tato povinna“ se vkládají slova „na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení“ a slova „Správní úřady, územní správní úřady“ se nahrazují slovy „Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností“.

67. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Poskytnutím věcných prostředků¹⁸) nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury.“.

68. V § 29 odst. 4 se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta“.

69. V § 29 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 50 znějí:

„(6) Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu⁵⁰).

(7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury.

⁵⁰) § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb.“.

70. Za § 29 se vkládají nové § 29a až 29c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 51 znějí:

㤠29a

Subjekty kritické infrastruktury

Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen

a) vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)],

b) umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází,

c) oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci.

§ 29b

Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury

(1) V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu.

(2) Plní-li subjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci⁵¹), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

(3) Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

§ 29c

Styčný bezpečnostní zaměstnanec

(1) Subjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu.

(2) Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastruktury.

(3) Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi.

⁵¹) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

71. V § 30 se slova „Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání“ nahrazují slovy „Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání“.

72. V § 31 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f),“.

73. V § 31 odst. 5 se slova „zejména osobní údaje fyzické osoby“ nahrazují slovy „jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště“.

74. V § 31 odstavec 6 zní:

„(6) Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.“.

75. V § 32 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury.“.

76. V části první nadpis hlavy VI zní: „KONTROLA, SPRÁVNÍ DELIKTY A NÁHRADA“.

77. V § 33 odst. 1 se slova „Správní úřad, orgány krajů a ostatní orgány s územní působností a orgány obcí, které se podílejí na krizovém řízení,“ nahrazují slovy „Orgány krizového řízení“.

78. V § 33 odstavec 2 zní:

„(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, u obce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.“.

79. V § 33 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu.

(4) V zařízeních zpravodajských služeb a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.“.

80. § 34 včetně nadpisu zní:

㤠34

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z povinností podle

a) § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), nebo

b) § 31 odst. 3 písm. d) nebo e).

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6

a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo

b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100000 Kč.“.

81. Za § 34 se vkládají nové § 34a a 34b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 52 znějí:

㤠34a

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace

a) se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo

b) jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že

a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, nebo

b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3.

(3) Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 30.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do 3000000 Kč.

§ 34b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje s výjimkou správních deliktů podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁵²) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

⁵²) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

82. V § 36 odst. 1 se slova „§ 39 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 39 odst. 4“.

83. § 38 včetně nadpisu zní:

㤠38

Vztah ke správnímu řádu

Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád.“.

84. V § 39 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 33 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

85. Za § 39a se vkládají nové § 39b až 39f, které včetně poznámek pod čarou č. 53 a 54 znějí:

㤠39b

(1) Správce obce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu⁵³) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.

(2) Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu⁵⁴) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.

§ 39c

Orgány krizového řízení při řešení krizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru.

§ 39d

(1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob, jejímž správcem je Ministerstvo vnitra, se vede za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu.

(2) V evidencích údajů o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají na základě nařízeného krizového opatření údaje v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu.

(3) Údaje o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají po dobu krizového stavu, a je-li to nezbytné, zejména k zajištění zájmů subjektů údajů, i po jeho skončení.

(4) Zdrojem údajů v ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená hasičským záchranným sborem kraje.

(5) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(6) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem.

§ 39e

(1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, jejímž správcem je místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, se vede za stavu nebezpečí. Ustanovení § 39d odst. 2 a 3 platí obdobně.

(2) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(3) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem.

(4) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, vedená hasičským záchranným sborem kraje, obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo obecním úřadem, se v případě postupu podle § 6 odst. 2 písm. a) považuje dnem vyhlášení nouzového stavu za evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob; hasičský záchranný sbor kraje tyto údaje dále zpracovává podle § 39d odst. 4.

§ 39f

Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů.

⁵³) § 98 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 298/2008 Sb.

⁵⁴) § 93 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 298/2008 Sb.“.

86. V § 40 odst. 1 se slova „§ 28 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4“.

87. V § 40 odst. 2 a 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.